Přeskočit na obsah

Isabella z Chiaromonte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Isabella z Chiaromonte
Rodné jménoIsabella di Clermont
Narozeníleden 1424
Copertino
Úmrtí30. března 1465 (ve věku 41 let)
Neapol
Místo pohřbeníkostel sv. Petra, mučedníka
Povoláníkrálovna
ChoťFerdinand I. Neapolský
DětiAlfons II. Neapolský
Eleonora Aragonská
Fridrich IV. Neapolský
Beatrix Neapolská
František Aragonský
Jan Aragonský
RodičeTristan de Clermont a Kateřina Tarantská
PříbuzníFerdinand II. Neapolský[1], Isabela Aragonská, Sancha Aragonská a Alfons Aragonský (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabella z Taranta, rozená Isabella z Chiaromonte, (c. 142430. března 1465), byla tarantská princezna po své rodné straně a první královská manželka Ferdinanda I. Neapolského.

Byla starší dcerou Tristana z Chiaromonte, hraběte z Copertina, a Kateřiny z Taranta. Byla rovněž neteří a předpokládanou dědičkou bezdětného Giovanniho Antonia Orsiniho del Balzo, tarantského prince. Byla vnučkou královny Marie z Enghienu (matka Giovanniho a Kateřiny), která byla královskou manželkou v Neapoli (královnou Jeruzaléma a Sicílie) v letech 1406–1414. Tím pádem byla předpokládanou dědičkou feudálních majetků v jižní Itálii.

30. května 1444 (nebo 1445) se Isabella provdala za Ferranta Aragonského, později vévody z Kalábrie (1423–1494), syna Alfonsa V. Aragonského, který nedávno předtím dobyl Neapolské království od francouzských Angevinů a tím pádem byl novým feudálním pánem Isabelly a její rodiny.

Alfonso domluvil toto manželství proto, aby svému nemanželskému synovi zajistil dobrou budoucnost tím, že mu dal manželstvím své vlastní knížectví. Alfonso také chtěl, aby jemu loajální lidé (stejně jako jeho syn) měli v novém království feudální statky, což by se v budoucnu stalo, jakmile by se Ferdinand a Isabella přemístili do Taranta. Sňatek rovněž posílil královu snahu o uchvácení současných pánů z Taranta.

27. června 1458 se stal její manžel z vůle krále Alfonsa králem na jím dobytých územích a jako takový užíval titul král Neapole a Jeruzaléma a Isabella se stala královskou manželkou. Touto dobou měli několik dětí, nejstarším byl desetiletý Alphonso.

Už nechtěli déle používat Taranta jako svého jedinečného vlastnictví, ale stále šlo o silné pouto a v roce 1463 se Isabella stala nástupkyní svého strýce Giovanniho Antonia z Taranta. Isabella zdědila rovněž Briennovův nárok na Jeruzalémské království.

Isabella zemřela 30. března 1465, pohřbená je u sv. Petra Mučedníka. Jejím dědicem byl její nejstarší syn, Alphonso, vévoda z Kalábrie, budoucí král Alfons II. Neapolský a Jeruzalémský.

Vdovec (1423–1494) se podruhé oženil se svoji první sestřenicí z otcovy strany Janou Aragonskou, dcerou svého strýce Jana II. Aragonského a Jany Enríquezové.

S Ferdinandem měla šest dětí:

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]