Přeskočit na obsah

Iljušin Il-40

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iljušin Il-40
Určeníbitevní letoun
PůvodSovětský svaz
VýrobceOKB Iljušin
Rostvertol
ŠéfkonstruktérSergej Vladimirovič Iljušin
První let7. března 1953
UživatelSSSR
Vyrobeno kusů2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iljušin Il-40 byl prototyp sovětského bitevního letounu z první poloviny 50. let 20. století. Jednalo se o první pancéřovaný bitevní stroj s proudovým pohonem.

První prototyp vzlétl 7. března 1953. Roku 1955 vzlétl druhý prototyp Il-40P, který měl překonstruované přívody vzduchu k motorům. Letoun však nebyl sériově vyráběn. Byl poslední konstrukcí pancéřovaného bitevníku v koncepci, jak ji Sergej Vladimirovič Iljušin vytvořil za války. Tento pancéřovaný typ z roku 1953 se vyznačoval plochým trupem se dvěma proudovými motory AM-5F vedle sebe a dvoumístnou kabinou, z níž střelec ovládal pohyblivý dvojitý kanón NS-23/23 mm na zádi. Konstrukční práce začaly v roce 1952. I zde Iljušin těžce opancéřoval hlavní životně důležité části, především motory a pilotní kabinu. V r.1953 začaly letové zkoušky. Během nich se laborovalo i s použitím různých typů motorů. Vedle AM-5F, použitých u prvního prototypu, dostal druhý prototyp (Il-40P) motory RD-9V. I když Il-40 vypadal nadějně, do sériové výroby se nedostal. Jeho roli dokázaly účinně plnit i letouny MiG-17 s odpovídající výzbrojí.

Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 16 m
  • Délka: 16.60 m
  • Nosná plocha: 47.60 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 11.290 kg
  • Pohonné jednotky: 2x Mikulin AM-5F (2700 kp) s přídavným spalováním
  • Max.vzletová hmotnost: 17.470 kg
  • Maximální rychlost: 963 km/h
  • Dostup: 11.600 m
  • Dolet: 1.115 km
  • Výzbroj: 6× kanón NS-23 ráže 23 mm, dvojkanón NR-23 ráže 23 mm na krytí zadní polosféry, bomby do hmotnosti 1000 kg

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]