Přeskočit na obsah

Haklovy Dvory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Haklovy Dvory
Bývalá kovárna s viditelným obloukem
Bývalá kovárna s viditelným obloukem
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČeské Budějovice
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 314 (2021)[1]
Katastrální územíHaklovy Dvory (6,03 km²)
Haklovy Dvory
Haklovy Dvory
Další údaje
Kód k. ú.636797
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haklovy Dvory (německy Hackelhöf,[2] původně nazývány jen Dvory[3]) je místní část města České Budějovice ve stejnojmenném katastru. Nacházejí se necelý kilometr od západního okraje Českých Budějovic mezi rybníky Starohaklovským a Novohaklovským, v blízkosti je vybudována řada dalších rybníků. Ves obsluhují na dvou zastávkách autobusy městské hromadné dopravy.

Stavení č. 2031 v Haklových Dvorech

Vesnice je prvně zmiňována v roce 1368. Původ názvu vesnice se může odvozovat buď od měšťana Haklina[3] (v němčině Hackl) anebo ze středohornoněmeckého slova Haag označujícího živý plot, které se také četlo "hak", Höf je zkrácenou verzí množného čísla slova označujícího (hospodářský) dvůr.[4] Ves se rozrůstala velmi pomalu, a ještě roku 1900 měla pouze 36 domů a s necelými 250 obyvateli, přestože již 50 let fungovala jako samosprávní obec.[3] V 16. století byly na základě rozhodnutí českobudějovické městské rady severně a jižně od vsi vyhloubeny rybníky Starohaklovský (Buschen Teich) a Novohaklovský (Neuhacklhöfer Teich). Ještě v první čtvrtině 20. století přes ves vedla silnice do Vodňan, která byla pak přesměrována přes České Vrbné.[3]

V letech 1710-23 byl na části pozemků po zaniklé vesnici Houžná postaven Nový dvůr,[5] jehož rozdělením na obytné jednotky později vznikly dnešní Nové Dvory, které také spadaly pod Dvory Haklovy.[6]

Od roku 1850 do roku 1976 byly Haklovy Dvory samostatnou obcí[5]. V roce 1922 byla zavřena místní německá vesnická škola a namísto ní se otevřela škola česká s méně žáky, proti čemuž dokonce protestovali v parlamentu němečtí poslanci a německá škola byla nakonec znovu otevřena s podmínkou minimálního počtu žáků, kteří ji musí navštěvovat.[4]

Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 byl sovětskou strážní službou ve vsi zastřelen dělník Václav Balounu kvůli údajnému neuposlechnutí výzvy, aby zůstal stát.[7]

Obecní razítko s německým popisem obce mělo prokazatelně do roku 1924 ve středu otep obilí a odráželo tak hlavní zdroj příjmů místních obyvatel, zemědělství. Je také známo, že obiloviny v okolí dobře rostly a hojně se zde pěstovaly. Od 30. let 20. století se začalo používat dvojjazyčné razítko s českým lvem.[8] Počínaje 30. dubnem 1976[9] byly Haklovy Dvory administrativně včleněny do části obce České Budějovice 2 a obec tak zanikla.[3]

Na katastrálním území Haklových Dvorů leží i Zavadilka, kam směřovala zástavba novousedlíků ve 30. letech 20. století. Mírný nárůst obyvatel obce souvisel právě s touto výstavbou. Na začátku 21. století měly tak vlastní Haklovy Dvory méně obyvatel než Zavadilka.[10]

Památky a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Křížek u Šnejdlíku
  • Přestože se ves díky své poloze v blízkosti krajského města rozrůstala novostavbami, domy v jejím centru si zachovaly původní vzhled. Především mnohá stavení na návsi mají dochovány rysy selského baroka a lze tak obdivovat jejich dekorativní brány a štíty s průduchy, nápisy a dalšími ozdobami.
  • Na návsi se zachovala budova se zvoničkou, která sloužila jako kovárna, oblouk pro kovárny typický byl však zazděn.
  • Přes vesnici či do ní vedou cyklotrasy č. 1109 a 1108.[11]
  • O Haklových dvorech natočil Jiří Franěk v roce 2014 krátký dokumentární film.[12]
  • Haklovy Dvory mají dlouhou jezdeckou tradici, na jízdárně ve vsi začal v jezdeckém oddíle TJ Žižka jezdit a o koně pečovat i Karel Roden.[13] Od roku 2010 vychází z Haklových Dvorů modrá jezdecká stezka.[14]
  • Z Haklových Dvorů pocházel Tecelín Josef Jaksch, jenž byl od roku 1925 opatem vyšebrodského kláštera.[15]
  • Mezi Starým houženským a Starohaklovským rybníkem roste v blízkosti osady Nové Dvory památný dub, dle AOPK č. 103178.[16]
  • V Nových Dvorech má sídlo pivovar Kněžínek.
  • Severozápadně od Haklových Dvorů, v blízkosti Nových Dvorů, stojí při polní cestě a Dubenském potoku křížek s datací 1804. Další křížek se nachází u rybníka Šnejdlík.
  • Západně od vsi stojí u samoty kaplička.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2024-03-17].
  2. Názvy českých obcí německy - pomůcka ke čtení matrik [online]. unas.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  3. a b c d e Haklovy Dvory - ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [online]. c-budejovice.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  4. a b Historische Ereignisse [online]. hackelhoef.de [cit. 2015-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-07. 
  5. a b D. KOVÁŘ, Českobudějovicko I. Levý břeh Vltavy, s. 76. České Budějovice: VEDUTA 2008
  6. Haklovy Dvory, součást města České Budějovice, část okresu České Budějovice v Jihočeském kraji [online]. webnode.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  7. Cesky a slovensky svet [online]. czsk.net [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  8. Gemeindesiegel [online]. [cit. 2015-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-07. 
  9. h [online]. tode.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  10. Zavadilka - ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC [online]. c-budejovice.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  11. Mapy.cz [online]. [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  12. Tvrz Houžná, tank i popcorn v hospodě. To je film o budějovické čtvrti - iDNES.cz [online]. idnes.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  13. Karel Roden: Dostihy jsem byl posedlý [online]. galopp-reporter.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  14. Turistika na koni aneb dovolená v sedle v jižních Čechách - Zprávy [online]. turistikanakoni.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 
  15. Poutní místa českobudějovické diecéze a jejich proměny ve 20. století [online]. sweb.cz [cit. 2015-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. 
  16. Památné stromy (§46) [online]. nature.cz [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]