Čtyři Dvory
| Čtyři Dvory | |
|---|---|
_02.jpg) Kostel svatého Vojtěcha poblíž univerzitního kampusu | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | České Budějovice |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′53″ s. š., 14°27′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | České Budějovice 2 |
| Nadmořská výška | 388 m n. m. |
| PSČ | 370 05 |
  Čtyři Dvory | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čtyři Dvory (resp. Čtyry Dvory; něm. Vierhöf, hovorově Čtyrák) jsou část Českých Budějovic ležící na levém břehu Vltavy. Je ohraničena přibližně ulicemi O. Nedbala, Husovou třídou, Na Sádkách a V. Talicha. Na západě sousedí se Sídlištěm Šumava, východně od ní je Výstaviště. Referenci „Čtyři Dvory“ obsahují i názvy některých objektů v blízkosti, jako je například obchodní centrum na Sídlišti Máj nebo park 4Dvory, který je součástí oblasti U Vávrovského rybníka,[1] jež nicméně historicky pod Čtyři Dvory patřila.[2] Někdy se pod pojmem Čtyři Dvory myslí celá levobřežní část města.
Historie a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Čtyři dvory vznikly původně jako skupina hospodářských dvorů českobudějovických měšťanů (první ze 4 velkých dvorů, které daly osídlení jméno, je poprvé vzpomínán v roce 1369). V roce 1850 zde vznikla samosprávná obec se jménem Čtyry Dvory (necelých 200 obyvatel), v roce 1900 již bylo napočítáno 1945 obyvatel. V letech 1916–1917 zde byly postaveny dělostřelecké kasárny.[3] Až do roku 1919 patřila k obci i osada Kněžské Dvory. Růst rychle pokračoval, v roce 1921 měly již 208 domů a 3733 obyvatel (z toho 3378 Čechů a 278 Němců). Ke Čtyřem Dvorům se tehdy počítaly i místní části Remlovy Dvory, Lannova loděnice a několik samot. V roce 1952 se obec stala osadou Českých Budějovic[4] a v roce 1970 byla administrativně zrušena a začleněna do městské části České Budějovice 2.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Vojtěcha
- Kaple sv. Vojtěcha, dnes pravoslavná kaple Všech svatých země české, založená Vojtěchem Lannou ml.
- Výstaviště České Budějovice je známé především díky konání výstavy Země živitelka
- Zájezdní hostinec U Slovanské lípy, kulturní památka ČR[2]
- Areál Lannovy loděnice, kulturní památka ČR[5]
- Pomník Antonína Ježka
- Vila Isa postavená 1903 pro c. a k. hejtmana Georga Fischera
Mohyla U Parku
[editovat | editovat zdroj]Pomník obětem první a druhé světové války je řazen mezi válečné hroby (evidenční číslo CZE-3102-33308), byť není válečným hrobem v souladu se zákonem č. 122/2004 Sb.[6] Mohyla v podobě stěny z hrubých žulových kvádrů je umístěna mezi ulicemi U Výstaviště a Husova u autobusové a trolejbusové zastávky U Parku. Pomník dosahuje výšky 345 cm, šířky 430 cm, levý okraj je orientovaný západně, pravý východně. Průčelí (umístěné jižně) nese desku z umělého mramoru s nápisem:
| „ |
|
“ |
| — J. Křivánek, Č. Budějovice | ||
Pod deskou je umístěna plastika ležícího lva, pod níž je vyryt (a později vyčerněn) nápis:
| „ |
|
“ |
Při renovaci došlo k rozšíření i pro oběti druhé světové války.[6] Po pravé straně roste několik tisů červených, v okolí byly vysázené lípy.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Vojtěch Lanna starší (1805–1866), český průmyslník, loďmistr a stavitel. Na levém břehu Vltavy u Dlouhého mostu dodnes stojí jeho rodný dům a bývalá loděnice
- Jan Bureš (1926–2012), český neurofyziolog, vědec světového významu, člen Národní akademie věd USA a držitel mnoha ocenění
- Jaroslav Krček (* 1939), český hudebník, dirigent a sbormistr, umělecký vedoucí souboru Chorea Bohemica
- Alois Sassmann (* 1961), kněz a historik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Park u zastávky MHD Evžena Rošického -
Rodinná zástavba v ulici Ant. Slavíčka -
Mohyla obětem války -
Kaple sv. Vojtěcha -
Budova Jč. univerzity Na Zlaté stoce
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ArcGIS Web Application. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-21]. Identifikátor záznamu 141725 : Zájezdní hostinec U slovanské lípy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FIDLER, Jiří. Encyklopedie branné moci Republiky československé, 1920-1938. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-256-2. S. 103.
- ↑ Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-19]. Identifikátor záznamu 144428 : Lannova loděnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ a b Ministerstvo obrany České republiky. Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2012-06-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Čtyřidvory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Dvory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyři Dvory na Wikimedia Commons
