Grilování

Grilování je tepelná úprava pokrmu, při které na pokrm dopadá tepelné záření. Tepelné záření bývá vyvolané elektrickou topnou spirálou (v troubě, v mikrovlnné troubě kombinované s grilem) nebo žhnoucími kusy paliva (otevřená ohniště). Teplota okolního vzduchu při grilování by neměla být příliš velká, aby nedocházelo ve větším měřítku k jinému způsobu předávání tepla. Proti připálení povrchových vrstev se pokrm polévá šťávou. K tomu, aby došlo k dostatečné tepelné úpravě i uvnitř pokrmu, jsou pro grilování vhodnější tenčí kousky. Pokrm lze před přípravou vhodně okořenit.

Přímá metoda grilování spočívá v přímém působení žáru na pokrm. Tato metoda je vhodná hlavně pro jídla, která grilujeme méně než 30 minut. Jedná se především o steaky, hamburgery, klobásy nebo kotlety. Při tomto způsobu grilování je nezbytné připravovaný pokrm otočit. Ten získává vroubkování typické pro tuto metodu.
Nepřímá metoda grilování spočívá v umístění zapékací misky mezi dva zdroje tepla. Poklice grilu nám umožňuje rovnoměrné proudění teplého vzduchu, stejně jako je tomu v horkovzdušné troubě. Pro tuto metodu jsou vhodné pokrmy, které vyžadují dlouhodobější tepelnou úpravu (velké kusy masa) a potraviny, které jsou velmi jemné a přímé grilování by je mohlo vysušit nebo připálit.
Další metodou pro grilování masa je tzv. grilování na kamenné desce. Toto grilování je nejen velmi příjemné, ale i zdravé, tzn. bez strašáku karcinogenních látek, tuku a přitom se zachováním všech chutí i vůní propečeného masa. Kámen se nejčastěji vyrábí z jemně nebo střednězrnné žuly. Má většinou obdélníkový nebo čtvercový tvar a tloušťku tři centimetry. Je možné jej zkombinovat s mnoha typy dnes dostupných grilů.
Grilování na lávových kamenech. Tento typ grilování se používá především u plynových typů grilů. Jako topné medium je zde použit propan-butan, který předává teplo na drť z lávových kamenů umístěných nad plynovými hořáky. Nevýhodou tohoto typu grilování je možnost vzplanutí odkapávajícího tuku na lávové kameny a negativní ovlivnění chuti grilovaného jídla připáleným tukem. Významná jsou zde i zdravotní rizika kvůli vzniku karcinogenních látek vznikajících z připáleného tuku z grilovaného masa.

Nevýhody grilování

V grilovaných pokrmech vznikají karcinogenní chemické látky jako nitrosaminy, heterocyklické aminy nebo polyaromatické uhlovodíky (např. rakovinotvorný benzo-a-pyren). Významným rizikem je i možnost kontaminace choroboplodnými zárodky jako salmonela, kampylobakter, E. coli nebo listerie, které mohou způsobit infekční onemocnění.^[1]

Reference

↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Rozpalte gril, ne lékaře! 10 rad pro zdravější grilování, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", Zdraví "v cajku", 27. června 2017

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu grilování na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo grilování ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Rozpalte gril, ne lékaře! 10 rad pro zdravější grilování, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", Zdraví "v cajku", 27. června 2017

[1]