Přeskočit na obsah

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
sasko-kobursko-saalfeldský vévoda
Portrét
Doba vlády8. září 18009. prosince 1806
Úplné jménoFranz Friedrich Anton
Narození15. července 1750
Coburg
Úmrtí9. prosince 1806 (56 let)
Coburg
ManželkyŽofie Sasko-Hildburghausenská
Augusta Reuss Ebersdorf
PotomciPotomci
RodWettinové
OtecArnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
MatkaŽofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750, Coburg9. prosince 1806, Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů.

František se narodil jako nejstarší syn Arnošta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelské.

Získal vlastní, pečlivé a rozsáhlé vzdělání a stal se milovníkem umění. V roce 1775 zahájil pro vévodství velkou sbírku, která se nakonec rozšířila na 30 000 obrázkových kolekcí mědirytin.

V roce 1793 byl povolán do spojenecké armády, když byla jeho země napadena francouzskou revoluční armádou. Spojenecké síly zahrnovaly Hannoversko, Hesensko a Británii. František bojoval v několika akcích proti Francouzům.

V roce 1800 se stal po otcově smrti Sasko-kobursko-saalfeldským vévodou. Kvůli otcovým dluhům rodina přišla o zámek Rosenau, František ho však v roce 1805 koupil zpět jako letní sídlo vévodské rodiny.

6. srpna 1806 císař František II. po porážce proti Napoleonovi v bitvě u Slavkova zrušil Svatou říši římskou. 9. prosince 1809 vévoda František zemřel. 15. prosince 1806 vstoupilo Sasko-Kobursko-Saalfeld spolu s dalšími Ernestinskými vévodstvími do Rýnského spolku, jak vévoda se svými ministry plánoval.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

6. března 1776 se František v Hildburghausenu oženil s Žofií Sasko-Hildburghausenskou, dcerou ernestinského příbuzného, Ernesta Fridricha III. Sasko-Hildburghausenského. Žofie zemřela 28. října 1776, pouhých sedm měsíců po svatbě. Z manželství nevzešli žádní potomci.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

13. června 1777 se František v Eersdorfu oženil s Augustou Reuss Ebersdorf. Měli spolu deset dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti:

Pořadí Jméno Narození Úmrtí Poznámka
1. Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská 19. srpna 1778 v Coburgu 8. července 1835 v Tušimicích v Čechách 23. února 1804 se provdala za Emanuela von Mensdorff-Pouilly
2. Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská 28. srpna 1779 v Coburgu 24. března 1824 v Petrohradě 17, listopadu 1798 se provdala za Alexandra Württemberského
3. Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská 23. září 1781 v Coburgu 15. srpna 1860 v Elfenau, blízko Bern, ve Švýcarsku 26. února 1796 se provdala za Konstantina Pavloviče, mladšího bratra ruského cara Alexandra I. (byli rozvedeni v roce 1820)
4. mrtvý syn 1782 1782
5. Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský 2. ledna 1784 v Coburgu 29. ledna 1844 v Gothe 31. července 1817 se oženil s Luisou Sasko-Gothajsko-Altenburskou, byl otcem prince Alberta, manžela královny Viktorie
6. Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský 28. března 1785 v Coburgu 27. srpna 1851 ve Vídni 30. listopadu 1815 se oženil s Marií Antonií Koháry de Csábrág, byl otcem Ferdinanda II. Portugalského a nemourské vévodkyně Viktorie, a dědečkem Ferdinanda I. Bulharského. Sňatkem se stal zakladatelem Kohárské větve sasko-kobursko-gothajské linie
7. Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská 17. srpna 1786 v Coburgu 16. března 1861 ve Frogmore House 11. července 1818 se provdala za Eduarda Augusta Hannoverského, čtvrtého syna britského krále Jiřího III. Byla matkou královny Viktorie
8. Marianna Šarlota 7. srpna 1788 v Coburgu 23. srpna 1794 v Coburgu
9. Leopold I. Belgický 16. prosince 1790 v Coburgu 10. prosince 1865 v Laeken 9. srpna 1830 se oženil s Luisou Marií Francouzskou a měl s ní několik dětí, včetně Leopolda II. Belgického a mexické císařovny Charlotty Belgické. Stal se prvním belgickým králem.
10. František Maxmilián Ludvík 12. prosince 1792 v Coburgu 3. ledna 1793 v Coburgu

František je předkem například britské královny Viktorie, jejího manžela Alberta, mexické císařovny Šarloty, Alžběty II., Filipa Belgického, Simeona II. a dalších.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Josias II. Waldecko-Pyrmontský
 
 
Šarlota Johana Waldecko-Wildungenská
 
 
 
 
 
 
Vilhelmína Kristýna Nasavsko-Siegenská
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Antonín Schwarzbursko-Rudolstadtský
 
 
Ludvík Fridrich I. Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Emílie Juliana Barby-Mühlingenská
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
Augustus Brunšvicko-Lüneburský mladší
 
 
Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Žofie Meklenburská
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Eschwegský
 
 
Kristýna Hesensko-Eschwegská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Kateřina Falcká
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Arnošt I. Oettingenský
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Frederika Württemberská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis, Duke of Saxe-Coburg-Saalfeld na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Arnošt Fridrich
Znak z doby nástupu Sasko-kobursko-saalfeldský vévoda
18001806
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt III.