Coburg
| Coburg | |
|---|---|
 Radnice v Coburgu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°15′30″ s. š., 10°57′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Franky |
  Coburg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 48,3 km² |
| Počet obyvatel | 42 139 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 872,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Norbert Tessmer (SPD) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 09561 |
| PSČ | 96450 |
| Označení vozidel | CO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Sídlo je poprvé písemně zmíněno jako Coburg roku 1056, kdy je ovdovělá polská královna v exilu Richenza Lotrinská darovala kolínskému arcibiskupovi Annonovi II. Tehdy a ještě po následující století se však tímto názvem označoval pouze nový zeměpanský hrad na vrchu nad starší osadou, jež byla nazývána Trufalistat;[2] teprve postupem doby přešlo jméno hradu i na osídlení v podhradí (budoucí město).
Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, symbolizující patrona hlavního městského chrámu i města sv. Mořice (Mauritia).
Roku 1532 tu začaly čarodějnické procesy.
Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo město rezidencí vévodů sasko-kobursko-gothajských; první kníže Jan Kazimír Sasko-Koburský (1564–1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228.[3]
Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka.
Ve zmatečné době po zhroucení monarchie v Německu v listopadu 1918 se jižní část Sasko-kobursko-gothajského vévodství stala Svobodným státem Coburg (Freistaat Coburg), vklíněným mezi Bavorsko a Durynsko. Bylo jen otázkou času, ke kterému ze sousedů se malé území připojí. V referendu, konaném roku 1919, nakonec více jak 85 % obyvatel Koburku hlasovalo pro připojení k Bavorsku, což se 1. července 1920 také stalo.[4]
Už od počátku 20. let získávali ve městě a okolí velmi silné pozice národní socialisté (nacisté) a Koburk se postupně stal baštou tohoto hnutí. V červnu 1929 pak nacisté získali ve volbách absolutní většinu v městské radě, což zůstalo až do konce druhé světové války. Jako výraz oddanosti nacistickým ideálům byl mj. i změněn mestský znak. Ze spojeneckého kobercového bombardování v závěrečné etapě války vyšlo město poškozeno jen málo: zničena či pobořena byla jen 4 % městské zástavby.
Při poválečném rozdělení Německa zůstalo město součástí Bavorska a tudíž i Německé spolkové republiky, nicméně, leželo jen několik kilometrů od Železné opony, která město obtáčela ze tří stran a izolovala jej od jeho historicky a hospodářsky přirozeného zázemí na severu, v Durynsku (součásti Německé demokratické republiky). Nevýhodná hraniční poloha města mezi Západem a Východem byla překonána až znovusjednocením Německa (1990).
Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy.
Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.
Památky
[editovat | editovat zdroj]-
Pevnost (hrad) Veste Coburg -
Hlavní portál pevnosti; nad ním Bulharská věž (Bulgarenturm), stojící již k roku 1225 -
Staré město a kostel sv. Mořice -
Kostelík sv. Mikuláše z roku 1442 -
Kostel sv. Kříže -
Zámek Ehrenburg (ze severu), původně dostavěn roku 1547, přestavěn po roce 1810 -
Socha vévody Jana Kazimíra na budově gymnázia Casimiriana (1605)
- Koburská pevnost (Veste Coburg) nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založen roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Durynskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen).[5]
- Zámek Ehrenburg (Schloss Ehrenburg) – novogoticko-empírová stavba v centru města, druhá rezidence vévodů koburských; přebudoval ji v letech 1810–40 vévoda Arnošt I. (1826–44), projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel. V průběhu 19. století místo častých návštěv a pobytů členů různých evropských panovnických dvorů, nyní tu sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum.
- Kostel sv. Mořice – goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
- Kostelík sv. Mikuláše (St.-Nikolaus-Kapelle) – gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
- Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
- Radnice – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
- Městský dům – renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
- Pomník prince Alberta – manžela britské královny Viktorie
- Dům mincmistra – hrázděná renesanční stavba
- Gymnasium Casimirianum – renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele vévody Jana Kazimíra ve výklenku nároží
- Zemské divadlo – klasicistní budova založená roku 1840
- Palais Edinburg
- Lichtensteinská věž – novogotický zámeček s věží
- Židovský most (Judenbrücke) – kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz
Politika
[editovat | editovat zdroj]
Již roku 1929 zde volby vyhráli národní socialisté, město se pak honosilo titulem „První německé město NSDAP“ a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.
Starostové a vrchní starostové
[editovat | editovat zdroj]- 1846–1865: Leopold Oberländer
- 1865–1896: Rudolf Muther
- 1897–1924: Gustav Hirschfeld
- 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní
- 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP
- 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP
- 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP
- 1938–1945: August Greim, NSDAP
- 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig
- 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser
- 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD
- 1948–1970: Walter Langer, FDP
- 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD
- 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU)
- 1990–2014: Norbert Kastner, SPD
- od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/49 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
- Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
- Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
- Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
- Albert (1819-1861) – britský princ a manžel královny Viktorie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ Trufalistat nimmt den Namen Coburg an [online]. Digitales Stadtgedächtnis Coburg, 2009-07-16 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
- ↑ Stadtgeschichte [online]. Coburg Marketing [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/
