Dolní Bory
| Dolní Bory | |
|---|---|
 střed Dolních Borů | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Bory |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′42″ s. š., 16°1′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 377 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dolní Bory (10,55 km²) |
| PSČ | 594 61 |
| Počet domů | 127 (2011)[2] |
  Dolní Bory | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 28711 |
| Kód k. ú. | 628719 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Bory (německy Unter Borry, dříve Moravské Bory) je severozápadní část obce Bory v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 136 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 369 obyvatel.[4]
Dolní Bory je také název katastrálního území o rozloze 10,55 km2.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348.[6] Vesnice Dolní a Horní Bory byly postupně spojeny novou výstavbou a v roce 1972 došlo i k jejich administrativnímu sloučení do jedné obce s názvem Bory.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V centru Dolních Borů se nachází kostel svatého Jiljí.
Mineralogická lokalita
[editovat | editovat zdroj]Dolní Bory jsou významnou mineralogickou lokalitou, jejíž věhlas přesahuje hranice České republiky. V dole Hatě, nacházejícím se zhruba 1,5 km západně od okraje vsi, se až do roku 1972 těžil živec. Minerály z této lokality jsou zastoupeny v řadě muzeí. Proslulé jsou především krystalické odrůdy křemene, jako je záhněda či růženín, dále zde byl nalezen turmalín, skoryl, safír či andalusit.[7] V roce 1975 byl na této lokalitě popsán nový minerál sekaninait. Mezi výjimečnější patří nálezy dumotieritu, oyamalitu nebo granátu Pokud jde o fosfáty, lze jmenovat monazit a apatit, augelit, scorzalit, Fe-Mn fosfáty zwieselit a vzácnější triplit, trifylín či sarkopsid. Karbonáty jsou zastoupeny dolomitem a sideritem. V žilách se vyskytovala i pestrá paleta rudních minerálů - wolframit, ilmenit, löllingit, pyrit, rutil, hematit, arzenopyrit, markazit, chalkopyrit nebo sfalerit. Vzácně se vyskytovaly i další minerály , jako např. symplesit, autunit, torbernit, cookeit, diaspor, anatas, sádrovec nebo hallotrichit. Na lokalitě v Dolních Borech bylo celkem popsáno 81 různých minerálů.[8]
V roce 2009 vydala obec Bory knihu Josefa Staňka Minerály Borů a Cyrilova. Vzhledem ke své proslulosti je lokalita Hatě u Dolních Borů předmětem mimořádného zájmu sběratelů minerálů, což vede k jejímu ohrožení, ba přímo devastaci. V důsledku této devastace pegmatitové žíly i okolního lesa se lokalita, původně doporučená k ochraně, stává bezcennou.[9]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Vesnicí Dolní Bory prochází trasa dálkové Mlynářské cyklostezky, která vede z Nového Města na Moravě přes Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou a Vranov nad Dyjí až do rakouského Hardeggu. Poblíž kostela sv. Jiljí v centru Dolních Borů ji kolmo přetíná žlutě značená turistická cesta ze Skleného nad Oslavou do Netína. Návštěvníkům je v obci k dispozici menší turistická ubytovna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-23.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596.
- ↑ a b Historie na stránkách obce Bory
- ↑ ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska. Dolní Bory - Hatě [online]. Brno: MUNI, 2006 - 2011 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.
- ↑ RÝDA, Karel. Dolní Bory [online]. Praha: Česká geologická služba, 1994-10-19, 2012-09-27 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STANĚK, Josef: Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí. 1. vyd. Bory: Obec Bory, 2009. 102 str. ISBN 978-80-254-5387-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bory na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bory v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Dolní Bory na webu ČÚZK
- Fotografie a popis krystalů záhněd z Dolních Borů Archivováno 16. 2. 2016 na Wayback Machine.
- Informace o turistické ubytovně
