Diskuse ke kategorii:Zemské okresy v Německu

Bádensko-Württembersko

Vládní obvody

Bádensko-Württembersko se člení na 4 vládní obvody

• Freiburg
• Karlsruhe
• Stuttgart
• Tübingen

Městské a zemské okresy

Výše jmenované 4 vládní obvody se dále člení na 9 městských okresů

Baden-Baden (BAD) Freiburg im Breisgau (FR) Heidelberg (HD) Heilbronn (HN) Karlsruhe (KA)

Mannheim (MA) Pforzheim (PF) Stuttgart (S) Ulm (UL)

a 35 zemských okresů

Alba-Dunaj (Alb-Donau-Kreis; UL) Biberach (BC) Böblingen (BB, LEO) Bodamské jezero (Bodenseekreis; FN) Breisgau-Vysoký Schwarzwald (Breisgau-Hochschwarzwald; FR) Calw (CW) Emmendingen (EM) Enz (Enzkreis; PF) Esslingen (ES, NT) Freudenstadt (FDS, HOR) Göppingen (GP) Heidenheim (HDH) Heilbronn (HN) Hohenlohe (Hohenlohekreis; KÜN, ÖHR) Karlsruhe (KA) Kostnice (Konstanz; KN, BÜS) Lörrach (LÖ) Ludwigsburg (LB, VAI)

Mohan-Tauber (Main-Tauber-Kreis; TBB, MGH) Neckar-Odenwald (Neckar-Odenwald-Kreis; MOS, BCH) Ortenau (Ortenaukreis; OG, BH, LR, KEL, WOL) Ostalb (Ostalbkreis; AA, GD) Rastatt (RA, BH) Ravensburg (RV) Rems-Murr (Rems-Murr-Kreis; WN, BK) Reutlingen (RT) Rýn-Neckar (Rhein-Neckar-Kreis; HD) Rottweil (RW) Schwäbisch Hall (SHA, CR) Schwarzwald-Baar (Schwarzwald-Baar-Kreis; VS) Sigmaringen (SIG) Tübingen (TÜ) Tuttlingen (TUT) Waldshut (WT) Zollernalb (Zollernalbkreis; BL, HCH)

Města

Největší města Bádenska-Württemberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

Stuttgart (591 550) Mannheim (307 640) Karlsruhe (283 959) Freiburg im Breisgau (214 716) Heidelberg (142 889) Heilbronn (121 416) Ulm (120 371) Pforzheim (118 805) Reutlingen (112 099) Esslingen (92 261) Ludwigsburg (87 703) Tübingen, Tubinky (83 310) Villingen-Schwenningen (81 921) Konstanz, Kostnice (80 980) Aalen (67 125) Schwäbisch Gmünd (61 391) Sindelfingen (61 241) Offenburg 58 769 Friedrichshafen (58 058) Göppingen (57 836) Baden-Baden (54 454) Waiblingen (52 926) Heidenheim (49 784) Ravensburg (49 073) Rastatt (47 710)

Lörrach (46 860) Albstadt (46 677) Böblingen (46 322) Leonberg (45 535) Singen (45 420) Fellbach (44 010) Filderstadt (43 731) Lahr/Schwarzwald (43 683) Weinheim (43 272) Bruchsal (42 911) Rottenburg am Neckar (42 899) Scheer (42 832) Bietigheim-Bissingen (42 022) Nürtingen (40 552) Kirchheim unter Teck (39 923) Schorndorf (39 323) Ettlingen (38 987) Leinfelden-Echterdingen (37 055) Schwäbisch Hall (36 660) Backnang (35 666) Sinsheim (35 366) Tuttlingen (34 960) Balingen (34 338) Kehl (34 330) Ostfildern (33 714)

Bavorsko

Bavorské vládní obvody

Vládní obvody

Vesnice v Horní Falci

Königssee v Horním Bavorsku

Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):

• Dolní Bavorsko (Niederbayern)
• Dolní Franky (Unterfranken)
• Horní Bavorsko (Oberbayern)
• Horní Falc (Oberpfalz)
• Horní Franky (Oberfranken)
• Střední Franky (Mittelfranken)
• Švábsko (Schwaben)

Zemské okresy

Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):

Mapa bavorských okresů

Aichach-Friedberg (AIC) Altötting (AÖ) Amberg-Sulzbach (AS) Ansbach (AN) Aschaffenburg (AB) Augsburg (A) Bad Kissingen (KG) Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL) Bamberk (Bamberg; BA) Bayreuth (BT) Berchtesgadensko (Berchtesgadener Land; BGL) Cham (CHA) Coburg (CO) Dachau (DAH) Deggendorf (DEG) Dillingen an der Donau (DLG) Dingolfing-Landau (DGF) Dunaj-Ries (Donau-Ries; DON)

Ebersberg (EBE) Eichstätt (EI) Erding (ED) Erlangen-Höchstadt (ERH) Forchheim (FO) Freising (FS) Freyung-Grafenau (FRG) Fürstenfeldbruck (FFB) Fürth (FÜ) Garmisch-Partenkirchen (GAP) Günzburg (GZ) Haßberge (HAS) Hof (HO) Kelheim (KEH) Kitzingen (KT) Kronach (KC) Kulmbach (KU) Landsberg am Lech (LL) Landshut (LA)

Lichtenfels (LIF) Lindau (Lindau (Bodensee); LI) Mohan-Spessart (Main-Spessart; MSP) Miesbach (MB) Miltenberg (MIL) Mühldorf am Inn (MÜ) Mnichov (München; M) Neuburg-Schrobenhausen (ND) Neumarkt in der Oberpfalz (NM) Neustadt an der Aisch-Bad Windsheim (NEA) Neustadt an der Waldnaab (NEW) Neu-Ulm (NU) Norimbersko (Nürnberger Land; LAU) Oberallgäu (OA) Ostallgäu (OAL) Pasov (Passau; PA) Pfaffenhofen an der Ilm (PAF)

Regen (REG) Řezno (Regensburg; R) Rhön-Grabfeld (NES) Rosenheim (RO) Roth (RH) Rottal-Inn (PAN) Schwandorf (SAD) Schweinfurt (SW) Starnberg (STA) Straubing-Bogen (SR) Tirschenreuth (TIR) Traunstein (TS) Unterallgäu (MN) Weilheim-Schongau (WM) Weißenburg-Gunzenhausen (WUG) Wunsiedel im Fichtelgebirge (WUN) Würzburg (WÜ)

Městské okresy

Hlavní město Bavorska Mnichov

25 bavorských městských okresů:

Amberg (AM) Ansbach (AN) Aschaffenburg (AB) Augsburg (A) Bamberk (Bamberg; BA) Bayreuth (BT) Coburg (CO) Erlangen (ER) Fürth (FÜ)

Hof (HO) Ingolstadt (IN) Kaufbeuren (KF) Kempten (Allgäu) (KE) Landshut (LA) Memmingen (MM) Mnichov (M) Norimberk (N) Pasov (PA)

Regensburg (R) Rosenheim (RO) Schwabach (SC) Schweinfurt (SW) Straubing (SR) Weiden i. d. OPf. (WEN) Würzburg (WÜ)

Politika

Bývalý bavorský premiér a předseda strany CSU Horst Seehofer s bývalým ruským premiérem Medveděvem

Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999 existovala i druhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlavou vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).

V politice země dominuje konzervativní strana CSU (Christlich-Soziale Union), jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU (Christlich Demokratische Union), se kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce dosáhla ve volbách dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi. Ve volbách v roce 2008 ovšem absolutní většinu těsně ztratila, i nadále ale zůstala daleko nejsilnější stranou.

Braniborsko

Zemské okresy

1. Barnim, okresní město Eberswalde (BAR)
2. Dahme-Sprévský les, okresní město Lübben (Dahme-Spreewald; LDS)
3. Labe-Halštrov, okresní město Herzberg (Elbe-Elster; EE)
4. Havolsko, okresní město Rathenow (Havelland; HVL)
5. Marecké Poodří, okresní město Seelow (Märkisch-Oderland; MOL)
6. Horní Havola, okresní město Oranienburg (Oberhavel; OHV)
7. Horní Sprévský les-Lužice, okresní město Senftenberg (Oberspreewald-Lausitz; OSL)
8. Odra-Spréva, okresní město Beeskow (Oder-Spree; LOS)
9. Východní Prignitz-Ruppin, okresní město Neuruppin (Ostprignitz-Ruppin; OPR)
10. Postupim-Střední marka, okresní město Bad Belzig (Potsdam-Mittelmark; PM)
11. Prignitz, okresní město Perleberg (PR)
12. Spréva-Nisa, okresní město Forst (Spree-Neiße; SPN)
13. Teltow-Fläming, okresní město Luckenwalde (TF)
14. Ukerská marka, okresní město Prenzlau (Uckermark; UM)

Městské okresy

• Brandenburg an der Havel (BRB)
• Chotěbuz (CB)
• Frankfurt nad Odrou (FF)
• Postupim (P)

Dolní Sasko

Městské a zemské okresy

Mapa Dolního Saska s vyznačenými zemskými a městskými okresy.

V Dolním Sasku se nachází 10 městských okresů

Braunschweig Delmenhorst Emden Göttingen Hannover

Oldenburg Osnabrück Salzgitter Wilhelmshaven Wolfsburg

Dále se dělí na 37 zemských okresů:

Ammerland Aurich Celle Cloppenburg Cuxhaven Diepholz Emsland Frísko (Friesland) Gifhorn Goslar Göttingen Hrabství Bentheim (Grafschaft Bentheim) Hameln-Pyrmont Hannover Harburg Lüneburské vřesoviště (Heidekreis) Helmstedt Hildesheim Holzminden

Leer Lüchow-Dannenberg Lüneburg Nienburg/Weser Northeim Oldenburg Osnabrück Osterholz Peine Rotenburg (Wümme) Schaumburg Stade Uelzen Vechta Verden Wesermarsch Wittmund Wolfenbüttel

Durynsko

Mapa Durynských států 1890

V současné době se Durynsko člení na 17 zemských okresů (Landkreise).

Altenbursko (Altenburger Land) Eichsfeld Gotha Greiz Hildburghausen Ilm (Ilm-Kreis) Kyffhäuser (Kyffhäuserkreis) Nordhausen Sála-Holzland (Saale-Holzland-Kreis)

Sála-Orla (Saale-Orla-Kreis) Saalfeld-Rudolstadt Šmalkaldy-Meiningen (Schmalkalden-Meiningen) Sömmerda Sonneberg Unstrut-Hainich (Unstrut-Hainich-Kreis) Wartburg (Wartburgkreis) Výmarsko (Weimarer Land)

Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 6 městských okresů (Kreisfreie Städte):

1. Eisenach
2. Erfurt
3. Gera
4. Jena
5. Suhl
6. Výmar

Hesensko

Hesenská ústava z 1. prosince 1946 je nejstarší dodnes platnou ústavou německého spolkového státu. Prvním ústavně zvoleným premiérem byl Christian Stock. Vyhlášením základního zákona 23. května 1949 se Hesensko stalo součástí bývalé Spolkové republiky Německa (Západní Německo).

Sídlem hesenského zemského parlamentu je od roku 1946 Městský palác Wiesbaden, který býval sídlem nasavských vévodů ve Wiesbadenu.

Zemský sněm Hesenska sestává ze 137 křesel. Dle výsledků voleb z roku 2018 byly tyto mandáty rozděleny mezi následující strany: CDU 40 křesel, SPD 29 míst, Svaz 90/Zelení 29 mandátů, AfD 19 mandátů, Die Linke 9, FDP také 11 pozic a 5 nezávislých poslanců. Ve volbách v tomto roce je nově v Zemském sněmu zastoupena také strana Alternative für Deutschland.

Ministerským předsedou a šéfem zemské vlády byl politik CDU Volker Bouffier. Po Bouffierově rezignaci byl předsedou hesenské vlády zvolen dne 31. května 2022 Boris Rhein (CDU) a předsedkyní hesenského zemského parlamentu Astrid Wallmanová (CDU).

Hesensko se člení na 3 vládní obvody, 21 zemských okresů a 5 městských okresů se 423 okresními obcemi.

Vládní obvody

• Darmstadt
• Gießen
• Kassel

Zemské okresy

Bergstraße (HP) Darmstadt-Dieburg (DA) Groß-Gerau (GG) Vysoký Taunus (Hochtaunuskreis; HG) Mohan-Kinzig (Main-Kinzig-Kreis; MKK) Mohan-Taunus (Main-Taunus-Kreis; MTK) Odenwald (Odenwaldkreis; ERB)

Offenbach (OF) Rheingau-Taunus (Rheingau-Taunus-Kreis; RÜD) Wetterau (Wetteraukreis; FB) Gießen (GI) Lahn-Dill (Lahn-Dill-Kreis; LDK) Limburg-Weilburg (LM) Marburg-Biedenkopf (MR)

Vogelsberg (Vogelsbergkreis; VB) Fulda (FD) Hersfeld-Rotenburg (HEF) Kassel (KS) Schwalm-Eder (Schwalm-Eder-Kreis; HR) Werra-Meißner (Werra-Meißner-Kreis; ESW) Waldeck-Frankenberg (KB)

Městské okresy

• Darmstadt (DA)
• Frankfurt nad Mohanem (F)
• Kassel (KS)
• Offenbach am Main (OF)
• Wiesbaden (WI)

Meklenbursko-Přední Pomořansko

Meklenbursko-Přední Pomořansko (mapa administrativního členění)

V současné době se Meklenbursko-Přední Pomořansko člení na 6 zemských okresů (Landkreise).

Ludwigslust-Parchim Meklenburská jezerní plošina (Mecklenburgische Seenplatte) Severozápadní Meklenbursko (Nordwestmecklenburg)

Rostock Přední Pomořansko-Greifswald (Vorpommern-Greifswald) Přední Pomořansko-Rujána (Vorpommern-Rügen)

Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 2 městské okresy (Kreisfreie Städte):

1. Rostock
2. Schwerin

Meklenbursko-Přední Pomořansko má celkem 858 měst a obcí (stav k 1. lednu 2005). Z toho je 6 městských okresů a 852 měst a obcí v rámci zemských okresů. Zemské okresy se dále člení na 85 oblastí (Ämtern) a 43 měst a obcí na úrovni oblasti (Amstfreie Städte) a (Amstfreie Gemeinden). Oblasti se dál člení na 810 měst a obcí (Amtsangehörige Städte) a (Amtsangehörige Gemeinden).

Porýní-Falc

Zemské okresy

1. Ahrweiler
2. Altenkirchen (Westerwald)
3. Alzey-Worms
4. Bad Dürkheim
5. Bad Kreuznach
6. Bernkastel-Wittlich
7. Birkenfeld
8. Cochem-Zell
9. Donnersberg (Donnersbergkreis)
10. Bitburg-Prüm (Eifelkreis Bitburg-Prüm)
11. Germersheim
12. Kaiserslautern
13. Kusel
14. Mohuč-Bingen (Mainz-Bingen)
15. Mayen-Koblenz
16. Neuwied
17. Rýn-Hunsrück (Rhein-Hunsrück-Kreis)
18. Rýn-Lahn (Rhein-Lahn-Kreis)
19. Rýn-Falc (Rhein-Pfalz-Kreis)
20. Jižní vinná stezka (Südliche Weinstraße)
21. Jihozápadní Falc (Südwestpfalz)
22. Trevír-Saarburg (Trier-Saarburg)
23. Vulkaneifel
24. Westerwald

Městské okresy

1. Frankenthal
2. Kaiserslautern
3. Koblenz
4. Landau in der Pfalz
5. Ludwigshafen am Rhein
6. Mohuč
7. Neustadt an der Weinstraße
8. Pirmasens
9. Špýr
10. Trevír
11. Worms
12. Zweibrücken

Sársko

Okresy spolkové země

Sársko je rozděleno do šesti zemských okresů (německy Landkreis) se správními středisky:

• 1. Merzig-Wadern, Merzig
• 2. Neunkirchen, Ottweiler
• 3. Regionální svazek Saarbrücken (Regionalverband Saarbrücken), Saarbrücken
• 4. Saarlouis, Saarlouis
• 5. Sárská Falc (Saarpfalz-Kreis), Homburg
• 6. St. Wendel, St. Wendel

Sasko

Správní členění Saska

Podrobnější informace naleznete na stránkách Seznam zemských a městských okresů v Sasku a Seznam velkých okresních měst v Sasku.

Roku 1990 obnovené Sasko převzalo administrativní členění z doby Německé demokratické republiky, kdy se od roku 1952 dělilo na 48 okresů a 6 samostatných měst nepatřících k žádnému okresu (též bezokresní města či městské okresy). Během okresní reformy z let 1994/1996 byly okresy sloučeny do 22 zemských okresů a 7 městských okresů. Při druhé okresní reformě vzniklo od 1. srpna 2008 celkem 10 nových zemských okresů a počet samostatných měst byl zredukován na tři (Drážďany, Lipsko, Saská Kamenice). Zároveň byly vytvořeny tři správní obvody, téměř totožné s dosavadními vládními obvody, jejichž sídly byla tři samostatná města. Správní obvody však k 29. únoru 2012 zanikly a jejich kompetence přešly na Zemské ředitelství Sasko se sídlem v Saské Kamenici.

Zemský okres / samostatné město	Registrační značky	Rozloha v km²	Počet obyvatel
Zemský okres Budyšín (Landkreis Bautzen)	BZ, BIW, HY, KM	2 395,61	296 506
Zemský okres Cvikov (Landkreis Zwickau)	Z, GC, HOT, WDA	949,78	310 111
Zemský okres Fojtsko (Vogtlandkreis)	V, AE, OVL, PL, RC	1 412,42	221 953
Zemský okres Krušné hory (Erzgebirgskreis)	ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP	1 827,91	326 896
Zemský okres Lipsko (Landkreis Leipzig)	L, BNA, GHA, GRM, MTL, WUR	1 651,3	261 573
Zemský okres Míšeň (Landkreis Meißen)	MEI, GRH, RG, RIE	1 454,59	241 160
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge)	PIR, DW, FTL, SEB	1 654,19	246 011
Zemský okres Severní Sasko (Landkreis Nordsachsen)	TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO	2 028,56	199 688
Zemský okres Střední Sasko (Landkreis Mittelsachsen)	FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL	2 116,85	300 308
Zemský okres Zhořelec (Landkreis Görlitz)	GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI	2 111,41	248 479
Lipsko (Leipzig)	L	297,8	619 879
Drážďany (Dresden)	DD	328,5	566 222
Saská Kamenice (Chemnitz)	C	221,1	250 681
Sasko		18 415,66	4 089 467

Sasko-Anhaltsko

Bývalé vládní obvody

Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke):

• Dessau
• Halle
• Magdeburg

K 1. lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na zemský správní úřad se sídlem v Halle.

Zemské okresy

Při první správní reformě 1. července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z předchozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.

V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.

V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):

Okres Obyvatele Rozloha (km²) Hustota zalidnění (Obyv./km²) Anhalt-Bitterfeld (ABI) 187 873 1 452,71 129 Burgenland (Burgenlandkreis; BLK) 205 097 1 413,36 145 Börde (BK) 187 833 2 366,19 79 Harz (HZ) 244 248 2 104,00 116 Jerichowsko (Jerichower Land; JL) 101 092 1 576,66 64 Mansfeld-Jižní Harz (Mansfeld-Südharz; MSH) 160 984 1 448,60 111 Sála (Saalekreis; SK) 206 146 1 433,22 144 Salzland (Salzlandkreis; SLK) 222 727 1 425,86 156 Stará marka-Salzwedel (Altmarkkreis Salzwedel; SAW) 94 545 2 292,52 41 Stendal (SDL) 129 481 2 422,96 53 Wittenberg (WB) 144 972 1 929,89 75 Městské okresy: Dessau-Roßlau (DE) 91 243 24 462 373 Halle (HAL) 235 720 135,02 1 746 Magdeburg (MD) 229 826 200,95 1 144 Sasko-Anhaltsko (ST) 2 442 000 22 446 119

Severní Porýní-Vestfálsko

Vládní obvody

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko se člení na pět vládních obvodů (Regierungsbezirke).

Arnsberg Detmold Düsseldorf Kolín nad Rýnem (Köln) Münster

Okresy

Mapa administrativního členění Severního Porýní-Vestfálska

Katedrála v Cáchách

Nákupní ulice Königsallee v Düsseldorfu (2016)

Těchto pět vládních obvodů se dále člení na 30 okresů (Kreise) a jeden městský region. Do okresů a městského regionu patří 374 okresních obcí a měst. Kromě toho je v Severním Porýní-Vestfálsku 22 městských okresů (Kreisfreie Städte) neboli statutárních měst, které jsou administrativně na úrovni okresu. Na rozdíl od jiných spolkových zemí v Německu se v Severním Porýní-Vestfálsku nazývají okresy pouze Kreise a nikoliv zemské okresy (Landkreise). Celkově je země rozdělena na 396 obcí a je zde 29 velkých měst.

Borken (BOR) Coesfeld (COE) Düren (DN) Ennepe-Rúr (Ennepe-Ruhr; EN) Euskirchen (EU) Gütersloh (GT) Heinsberg (HS) Herford (HF) Vysoký Sauerland (Hochsauerlandkreis; HSK) Höxter (HX) Kleve (KLE) Lippe (LIP) Marka (Märkischer Kreis; MK) Mettmann (ME) Minden-Lübbecke (MI) Oberberg (Oberbergischer Kreis; GM) Olpe (OE) Paderborn (PB) Recklinghausen (RE) Rýn-Erft (Rhein-Erft-Kreis; BM) Rýn-Neuss (Rhein-Kreis Neuss; NE) Rýn-Sieg (Rhein-Sieg-Kreis; SU) Rýn-Berg (Rheinisch-Bergischer Kreis; GL) Siegen-Wittgenstein (SI) Soest (SO) Steinfurt (ST) Unna (UN) Viersen (VIE) Warendorf (WAF) Wesel (WES)

Městský region

Städteregion Aachen je v Německu ojedinělým sdružením okresů. Jde o spojení okresu Aachen-Land a města bez okresu Aachen. Toto sdružení dvou okresů bylo vytvořeno 21. října 2009.

Městský region Cáchy (Städteregion Aachen) (AC)

Šlesvicko-Holštýnsko

Šlesvicko-Holštýnsko se správně dělí na jedenáct okresů (Kreis) (krajů):

1. Dithmarsche (Dithmarschen)
2. Vévodství lauenburské (Herzogtum Lauenburg)
3. Severní Frísko (Nordfriesland)
4. Východní Holštýnsko (Ostholstein)
5. Pinneberg
6. Plön
7. Rendsburg-Eckernförde
8. Schleswig-Flensburg
9. Segeberg
10. Steinburg
11. Stormarn

Dále zde existují čtyři města s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt):

1. Kiel (KL)
2. Lübeck (HL)
3. Neumünster (NMS)
4. Flensburg (FL)

Dolní Bavorsko

Správní obvod Dolní Bavorsko zahrnuje 3 městské okresy a 9 zemských okresů:

Městské okresy

1. Landshut
2. Passau
3. Straubing

Zemské okresy

1. Deggendorf (DEG)
2. Dingolfing-Landau (DGF)
3. Freyung-Grafenau (FRG)
4. Kelheim (KEH)
5. Landshut (LA)
6. Pasov (Passau, PA)
7. Regen (REG)
8. Rottal-Inn (PAN)
9. Straubing-Bogen (SR)

Dolní Franky

Správní obvod Dolní Franky zahrnuje 3 městské okresy a 9 zemských okresů.

Město nebo zemský okres	Obyvatelstvo (2008)		Rozloha (km²)
Aschaffenburg	68 776	5,2%	62	0,7%
Schweinfurt	53 566	4,0%	36	0,4%
Würzburg	134 440	10,1%	88	1,0%
Zemský okres Aschaffenburg	173 946	13,1%	699	8,2%
Zemský okres Bad Kissingen	106 203	8,0%	1,137	13,3%
Zemský okres Haßberge	86 322	6,5%	956	11,2%
Zemský okres Kitzingen	89 259	6,7%	684	8,0%
Zemský okres Mohan-Spessart (Main-Spessart)	129 741	9,7%	1 322	15,5%
Zemský okres Miltenberg	130 009	9,8%	716	8,4%
Zemský okres Rhön-Grabfeld	84 360	6,3%	1 022	12,0%
Zemský okres Schweinfurt	114 444	8,6%	842	9,9%
Zemský okres Würzburg	160 434	12,0%	968	11,3%
Celkem	1 331 500	100,0%	8 531	100,0%

Horní Bavorsko

Správní obvod Horní Bavorsko zahrnuje 3 městské okresy a 20 zemských okresů:

Městské okresy

1. Mnichov
2. Ingolstadt
3. Rosenheim

Zemské okresy

1. Altötting (AÖ)
2. Bad Tölz-Wolfratshausen (TÖL)
3. Berchtesgadensko (Berchtesgadener Land; BGL)
4. Dachau (DAH)
5. Ebersberg (EBE)
6. Eichstätt (EI)
7. Erding (ED)
8. Freising (FS)
9. Fürstenfeldbruck (FFB)
10. Garmisch-Partenkirchen (GAP)
11. Landsberg am Lech (LL)
12. Miesbach (MB)
13. Mnichov (München; M)
14. Mühldorf am Inn (MÜ)
15. Neuburg-Schrobenhausen (ND)
16. Pfaffenhofen an der Ilm (PAF)
17. Rosenheim (RO)
18. Starnberg (STA)
19. Traunstein (TS)
20. Weilheim-Schongau (WM)

Horní Falc

Správní obvod Horní Falc zahrnuje 3 městské okresy a 7 zemských okresů:

Městské okresy

1. Amberg
2. Řezno (Regensburg)
3. Weiden in der Oberpfalz (WEN)

Zemské okresy

1. Amberg-Sulzbach (AS)
2. Cham (CHA)
3. Neumarkt in der Oberpfalz (NM)
4. Neustadt an der Waldnaab (NEW)
5. Řezno (Regensburg; R)
6. Schwandorf (SAD)
7. Tirschenreuth (TIR)

Horní Franky

Správní obvod Horní Franky zahrnuje 4 městské okresy a 9 zemských okresů:

Městské okresy

1. Bamberk (Bamberg)
2. Bayreuth
3. Coburg
4. Hof

Zemské okresy

1. Bamberk (Bamberg)
2. Bayreuth
3. Coburg
4. Forchheim
5. Hof
6. Kronach
7. Kulmbach
8. Lichtenfels
9. Wunsiedel im Fichtelgebirge

Střední Franky

Správní obvod Střední Franky zahrnuje 5 městských okresů a 7 zemských okresů:

Městské okresy

1. Ansbach
2. Erlangen
3. Fürth
4. Norimberk (Nürnberg)
5. Schwabach

Zemské okresy

1. Ansbach
2. Erlangen-Höchstadt
3. Fürth
4. Neustadt an der Aisch-Bad Windsheim
5. Norimbersko (Nürnberger Land)
6. Roth
7. Weißenburg-Gunzenhausen

Švábsko (vládní obvod)

Správní obvod Švábsko zahrnuje 4 městské okresy a 10 zemských okresů:

Městské okresy

1. Augsburg
2. Kaufbeuren
3. Kempten
4. Memmingen

Zemské okresy

1. Aichach-Friedberg
2. Augsburg
3. Dillingen an der Donau
4. Dunaj-Ries (Donau-Ries)
5. Günzburg
6. Lindau (Lindau (Bodensee))
7. Neu-Ulm
8. Oberallgäu
9. Ostallgäu
10. Unterallgäu