Přeskočit na obsah

David Alaba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Alaba
David Alaba (2018)
David Alaba (2018)
Osobní informace
Celé jménoDavid Olatukunbo Alaba
Datum narození24. června 1992 (32 let)
Místo narozeníVídeň, Rakousko Rakousko
Výška180 cm
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko Real Madrid
Číslo dresu4
Poziceobránce, defensivní záložník
Mládežnické kluby*
2001–2002
2002–2008
2008–2009 		Rakousko SV Aspern
Rakousko Austria Vídeň
Německo Bayern Mnichov
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2010
2010–2021
2011
2021–		 Německo Bayern Mnichov II
Německo Bayern Mnichov
→ Německo Hoffenheim
Španělsko Real Madrid		 03300(1)
2810(22)
01700(2)
02000(1)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2007–2009
2010
2009–2010
2009–		 Rakousko Rakousko U17
Rakousko Rakousko U19
Rakousko Rakousko U21
Rakousko Rakousko		 02000(5)
00500(1)
00500(0)
0910(14)
Další informace
Povolánífotbalista
RodičeGeorge Alaba
PříbuzníRose Alaba (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
28. 1. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
28. 1. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Olatukunbo Alaba (* 24. června 1992, Vídeň, Rakousko[1]) je rakouský fotbalový obránce nebo záložník, který od léta roku 2021 hraje ve španělském klubu Real Madrid. Předtím působil v německém klubu Bayern Mnichov, v jehož řadách vybojoval rekordních 10 mistrovských titulů.[2] Je zároveň reprezentantem Rakouska. V letech 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016 získal v Rakousku ocenění Fotbalista roku, na které navázal znovu v letech 2020 a 2021.[3][4][5][6] V letech 2013 a 2014 získal také ocenění Sportovec roku.

Hrál na více postech, ve středu i na krajích obrany a i zálohy a od jara 2012 se v Bayernu zprvu prosazoval na pozici levého obránce, kam ho zařadil trenér Jupp Heynckes. Alaba proto býval srovnáván s francouzským obráncem Bixentem Lizarazu, který také působil v Bayernu Mnichov.[7]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Bayern Mnichov

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co nastupoval za mládežnické výběry do 17 a do 19 let, byl pro sezónu 2009/10 přeřazen k rezervnímu mužstvu.[8] První soutěžní zápas za rezervu odehrál v srpnu 2009 ve třetí nejvyšší ligové soutěži (3. Liga), a to v zápase proti Dynamu Drážďany.[9] Na konci srpna pomohl trenérovi Mehmetu Schollovi k první výhře 3:0 nad Wuppertaler SV jedním gólem a jednou asistencí.[10] V zápase Poháru DFB (DFB-Pokal) 10. února 2010 se posadil na lavičku náhradníků A-mužstva a v 59. minutě si odbyl debut, poté, co vystřídal Christiana Lella. Bayern Mnichov po tomto zápase vyhraném 6:2 postoupil na úkor Greutheru Fürth do semifinále.[11] V odvetném zápase osmifinále Ligy mistrů 9. března proti Fiorentině jej trenér Louis van Gaal postavil do základní sestavy. Bayern venku prohrál 2:3, ale v součtu s domácí výhrou 2:1 díky pravidlu venkovních gólů postoupil.[12] Alaba zlomil jeden rekord bavorského klubu, stal se totiž nejmladším hráčem, který kdy za Bayern v Lize mistrů nastoupil.[13]

V ročníku 2011/12 se probojoval s Bayernem do finále DFB-Pokalu proti Borussii Dortmund, v něm ale Bayern podlehl soupeři 2:5. Alaba hrál do 69. minuty.[14][15]

5. prosince 2012 v základní skupině F Ligy mistrů 2012/13 pomohl svým gólem k výhře 4:1 nad BATE Borisov. Bayern oplatil běloruskému soupeři prohru 1:3 z prvního vzájemného zápasu ve skupině.[16] 2. dubna 2013 již během první minuty otevíral skóre čtvrtfinálového klání s Juventusem Turín, zápas skončil výhrou Bayernu 2:0.[17] Stejným výsledkem dopadla i odveta v Turíně a německý klub postoupil se skóre 4:0 dál. V prvním zápase semifinále 23. dubna 2013 byl u výhry 4:0 nad Barcelonou, která byla dosud poměrně suverénní. Alaba odehrál stejně jako jeho spoluhráči velmi dobré utkání, Bayern si zajistil výbornou pozici do odvety.[18] V odvetě 1. května svým výkonem na hřišti pomohl k výhře, Bayern zvítězil na Camp Nou 3:0 a suverénním způsobem postoupil do finále.[19] Ve finále 25. května ve Wembley proti Borussii Dortmund nastoupil v základní sestavě, Bayern zvítězil 2:1 a získal nejprestižnější pohár v evropském fotbale.[20]

S klubem slavil v sezóně 2012/13 zisk ligového titulu již 6 kol před koncem soutěže, ve 28. kole německé Bundesligy.[21] Ve finále DFB-Pokalu 1. června 2013 porazil Bayern s Alabou v sestavě VfB Stuttgart 3:2 a získal tak treble (tzn. vyhrál dvě hlavní domácí soutěže plus titul v Lize mistrů resp. PMEZ) jako sedmý evropský klub v historii.[22][23]

23. října 2013 vstřelil gól v domácím utkání Ligy mistrů 2013/14 Viktorii Plzeň, souboj německého mistra s českým vyzněl jednoznačně pro Bayern 5:0. Po sklepnutí útočníka Mario Mandžukiće si míč předkopl k hranici vápna a pravačkou jej umístil k tyči.[24] S Bayernem vyhrál v prosinci 2013 i Mistrovství světa klubů v Maroku, kde Bayern porazil ve finále domácí tým Raja Casablanca 2:0[25], a v březnu 2014 s předstihem (7 kol před koncem) další bundesligový titul.

Alaba v zápase Ligy mistrů proti CSKA Moskva (říjen 2014)

Dne 18. prosince 2014 byl Alaba jmenován již počtvrté rakouským fotbalistou roku.[26] V lednu 2015 se Alaba dostal druhý rok do Nejlepší jedenáctky roku 2014 podle stránky UEFA.com (354 067 hlasů).[27] Dne 31. března 2015 nedohrál reprezentační přátelský zápas s Bosnou a Hercegovinou, kvůli poranění levého kolene. Alaba tak zmeškal zbytek sezóny kvůli zranění.[28]

Svůj debut v sezóně 2015/16 provedl v německém Superpoháru 1. srpna, ve kterém Bayern prohrál po penaltovém rozstřelu proti Wolfsburgu.[29] O tři týdny později proti odehrál zápas proti Hoffenheimu, kde jeho špatná přihrávka vyústila v branku Kevina Vollanda v deváté vteřině zápasu, což byla nejrychleji vstřelená branka Bundesligy všech dob.[30] Dne 17. prosince 2015 získal Alaba, již pátým rokem v řadě, ocenění rakouský fotbalista roku.[31] 8. ledna 2016 se Alaba opět dostal do Týmu roku 2015 podle UEFA.com .[32] 27. února zvítězil ve 100. zápase německé ligové soutěže, když jeho Bayern vyhrál 2:0 nad Wolfsburgem. Stal se nejmladším hráčem v Německu se stovkou ligových vítězství.[33] 18. března 2016 Alaba prodloužil svou smlouvu až do roku 2021.[34]

Dne 21. prosince 2016 byl Alaba znovu jmenován rakouským fotbalistou roku.[35]

Dne 10. února 2018 zasáhl Alaba již do svého 200. zápasu v Bundeslize při vítězství 2:1 nad Schalke.[36]

23. srpna startoval ve finále Ligy mistrů proti Paris Saint-Germain, které Bayern vyhrál 1:0, čímž zkompletoval mistrovský treble.[37] Stal se tak prvním Rakušanem, který dokázal tuto trofej získat už podruhé (další dva rakouští fotbalisté, kteří vyhráli Ligu mistrů, nebo PMEZ, byl Franz Hasil v roce 1970 s Feyenoordem a Marko Arnautović v sezóně 2009/10 s Interem Milán)

Ve skupinovém zápase Ligy mistrů 1. prosince 2020 zaznamenal Alaba svůj 400. zápas za Bayern Mnichov. V remízovém zápase s Atlétikem Madrid (1:1) poprvé nosil pásku kapitána.[38] Po sezóně 2020/21 se stal společně s Thomasem Müllerem rekordmanem v počtu mistrovských titulů v Bundeslize – oba dva jich měli po deseti.[2] Za Bayern odehrál 431 soutěžních zápasů a z toho 281 zápasů v lize, v obou případech je to největší porce hráče pocházejícího z ciziny.[39] Alaba ovšem následně odešel jako volný hráč do Realu Madrid.[2]

Real Madrid

[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. května 2021 byla oznámena jeho dohoda s Realem Madrid, ve španělském klubu podepsal smlouvu na pět let.[40] V Madridu navázal na svoji předešlou spolupráci s italským trenérem Carlem Ancelottim, který byl před sezónou 2021/22 jmenován trenérem Realu a několik let před tím vedl Alabu v Mnichově. Odchod stoperské dvojice Sergio Ramos—Raphaël Varane uvolnil Alabovi cestu do základní sestavy. Po Ramosovi zdědil dres s číslem 4.[41] Úvodní ligové kolo hrané 14. srpna přineslo výhru 4:1 nad Alavés. Debutující Alaba zahájil madridskou štaci na levém kraji obrany a pomohl vyhrát přesným centrem na čtvrtý gól brazilského křídla Viníciuse.[42]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Alaba za národní tým Rakouska (2014)

Mládežnické reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

Alaba působil v některých mládežnických reprezentacích Rakouska (U17, U19, U21). Byl členem rakouského týmu do 19 let, který participoval na Mistrovství Evropy hráčů do 19 let v roce 2010 ve Francii[43][44], kde obsadil nepostupové třetí místo v základní skupině A. Alaba se na turnaji jednou střelecky prosadil, v zápase proti Anglii (porážka 2:3).

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Rakouska debutoval 14. října 2009 ve svých 17 letech pod trenérem Dietmarem Constantinim v kvalifikačním utkání proti domácí Francii. Nastoupil na hřiště v 80. minutě za stavu 3:1 pro Francii, tímto výsledkem utkání skončilo.[45][46] Stal se tak nejmladším hráčem rakouského národního A-týmu v historii.[47]

7. června 2013 vstřelil gól z pokutového kopu v kvalifikačním utkání na MS 2014 proti Švédsku, Rakousko zvítězilo 2:1.[48] Byl to už jeho čtvrtý gól v tomto kvalifikačním cyklu. Pátý gól vsítil 10. září 2013 v domácím kvalifikačním utkání proti Irsku, byla to vítězná branka, Rakousko zvítězilo 1:0 a uchovalo si naději na postup na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[49] Na ten nakonec nepostoupilo (skončilo se 17 získanými body třetí ve skupině za prvním Německem a druhým Švédskem[50]), Alaba nastřílel v kvalifikační skupině C celkem 6 gólů.

V roce 2021 vedl rakouský výběr na Euru 2020 jakožto kapitán. V úvodním zápase se Severní Makedonií 13. června 2021 byl zvolen mužem zápasu, poté co si připsal jednu asistenci na druhý gól svého týmu při výhře 3:1. Podle tisku patřil k nejlepším hráčům na hřišti a podle svých slov prožil jeden z nejlepších zápasů v národním týmu, který po neúspěších v letech 2008 a 2016 vůbec poprvé vyhrál střetnutí na závěrečném evropském turnaji[51] Rakousko poprvé zamířilo do vyřazovacích bojů, přes osmifinále se však Alaba se spoluhráči nedostal po prohře s Itálií 1:2 v prodloužení.[52] Itálie později turnaj vyhrála.

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 23. srpna 2020

Klub Sezóna Liga Pohár Evropské poháry Ostatní Celkem Ref.
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Bayern Mnichov II 2009/10 3. Liga 23 1 — — — 23 1 [53]
2010/11 3. Liga 10 0 — — — 10 0 [54]
Celkem 33 1 — — — 33 1 —
1899 Hoffenheim (hostování) 2010/11 Bundesliga 17 2 1 0 — — 18 2 [54]
Bayern Mnichov 2009/10 Bundesliga 3 0 1 0 2 0 — 6 0 [53]
2010/11 Bundesliga 2 0 1 0 0 0 0 0 3 0 [54]
2011/12 Bundesliga 30 2 6 1 11 0 — 47 3 [55]
2012/13 Bundesliga 23 3 4 0 11 2 0 0 38 5 [56]
2013/14 Bundesliga 28 2 5 0 12 2 4 0 49 4 [57][58]
2014/15 Bundesliga 19 2 3 3 6 0 1 0 29 5 [58][59]
2015/16 Bundesliga 30 1 5 0 10 1 1 0 46 2 [58][60]
2016/17 Bundesliga 32 4 5 1 9 0 1 0 47 5 [61][62]
2017/18 Bundesliga 23 2 6 0 7 0 0 0 36 2 [63]
2018/19 Bundesliga 31 3 4 0 7 0 1 0 43 3 [64]
2019/20 Bundesliga 28 1 5 1 8 0 1 0 42 2 [65][66]
Celkem 249 20 45 6 83 5 9 0 386 31 —
Celkem 299 23 47 7 83 5 9 0 437 34 —

K zápasu odehranému 19. listopadu 2019. Skóre a výsledky Rakouska jsou vždy zapisovány jako první

Seznam reprezentačních gólů Davida Alaby
Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1. 16. října 2012 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Kazachstán Kazachstán
3:0
4:0
 Kvalifikace na Mistrovství světa 2014
2. 22. března 2013 Faerské ostrovy Faerské ostrovy
5:0
6:0
3. 26. března 2013 Aviva Stadium, Dublin, Irsko Irsko Irsko
2:2
2:2
4. 7. června 2013 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Švédsko Švédsko
1:0
2:1
5. 10. září 2013 Irsko Irsko
1:0
1:0
6. 15. října 2013 Tórsvøllur, Tórshavn, Faerské ostrovy Faerské ostrovy Faerské ostrovy
3:0
3:0
7. 8. září 2014 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Švédsko Švédsko
1:0
1:1
 Kvalifikace na Euro 2016
8. 9. října 2014 Zimbru Stadium, Kišiněv, Moldavsko Moldavsko Moldavsko
1:0
2:1
9. 27. března 2015 Rheinpark Stadion, Vaduz, Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
3:0
5:0
10. 8. září 2015 Friends Arena, Solna, Švédsko Švédsko Švédsko
1:0
4:1
11. 17. listopadu 2015 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Švýcarsko Švýcarsko
1:1
1:2
 Přátelský zápas
12. 23. března 2018 Wörthersee Stadion, Klagenfurt, Rakousko Slovinsko Slovinsko
1:0
3:0
13. 6. září 2018 Generali Arena, Vídeň, Rakousko Švédsko Švédsko
2:0
2:0
14. 16. listopadu 2019 Ernst-Happel-Stadion, Vídeň, Rakousko Severní Makedonie Severní Makedonie
1:0
2:1
 Kvalifikace na Euro 2020

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]
Bayern Mnichov
Real Madrid

Zdroj:[67]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]


Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ David Alaba, fussballdaten.de, cit. 27. 4. 2013 (německy)
  2. ↑ a b c SPENCER, Jamie. Thomas Muller & David Alaba set Bundesliga record with 10th title. 90min.com [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-26. (anglicky) 
  3. ↑ a b ÖHLINGER, Gerhard. Austria - Player of the Year and Other Awards [online]. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF), rev. 2021-01-07 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Alaba tretíkrát po sebe aj celkovo najlepší v Rakúsku Archivováno 21. 12. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 20. 12. 2013 (slovensky)
  5. ↑ a b Alaba je počtvrté za sebou nejlepším rakouským fotbalistou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-12-18 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Obránce Alaba je poosmé nejlepším fotbalistou roku v Rakousku. Sport.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ PHILIPP, Claas. Keep your eyes on David Alaba - the unsung Austrian who could be Bayern Munich's next Lizarazu [online]. goal.com, 28 March 2012 [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ HOLSTEIN, Hermann. David Alaba – Die Vita eines Wunderknaben. 16'er [online]. 2012-05-07 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. (německy) 
  9. ↑ David Alaba erstmals bei den Bayern-Profis. oefb.at [online]. Neznámé datum vydání [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-07. (německy) 
  10. ↑ Scholls erster Sieg. kicker.de [online]. 2009-08-31 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-04. (německy) 
  11. ↑ Den Bayern reicht eine furiose zweite Hälfte. kicker.de [online]. 2010-02-10 [cit. 2022-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-15. (německy) 
  12. ↑ Fiorentina 3-2 Bayern. UEFA.com [online]. 2010-03-09 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Teenager Alaba makes Bayern grade. UEFA.com [online]. 2010-07-01 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Dortmund complete double Bayern blown away by Bundesliga champs. Sky Sport [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (anglicky)
  15. ↑ 5:2 - Dortmund bleibt Bayerns Albtraum. FAZ.net [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (německy)
  16. ↑ Bayern - BATE 4:1, UEFA.com, cit. 26. 4. 2013 (anglicky)
  17. ↑ Bayern - Juventus 2:0, UEFA.com, cit. 30. 4. 2013 (anglicky)
  18. ↑ Bayern - Barcelona 4:0, iDNES.cz, cit. 24. 4. 2013
  19. ↑ Barcelona - Bayern 0:3, iDNES.cz, cit. 1. 5. 2013
  20. ↑ Dortmund - Bayern 1:2, finále Ligy mistrů, iDNES.cz, cit. 25. 5. 2013
  21. ↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ Bayern Mnichov je nepřemožitelný, vyhrál i Německý pohár, iDNES.cz, cit. 3. 6. 2013
  23. ↑ Bayern-Stuttgart 3:2 Archivováno 7. 6. 2013 na Wayback Machine., DFB-Pokal Finale 2012/13, Kicker.de, cit. 3. 6. 2013 (německy)
  24. ↑ Bayern - Plzeň 5:0, český mistr na hřišti nejlepšího týmu světa nestíhal, iDNES.cz, citováno 24. 10. 2013
  25. ↑ Bayern - Raja 2:0 Archivováno 4. 8. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 22. 1. 2014 (anglicky)
  26. ↑ Bayern Munich's Alaba named Austrian Footballer of the Year [online]. dw.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  27. ↑ MORLIDGE, Matt. Cristiano Ronaldo, Lionel Messi and Angel di Maria in UEFA Team of the Year... but no British players make select XI [online]. Daily Mail, 9 January 2015 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ Bayern star Alaba out for seven weeks [online]. bundesliga.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ Joker Bendtner ist zweimal zur Stelle [online]. 1 August 2015 [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ Bayern Munich concede to Hoffenheim after nine seconds. www.bbc.co.uk. BBC Sport, 22 August 2015. Dostupné online [cit. 22 August 2015]. 
  31. ↑ Alaba retains Austrian Player of the Year crown [online]. fcbayern.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  32. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2015 [online]. uefa.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b DELANEY, Miguel. #FC100: David Alaba is the epitome of the modern left-back. ESPN [online]. 2016-11-14 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ David Alaba extends stay at FC Bayern [online]. 18 March 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 
  35. ↑ Alaba voted Austrian Footballer of the Year for sixth season running [online]. bundesliga.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  36. ↑ Impressive milestone for Alaba [online]. fcbayern.com [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  37. ↑ Bayern Munich beat Paris Saint-Germain to win Champions League [online]. ESPN, August 23, 2020 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  38. ↑ Alaba mit 400. Pflichtspiel für den FC Bayern. FCBayern.com [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ These records shaped David Alaba's time at Bayern. FCBayern.com [online]. 2021-05-26 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Official Announcement: Alaba. realmadrid.com [online]. 2021-05-28 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ GARCIA, Adriana. Real Madrid's David Alaba keen for Raphael Varane link-up at Bernabeu. ESPN [online]. 2021-07-21 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ MCTEAR, Euan. Benzema leads Real Madrid to convincing opening weekend win. Marca [online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Heraf nominiert Kader für U19-EM! 18 Spieler - von Alaba bis Weimann Archivováno 23. 10. 2014 na Wayback Machine., oefb.at, citováno 22. 4. 2014 (německy)
  44. ↑ Austria v England - UEFA European Under-19 Championship, zimbio.com, citováno 14. 4. 2014 (anglicky)
  45. ↑ France - Austria 3:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  46. ↑ Frankreich-Match: um Alaba wird uns Europa beneiden [online]. 7 October 2009 [cit. 2013-02-10]. Dostupné online. (německy) 
  47. ↑ Alaba im A-Nationalteam [online]. 11 October 2009 [cit. 2013-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-02-2010. (německy) 
  48. ↑ Slováci prohrávali v Lichtenštejnsku, nakonec mají bod za remízu. iDNES.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  49. ↑ První postupující: na mistrovství světa si zahrají Nizozemsko a Itálie, iDNES.cz, citováno 11. 9. 2013
  50. ↑ Bosna bude poprvé na MS, postupují také Španělsko, Anglie a Rusko, iDNES.cz, citováno 16. 10. 2013
  51. ↑ Austria-North Macedonia. UEFA.com [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Italy 2-1 Austria: Mancini's subs squeeze Azzurri through. UEFA.com [online]. 2021-06-26 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b Alaba, David [online]. kicker [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (German) 
  54. ↑ a b c David Alaba [online]. Fussballdaten.de [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (German) 
  55. ↑ Alaba, David [online]. kicker [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (German) 
  56. ↑ Alaba, David [online]. kicker [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (German) 
  57. ↑ Alaba, David [online]. kicker [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. (German) 
  58. ↑ a b c David Alaba » Club matches [online]. World Football [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. 
  59. ↑ Alaba, David [online]. kicker [cit. 2015-03-22]. Dostupné online. (German) 
  60. ↑ David Alaba [online]. [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. (německy) 
  61. ↑ Im zweiten Anlauf: Vidal beschert Bayern den ersten Titel [online]. 14 August 2016 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (německy) 
  62. ↑ David Alaba [online]. [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. (německy) 
  63. ↑ David Alaba [online]. [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (německy) 
  64. ↑ Eintracht Frankfurt – Bayern München [online]. 12 August 2018 [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. (německy) 
  65. ↑ Sancho glänzt in doppelter Rolle: BVB gewinnt Supercup [online]. 3 August 2019 [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. (německy) 
  66. ↑ David Alaba [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (německy) 
  67. ↑ David Alaba – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2013 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2014-01-15, rev. 2014-11-25 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2014 revealed. UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-09, rev. 2018-11-29 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ UEFA.com users' Team of the Year 2015. UEFA.com [online]. UEFA, 2016-01-08, rev. 2017-01-04 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2020-08-28 [cit. 2021-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-29. (anglicky) 
  72. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-31 [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Die ESM Top-11 der Saison 2013–14: Ein Deutscher Ist Dabei. kicker.de [online]. 2014-06-05 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ 2020-2021 Men's FIFA FIFPRO World 11 revealed. FIFPro.org [online]. 2022-01-17 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
David Alaba – kariéra
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2012/2013 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2019/2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Rakouská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
Rakousko
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2013 – Německo FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2020 – Německo FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2013 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2009/2010 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2012/2013 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2013/2014 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2014/2015 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2015/2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2016/2017 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2017/2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2018/2019 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2020/2021 – FC Bayern Mnichov
Zlatá medaile DFB-Pokal 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2010 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2012 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Fotbalista roku (Rakousko)
1984: Herbert Prohaska • 1985: Herbert Prohaska • 1986: Toni Polster • 1987: Heribert Weber • 1988: Herbert Prohaska • 1989: Gerhard Rodax • 1990: Andreas Ogris • 1991: Néstor Gorosito • 1992: Andreas Herzog • 1993: Franz Wohlfahrt • 1994: Heimo Pfeifenberger • 1995: Ivica Vastić • 1996: Michael Konsel • 1997: Toni Polster • 1998: Ivica Vastić • 1999: Ivica Vastić • 2000: Radosław Gilewicz • 2001: Ronald Brunmayr • 2002: Vladimír Janočko • 2003: Andreas Ivanschitz • 2004:Steffen Hofmann • 2005: Mario Bazina • 2006: Alexander Zickler • 2007: Ivica Vastić • 2008: Marc Janko • 2009: Steffen Hofmann • 2010: Zlatko Junuzović • 2011: David Alaba • 2012: David Alaba • 2013: David Alaba • 2014: David Alaba • 2015: David Alaba • 2016: David Alaba • 2017: Marcel Sabitzer • 2018: Marko Arnautović • 2019: Erling Haaland • 2020: David Alaba • 2021: David Alaba • 2022: David Alaba • 2023: David Alaba
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Alaba&oldid=24428271“