Přeskočit na obsah

Cynegils

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cynegils
král Wessexu (král saského kmenového uskupení Gewisů)
Portrét
Král Cynegils na obraze Johna Speeda
Doba vlády611 – asi 643
Úplné jménoCynegils Ceoling
Narození?
Wessex
Úmrtíasi 643
PohřbenWinchesterská katedrála
PředchůdceCeolwulf
NástupceCenwalh
PotomciCwichelm?
Cenwalh
Centwine???
dcera (Kyneburga?, též Cyneburg?)
RodWessexové
OtecCeol (nebo Ceolwulf?)
Matkanedoloženo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cynegils (též Kynegils, Cinegils, Cinegels, Cinigels, Cynegisl, Cynigislo; † asi 642/643) byl anglosaský král Wessexu[pozn. 1] z rodu Cerdikovců.[pozn. 2][1]

Vládl mezi lety 611–642/643. Dobře známá království tzv. Heptarchie se za Cynegilsova života z mozaiky menších království ještě nevytvořila.[2] Pozdější království Wessex se soustřeďovalo v současných hrabstvích Hampshire, Dorset, Somerset a Wiltshire. Podle Anglosaské kroniky se ale Cynegilsovo království rozkládalo na horním toku řeky Temže a zasahovalo do severních částí hrabství Wiltshire a Somerset, do jižní části současného hrabství Gloucestershire, hrabství Oxfordshire a západní části hrabství Berkshire se současným městečkem Dorchester-on-Thames jako jedním z hlavních královských sídel. Tato oblast, pravděpodobně spojená s raným kmenovým uskupením zvaným Gewisové,[pozn. 3][3] ležela na hranicích pozdějších království Wessex a Mercie.[4]

Za Cynegilsovy vlády, ačkoliv byl sám původně pohan, započala postupná christianizace pozdějšího království Wessex. Jeho vláda představuje přelomové období přechodu od družin válečníků ke sjednocenému království.[5] Po Cynegilsovi nastoupil na trůn jeho syn Cenwalh.[6]

Genealogie

[editovat | editovat zdroj]

Zdá se, že se Cynegils stál králem po smrti krále Ceolwulfa, asi roku 611. Jeho příbuzenský vztah ke Ceolwulfovi je nejistý. Cynegils je v anglosaských pramenech střídavě líčen jako syn Ceolwulfa,[7] jako syn Ceolwulfova bratra Ceola, [8] jako syn Ceola syna Cuthy,[9] jako syn Cuthwina syna Ceawlina[10] a jako syn Cuthwulfa syna Cuthwina. Několik pramenů připisuje Cynegilsovi bratra jménem Ceolwald, který je líčen jako dědeček krále Ina.[11] Ačkoliv Anglosaská kronika a Západosaský genealogický královský seznam[pozn. 4] vykreslují Západní Sasy jako spravované jediným králem, je pravděpodobné, že úřad krále byl sdílen dvěma nebo více králi.[12]

Anglosaská kronika k roku 611 uvádí: „Toho roku Cynegils se dostal k vládě ve Wessexu, a držel ji po jednatřicet zim. Cynegils byl synem Ceola, Ceol synem Cuthy, Cutha synem Cynrika“. V rozporu s touto jednoduchou zprávou uvádí zápis k roku 614, že „Toho roku Cynegils a Cwichelm bojovali u Beandunu[13] a zabili dva tisíce čtyřicet šest Velšanů“.[14] Pro Západní Sasy to bylo výrazné vítězství.[8] Podobně píše Beda Ctihodný, že nezdařený pokus zavraždit northumbrijského krále Edwina v roce 626 nařídil Cwichelm, král Západních Sasů.[15] Zda je však král Cwichelm z roku 614 stejná osoba jako stejnojmenný král z druhé poloviny 20. let 7. století a zda tato osoba je totožná s tím Cwichelmem, který byl pokřtěn a zemřel asi roku 636, je předmětem sporu. Někteří historici předpokládají, že Cwichelm byl synem Cynegilse.[16][17]

Vláda

[editovat | editovat zdroj]
Osídlení Británie kolem roku 600

Archeologické nálezy z období kolem roku 600 svědčí o existenci významného království v této době. Tyto nálezy dokládají kontakty s královstvím Kent, franskou říší a dokonce až s Byzancí.[18] Kolem roku 617 došlo k válce proti království Essex, v níž tři králové Essexu, bratři Sexred a Sæward a ještě jeden další král, padli.[19]

V polovině své vlády utrpěl král Cynegils několik nezdarů. Když jeho syn Cwichelm poslal vraha, aby zavraždil northumbrijského krále Edwina,[20] který vyhnal do exilu prince Oswalda, pozdějšího svatořečeného krále Northumbrie, zaútočil Edwin v odvetě na Wessex, zabil pět králů Wessexu[21][22][pozn. 5] a nespočet jeho bojovníků padlo. Northumbrijský útok tak tehdy výrazně oslabil západosaskou armádu.

V roce 628 bojovali Cynegils a Cwichelm s mercijským králem Pendou u Cirencesteru. Dalo by se očekávat, že Anglosaská kronika by měla hlásit vítězství, což však není tento případ, takže Penda byl zřejmě vítězem,[23] neboť došlo k „dohodě“.[24] „Dohoda" zřejmě spočívala ve vydání města Cirencesteru Pendovi.[25] Takže to pro Cynegilse a jeho syna Cwichelma byla porážka a trvalá ztráta Cirencesteru.[22] Součástí této smlouvy byla také zřejmě dohoda o manželství Cynegilsova syna Cenwalha s Pendovou sestrou. Mercijská hegemonie nad regionem Cirencester v království Hwicce, kde žili Anglové stejně jako Sasové, se zdá být jedním z důvodů pro expanzi Gewisů orientovanou na jih, která od té doby probíhala. V každém případě bitva u Cirencesteru byla začátkem soupeření mezi Wessexem a Mercií, které trvalo až do 9. století.[26]

V té době se zdají být Cynegils a Cwichelm poddanými northumbrijského krále Edwina, platícími obrovskou daň sto tisíc popluží, pokud je správné pojetí Nicka Highama původu seznamu Tribal Hidage.[27][pozn. 6]

Wessexský král Cynegils a northumbrijský král Oswald měli společné nepřátele v králi Mercie Pendovi a ve starém královském rodu království Deira, ke kterému patřil později svatořečený král Edwin. V roce 635 uzavřeli alianci, která byla upevněna Oswaldovým sňatkem s Cynegilsovou dcerou. Alianci pravděpodobně dominoval Oswald.[19]

Cwichelm, který vládl buď jako Cynegilsův spolukrál, nebo jako jeho vazalský král, zemřel roku 636.[17] Zdá se, že od té doby vládl král Cynegils Wessexu samostatně až do své smrti v roce 643.

Křest

[editovat | editovat zdroj]

V roce 634 poslal papež Honorius I. do Anglie biskupa Birina.[8] Když Birinus dorazil na území Gewisů (Wessex), nalezl téměř zcela pohanskou zemi. Birinus se usadil v Dorchesteru, který dostal spolu s několika kostely od Cynegilse, aby obracel pohany na křesťanskou víru,[28] a oba králové, Cynegils i Cwichelm, měli být pokřtěni asi roku 635 nebo 636, přičemž northumbrijský král Oswald měl být jejich kmotrem.[29] Za Cynegilsova panování tak začíná postupná christianizace Wessexu. Nezdá se, že by tato misijní činnost vycházela od Oswalda, a to i přesto, že se Oswald podílel na založení první západosaského biskupství v Dorchesteru. Oblast kolem Dorchesteru, malého města římského původu, je považována za jádro území Gewisů.[19] Cynegils poskytl biskupství privilegia a obdařil je pozemky v Cyltancumbe (Chilcomb v současném hrabství Hampshire). Jiný západosaský král jménem Cuthred, který zemřel asi roku 661, snad Cwilhelmův syn, se objevuje ve stejné době. Král Oswald se tehdy oženil s Cynegilsovou dcerou a Cynegilsův křest měl být patrně podmínkou tohoto sňatku.[5] Jméno Cynegilsovy dcery rané prameny nezaznamenávají, ale benediktinský mnich a hagiograf Reginald z Durhamu († asi 1190) ji nazývá Kyneburga (Cyneburg).[5][30] Birinova misie ale měla, zdá se, jen malý dlouhodobý efekt, neboť Cynegilsovi nástupci byli buď pohané, nebo ke křesťanství konvertovali až během své vlády.[5] Kupříkladu podle Anglosaské kroniky nebyl ani Cynegilsův syn Cenwalh pokřtěn až do roku 646, kdy byl vyhnán ze svého království mercijským králem Pendou.[31]

Smrt

[editovat | editovat zdroj]
Zádušní truhlice ve winchesterské katedrále mající obsahovat Cynegilsovy kosti

Datum Cynegilsovy smrti není známo s jistotou. Beda Ctihodný pouze uvádí, že po králi Cynegilsovi následoval jeho syn Cenwalh.[32] Odlišné verze Anglosaské kroniky udávají rok 641 (rukopisy B, C a E) nebo rok 643 (rukopisy A, G) jako rok Cenwalhova nástupu na trůn. Mnoho historiků vychází ze závěrů současného britského historika Davida Dumvilla z roku 1985, které předpokládají, že obě tyto varianty představují odchylky písařů od roku 642, který by byl v souladu s udávanou délkou vlády 31 let.[33]

Cynegils byl pohřben pravděpodobně v Dorchesteru. V roce 660 byly jeho údajné ostatky převezeny do Winchesteru spolu s přenesením sídla biskupa.

Potomci

[editovat | editovat zdroj]

Vedle Cenwalha a dcery, která se vdala za krále Oswalda, měl mít Cynegils syna jménem Cwichelm, který mohl, ale nemusel být stejnou osobou jako král Cwichelm spojovaný s Cynegilsem. Král Centwine byl prý též Cynegilsovým synem, ale existuje pádný důkaz, že toto tvrzení je až pozdějším výmyslem.[34]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo.
  2. ↑ Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
  3. ↑ Beda Ctihodný pokládá Gewisy a Západní Sasy za tentýž lid, což je historiky všeobecně přijímáno. Ale Gewisové nebyli jedinou dynastickou linií ve Wessexu.
  4. ↑ V článku používané termíny západosaský a wessexský jsou synonyma.
  5. ↑ Důkazy naznačují, že v západosaské královské rodině bylo několik „králů“ současně. Takže northumbrijský útok patrně zabil pět členů královského rodu Wessexu. Mohlo být tehdejším zvykem udělovat titul „krále“ všem vojenským vůdcům v královské rodině. Ale pouze jeden král byl vládce s nejvyšší autoritou v království (overlord).
  6. ↑ Tribal Hidage je seznam 35 kmenů, který byl sestaven v anglosaské Anglii někdy mezi 7. a 9. stoletím. Zahrnuje množství nezávislých království a jiných menších území a přiřazuje ke každému počet popluží.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cynegils of Wessex na anglické Wikipedii, Cynegils of Wessex na anglické (zjednodušené) Wikipedii a Cynegils na německé Wikipedii.

  1. ↑ Simon Keynes: Kings of the West Saxons. In: Lapidge et al. (Hrsg.): The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England. Wiley-Blackwell, Oxford u.a. 2001, ISBN 978-0-631-22492-1, s. 511–514.
  2. ↑ království Kent mohlo být výjimkou. S.E. Kelly, "Kent, Kingdom of", ve M. Lapidge et al. (eds), The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England; D.P. Kirby, The Earliest English Kings, s. 30ff.; Ann Williams, Kingship and Government in Pre-Conquest England, c.500–1066, s. 5ff.; Barbara Yorke, Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England, s. 25ff.
  3. ↑ D. P. Kirby, The Earliest English Kings (London; New York: Routledge, 2000), s. 38–39
  4. ↑ Kirby, s. 48ff.; Yorke, s. 135–137; Barbara Yorke, "Gewisse", ve M. Lapidge et al.; Barbara Yorke, "Wessex", ve M. Lapidge et al., in M. Lapidge et al.
  5. ↑ a b c d Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 304
  6. ↑ Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 207
  7. ↑ zápis v Anglosaské kronice k roku 676
  8. ↑ a b c Mike Ashley, The Mammoth Book of British Kings and Queens (New york: Carroll & Graf, 1999), s. 303
  9. ↑ zápis v Anglosaské kronice k roku 611
  10. ↑ zápis v Anglosaské kronice k roku 688
  11. ↑ Kirby, appendix, figure 4; viz též Yorke, s. 133–134.
  12. ↑ Kirby, s. 48–49.
  13. ↑ patrně Bindon poblíž Axmouthu v Devonu, viz Morris, J. (1995) The Age of Arthur ISBN 1-84212-477-3 s.307. Beandun byl rovněž ztotožněn s Bamptonem v hrabství Oxfordshire, ale důkaz chybí. Viz Victoria County History of Oxfordshire: Bampton and Weald.
  14. ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 19
  15. ↑ Bede, Církevní dějiny národa Anglů , II, 9.
  16. ↑ Kirby. s. 51.
  17. ↑ a b Barbara Yorke. Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England (London: Routledge, 1997), s. 143
  18. ↑ Barbara Yorke: Wessex in the early Middle Ages (Studies in the Early History of Britain), Continuum, 1995, ISBN 978-0718518561, s. 34–35.
  19. ↑ a b c Barbara Yorke: Cynegils (nutná placená registrace). Ve: Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004. obnovený 13. listopadu 2011
  20. ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 20
  21. ↑ Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 66
  22. ↑ a b Peter Hunter Blair, Roman Britain and Early England; 55 B.C.–A.D. 871 (New York; London: W. W. Norton & Company, 1966), s. 206
  23. ↑ Sarah Zaluckyj, Mercia: The Anglo-Saxon Kingdom of Central England, s. 28 a 102.
  24. ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 21
  25. ↑ Frank Stenton, Anglo-Saxon England (Oxford University Press, 1971), s. 45
  26. ↑ Barbara Yorke: Wessex in the early Middle Ages (Studies in the Early History of Britain), Continuum, 1995, ISBN 978-0718518561, s. 57.
  27. ↑ N.J. Higham, An English empire: Bede and the early Anglo-Saxon kings, s. 74ff.; ale viz též John Blair, "Tribal Hidage", ve M. Lapidge et al.
  28. ↑ Bede, Ecclesiastical History of the English People, trans. Leo Sherley Price, revsd. R. E. Latham (London; New York: Penguin Books, 1990), s. 153
  29. ↑ Benjamin Thorpe, The Anglo-Saxon Chronicle according to the Several Original Authorities: Translation (London: Her Majesty's Stationery Office, 1861), s. 22
  30. ↑ Kirby, s. 51 a 53.
  31. ↑ Yorke, s. 136.
  32. ↑ Bede, III, 7.
  33. ↑ David Dumville (1985), "The West Saxon Genealogical Regnal List and the Chronology of Early Wessex", Peritia 4 21–66, s. 40; podobně E. B. Pryde and D. E. Greenway (1996), Handbook of British Chronology, revidované 3. vydání, Cambridge University Press, s. 22; PASE s.v. "Cynegils 1"; Barbara Yorke (2004), "Cynegils" and "Cenwalh", Oxford Dictionary of National Biography
  34. ↑ Kirby, s. 53, upozorňuje, že opat Aldhelm nezmiňuje Cynegilse jako prvního pokřtěného krále Západních Sasů, jak by dalo očekávat, pokud by Cynegils byl dědečkem abatyše Buggy, Centwinovy dcery, které je Aldhelmova báseň určena.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Král Wessexu
Předchůdce:
Ceolwulf 		611–643
Cynegils 		Nástupce:
Cenwalh
Králové Wessexu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cynegils&oldid=24063309“