Přeskočit na obsah

Chrýseovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrýseovna
BydlištěTrója
Partner(ka)Agamemnón
DětiChryses
RodičeChrýsés
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odysseus vrací Chrýseovnu jejímu otci, Claude Lorrain, 1644

Chrýseovna (řecky Χρυσηίς, latinsky Chryseis), u pozdějších autorů též Astynomé, je v řecké mytologii dcera Apollónova kněze Chrýsa z města Chrýsy v Mýsii. V trójské válce byla zajata Achillem a připadla vrchnímu veliteli Agamemnónovi. Kvůli jejímu zajetí postihl Řeky mor, ale Agamemnón ji vrátil až výměnou za Achillovu Bríseovnu.

Byla zajata Achilleem při jedné z jeho výprav, kdy získával jídlo a kořist pro řecká vojska před Trójou. Tenkrát dobyl město Théby v Mýsii, kde krásná dívka žila. Připadla jako kořist vrchnímu veliteli řeckých vojsk králi Agamemnónovi.

Neprodleně pro svou dceru přišel Chrýsés, aby ji vykoupil. Nabízel velké výkupné, ale Agamemnón to nepřijal a Chrýsa vyhnal. Poté zdrcený Chrýsés uprosil boha Apollóna a ten vrhal do tábora Řeků morové střely celých devět dní.

Až věštec Kalchás vysvětlil Řekům, kdo je původcem strašného moru v jejich řadách. Vysvětlil Řekům, že Apollóna může usmířit jedině vydání zajatkyně, a to bez výkupného. Agamemnón se rozzuřil, v zlosti urazil kdekoho, také Achillea, který se věštce zastával. Nakonec se král musel verdiktu podřídit, jako náhradu si však vyžádal krásnou Bríseovnu, otrokyni a milenku reka Achillea.

Tak se Bríseovna stala příčinou velkého sporu Agamemnóna a Achillea. Tento spor je jednou ze základních zápletek Homérova eposu Ilias.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]