Přeskočit na obsah

Chivský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chivský chanát
خیوه خانلیگی
 Tímúrovská říše 15111920 Chórezmská lidová sovětská republika 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Chivský chanát kolem roku 1700
67 521 km² (rok 1911)
Obyvatelstvo
700 000 (rok 1902)
800 000 (rok 1908)
550 000 (rok 1911)
Státní útvar
protektorát
Ruské impérium Ruské říše (18731917)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Tímúrovská říše Tímúrovská říše
Následující
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika

Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگیXiva xonligi; persky خانات خیوه‎) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.

Chivský chanát šedě v rámci Ruského impéria na mapě oblasti popisující stav v roce 1900
Vlajka užívaná chanátem krátce při závěrečném boji o vlastní přežití po roce 1917

V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]