Chengdu J-20
| J-20 | |
|---|---|
.jpg) J-20 v roce 2022 na přehlídce v Čangčunu | |
| Určení | Stíhací letoun |
| Původ | Čína |
| Výrobce | Chengdu Aerospace Corporation |
| První let | 11. ledna 2011 [1] |
| Zařazeno | 9. března 2017[2][3] |
| Charakter | ve službě |
| Uživatel | Letectvo Čínské lidové republiky |
| Výroba | 2009 - dosud |
| Vyrobeno kusů | 210+ (k roku 2023) |
| Cena za kus | US$ 110 mil. (odhad 2011) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Chengdu J-20 (čínsky 殲-20, česky Čcheng-tu J-20, v kódu NATO Fagin[4]) je čínský dvoumotorový stíhací letoun páté generace s kachními plochami používající technologii stealth. Letoun vyrábí firma Chengdu Aircraft Industry Group v nasazení je od roku 2017.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Projekt letounu byl zahájen koncem 90. let pod označením Projekt 718, v zahraničí znám jako J-XX. Komise postupně posuzovala návrhy od dvou týmů, z nichž jeden byl veden společností Shenyang Aerospace Corporation a druhý Chengdu Aerospace Corporation. V srpnu 2008 bylo oznámeno vítězství konsorcia CAC. Pohon měla zajišťovat dvojice čínských pohonných jednotek WS-15 o maximálním tahu po 180 kN s vektorovatelnými tryskami, které byly vyvíjeny od roku 2006. V květnu 2010 byla oficiálně potvrzena stavba dvou prototypů ve výrobním závodě č. 132 v Chengdu, z nichž jeden byl letový a druhý statický. První pojížděcí testy byly zahájeny 22. prosince 2010 na továrním letišti. Podle ABC News tento letoun možná využívá americké technologie získané z letounu F-117 Nighthawk, sestřeleného v roce 1999 nad Srbskem.[5]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]
První testovací let prototypu byl uskutečněn 11. ledna 2011 v Chengdu zalétávacím pilotem Liangem Wanjunem.[6] Podle některých analytiků je první létající exemplář vybaven dvojicí ruských motorů AL-31F. Délka stroje činí přibližně 20 m, rozpětí 13 m a výška 5 m. Maximální vzletová hmotnost se má pohybovat kolem 35 000 kg. Na jaře roku 2009 čínští hackeři odcizili tajné informace společnosti Lockheed Martin, týkající se projektu Lockheed Martin F-35 Lightning II. Bezpečnostní experti z Pentagonu se domnívají, že tyto informace byly použity při stavbě J-20.
Služba
[editovat | editovat zdroj]K roku 2016 bylo identifikováno 6 letadel v aktivní službě, s čísly 78271-78276. Dalších 6 kusů mělo být dodáno letectvu koncem prosince 2016. 9. května 2017 Čínská vláda potvrdila vstup letadla J-20A do služby, tím se stala prvním provozovatelem stealth letounu v Asii.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Data z Aviation Week & Space Technology[7]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1 pilot
- Délka: 20.4 m
- Rozpětí: 13.5 m
- Výška: 4,45 m
- Nosná plocha: 54.5 m²
- Prázdná hmotnost: 19 391 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 36 288 kg
- Pohonná jednotka: 2x Shenyang WS-10G s tahem 87kN na motor, 140 kN při přídavném spalování
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 2 100 km/h
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ "China's J-20 Stealth Fighter In Taxi Tests" Archivováno 20. 4. 2011 na Wayback Machine. Bill Sweetman Aviation Week site. 3 January 2011, Retrieved: Dec 30, 2010 .
- ↑ CHAN, Minnie. China's J-20 stealth fighter joins the People's Liberation Army air force [online]. 10 March 2017 [cit. 2017-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 March 2017.
- ↑ China's first stealth fighter J-20 enters service with Air Force [online]. 13 March 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2018.
- ↑ https://odin.tradoc.army.mil/WEG/Asset/1a9360fae727a181597777e7a82d0dbb
- ↑ http://abcnews.go.com/International/wireStory?id=12741087
- ↑ ČADIL, Jan. Chengdu J-20. Letectví a kosmonautika. Březen 2011, roč. 90., čís. 3, s. 14–18. ISSN 0024-1156.
- ↑ J-20 Stealth Fighter Design Balances Speed And Agility. aviationweek.com [online]. [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chengdu J-20 na Wikimedia Commons - Číňané testují svou první neviditelnou stíhačku
- Nový čínský "neviditelný" letoun možná využívá americké technologie
