Carus

Carus
Narození	222 nebo 224; Narbonne
Úmrtí	283; Mezopotámie
Potomci	Carinus, Numerianus a Paulina
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Aurelius Carus^[1] (asi 224 Narbo,^[2] Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282–283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.

Původ a kariéra

O Carově původu a kariéře podává větší množství informací pouze Historia Augusta,^[3] nepříliš důvěryhodný pozdně antický pramen, jehož svědectví označuje moderní historiografie téměř kompletně za fikci. Z ostatních dokladů je možné odvodit, že Carus pocházel z provincie Narbonensis v jižní Galii, že císař Probus ho ustanovil prefektem pretoriánů a že někdy před rokem 282 mu byl propůjčen konzulát (consul suffectus). Jméno jeho manželky není nikde uváděno.

Proklamace za císaře

K provolání Cara za císaře došlo v srpnu nebo v září 282 v horním Podunají – buď v Raetii, či v Noriku. Podle kronikáře Zonary se to stalo proti pretendentově vůli,^[4] informace, která dnes bývá zpravidla zpochybňována, neboť ji nepotvrzují jiné prameny.^[5] Lze soudit, že Carus měl původně za úkol bránit exponovanou dunajskou hranici před vpády germánských kmenů a že svou revoltou císaře Proba, který právě pobýval v Panonii, zcela zaskočil.^[6] V září či v říjnu byl Probus poblíž Sirmia zavražděn, poté co jednotky vyslané k potlačení uzurpace přešly na Carovu stranu. Tím skončil krátký mocenský zápas v impériu.

Vláda

Stejně jako jeho předchůdce na trůně postupoval Carus po převzetí vlády velmi energicky. Neztrácel čas, využil jednotek shromážděných na Balkáně k válce proti Sarmatům^[7] a koncem roku 282 nechal prohlásit oba své syny, Carina a Numeriana, za caesary. Na jaře 283 pověřil Carina, který byl současně povýšen na augusta, správou západních provincií, zatímco sám spolu s Numerianem zahájil tažení proti perskému králi Bahrámu II., jehož říše byla oslabena vnitřními nepokoji.

Válka, jejímž cílem bylo odčinit řadu porážek ze čtyřicátých a padesátých let, probíhala zprvu plně pod taktovkou Římanů. Carus pronikl hluboko do nitra Mezopotámie, dobyl perské hlavní město Ktésifón a donutil Bahráma II., aby oblast vyklidil. Potom se však postup zastavil a Carus, který mezitím přijal vítězné příjmení Persicus maximus, za nejasných okolností zahynul. Podle některých pramenů ho zabil blesk, podle jiných zemřel na nemoc nebo byl zavražděn.^[8] Jeho vláda trvala jen deset měsíců a pět dní.^[9]

Poznámky a reference

↑ Podle PLRE 1, 183 znělo Carovo rodové jméno původně nikoli Aurelius, nýbrž Numerius.
↑ V Malalově kronice (XII, 303) se uvádí, že Carus se dožil šedesáti let. Narbo jako císařovo rodiště zmiňují Aurelius Victor 39, 12, Epitome de Caesaribus 38, 1, Eutropius 9, 18, 1 a Orosius VII, 24, 4. Zonaras XII, 30 hovoří obecně o Carově galském původu.
↑ Historia Augusta, vita Car. 4, 2–7.
↑ Zonaras XII, 29.
↑ Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 183.
↑ To lze nepřímo odvodit z Anonyma post Dionem (frag. 11), který uvádí, že chiliarch Martinianus tvrdě kritizoval Probovo zdráhání proti Carovi urychleně zasáhnout.
↑ Eutropius 9, 18, 1, Synkellos 472, Historia Augusta, vita Car. 9, 4, Jordanes, Romana 294, Zonaras XII, 30.
↑ Historia Augusta, vita Car. 8–9, 1, Eutropius 9, 18, 1, Aurelius Victor 38, 4–6, Epitome de Caesaribus 38, 2, Festus 24, Zonaras XII, 30.
↑ Viz Chronograf z roku 354.

Literatura

BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha: Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9.
ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha: Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8.
GRANT, Michael. Římští císařové. Praha: BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X.
KREUCHER, Gerald. Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2003. 298 s. Dostupné online. ISBN 3-515-08382-0. (německy)
ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha: Odeon, 1983. 303 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carus na Wikimedia Commons
(česky) Carus (Římské císařství)
(anglicky) Carova biografie

Předchůdce:
Probus

Římský císař
282–283

Nástupce:
Carinus a Numerianus

[1] Podle PLRE 1, 183 znělo Carovo rodové jméno původně nikoli Aurelius, nýbrž Numerius.

[2] V Malalově kronice (XII, 303) se uvádí, že Carus se dožil šedesáti let. Narbo jako císařovo rodiště zmiňují Aurelius Victor 39, 12, Epitome de Caesaribus 38, 1, Eutropius 9, 18, 1 a Orosius VII, 24, 4. Zonaras XII, 30 hovoří obecně o Carově galském původu.

[3] Historia Augusta, vita Car. 4, 2–7.

[4] Zonaras XII, 29.

[5] Gerald Kreucher, Der Kaiser Marcus Aurelius Probus und seine Zeit, Stuttgart 2003, s. 183.

[6] To lze nepřímo odvodit z Anonyma post Dionem (frag. 11), který uvádí, že chiliarch Martinianus tvrdě kritizoval Probovo zdráhání proti Carovi urychleně zasáhnout.

[7] Eutropius 9, 18, 1, Synkellos 472, Historia Augusta, vita Car. 9, 4, Jordanes, Romana 294, Zonaras XII, 30.

[8] Historia Augusta, vita Car. 8–9, 1, Eutropius 9, 18, 1, Aurelius Victor 38, 4–6, Epitome de Caesaribus 38, 2, Festus 24, Zonaras XII, 30.

[9] Viz Chronograf z roku 354.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]