Beryl

Beryl
Beryl
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Be3Al2Si6O18
Identifikace
Barva	bezbarvý, odstíny ; různých barev
Vzhled krystalu	prizmatické
Soustava	šesterečná
Tvrdost	7,5 – 8
Lesk	skelný, matný
Štěpnost	nedokonalá
Index lomu	1.559-1.583
Vryp	bílý
Hustota	2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v HF

Beryl, chemický vzorec Be₃Al₂Si₆O₁₈, je šesterečný minerál. Jeho název je odvozen z řeckého slova beryllos, kterým se označovaly drahokamy modrozelené jako mořská voda.

Beryl je jediný běžný minerál Be. Beryllium je vysoce nekompatibilní a nedokáže vstupovat do struktury většiny minerálů, při krystalizaci magmatických hornin se proto hromadí v tavenině a teprve v závěrečné fázi krystalizace vytvoří beryl.

Původ

Magmatický, nejčastěji v berylových pegmatitech. Dále hydrotermálně pneumatolický (v greisenech) a také metamorfní (především ve svorech).

Morfologie a struktura

Tvoří prizmatické hexagonální krystaly, nejčastěji zakončené prostou bází, méně často bývají vyvinuty i trojúhelnikovité plošky hexagonální pyramidy. Dále také zrnité, kompaktní i radiálně paprsčité agregáty (tzv. berylová slunce).

Beryl patří mezi cyklosilikáty, základ jeho struktury je tvořen šestičetnými cykly SiO₄ tetraedrů. Uvnitř těchto cyklů se nachází volné prostory, kam může vstupovat Na, Cs, CO₂ a další prvky či jednoduché molekuly. Substitucí Sc za Al vzniká minerál bazzit, komplexní substitucí Li za Be a Cs za vakanci vzniká pezzottait.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5–8, křehký, hustota 2,6–2,8 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý.
Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutobílá, zlatožlutá, žlutozelená, zelená, růžová, zelenomodrá, červená. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 %, příměsi Fe, Mn, Mg, Ca, Cr, Na, Li, Cs. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví. Průhledné odrůdy se prudkým zahřátím mléčně zakalí.

Odrůdy

obecný beryl – nejrozšířenější odrůda, zdroj Be
smaragd – zelený
akvamarín – zelenomodrý až světle modrý (tmavě modré odrůdy jsou v anglické literatuře označovány jako maxixe)
morganit – růžový
vorobjevit – růžový až oranžový (existují dohady, zda je vorobjevit totožný s morganitem, momentálně proběhly výzkumy, které tomu naznačují, nicméně stále pro komplexní pochopení dané problematiky bude zapotřebí dalších výzkumů, aby bylo možné tyto závěry definitivně potvrdit, či vyvrátit ^[1])
heliodor – žlutý, zlatožlutý a zlatý (anglická literatura někdy odlišuje heliodor a tzv. golden beryl)
goshenit – průhledný bezbarvý
bixbit – tmavě červený, pouze z ryolitů v malé oblasti v Utahu (neplést s minerálem bixbyitem)

Podobné minerály

apatit - je fosfát, který vytváří šestiboké prizmatické krystaly, často zelené. Běžně se vyskytuje společně s berylem (greiseny, pegmatity) a těžko se odlišují. Bez analýzy může pomoci test tvrdosti, beryl je tvrdší než sklo a křemen, apatit ne.
pezzottait - je minerál se strukturou berylu, který má část Be nahrazenou Cs a Li. Je růžový a tvoří krátce sloupcovité růžové krystaly, bez analýzy nejde odlišit morganit od pezzottaitu.

Parageneze

křemen, živce, muskovit, lepidolit, spodumen, amblygonit, turmalín, topaz, kasiterit, columbit, tantalit

Získávání

Beryl se získává z pegmatitů, můžeme ho nalézt i na povrchu, při sesuvech půdy na příkrých pohořích, ale na povrchu spíše nalezneme jeho odrůdy (akvamarín)

Využití

Obecný beryl jako zdroj berylia pro výrobu lehkých slitin. Barevné odrůdy v klenotnictví jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Čiré odrůdy se ve starověku brousily do optických čoček a používaly jako brýle (beryl císaře Nerona).

Naleziště

Výskyt řídký.

Česko – Písek, Meclov, Sobotín
Slovensko – Nízké Tatry
Rakousko - alpský důl v Habachtalu těží smaragdy
Madagaskar – největší nalezený krystal, 18 m dlouhý a 3,5 m široký
USA – Jižní Dakota krystaly až 9 m dlouhé
Brazílie – krystaly o hmotnosti až 200 t, akvamaríny, heliodory i smaragdy
Kolumbie - prvotřídní šperkové smaragdy z lokality Muzo
Afghánistán - velké množství pegmatitů s akvamaríny a morganity
a další.

Odkazy

Reference

↑ O.V. Yakubovich, I.V. Pekov, I.M. Steele, W. Massa, N.V. Chukanov (2009): Alkali Metals in Beryl and Their Role in the Formation of Derivative Structural Motifs: Comparative Crystal Chemistry of Vorobyevite and Pezzottaite. Crystallography Reports, Vol. 54, No. 3, pp. 399–412.

Externí odkazy

Slovníkové heslo beryl ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu beryl na Wikimedia Commons
Beryl na webu mindat.org (anglicky)
Beryl na webu Webmineral (anglicky)
Beryl v atlasu minerálů (německy)
Beryl a jeho odrůdy, kompletní přehled (anglicky)
Mineral data publishing (PDF)
Aquamarine write-up (PDF)

[Alkali_metals_in_beryl_and_their_role_in_the_formation_of_derivative_structural_motifs:_Comparative_crystal_chemistry_of_vorobyevite_and_pezzottaite-1] O.V. Yakubovich, I.V. Pekov, I.M. Steele, W. Massa, N.V. Chukanov (2009): Alkali Metals in Beryl and Their Role in the Formation of Derivative Structural Motifs: Comparative Crystal Chemistry of Vorobyevite and Pezzottaite. Crystallography Reports, Vol. 54, No. 3, pp. 399–412.

[1]