Béla III. Uherský
Béla III. Uherský | |
---|---|
král uherský a chorvatský | |
Béla III. na středověké miniatuře (Chronicon Pictum). | |
Doba vlády | 1172–1196 |
Korunovace | 1173 |
Narození | 1148 Uhersko |
Úmrtí | 23. dubna 1196 (ve věku 47–48 let) Székesfehérvár |
Pohřben | Katedrála v Székesfehérváru |
Předchůdce | Štěpán III. Uherský |
Nástupce | Emerich Uherský |
Manželky | Anežka ze Châtillonu Markéta Francouzská |
Potomci | Emerich Uherský Markéta Uherská Ondřej II. Uherský Šalamoun Štěpán Konstancie Uherská |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Gejza II. Uherský |
Matka | Eufrozina Kyjevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Béla III. Uherský (1148? – 23./24. dubna 1196) byl uherský[1] a chorvatský král z rodu Arpádovců. Zasloužil se o svatořečení Ladislava I.,[2] stojí za dnešní podobou Svatoštěpánské koruny[3] a za časů jeho vlády se začalo užívat dvojitého kříže, jejž dodnes zůstal v maďarském státním znaku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako druhorozený syn uherského krále Gejzy II. a Eufroziny, dcery Mstislava I. Kyjevského. Oficiálním následníkem trůnu byl nejprve starší Štěpán a Béla měl být zprostředkovatelem dobrých vztahů s Byzantskou říší. V Konstantinopoli byl zasnouben s císařovou dcerou Marií a přijal jméno Alexios. Roku 1165 byl jmenován oficiálním nástupcem byzantského trůnu. Císaři Manuelovi se roku 1169 vytoužený syn narodil. Béla o titul přišel a zasnoubení bylo anulováno. Na místo Marie dostal za manželku Anežku ze Châtillonu, nevlastní sestru byzantské císařovny.
4. března 1172 zemřel bratr Štěpán. Byl pravděpodobně otráven a Béla dostal nabídku uherské koruny. Díky vazbám k Byzantské říši nezískal příliš velkou podporu. Většina šlechty, včetně Bélovy matky, by raději na trůně viděla Bélova bratra Gejzu. Béla nechal matku i bratra uvěznit. Bratra propustil roku 1189, když římskoněmecký císař Fridrich I. vstoupil do Uher. Propuštěný Gejza se připojil ke křížovému tažení pod císařovým velením.
„ | Potom panoval jeho bratr Béla, který pronásledoval zloděje a zbojníky a jako první zavedl pořádek do podávání žádostí... | “ |
— Dubnická kronika[4] |
Roku 1181 Béla nařídil, aby všechny náležitosti, kterými se zaobíral, byly doručovány písemně. Tím položil základy uherské byrokracie.
Během Bélova panování nabyly na intenzitě výboje Maďarů do ruské Haliče. Roku 1188 Béla Halič zcela obsadil, zahnal knížete Vladimíra Jaroslaviče a jmenoval svého syna Ondřeje králem dobytého území. Krátce nato Vladimír dosáhl s polskou a německou podporou svého knížectví zpět. Vícekrát Béla zasahoval s bavorskou podporou i proti českému knížeti Václavovi II.
Zemřel na jaře roku 1196 a byl pohřben v katedrále v Stoličném Bělehradě, která byla zničena Turky. V polovině 19. století byly při archeologickém průzkumu zbytků katedrály nalezeny královy ostatky a společně s ostatky královny Anežky byly přeneseny do Matyášova kostela v Budapešti.[pozn. 1]
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Se svou první manželkou Anežkou ze Châtillonu měl Béla tyto děti:
- Emerich Uherský (1174–1204), chorvatský a dalmatský vévoda, uherský král a chorvatský král, ⚭ 1198 Konstancie Aragonská (1179–1222)
- Markéta Uherská (1175-po 1233)
- ∞ císař Izák II. Angelos
- ∞ Bonifác I. Soluňský
- ∞ Mikuláš ze Saint-Omer
- Ondřej II. Uherský (1176–1235), uherský a chorvatský král v letech 1205–1235
- ⚭ 1203 Gertruda Meranská (1185–1213)
- ⚭ 1215 Jolanda z Courtenay (1200–1233)
- ⚭ 1234 Beatrix d'Este (1215–1245)
- Šalamoun (zemřel v dětství)
- Štěpán (zemřel v dětství)
- Konstancie Uherská (1180–1240) ⚭ 1199 český král Přemysl Otakar I.
Po smrti Anežky se Béla oženil s Markétou Francouzskou, manželství zůstalo bez potomků.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Béla byl na svou dobu nezvykle vysoký, měřil 192 cm, což potvrdilo i svědectví jeho současníka kanovníka Richarda, který se s ním setkal při cestě do Svaté země roku 1189. Zdá se, že měl po matce a prababičce z dynastie Rurikovců severské rysy.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59035/Bela-III
- ↑ Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 142.
- ↑ Legendy a kroniky koruny uherské, str. 116
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90.
- ↑ DNA profiling of Hungarian King Béla III and other skeletal remainsoriginating from the Royal Basilica of Székesfehérvár
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
- Európa uralkodói, Maecenas Verlag, 1999, ISBN 963-645-053-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla III. Uherský na Wikimedia Commons
- (maďarsky) Pallas Online Großlexikon
- (německy) Genealogie
- Pohřební koruna Bély III. a Anežky Antiochijské
- (anglicky) DNA profiling of Hungarian King Béla III and other skeletal remainsoriginating from the Royal Basilica of Székesfehérvár
Předchůdce: Štěpán III. Uherský |
Uherský král Béla III. 1172–1196 |
Nástupce: Emerich |