Přeskočit na obsah

Smyrna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Smyrna
İzmir
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška2 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00
StátTureckoTurecko Turecko
RegionEgejský
Provincieİzmir
Smyrna
Smyrna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha944 km²
Počet obyvatel2 948 609 (2023)
Hustota zalidnění3 123,5 obyv./km²
Správa
StarostaAziz Kocaoğlu
Vznik3. tisíciletí př. n. l.
Oficiální webwww.izmir.bel.tr
Telefonní předvolba232
PSČ35000–35999
Označení vozidel35
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smyrna (turecky İzmir,[1] starořecky Σμύρνη, Smyrné) je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře. Ve městě žije přibližně 2,95 milionu obyvatel a je správním střediskem provincie İzmir.

Smyrna je jedno z nejstarších středomořských měst. Bylo založeno ve třetím tisíciletí př. n. l. a už v té době bylo jedním z center kultury na anatolském poloostrově. V období okolo roku 1500 př. n. l. se dostalo pod vliv chetitské říše. V prvním tisíciletí př. n. l. se začali do Smyrny stěhovat Řekové, z této doby se dochovala keramická a hrnčířská díla. Řekové opředli město mnohými pověstmi. Za dob iónské kultury byla Smyrna velmi důležitým přístavem a získala si zpět svoji slávu. Město leželo na podkovovitém poloostrově, obklopeno hradbami až osmnáct metrů vysokými. Síť domů a ulic byla čtyřúhelníková, ale velká část obyvatelstva žila v domech mimo vlastní opevněný areál města.[2] Sláva města trvala jen do doby, než město spadlo pod vliv Lýdie a perské říše, kdy se z něj stala časem zapomenutá malá vesnice. V časech Alexandra Velikého bylo vybudováno město znovu, na svazích hory Kadifekale (Pagos). Po ustanovení římské vlády, v prvních stoletích našeho letopočtu začala další éra Smyrny jako významného města, Smyrna se dokonce stala prvním křesťanským městem, kterým zůstala až do roku 1415, kdy byla dobyta osmanskou říší a křesťanství oficiálně vystřídáno islámem. V samotné Smyrně ale zůstalo početné řecké pravoslavné obyvatelstvo. Před první světovou válkou představovali Řekové polovinu z asi 300 000 obyvatel města. Roku 1919 město obsadila řecká armáda a mělo být na základě Sèvreské mírové smlouvy s velkou částí západní Anatolie přičleněno k Řecku. Řecké tažení však bylo v létě 1922 obráceno na ústup a v září téhož roku vstoupila do města turecká armáda. Město zčásti lehlo popelem a na 200 000 Řeků z obavy o svůj osud uprchlo do Řecka. Mnozí se usadili v Aténách, kde založili čtvrť nazvanou Nea Smyrni (Νέα Σμύρνη), tj. „Nová Smyrna“. Smyrna, od té doby zvaná İzmir, zůstala součástí Turecka.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Dnes je město vyhledávaným turistickým cílem s mnoha památkami (mešity ze 16. a 17. století). Centrum města žije západním způsobem života[zdroj?]. Město má i svoje muzeum a univerzitu.

Památky a turistické cíle

[editovat | editovat zdroj]
  • Agora - antické řecké shromaždiště se sloupy
  • Kadifekale (řecky Pagus) - hrad
  • Kemeraltı - bazar a Hisarova mešita
  • Balçova - termální lázně
  • Belkahve
  • Asansör
  • Teleferik - lanovka
  • Kültürpark
  • Kolosální hlava prezidenta Atatürka, vytesaná ve skále
  • Efez
  • Meryemana evi (turecky) - Úmrtní dům Panny Marie
  • Pergamon (Bergama)
  • Fókaia - antické město

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 71, 175. 
  2. BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405 s. (Kolumbus; sv. 75). Kapitola Maloasijští Řekové v perské době, s. 169, 170. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]