Ilmenit
| Ilmenit | |
|---|---|
 Ilmenit (lomy Poudrette, Mont Saint-Hilaire, Montérégie, Québec, Kanada) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | FeTiO3 |
| Identifikace | |
| Barva | černá |
| Vzhled krystalu | krystaly, agregáty |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 5 – 6 |
| Lesk | kovový, mastný |
| Štěpnost | chybí |
| Vryp | hnědočerný |
| Hustota | 4,7 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v kyselinách nerozpustný |
| Ostatní | slabě magnetický |
Ilmenit (Kupffer, 1827), chemický vzorec FeTiO3,[1] je trigonální minerál.[2] Byl nazván podle místa nálezu – Ilmenské hory, Jižní Ural (Čeljabinská oblast), Rusko. Valounky ilmenitu nacházené v minulosti při hledání safírů v náplavech Jizerky v Jizerských horách byly podle německého názvu Jizery nazývány iseriny.
Ilmenit se vyskytuje v přeměněných a vyvřelých horninách. Je to krystalický titanát (titaničitan) železnatý (je přípustné nazývat jej také oxidem železnato-titaničitým) chemického vzorce FeTiO3. S hematitem (α-Fe2O3) v přírodě vytváří směsné krystaly (tuhé roztoky). Tuhé roztoky vytváří také s titanátem hořečnatým MgTiO3 – geikielitem. U některých vyvřelin lze nalézt zrna složená ze vzájemně srostlého magnetitu (Fe3O4) a ilmenitu, která vznikla z ulvospinelu Fe2TiO4 (který má – stejně jako magnetit – strukturu kubického spinelu) oxidací:
- 6 Fe2TiO4 + O2 → 2 Fe3O4 + 6 FeTiO3
Morfologie
Má romboedrickou (klencovou, trigonální) krystalovou strukturu shodnou se strukturou hematitu (α-Fe2O3). Tvoří masivní, zrnité nebo růžicové agregáty,[zdroj?] které mají zřetelnou foliaci. Krystaly jsou tabulkovité, zploštělé v jednom směru.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: tvrdost 5–6, hustota 4,7 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý, nerovný.
- Optické vlastnosti: barva černá, průhlednost opakní, vryp je hnědočerný. Lesk kovový, mastný.
- Chemické vlastnosti: tvoří ho titan (31,56 %), železo (36,81 %), kyslík (31,63 %). V kyselinách se nerozpouští.
Podobné minerály
Získávání
Nejčastěji je ilmenit dobýván ze sekundárních zdrojů, jakými jsou pobřežní písky (ilmenitové písky) se zrnky o průměru 0,1 – 0,2 mm.
Využití
Většina ilmenitu je využívána k výrobě bílého pigmentu (titanové běloby) – oxidu titaničitého TiO2 – reakcí s kyselinou sírovou za vzniku zelené skalice:[1]
- FeTiO3 + H2SO4 → FeSO4 + TiO2 + H2O
Naleziště
Hojný minerál:[2]
- Norsko – Sokndal v kraji Rogaland, největší ložisko na světě, těžba v povrchovém dole společnosti Titania činí cca 10% světové produkce ilmenitu
- Německo – Aschaffenburg
- Velká Británie – Cornwall
- Rusko
- Kanada – Québec
- Česko – Dolní Bory, Jizerská louka, Věžná, Soběslav, Liščí louka severně od Horní Plané na Šumavě
- Slovensko – Tisovec, Muráň ve Slovenském rudohoří, Malé Karpaty
- a další.
Ilmenit byl nalezen i v horninách odebraných na Měsíci.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titania (bedrift) na norské (bokmål) Wikipedii.
- ↑ a b Ilmenit. Geologická encyklopedie [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Rutil [online]. [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
- ↑ RUIZ, Joaquin. Beneficiation of lunar ilmenite. NASA Space Engineering Research Center for Utilization of Local Planetary Resources. 1991-04-01. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ilmenit na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ilmenit v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ilmenit na webu mindat.org (anglicky)
- Ilmenit na webu Webmineral (anglicky)
- Ilmenit v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
- Ilmenit na webu Jizerka.net
