sěver

See also: sever, Sever, sèver, and śever

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sěverъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsi̯ɛʋɛr/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsɛvɛr/

Noun

sěver m inan

1. spring

   Synonyms: jěř, vesno, lenc, podletie

Declension

Declension of sěver (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	sěver	sěvery	sěveři, sěverové
genitive	sěvera, sěveru	sěverú	sěveróv
dative	sěveru	sěveroma	sěveróm
accusative	sěver	sěvery	sěvery
vocative	sěveře	sěvery	sěveři, sěverové
locative	sěveřě, sěveru	sěverú	sěveřiech
instrumental	sěverem	sěveroma	sěvery

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: sever

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “sěver”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění