jazyk

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • ja-zyk

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ jazyk jazyky
genitiv jazyka jazyků
dativ jazyku jazykům
akuzativ jazyk jazyky
vokativ jazyku jazyky
lokál jazyku / jazyce jazycích
instrumentál jazykem jazyky

význam

[editovat]
  1. soustava slov a pravidel jejich používání charakteristická pro určitou skupinu lidí
    • Jaroslav mluví pěti jazyky.
    • Většina lidí, kteří mají problém s naučením se jazyka, má ve skutečnosti problém, který leží víceméně mimo jazykovou oblast – jsou málo komunikativní, příliš komunikativní, mají malé sebevědomí, stydí se ze sebe vydávat zvuky, které v normálním životě nepoužívají.[1]
  2. svalový orgán, který se nachází v ústní dutině
    • Málem jsem si překousl jazyk.
  3. mořská ryba z čeledi jazykovitých;
    • V síti uvízl i jazyk obecný.
  4. část boty kryjící horní část svršku
    • Dnes ráno se mi dokonce utrhl jazyk - teď jsou ty boty už dočista na vyhození.
  5. pohyblivá kolejnice výhybky
    • Zařízení slouží k odstraňování sněhu z prostoru výměnové části výhybek mezi jazykem a opornicí.[2]
  6. objekt tvaru jazyka (2)
    • Předpovědět, kdy se od ledovcového jazyka odlomí kraj, se vědcům ještě nedávno nedařilo.
  7. (v informatice) soustava pravidel pro zápis počítačových algoritmů
    • Tento program byl vytvořen v jazyku C++.
  8. (zastarale) národ
    • Vřeť každému srdcě po jazyku svému.[3]
  9. (v historii) mučením vyslýchaný zajatec, sloužící k získání zásadních informací o nepříteli (běžné např. u Sienkiewicze)
    • Chytili jsme jazyka.

překlady

[editovat]
  1. řeč
  2. tělesný orgán
  3. ryba
  4. součást boty
  5. součást výhybky
  6. objekt tvaru jazyka
  7. národ

synonyma

[editovat]
  1. řeč, mluva

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

fráze a idiomy

[editovat]

přísloví, rčení a pořekadla

[editovat]

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Z praslovanského *(*j)*ęzykъ, z indoevropského *dn̥ǵʰwéh₂s (oba významu jazyk [2]).‎zdroj?

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ jazyk jazyky
genitiv jazyka jazykov
dativ jazyku jazykom
akuzativ jazyk jazyky
lokál jazyku jazykoch
instrumentál jazykom jazykmi

význam

[editovat]
  1. jazyk [1]
    • Poľský jazyk je veľmi podobný slovenskému. – Polský jazyk je velmi podobný slovenskému.
  2. jazyk [2]
    • Lekár kázal pacientovi vyplaziť jazyk. – Lékař řekl pacientovi, aby vypláznul jazyk.
  3. jazyk [4]
    • Dvojitý nastaviteľný jazyk pre maximálne pohodlie. – Dvojitý nastavitelný jazyk pro maximální pohodlí.
  4. jazyk [5]
    • Riziko poľadovice a snehových jazykov pretrváva. – Riziko náledí a sněhových jazyků přetrvává.

synonyma

[editovat]
  1. reč

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

přísloví

[editovat]

poznámky

[editovat]

externí odkazy

[editovat]
  • Rozcestník Jazyk ve Wikipedii
  • Téma Jazyk ve Wikicitátech