dnové
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- (básnicky, knižně) nominativ a vokativ plurálu substantiva den[1]
- Přijdou dnové, léta, věky, věků věky.[2]
- Jarní dnové plynou, neskalení jako skalní potůček, čistí jako hlas samečkův, když večír zpívá zastaveníčko.[3]
- ↑ Substantivum den je neživotné, ale tvar dnové, podobně jako jiné podobné básnické a knižní tvary neživotných substantiv (např. rtové), je životný.
- ↑ Jan Neruda: Písně kosmické
- ↑ Vítězslav Hálek: Samička
