Přeskočit na obsah

Zdeněk Kühn

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D.
Soudce Ústavního soudu ČR
Úřadující
Ve funkci od:
19. prosince 2023
Narození8. října 1973 (51 let)
Nymburk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy (1992–1997)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1997–2001)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (2000)
Michiganská univerzita (2000–2002)
Michiganská univerzita (2002–2006)
Profesevysokoškolský učitel a soudce
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Kühn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kühn (* 8. října 1973 Nymburk) je od prosince 2023 soudcem Ústavního soudu a profesorem na Katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde od roku 1997 učí teorii práva. Je rovněž bývalým soudcem Nejvyššího správního soudu. V roce 2006 byl jmenován docentem teorie práva a v roce 2019 profesorem teorie práva. Vedle teorie práva v Praze učí či učil anglicky trestní právo, úvod do středoevropské právní kultury, česky právní psaní, právní filozofii, teorii a praxi antidiskriminačního práva, vybrané směry soudobé právní filozofie apod. S Prahou je též spjato jeho působení na půdě New York University in Prague, kde pro americké studenty vede od roku 2003 semináře na téma Contemporary Issues in Law: Human Rights in Central Europe. Od roku 2004 občasně působí též jako přednášející na Justiční akademii v Kroměříži, pravidelně přednáší na zahraničních justičních akademiích. Přednáší též na řadě univerzit v zahraničí (USA, Maďarsko, Chorvatsko, Velká Británie apod.). Patří k intelektuálně nejvlivnějším českým právníkům.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv jeho akademická kariéra je významně spojena s Právnickou fakultu UK, kde získal tituly Mgr. (1997), JUDr. (rigorózní práce Soudcovské právo v právní kultuře common law, 2000) a Ph.D. (doktorská práce Právní principy v judikatuře, 2001), má Kühn velice blízko též ke své druhé alma mater, a to Právnické fakultě Michiganské univerzity v Ann Arbor, USA (LL.M. v roce 2002), kde jako první Čech získal v roce 2006 titul doktora právních věd S.J.D. (disertace The Changing Face of the Judiciary in Central Europe, která v roce 2011 vyšla v nizozemském nakladatelství Brill[2]). Stipendista Fulbrightova programu v letech 2001 až 2002 a Václav Havel Graduate Fellowship programu (2002 a 2003) na Michiganské univerzitě.[3]

V menší míře jej též ovlivnily další studijní pobyty, a to konkrétně na Central European University v Budapešti v letech 1999 a 2000, University of Tübingen v Německu v roce 2000 a na Tulane Law School v New Orleans v roce 2001.

Je držitelem několika akademických ocenění: Ceny Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy vysokých škol v ČR (2001), Bolzanovy ceny za vynikající doktorskou práci (2001) a Hessel Yntema Prize (Berkeley, Kalifornie) za nejlepší odborný právnický článek napsaný vědcem do 40. let věku.

Napsal více než stovku článků česky i anglicky, jeho práce vyšly též čínsky a arabsky. Je hlavním autorem komentáře k soudnímu řádu správnímu a antidiskriminačnímu zákonu, přispěl též ke komentáři k exekučnímu řádu, občanskému zákoníku atd. V roce 2022 vyšel komentář k české Listině základních práv a svobod, zatím největší komentář k tomuto předpisu, kde byl Kühn jedním ze čtyř hlavních autorů.[4] Kniha získala na XXX. Karlovarských právnických dnech Autorskou cenu (1. místo).[5]

V letech 2011 až 2015 byl jedním z expertů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) na podporu právní reformy v Moldávii (včetně opakovaných expertních pobytů v Kišiněvě v letech 2011 – 2015), v roce 2012 byl jedním z expertů EBRD na podporu právní reformy v Albánii, v letech 2015 až 2017 působil jako hlavní expert programu Rady Evropy (HELP) pro vzdělávání v oblasti soudcovské argumentace a aplikace Evropské úmluvy v Polsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a Bulharsku.[6]

Vedle akademické kariéry absolvoval též několikaletou praxi v advokacii, konkrétně v advokátní kanceláři Stoklásek & Partners (1997–2001; současně v témže období působil na pozici poradce poslance Parlamentu ČR). V roce 2000 složil advokátní zkoušky summa cum laude. Později v období studia ve Spojených státech působil jako právní expert na československé právo před americkými soudy, např. v roce 2003 pro Heller Ehrman White & McAuliffe LLP ve věci Assicurazioni Generali S.p.A. Holocaust Insurance Litigation (United States District Court Southern District of New York).

V oblasti soudnictví působí od roku 2004, kdy byl jmenován asistentem ústavního soudce Františka Duchoně (1. ledna 2004 – 31. prosince 2007) a současně od ledna 2005 též asistentem ústavního soudce Jiřího Muchy (17. ledna 2005 – 31. prosince 2007). Koncem roku 2007 byl nominován českou vládou na pozici ad hoc soudce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku v kauzách týkajících se regulace nájemného v České republice; v pozici ad hoc soudce ESLP soudil i v dalších kauzách.[7] V prosinci téhož roku byl jmenován soudcem Nejvyššího správního soudu, je stálým členem rozšířeného senátu tohoto soudu.

Je členem redakční rady časopisu Jurisprudence, Croatian Yearbook of European Law and Policy a Zeitschrift für öffentliches Recht, byl jedním ze zakladatelů blogu Jiné právo.

Kandidatura na ústavního soudce

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. října 2023 jej prezident ČR Petr Pavel navrhl Senátu PČR na post soudce Ústavního soudu ČR.[8] Senát následně s jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu vyslovil souhlas, dostal 55 hlasů od 71 hlasujících senátorů.[9] Dne 19. prosince 2023 jej prezident ČR Petr Pavel ústavním soudcem na Pražském hradě jmenoval.[10]

Hlavní publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Kühn, Zdeněk - Kratochvíl, Jan - Kmec, Jiří - Kosař, David et al. Listina základních práv a svobod. Velký komentář. Praha: Leges 2022
  • Kühn, Zdeněk. The Judiciary in Illiberal States. German Law Journal sv. 22, s.1231-1246 (2021)
  • Kühn, Zdeněk - Kocourek Tomáš et al. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer 2019
  • Kühn, Zdeněk. Comparative Law in Central and Eastern Europe. In: The Oxford Handbook of Comparative Law. Oxford University Press 2019, s. 181-200
  • Kühn, Zdeněk. Reasoning of the Czech Constitutional Court. In: Comparative Constitutional Reasoning. Cambridge University Press 2017, s. 199-236
  • Kühn, Zdeněk. The Judiciary in Central and Eastern Europe: Mechanical Jurisprudence in Transformation? Martinus Nijhoff, Brill 2011, s. 296
  • Bobek, Michal – Boučková, Pavla – Kühn, Zdeněk (eds.) Rovnost a diskriminace. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007
  • Bobek, Michal - Kühn, Zdeněk – Polčák, Radim (eds.). Judikatura a právní argumentace. Teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. Auditorium, Praha 2006 (2. přepracované vydání 2013)
  • Kühn, Zdeněk. Aplikace práva soudcem v éře středoevropského komunismu a transformace. Analýza příčin postkomunistické právní krize. Praha: C. H. Beck 2005, s. 201
  • Kühn, Zdeněk. Aplikace práva ve složitých případech. Právní principy v judikatuře. Praha: Karolinum 2002, s. 419

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Elita mezi paragrafy: známe nejvlivnější české právníky | Domov. Lidovky.cz [online]. 2012-07-03 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ KÜHN, Zdenek. The Judiciary in Central and Eastern Europe: Mechanical Jurisprudence in Transformation?. [s.l.]: Brill Nijhoff Dostupné online. ISBN 978-90-474-2900-5. (anglicky) 
  3. ↑ KUHN, Zdenek. European Law in the Empires of Mechanical Jurisprudence. CYELP. 2004, roč. 1, čís. 1, s. 1–14. Dostupné online. 
  4. ↑ KOUTSKÁ, PhDr Dagmar. Velký komentář k Listině základních práv a svobod pokřtili autoři čtyř „K“ - Svět práva. Advokátní deník. 2022-10-11. Dostupné online [cit. 2023-01-28]. 
  5. ↑ Listina základních práv a svobod. www.knihyleges.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ prof. JUDr. Zdeněk Kühn Ph.D., LL.M. | Právnická fakulta UK. www.prf.cuni.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ PASEKOVÁ, Eva. Kühn, Šimáčková a další: Seznam "ad hoc" soudců ve Štrasburku vláda nezmění. Česká justice [online]. 2018-11-02 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pavel navrhl na soudce ÚS advokátku Dolanskou Bányaiovou a soudce Kühna. České noviny.cz [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Senátoři rozhodli, že Kühn a Bányaiová budou ústavními soudci. iDNES.cz [online]. 2023-12-14 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pavel jmenoval nové ústavní soudce. Novinky.cz [online]. 2023-12-19 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Soudci Ústavního soudu České republiky
Jmenovaní Václavem Havlem
Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)
Jmenovaní Václavem Klausem
Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)
Jmenovaní Milošem Zemanem
Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014–2024) • Tomáš Lichovník (od 2014-2024) • David Uhlíř (2014–2024) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)
Jmenovaní Petrem Pavlem
Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024) • Tomáš Langášek (od 2024) • Jiří Přibáň (od 2024) • Dita Řepková (od 2024)
Předsedové jsou uvedeni tučně.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Kühn&oldid=24484665“