Zalužany
| Zalužany | |
|---|---|
 Kostel v Zalužanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′32″ s. š., 14°5′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,56 km²[2] |
| Katastrální území | Zalužany |
| Nadmořská výška | 466 m n. m. |
| PSČ | 262 84 |
| Počet domů | 173 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zalužany 145 262 84 Zalužany [email protected] |
| Starosta | Tomáš Pechar |
| Oficiální web: www | |
  Zalužany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541613 |
| Kód části obce | 190764 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zalužany (německy Saluschan) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 17 km jihovýchodně od Příbrami. Žije zde 329[1] obyvatel.
Obec se rozkládá převážně v zemědělské krajině nedaleko vodní nádrže Orlík. Obec je členem mikroregionu Povltaví.
Vesnice má protáhlou náves se zachovalým historickým jádrem a řadou objektů lidové architektury. V katastrálním území obce, k němuž patří celkem 685 ha zemědělské půdy a 167 ha lesů,[4] se nachází řada různě velkých vodních nádrží.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z označení jejích obyvatel, které vycházelo z polohy vsi v místech za luhem, tj. zalužanů. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: in Zaluzan (1291, 1313, 1382), „in v. Zaluzanech“ (1414), de Zaluzan (1437), na Zalužanech (1472), Zaliczany (1543), Zaluzany (1547), w Zialužianech (1654), Zalužan a Zalužany (1786), Zalužany (1848), úředně Záluží (1854) a Zalužany (1886).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Při archeologickém průzkumu zdejší oblasti byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby kolem 10. století př. n. l.[4] Soudě podle stříbrného denáru římského císaře Hadriána, jenž byl v obci nalezen v roce 1922, existovala zde osada ještě ve 2. století. V době kolem 8. století zde již sídlilo slovanské obyvatelstvo.
V 13. století patřily Zalužany pod správu královského hradu Kamýk nad Vltavou. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1291, kdy ji král Václav II. daroval benediktinskému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle. V následujícím století byla ves rozdělena na dvě části, z nichž menší patřila královskému hradu Orlík, a větší střídavě vlastnily různé panské rody. Tak tomu bylo i v následujících stoletích.[6]
V souvislosti se Zákonem o obecním zřízení vydaném na jaře 1848 získaly i Zalužany úplnou samosprávu a byly začleněny do nově zřízeného mirovického okresu.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Zalužany (k. ú. Zalužany)
Součástí obce je také základní sídelní jednotka Sázka. K obci patří také Nová Vachanka a Závist.
Sousedními obcemi sídla jsou Horosedly, Mirovice, Lety, Chraštice a Kozárovice.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Plzeň, politický okres Březnice, soudní okres Mirovice[7]
- 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Mirovice
- 1868 země česká, politický okres Písek, soudní okres Mirovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Písek, soudní okres Mirovice[9]
- 1945 země česká, správní okres Písek, soudní okres Mirovice[10]
- 1949 Českobudějovický kraj, okres Písek[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V Zalužanech (722 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický. kostel, synagoga, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, drogerie, holič, tři hostince, dvě kamenictví, kapelník, kolář, dva kováři, dva krejčí, lihovar, obuvník, dva pekaři, dva obchody s lahvovým pivem, 2 pojišťovací jednatelství, porodní asistentka, osmnáct rolníků, tři řezníci, šest obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Zalužany, dvě švadleny, dvě trafiky, čtyři truhláři a velkostatek.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Na západním okraji vesnice stojí zalužanský zámek, který vznikl přestavbami středověké tvrze. Po roce 1727, kdy se zpustlé sídlo ocitlo v majetku rodu Koců z Dobrše, došlo k zásadní barokní přestavbě.[6] V letech 1804–1922 vlastnili zámek Schwarzenbergové. Roku 1924 se zámek stal majetkem rodiny Václava Biskupa ze Žbonína, jehož potomci zámek zrestituovali.[13]
V roce 1869 požádaly Zalužany o povýšení na městys. Žádost však byla zamítnuta, protože obec v té době neměla vlastní kostel. Z podnětu občanů byl tedy v letech 1872–1874 postaven klasicistní kostel sv. Karla Boromejského.[4] V současné době je kostel pro veřejnost uzavřen. K památkově chráněným patří mobiliář kostela a sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny před vchodem.
Zalužany mají svůj samostatný hřbitov zřízený nákladem obce v roce 1880. Jeho výstavba byla dokončena roku 1882. V prostoru nad zámkem, na severním okraji obce, je situován židovský hřbitov.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
[editovat | editovat zdroj]Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede silnice I/4 Praha – Strakonice – Vimperk – Strážný (nově budovaná dálnice D4). Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024
[editovat | editovat zdroj]Autobusovou dopravu v obci Zalužany zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Zalužany a Zalužany,ObÚ. U silnici I/4, u čerpací stanice, se nachází zastávka Zalužany,čerpací stanice. Obcí procházejí tři autobusové linky: 407, 488 a 380904. Linka 407 spojuje Prahu s Milínem, Chraštičkami, Zalužany, Lety, Čimelicemi a Pískem. Linka 488 začíná v Příbrami a pokračuje přes Milín, Chraštice, Mirovice, Čimelice a Mirotice až do Písku, přičemž obsluhuje i další obce a vesnice na své trase. Autobusová linka 380904 spojuje Prahu s Vodňanami a na své trase obsluhuje také Chraštičky, Zalužany, Čimelice, Písek a Protivín.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede červeně značená turistická trasa Březnice – Zalužany – Orlík nad Vltavou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Zalužany. www.mesta.obce.cz [online]. [cit. 2010-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-28.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zalužany, Senseln, s. 722, 723.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Zalužany – zámek, s. 215.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1904–1905. (česky, německy)
- ↑ Historie zámku [online]. Zámek Zalužany [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Alexandr Debnar: K otázce vyobrazení čtyřkřídlé tvrze v Zalužanech, in: Podbrdsko, sborník SokA Příbram a Okresního muzea v Příbrami, roč. XIII./2006.
- Jan Toman: Kronika Zalužany. K příležitosti 700. výročí založení obce 1291–1991. Zalužany 1991.
- František Růžička: Mirovice na prahu století. ISBN 80-239-1867-2. Vyšlo vlastním nákladem v roce 2003. Dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století. (Včetně okolních obcí Zalužany, Horosedly, Pohoří a dalších).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalužany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zalužany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Zalužany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
