William Cecil, 1. baron Burghley
| William Cecil, 1. baron Burghley | |
|---|---|
.jpg) William Cecil na portrétu z doby kolem roku 1585, Národní galerie v Londýně | |
| Narození | 13. září 1520 Bourne |
| Úmrtí | 4. srpna 1598 (ve věku 77 let) nebo 5. srpna 1598 (ve věku 77 let) Westminster |
| Místo pohřbení | St Martin's Church, Stamford |
| Choť | Mary Cheke (od 1541) Mildred Cooke (od 1546) |
| Rodiče | Richard Cecil a Jane Heckington |
| Děti | Thomas Cecil, 1st Earl of Exeter Robert Cecil Anne Cecil Elizabeth Cecil |
| Příbuzní | Elizabeth Hatton[1], Richard Cecil[1], William Cecil, 2nd Earl of Exeter[2][1], Thomas Cecil[1], unknown daughter Cecil[2], Lady Lucy Cecil[2], Lady Mildred Cecil[2], Lady Dorothy Cecil[2][3], unknown son Cecil[2], unknown daughter Cecil[2], unknown daughter Cecil[2], Edward Cecil vikomt z Wimbledonu[2][1], Lady Mary Cecil[2][1] a Lady Frances Cecil[2][1] (vnoučata) |
| Sídlo | Burghley House, Cecil House a Theobalds House |
| Alma mater | Kolej sv. Jana Stamford School The King's School, Grantham |
| Profese | politik |
| Náboženství | anglikánská církev |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Podpis |  |
| Commons | William Cecil, 1st Baron Burghley |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Cecil, 1. baron Burghley (13. září 1520 Bourne, Lincolnshire, Anglie – 4. srpna 1598 Londýn) byl anglický státník. Spolu s Francisem Walsinghamem patřil čtyřicet let k nejvýznamnějším ministrům královny Alžběty I. a pomáhal udržovat velmocenské postavení Anglie druhé poloviny 16. století. Stál také na počátku majetkového a společenského vzestupu rodu Cecilů, z nějž do 20. století vzešla řada dalších významných osobností.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z drobné statkářské rodiny v hrabství Lincolnshire, narodil se v městečku Bourne jako syn Richarda Cecila (1495-1553). Studoval v Cambridge a poté působil v justici, od roku 1545 byl soudcem v Bostonu. Kariéru zahájil ve službách lorda protektora vévody ze Somersetu za vlády nezletilého Eduarda VI. V letech 1547–1552 byl členem Dolní sněmovny a získal nižší úřady ve státní správě. Po pádu vévody ze Somersetu byl krátce vězněn, ale v letech 1550–1553 již patřil k předním osobnostem ve funkci státního sekretáře. V tomto období prosadil ekonomické reformy ve snaze o zavedení volného obchodu a v roce 1551 byl povýšen do šlechtického stavu.
První ministr královny Alžběty I.
[editovat | editovat zdroj]Za vlády katolické královny Marie se držel v ústraní a mezitím se sblížil s dvorem princezny Alžběty, po jejímž nástupu na trůn byl znovu povolán do služeb. Opět byl státním sekretářem (1558–1572), zároveň zasedal v Dolní sněmovně. Jako lord nejvyšší strážce pokladu byl dlouholetým prvním ministrem (1572–1598), mezitím krátce zastával i post lorda strážce tajné pečeti, obdržel také místodržitelské úřady v několika hrabstvích a od roku 1559 byl kancléřem univerzity v Cambridge. V roce 1571 povýšen na barona Burghleye a povolán do Sněmovny lordů, v roce 1572 jmenován rytířem Podvazkového řádu.
Jeho vyvážená zahraniční a ekonomická politika pomáhala udržet velmocenské postavení Anglie v Evropě, podporoval oslabení Španělska a zasazoval se o popravu královny Marie Stuartovny. Výpad proti španělské Armadě v roce 1588 patřil k největším úspěchům jeho zahraniční politiky. Vynikl jako mimořádně schopný státník, zájem státu však stavěl nad morální zásady a náboženské přesvědčení, takže ve své době nebyl příliš oblíben, nijak to ale nesnižuje jeho význam pro dějiny Anglie druhé poloviny 16. století.
Mimo jiné byl zakladatelem moci a majetkového zázemí rodu Cecilů. Kromě dvou honosných domů v Londýně (Exeter House, Salisbury House) nechal postavit na venkově rozsáhlý zámek Burghley House. Zde také zemřel a na vlastní přání byl pohřben v kostele sv. Martina ve Stamfordu. Jeho hrobka je ukázkovým příkladem renesanční funerální architektury. Ze dvou manželství měl dva syny, Thomase (1542–1622) a Roberta (1563–1612), kteří založili dodnes existující linie markýzů z Exeteru a markýzů ze Salisbury.
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Miroslav: William Cecil a krize raně alžbětinské Anglie 1558–1560 in: Historica Olomucensia 54–2018. Sborník prací historických XLIV; Olomouc, Univerzita Palackého, 2018 s. 49–69 ISSN 1803-9561
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Cecil, 1. baron Burghley na Wikimedia Commons - William Cecil (anglicky)
