Vitalij Sevasťjanov

Vitalij Ivanovič Sevasťjanov
Vitalij Ivanovič Sevasťjanov
	Sevasťjanov při odhalení pamětní desky Michailu Tichonravovi (2002)
Sovětský kosmonaut
Státní příslušnost	SSSR/ Rusko
Datum narození	8. července 1935
Místo narození	Krasnouralsk, Sverdlovská oblast, SSSR
Datum úmrtí	5. dubna 2010
Místo úmrtí	Moskva, Rusko
Jiné zaměstnání	Inženýr
Čas ve vesmíru	80d 16h 18m
Kosmonaut od	1967
Mise	Sojuz 9, Sojuz 18
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitalij Ivanovič Sevasťjanov (rusky Севастьянов, Виталий Иванович; 8. července 1935, Krasnouralsk^[1], Sverdlovská oblast SSSR – 5. dubna 2010) byl sovětský konstruktér a kosmonaut ruské národnosti z lodí Sojuz. V kosmu byl dvakrát v letech 1970 a 1973.

Život

Mládí a výcvik

V roce 1959 dokončil studium na Moskevském leteckém institutu S.Ordžonikidzeho - fakultě stavby letadel a začal pracovat jako konstruktér. V roce 1965 obhájil kandidátskou práci.^[2] V roce 1967 byl přijat do oddílu kosmonautů. Byl ve skupině adeptů pro lety na Měsíc.

Lety do vesmíru

Poprvé letěl palubní inženýr Sevasťjanov do vesmíru z Bajkonuru v Sojuzu 9 v roce 1970, společně s ním letěl Andrijan Nikolajev. Po 18 dnech na orbitě přistáli v kabině lodi na padácích v pořádku na Zemi.

Podruhé vzlétl roku 1975 na Sojuzu 18, velitele mu dělal Pjotr Klimuk. Dva měsíce spolu strávili v orbitální stanici Saljut 4.

Během obou svých letů strávil ve vesmíru 80 dní.^[3].

Sojuz 9 (1. červen 1970 – 19. červen 1970)
Sojuz 18 (24. květen 1975 – 26. červenec 1975)

Po letech

Dvojnásobný hrdina SSSR (1970, 1975). V letech 1977—1986 a 1988—1989 byl předsedou Šachové federace SSSR (poté, co 9. června 1970 za pobytu na kosmické stanici sehrál první šachovou partii se soupeřem v řídícím středisku na Zemi. Po svých letech obdržel řadu vyznamenání, zlatou medaili Ciolkovského od Akademie věd SSSR, zlatá medaile J.A.Gagarina, medaile De La Voie od Mezinárodní letecké federace a řadu dalších. Vedl dlouho v moskevské televizi pořad věnovaný vesmíru, vysílaný jednou měsíčně a stejně dobře zvládl vysílání pro veřejnost z paluby kosmických lodí. Po svých letech procestoval jako známá osobnost řadu zemí. Už po prvním letu vystoupil s přednáškou na podzim roku 1974 na XV. astronautickém kongresu v Amsterdamu. V roce 2003 se zúčastnil setkání osobností v brněnské hvězdárně. Stal se také poslancem ruské Dumy. Byl ředitelem (později odvolaným kvůli finančně nereálným projektům) koncernu RKK Eněrgija. Byl ženatý, manželka se jmenovala Alevtina, byla redaktorkou APN v Moskvě, umí výborně česky.

Vitalij Sevasťjanov zemřel 5. dubna 2010.^[4]

Vyznamenání

Hrdina Sovětského svazu – Sovětský svaz, 3. července 1970 a 27. července 1975
Leninův řád – Sovětský svaz, 3. července 1970 a 27. července 1975
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina – Sovětský svaz, 1970
řetěz Řádu Nilu – Egypt, 1970

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté SSSR, s. 355.
↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Druhá expedice, s. 32.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, s. 210.
↑ Ушел из жизни дважды Герой Советского Союза, летчик-космонавт СССР В.И. Севастьянов [online]. Moskva: Roskosmos, 2010-4-6 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Sevasťjanov na Wikimedia Commons
Na webu Space
Na webu Kosmo

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté SSSR, s. 355.

[Sny-2] CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Druhá expedice, s. 32.

[Codr-3] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, s. 210.

[4] Ушел из жизни дважды Герой Советского Союза, летчик-космонавт СССР В.И. Севастьянов [online]. Moskva: Roskosmos, 2010-4-6 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (rusky)

[1]

[2]

[3]

[4]