Violka bahenní
Violka bahenní | |
---|---|
Violka bahenní (Viola palustris) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | violkovité (Violaceae) |
Rod | violka (Viola) |
Binomické jméno | |
Viola palustris L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Violka bahenní (Viola palustris) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky nejčastěji 5–10 cm. Oddenek je dlouhý a plazivý, rostlina má dlouhé podzemní výběžky. Listy jsou jednoduché, čepele listů jsou nápadně okrouhlé až ledvinité, na okraji jemně vroubkované až trochu pilovité. Lodyha se nevytváří, listy jsou pouze v přízemní růžici. Na bázi listů jsou palisty, které jsou vejčitě kopinaté až vejčité, na okraji jsou celokrajné, vzácně malinko zubaté. Na květní stopce 2 listénce, umístěné pod polovinou či v polovině délky květní stopky. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou krátké a zaokrouhlené. Korunní lístky jsou nejčastěji bledě fialové, někdy s bělavým nádechem, ostruha je krátká a celkem silná, také světle fialová. Čnělka je na vrcholu terčovitě rozšířená. Kvete od dubna do června. Plodem je tobolka.
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]Roste hlavně v severní a střední Evropě, na jih souvisle až po Alpy, ale roztroušené výskyty jsou i ve Španělsku a snad dokonce i v severní Africe. Na východ sahá její areál zhruba po Ural, roste také na Islandu, v jižním Grónsku a přesahuje až do Severní Ameriky na poloostrov Labrador. Mapa viz[1]
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR roste roztroušeně ve středních a vyšších polohách oblastí, kde má vhodná stanoviště. V suchých teplých územích (a tím více na bazických substrátech) často chybí, např. Pavlovské vrchy, České středohoří, vzácná je i v moravských Karpatech, kde roste hlavně v severovýchodní části Beskyd. Je to druh rašelinišť a pramenišť (zvláště zrašelinělých), vyhovují jí kyselé substráty. Občas roste i v jiných mokřadních společenstvech nebo ve smrkových olšinách. V ČR se vyskytuje se od středních poloh, vzácně nížin, až do horských poloh (do 1 350 m n. m.).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. – Praha: Academia, 1990. – p. 394-431 – ISBN 80-200-1089-0
- Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. – Praha: Academia, 2002. – p. 207-214
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu violka bahenní na Wikimedia Commons
- Málo dotčené taxony
- Violkovité
- Flóra Česka
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra Mexika
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra Sibiře
- Flóra střední Evropy
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady