Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uhelná magistrála
Pamětní tabule Uhelné magistrály v žst. Tarnowskie Góry
Stát
Polsko Polsko
Číslo
131
Provozovatel dráhy
PKP PLK
Technické informace
Délka
492 km
Rozchod koleje
1435 mm (normální)
Traťová třída
C3/D3
Napájecí soustava
3 kV DC
Počet kolejí
2
Maximální rychlost
120 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
5,900
Chorzów Batory
trať do Kędzierzyna-Koźle
8,984
Chorzów Miasto
trať do Katowic Szopienic Północnych
Chorzów Stary
Dąbrówka Wielka
trať do Dąbrowe Górnicze Ząbkowic
7,650
Brzeziny Śląskie
KWK Julian
Odb. JuP
11,072
Piekary Śląskie
12,804
Piekary Śląskie Szarlej
17,365
Bytom
Bytom Bobrek
trať do Wrocławi
20,056
Bytom Karb
22,575
Bytom Północny
25,591
Radzionków Rojca
15,525 27,405
Radzionków
30,143
Nakło Śląskie
33,882
Tarnowskie Góry
trať do Opole
trať do Zawiercie
40,220
Miasteczko Śląskie
47,966
Kalety
trať do Wrocławi
53,976
Strzebiń
59,678
Boronów
67,099
Odb. Kalina
trať do Lubliniece
Odb. Liswarta
Herby Stare
trať do Częstochowe
69,439
Herby Nowe
79,184
Wręczyca
89,209
Kłobuck
94,950
Mokra Częstochowska
101,058
Miedźno
106,280
Annolesie
113,248
Działoszyn
trať do Częstochowe
124,172
Chorzew Siemkowice
131,210
Huta
136,465
Rusiec Łódzki
146,560
Chociw Łaski
152,918
Siedlce Łaskie
157,112
Kozuby
162,165
Kostrzyce
167,509
Zduńska Wola Karsznice Południowe
168,803
Zduńska Wola Karsznice
Odb. Gajewniki
trať Łódź - Tuplice
Zduńska Wola
173,653
Odb. Dionizów
179,639
Szadek
191,082
Otok
203,216
Poddębice
213,089
Kłudna
Dálnice A2
221,501
Kraski
229,491
Dąbie nad Nerem
240,456
Ponętów
Barłogi
trať Warszawa - Kunowice
Odb. Zamków
Odb. Borysławice
251,281
Lipie Góry
260,679
Babiak
271,912
Zaryń
283,964
Piotrków Kujawski
294,614
Chełmce
300,904
Bachorce
306,285
Karczyn
trať do Kruszwice
317,048
Inowrocław Rąbinek
Inowrocław Chemia
trať do Poznaně
trať do Żnina
Odb. Dziamowo
Odb. Mimowola
324,936
Inowrocław
trať do Toruně
Jaksice
337,871
Złotniki Kujawskie
Nowa Wieś Wielka
4,338
Prądocin
351,085
Chmielniki Bydgoskie
354,516
Brzoza Bydgoska
10,077
Bydgoszcz Emilianowo
362,520
Trzciniec
trať do Poznaně
trať do Piły
Odb. Czyżkówko
Bydgoszcz Żółwin
Bydgoszcz Bocznica Zachodnia
370,310
Bydgoszcz Główna
trať do Kutna
trať do Kowalewa Pom.
Bydgoszcz Wschód
21,346
Bydgoszcz Wschód Towarowa
Bydgoszcz Bielawy
24,178
Bydgoszcz Leśna
372,550
Rynkowo Wiadukt
374,770
Rynkowo
Maksymilianowo
trať do Gdynie
(pův. Uhelná magistrála)
389,807
Kotomierz
397,344
Pruszcz Pomorski
403,691
Parlin
410,863
Terespol Pomorski
trať do Świecie nad Wislą
trať do Chojnic
422,552
Laskowice Pomorskie
trať do Działdowa
trať do Bąku
Dálnice A1
438,565
Warlubie
449,586
Twarda Góra
trať do Szlachty
457,250
Smętowo
trať do Myślic
463,404
Majewo
467,340
Morzeszczyn
trať do Gniewa
472,106
Kulice Tczewskie
477,619
Pelplin
485,155
Subkowy
492,328
Czarlin
494,077
Odb. Górki
trať do Warszawy
Odb. Tczew Południe
Odb. Tczew Wisła
trať do Kostrzyna
Odb. Tczew Suchostrzygi
497,919
Tczew
Odb. Malinowo
Zajączkowo Tczewskie
trať do Gdańska
Některá data mohou pocházet z datové položky .
Uhelná magistrála (polsky Magistrala węglowa ) je polská hlavní železniční trať , jejímž účelem je především spojení baltských přístavů v Trojměstí s průmyslovou oblastí Horního Slezska .
Uhelná magistrála vznikla v důsledku změn hranic po 1. světové válce . Trať spojující Horní Slezsko s přístavem Gdańsk byla původně celá na území jednoho státu (Německého císařství ), situace se změnila v roce 1921, kdy část Horního Slezska připadla Polsku a Gdańsk pak ležel mimo území Polska i Německa jako Svobodné město Gdaňsk . Polsko tedy začalo budovat přístav v Gdyni a potřebovalo tedy propojit přístav Gdynia s Horním Slezskem novou tratí, která by vedla mimo území Svobodného města Gdaňsk a Německa.[ 1]
Součástí novostavby byl i úsek dostavěný v r. 1925 Chorzów - Radzionków přes Piekary Śląskie míjející Bytom , po r. 1922 nacházející se stále na území Německa .
Při stavbě byly využity úseky starších tratí postavených na území někdejšího Německého císařství , např. Radzionków - Herby Nowe ; zcela nové pak byly úseky Herby Nowe - Inowrocław a Bydgoszcz - Gdynia přes Kościerzynu (existovala již sice kvalitní dvoukolejná trať z Bydgoszcze do Gdynie, ta však procházela přes území Svobodného města Gdaňsk).[ 1]
Po německé invazi do Polska v roce 1939 již původní trasování přes Kościerzynu ztratilo původní význam a vlaky byly vedeny přes Tczew a Gdańsk. Tato situace zůstala zachována i po roce 1945, kdy celé území připadlo Polsku. Původní trasa Bydgoszcz - Kościerzyna - Gdynia tak zůstala vedlejší tratí s převažující dopravou lokálního charakteru.[ 1]
28. dubna 2020 byl na této trati odvezen rekordně těžký vlak tažený jednou dieselovou lokomotivou typu JT42CWR (Class 66). Vlak dopravce Freightliner PL o délce 723,2 m (+ délka lokomotivy) přepravující štěrk v 64 vozech řady Eanos měl hrubou hmotnost 5167 tun, přepravovaný substrát vážil 4020 tun.[ 2]
↑ a b c
Magistrala Węglowa [online]. Akademia Rzygaczy [cit. 2010-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. (polsky)
↑ ŠTEFEK, Petr. Freightliner PL odvezl rekordně těžký vlak. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2020 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online .
STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010 . Rybnik: Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7 . (polsky)