Přeskočit na obsah

Turkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Přeloučsku. O části obce Ondřejov pojednává článek Turkovice (Ondřejov).
Turkovice
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Znak obce TurkoviceVlajka obce Turkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřelouč
Obec s rozšířenou působnostíPřelouč
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel317 (2024)[1]
Rozloha5,31 km²[2]
Nadmořská výška349 m n. m.
PSČ533 63
Počet domů135 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTurkovice 2
533 63 Turkovice
[email protected]
StarostkaSoňa Vášová
Oficiální web: www.turkovice.cz
Turkovice
Turkovice
Další údaje
Kód obce575844
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Turkovice se nachází v okrese Pardubice, asi deset kilometrů jižně od Přelouče a osm kilometrů západně od Heřmanova Městce. Obec se skládá ze tří místních částí: Turkovice, Bumbalka a Rašovy. Celkem v nich žije 317[1] obyvatel.

Historie obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1257. Jméno obce pochází od slova „tur“ – skot.

V polovině šestnáctého století vesnice patřila ke svojšickému panství Jiřího z Gerštorfu. Při dělení majetku po Jiřího smrti připadly Turkovice bratrům Jiřímu a Jindřichovi z Gerštorfu.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Renesanční náhrobní kameny ve hřbitovní zdi u kostela v Turkovicích
  • Kostel svatého Martina je raně gotický kostel z roku 1348, v roce 1729 byl upraven barokně a empírově. V letech 1816–1817 byla přistavěna věž, sakristie a oratoře. Je to menší jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. Vnějšek je členěn lizénami. Oltář je pseudobarokní, obraz svatého Martina od J. Brandejse, kazatelna s figurálními reliéfy a sochami ze druhé poloviny 18. století, raně barokní kamenná křtitelnice. Sloužil jako farní kostel a rodinná hrobka majitelů podhořanského panství. U kostela se nachází hřbitov.
  • Pohřební kaple Pachtů z Rájova je empírová z roku 1839. Arnošt Pachta z Rájova zakoupil podhořanské panství roku 1798. V roce 1816 nechal barokně přestavět turkovický kostel. Arnošt Pachta roku 1823 zemřel a je zde pohřben. Roku 1836 zde uložena jeho manželka a v roce 1837 jeho zesnulý syn Arnošt Prokop. Od pohřební kaple je vedena vysoká opěrná zeď svahu se schodištěm k faře. Ve zdi se nachází devět renesančních náhrobních kamenů rodu Gerštorfů, držitelů podhořanského panství.
  • Fara je barokní z roku 1731, na začátku 19. století upravená.
  • Škola stojí na návsi před kostelem a má dlouhou tradici. Vyučovat se v obci začalo roku 1720. Vyučovalo se trivium – čtení, psaní a počty a také náboženství.
  • Na návsi před školou stojí socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek I. Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882. 292 s. Dostupné online. Kapitola Svojšice tvrz, s. 203. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]