Tupíjské jazyky
| Tupíjské jazyky | |
|---|---|
[[Soubor: Území, kde se mluví či mluvilo tupíjskými jazyky | |
| Rozšíření | Jižní Amerika |
| Počet mluvčích | není znám |
| Počet jazyků | 70 |
| ISO 639-2 | tup |
Tupíjské jazyky neboli jazyková rodina tupí jsou rodinou jazyků, kterými mluví domorodí obyvatelé Jižní Ameriky, konkrétně v Amazonii, na východním pobřeží Brazílie, v Peru, Bolívii, Paraguayi a Francouzské Guayaně.
Do rodiny se řadí okolo 70 jazyků. Nejvýznamnější skupinou tupíjské rodiny je skupina tupí-guaraní, kam patří guaranština, jíž mluví okolo 7 miliónů lidí a v Paraguayi a Bolívii požívá statusu úředního jazyka.[1] Dalšími tupíjskými jazyky mluví dnes daleko méně lidí: jazyk cocama v Peru má 19 000 mluvčích, jazykem chiriguano v Bolívii obcuje přibližně 20 000 lidí; ostatní jazyky mají tisíce či stovky mluvčích.[2]
V minulosti se některé tupíjské jazyky (respektive jejich zjednodušené formy) používaly v Brazílii jako lingua franca (všeobecný dorozumívací prostředek) mezi misionáři a domorodým obyvatelstvem.[1]
Jeden z vymřelých jazyků, tupinambština, je zdrojem mnoha slov z oblasti pojmenování jihoamerické fauny a flóry v portugalštině, odkud se tato slova šířila i do dalších evropských jazyků.[3] Z těchto slov v češtině používáme třeba slova jaguár či tamarín.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b POKORNÝ, Jan. Lingvistická antropologie. 1.. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 352 s. ISBN 978-80-247-2843-8. S. 193.
- ↑ GENZOR, Jozef. Jazyky světa. 1.. vyd. Brno: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. S. 332,333.
- ↑ American Indian languages | History, Classification & Preservation | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PIVODA, Ondřej. Indiánskou stopou aneb Názvy obratlovců přejaté z jazyků původních obyvatel Ameriky 1.. Živa [online]. Academia [cit. 2023-11-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupíjské jazyky na Wikimedia Commons
