Přeskočit na obsah

Transgender

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Translidé. Tento článek pojednává o genderové identitě. Možná hledáte: Transhumanismus.
Nejrozšířenější varianta transgender vlajky, používané komunitou a organizacemi k reprezentování transgender osob

Transgender (či zkráceně jen trans) je adjektivum používané pro označení lidí, jejichž genderová identita není v souladu s biologickým pohlavím, které jim bylo určeno při narození.[1][2][3] Pokud tito lidé touží po chirurgické tranzici („změně pohlaví“), mohou se identifikovat jako transsexuálové,[4] mnoho samotných trans lidí má však s tímto výrazem problém, kvůli jeho mylné vazbě na sexualitu, a upřednostňuje proto označení transgender muž/žena či jen zkráceně trans muž/žena.[5][6] Termín transgender je současně zastřešujícím označením pro osoby, které se neidentifikují výlučně maskulinně či femininně, tj. vymykají se klasickému binárnímu rozdělení muž–žena (nebinární).[7][8] Výhradně však nezahrnuje intersex osoby,[9][10] jejichž vnitřní nebo vnější pohlavní orgány jsou odlišné od typicky mužských či ženských,[11] a crossdressery (drag queens), přestože i tyto osoby mohou být trans.[12][13]

Transgenderová identita nemá vliv na sexuální orientaci;[14] trans lidé se mohou identifikovat jako heterosexuální, homosexuální, bisexuální nebo asexuální.[15] Protikladem termínu transgender je cisgender, tedy osoba, jejíž genderová identita odpovídá pohlaví, které jí bylo určeno při narození.

Někteří trans lidé se potýkají s tzv. genderovou dysforií (rodovou rozladou),[16][17] tj. diskomfortem, způsobovaným rozporem mezi svým tělem a genderovou identitou,[18] a někteří z tohoto důvodu vyhledávají léčebné procedury, jakými jsou hormonální terapie, operativní změna pohlaví, chirurgický zákrok nebo psychoterapie. Ne všichni trans lidé ale po těchto procedurách touží, někteří je nemohou podstoupit z finančních nebo lékařských důvodů.[19]

Trans lidé mají podle prestižního časopisu The Lancet dvojnásobnou pravděpodobnost úmrtí oproti cisgenderovým lidem a mezi lety 1972 a 2018 nebyl zaznamenán její zřetelný pokles. Studie zkoumala 4,5 tisíce trans lidí navštěvujících amsterdamskou kliniku a porovnávala údaje s nizozemskou dospělou populací.[20]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je pojem "transgender" chápán jako výraz vnitřního prožívání a identity. Až do závěru 20. století ale naprostá většina relevantních historických informací pochází z medicínských a antropologických záznamů a je psána "z vnějšku", z pohledu osoby, která je sama genderově konformní. Zároveň se pojetí genderu a souvisejícíh společenských rolí liší mezi kulturami i v čase. Aplikovat moderní pojem "transgender" na jakoukoliv konkrétní historickou osobu či skupinu osob je proto vždy více nebo méně problematické. Dostupné záznamy ale potvrzují, že napříč časem i kulturami nacházíme lidi, kteří alespoň navenek projevovali znaky, které dnes spojujeme s trans lidmi.[21][22]

Někteří historikové považují římského císaře Elagabalua za trans člověka. Zdroje uvádějí, že Elagabalus se oblékal žensky, upřednostňoval oslovení "paní" před "pane" a mohl dokonce vyhledat primitivní variantu operativní změny pohlaví[23][24][25][26][27]

Celá řada světových kultur má tradiční roli pro třetí pohlaví, některé z nich jsou živé i v současnosti[28]. V Hippokratovské sbírce najdeme popis "nemoci Skytů" (odkazující na Enary), kterou připisuje impotenci způsobené jízdou na koni bez třmenů. Tento zdroj byl znám a diskutován v lékařský textech 16. - 18. století. Pierre Petit( en ) ve svém spisu z roku 1596 považoval "nemoc Skytů" za přirozenou variaci, ale v 18. století byla již považována za "melancholii" nebo "hysterickou" duševní nemoc. Na počátku 19. století byli trans lidé (nezávisle od Hippokratova popisu) považování za obecně známý, ač zřídka popisovaný jev. Od počátku 19. století byli trans ženy i muži uváděni v záznamech evropských ústavů pro duševně choré. Jedna z nejranějších doložených genderově nekonformních osob v Americe byla služebná Thomas(ine) Hall( en).[29] Nejlépe popsaným případem z tohoto období je pak Chevalier d'Éon (1728––1810), francouzský diplomat. Oblékání se ve stylu opačného pohlaví (crossdressing) se na konci 19. století stalo více rozšířeným a spolu s tím se rozšířily i diskuze o trans lidech a úvahy pokoušející se vysvětlit původ trans lidí. Velká část textů pocházele z Německa odkud se šířila k širšímu západnímu publiku. Crossdressing byl do závěru 19. století vnímán pragmaticky pro svou roli v satiře či utajení. Ale od druhé poloviny 19. století začaly být crossdressing i trans identity považovány za čím dál větší ohrožení společnosti.[21]

Na americkém kontinentě William A. Hammond( en) v roce 1882 popsal trans Pueblo "šamany" (mujerados), a srovnával je s "nemocí Skytů". I další autoři pozdního 18. a 19. století (včetně Hammondových kolegů z American Neurological Association( en)) si všimli, že mezi domorodým obyvatelstvem jsou široce rozšířené transgenderové kulturní zvyklosti. Vysvětlení se různila, ale autoři obecně nepřipisovali těmto zvykům psychiatrické příčiny --- spíše je odsuzovali z morálního a náboženského pohledu. Až do konce druhé světové války představovala v Americe diskuze o domorodém obyvatelstvu velkou část, ne-li většinu vší pozornosti věnované trans tématům .[21]

Nový pohled na téma se začal objevovat na konci 19. století v německu v práci Magnuse Hirschfelda. Hirschfeld v roce 1910 zavedl pojem "transvestit", inspirován francouzským slovem stejného významu travesti,[30]. Jeho práce vedla k založení Berlínského Institut für Sexualwissenschaft(en) v roce 1919. Hirscheldův odkaz je dnes hodnocen rozporuplně, ale v porozumění trans lidem představoval revoluci. Institut byl zničen, když se v roce 1933 dostali k moci nacisté a jeho výzkumné výstupy byly spáleny spolu s dalšími knihami.[31] Diskuze o trans lidech zmizela z veřejného prostoru až do období po druhé světové válce. A když se tématu znovu dostalo pozornosti, šlo spíše o pohled forenzní psychologie než o pohled sexuologický, který byl vlastní ztracenému německému výzkumu.[21][32]

Transgender osoby v České republice

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku LGBT práva v Česku.

Česká republika se řadí mezi 13 zemí Evropské unie,[33] které pro uznání úřední změny pohlaví vyžadují ověřenou sterilizaci osoby. V dubnu 2017 Evropský soud pro lidská práva vydal rozsudek o porušování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod souvisejícím s transgender osobami. Soud v rozsudku konstatoval, že sterilizace transgender osob odůvodněné změnou úředního pohlaví porušuje článek 8, právo na respektování soukromého a rodinného života.[34] Dne 7. května 2024 vydal Ústavní soud České republiky rozsudek, ve kterém rozhodl, že povinnost sterilizace pro úřední změnu pohlaví je porušením tělesné integrity a osobní autonomie ve spojení s lidskou důstojností. Parlament České republiky dostal podle Ústavního soudu lhůtu do 30. června 2025 ke stanovení nových pravidel pro legální změnu pohlaví.[35]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transgender na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Definition of “transgender” [online]. Cambridge Dictionaries Online. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ GLAAD Media Reference Guide – Transgender [online]. GLAAD. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MALINA, Jaroslav a kol. Antropologický slovník [online]. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009 [cit. 2018-06-13]. Elportál. Heslo transgender. Dostupné online. ISSN 1802-128X.
  4. ↑ BEVAN, Thomas E. Being Transgender: What You Should Know. 1. vyd. Santa Barbara: Praeger, 2016. 242 s. Dostupné online. ISBN 9781440845253. S. 26. (anglicky) 
  5. ↑ MEDKOVÁ, Alžběta. „Ne všichni trans lidé chtějí operaci.“ Proč Česko vyžaduje sterilizace a změní se přístup státu?. Radio Wave [online]. 2019-11-25. Dostupné online.  – čas 03:22
  6. ↑ News From California: 'Transgender'. Appeal-Democrat/Associate Press. 1982-05-11. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CRONN-MILLS, Kirstin. Transgender Lives: Complex Stories, Complex Voices. 1. vyd. Minneapolis: Twenty-First Century Books, 2015. 88 s. Dostupné online. ISBN 9781467747967. S. 24. (anglicky) 
  8. ↑ CLEMENTS, KC. What Does It Mean to Identify as Genderqueer?. Healthline [online]. 2017-10-27. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ What's the difference between being transgender or transsexual and having an intersex condition? [online]. Intersex Society of North America. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ JOANNIDES, Paul. Why Intersex and Transgender Are Very Different. Psychology Today [online]. 2016-04-30. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Free & Equal Campaign Fact Sheet: Intersex [online]. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Understanding Drag [online]. National Center for Transgender Equality, 2017-04-28. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LEVIN, Sam. Who can be a drag queen? RuPaul's trans comments fuel calls for inclusion. The Guardian [online]. 2018-03-08. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Transgender People, Gender Identity and Gender Expression [online]. American Psychological Association. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Bevan, s. 12.
  16. ↑ Frequently Asked Questions about Transgender People. National Center for Transgender Equality [online]. 2016-07-09 [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-22. (anglicky) 
  17. ↑ Expert Q & A: Gender Dysphoria [online]. American Psychological Association. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ What Is Gender Dysphoria? [online]. American Psychological Association [cit. 2017-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky) 
  19. ↑ FIFKOVÁ, Hana et al. Transsexualita a jiné poruchy pohlavní identity. 2. vyd. Praha : Grada, 2008. 202 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1696-1. S. 168.
  20. ↑ LANCET. Mortality risk in transgender people twice as high as cisgender people, data spanning five decades suggests. medicalxpress.com [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b c d JANSSEN, Diederik F. Transgenderism Before Gender: Nosology from the Sixteenth Through Mid-Twentieth Century. Archives of Sexual Behavior. 2020-04-21, s. 1415–1425. ISSN 0004-0002. doi:10.1007/s10508-020-01715-w. PMID 32319033. S2CID 216073926. (anglicky) 
  22. ↑ Stryker 2008a.
  23. ↑ Abbie E. Goldberg, Genny Beemyn, The SAGE Encyclopedia of Trans Studies (2021), page 32
  24. ↑ M. Nugent, Helios 35 (2008) pages 171-172
  25. ↑ VARNER, Eric. Transcending Gender: Assimilation, Identity, and Roman Imperial Portraits.. Memoirs of the American Academy in Rome. Supplementary Volume.. Ann Arbor, Michigan, US: University of Michigan Press, 2008, s. 200–201. ISSN 1940-0977. JSTOR 40379354. 
  26. ↑ GODBOUT, Louis. GLBTQ: An Encyclopedia of Gay, Lesbian, Bisexual, Transgender, and Queer Culture. Elagabalus. Chicago: glbtq, Inc., 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2015. 
  27. ↑ BENJAMIN, Harry. The Transsexual Phenomenon. Transactions of the New York Academy of Sciences. New York: The Julian Press Inc., 1966, s. 428–430. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 April 2005. ISBN 978-0-446-82426-2. doi:10.1111/j.2164-0947.1967.tb02273.x. PMID 5233741. 
  28. ↑ The Trans History You Weren't Taught in Schools [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-23. (anglicky) 
  29. ↑ HICKMAN, H.; PORFILIO, B.J. The New Politics of the Textbook: Problematizing the Portrayal of Marginalized Groups in Textbooks. [s.l.]: SensePublishers, 2012. (Constructing Knowledge: Curriculum Studies in Action). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-10. ISBN 978-94-6091-912-1. S. 235. 
  30. ↑ NICOLAS), Bescherelle (M , Louis. Dictionnaire usuel de tous les verbes français: tant réguliers qu'irréguliers, entièrement conjugués, contenant par ordre alphabétique les 7,000 verbes de la langue française avec leur conjugaison complète, et la solution analytique et raisonnée de toutes les difficultés auxquelles ils peuvent donner lieu. [s.l.]: Chez Breteau & Pichery, 1843. Dostupné online. S. 896. (francouzsky) 
  31. ↑ Holocaust Memorial Day Trust | 6 May 1933: Looting of the Institute of Sexology [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-07. (anglicky) 
  32. ↑ LEVAY, Simon. The Washington Post. Queer Science: The Use and Abuse of Research into Homosexuality. [s.l.]: MIT Press, 1996. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-13. ISBN 9780262278201. doi:10.7551/mitpress/5726.001.0001. (anglicky) 
  33. ↑ BALK, Lena. Přibývá žádostí o změnu pohlaví. Mnohé žadatele však odrazuje povinná sterilizace: Množství žádostí o tranzici roste, vyplývá z dat Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR). Oficiálně však tento proces v České republice podléhá řadě vyšetření a povinné sterilizaci. Některé trans* osoby se tak prozatím úřední změně vyhýbají.. Generace20 [online]. Vyšší odborná škola publicistiky, 2024-05-01 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ Soudní rozhodnutí - 79885/12. eslp.justice.cz [online]. [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ [1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Genderové a sexuální identity
Genderové identity
Gendery
Třetí gendery a pohlaví
Identity spojené se
sexuální orientací
Sexuální orientace
Alternativní označení
Jiné
Související
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Transgender&oldid=24662449“