Tony Judt
| Tony Judt | |
|---|---|
| Narození | 2. ledna 1948 Londýn |
| Úmrtí | 6. srpna 2010 (ve věku 62 let) New York |
| Příčina úmrtí | amyotrofická laterální skleróza |
| Povolání | historik, profesor, spisovatel literatury faktu, učitel, esejista a výzkumník |
| Alma mater | Univerzita v Cambridgi King's College Emanuel School |
| Témata | dějiny |
| Významná díla | Reappraisals: Reflections on the Forgotten Twentieth Century |
| Ocenění | společník Americké akademie umění a věd (1996) Cena Hannah Arendtové (2007) The Sidney Award (2009) Guggenheimovo stipendium |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Tony Robert Judt [džat] (2. ledna 1948 Londýn – 6. srpna 2010 New York) byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení.[2]
Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin.[3]
V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky.[4]
V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010.[1] Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvodem. Přežila ho jeho třetí manželka, taneční kritička Jennifer Homans a jeho dva synové Daniel a Nicholas.[2]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Marxism and the French Left : Studies on Labour and Politics in France 1830–1982. Clarendon, 1990. ISBN 0-19-821578-9.
- A Grand Illusion?: An Essay on Europe. Douglas & McIntyre, 1996. ISBN 0-8090-5093-5. (česky Velká iluze? Esej o Evropě. Překlad Martin Pokorný. Praha : Prostor, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7260-445-6.)
- The Burden of Responsibility : Blum, Camus, Aron, and the French Twentieth Century. University of Chicago Press, 1998. ISBN 0-226-41418-3.
- Socialism in Provence 1871–1914 : A Study in the Origins of the Modern French Left. Cambridge University Press, 2000. ISBN 0-521-22172-2.
- Identity Politics In A Multilingual Age. Palgrave, 2004. ISBN 1-4039-6393-2.
- Postwar : A History of Europe Since 1945. Penguin Press, 2005. ISBN 1-59420-065-3. (česky Poválečná Evropa : historie po roce 1945. Praha : Slovart, 2008. 986 s. ISBN 978-80-7391-025-9.)
- Reappraisals : Reflections on the Forgotten Twentieth Century. Penguin Press, 2008. ISBN 1-59420-136-6.
- Ill Fares the Land. Penguin Press, 2010, ISBN 1-59420-276-1. (česky Zle se vede zemi : pojednání o naší současné nespokojenosti. Praha : Rybka, 2011. 191 s. ISBN 978-80-87067-32-1.)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GRIMES, William. Tony Judt, Author and Intellectual, Is Dead. New York Times. 7.8.2010. Dostupné online.
- ↑ a b GRIMES, William. Tony Judt, Chronicler of History, Is Dead at 62. New York Times. 7.8.2010. Dostupné online.
- ↑ JUDT, Tony. Penzion Spomienok. Bratislava: Salon, 2015. ISBN 978-80-971935-0-8.
- ↑ JUDT, Tony. Penzion Spomienok. Bratislava: Salon, 2015. ISBN 978-80-971935-0-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Osoba Tony Judt ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tony Judt
