Tomáš z Villanovy
Tomáš z Villanovy | |
---|---|
anonymní obraz, 17. století | |
Narození | 1486 Fuenllana |
Úmrtí | 8. září 1555 Valencie |
Svátek | 10. října (augustiniánský řád) 8. září (zbytek církve) |
Místo pohřbení | katedrála ve Valencii |
Státní občanství | Španělsko |
Řád | Augustiniáni obutí |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečen | 1618 |
Svatořečen | 1658 |
Úřady | arcibiskup valencijský |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
Významné zasvěcené kostely | Valencie, Zaragoza |
Atributy | měšec, žebráci |
Patronem | studentů, chudých a žebráků |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Tomáš z Villanovy (španělsky Santo Tomás de Villanueva; 1486, Fuenllana[1], Provincie Ciudad Real, Španělsko – 8. září 1555, Valencie, Španělsko) byl řeholník augustiniánského řádu, v letech 1544–1555 arcibiskup ve Valencii, katolická církev jej uctívá jako svatého.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Fuenllaně, dětství strávil ve Villanueva de los Infantes, odkud odešel v patnácti letech na studia do Alcalá de Henares.[2] Na tamní univerzitě dosáhl ve 26 letech magisterské hodnosti z filosofie a teologie. Odtud odešel do Salamanky. Zde vstoupil v listopadu 1516 do augustiniánského řádu. V roce 1518 složil věčné sliby a v listopadu téhož roku přijal kněžské svěcení.
V roce 1519 se stal převorem kláštera v Salamance, později tutéž funkci zastával v konventech v Burgosu a Valladolidu. V roce 1527 byl zvolen provinciálem. Byl známým kazatelem. V roce 1544 byl jmenován valencijským arcibiskupem. Jako arcibiskup si uchoval prostý způsob života, na který byl zvyklý z kláštera. Podporoval chudé (ač této jeho pomoci také zneužívali někteří, kteří se za chudé jen vydávali). Snažil se umravňovat zpohodlnělé duchovenstvo, i tím, že za ně vykonával zástupná pokání. Coby hlava arcidiecéze se potýkal s pocitem vlastní nedokonalosti a několikrát prosil o zbavení úřadu. Chtěl se vrátit do kláštera. Úřad mu byl však ponechán.
Dne 28. srpna 1555 vážně onemocněl a 8. září téhož roku zemřel, krátce poté, co odsloužil mši svatou. Svatořečen byl papežem Alexandrem VII. v roce 1658.
Úcta a ikonografie
[editovat | editovat zdroj]Byl uctíván jako světec již za svého života, zejména v okruhu španělského královského dvora Karla V.[3].Jeho tělo je pohřbeno v katedrále ve Valencii. Kostely s jeho patrociniem jsou poměrně vzácné: ve Španělsku například v Zaragoze nebo v Benicasimu, kaple v klášterech augustiniánů, ve španělských koloniích (například kostel v Miagau na Filipínách, v Itálii (například v Castel Gandolfo) a ve Francii. V řádových kostelech augustiniánů mu bývá většinou zasvěcen oltář, například v kostele svatého Tomáše apoštola v Praze to je boční oltář s obrazem světce od Karla Škréty. Bývá zobrazován jako arcibiskup v pontifikálním rouchu s infulí, pluviálem, palliem a berlou, nebo jako řeholník v řádovém hábitu bosého augustiniána, Pak mívá jako atribut knihu, kterou studuje, nebo svůj vlastní spis, dále bývá almužníkem s měšcem mincí, které rozdává žebrákům, také uzdravuje chromého žebráka (například na Murillově obraze ze Staré pinakotéky v Mnichově, na obraze Lucy Giordana z kostela ugustiniánů v Neapoli. Ve scénách ze života je vyobrazen také jako dítě, které svůj oděv nabízí žebrákovi. Nejstarším vyobrazením je jeho posmrtná maska z roku 1579 v katedrále ve Valencii[4]
Je patronem studentů, zvláště studujících členů augustiniánského řádu, chudých, chromých a žebráků.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Latinsko-španělská kritická edice kázání:
- SANTO TOMÁS DE VILLANUEVA, Obras completas I: Conciones (1 – 41). Tiempo de Adviento y Navidad, Madrid 2005.
- ID., Obras completas II: Conciones (42 – 98). Tiempo de Cuaresma, Madrid 2006.
- ID., Obras completas III: Conciones (99 – 159). Tiempo de Cuaresma, Pasión, Semana Santa, Madrid 2011.
- ID., Obras completas IV: Conciones (160 – 192). Tiempo de Pascua y Pentecostés, Madrid 2012.
- ID., Obras completas V: Conciones (193 – 227). Domingos después de Pentecostés, Madrid 2012.
- ID., Obras completas VI: Conciones (228 – 261). Fiestas del Señor, Madrid 2012.
- ID., Obras completas VII: Conciones (262 – 292). Fiestas de la Virgen María, Madrid 2013.
- ID., Obras completas VIII (1): Conciones (293 – 325). Fiestas de Santos, Madrid 2013.
- ID., Obras completas VIII (2-3): Conciones (225 – 392). Fiestas de Santos, Madrid 2014.
- ID., Obras completas IX: Conciones (393 – 454) y Sermones cuaresmales en castellano, Madrid 2014.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Biografia de Santo Tomás de Villanueva. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Tomás de Villanueva, Santo [online]. es.catholic.net [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ LCI 8, 1994, s. 491
- ↑ LCI 8, 1994, s. 492
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VRÁNA, Karel. V jednom společenství - Životní příběhy světců. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 550 s.
- LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der heiligen, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 8, Herder: Freiburg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 491-492.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš z Villanovy na Wikimedia Commons
- Světci augustiniánského řádu Archivováno 15. 8. 2016 na Wayback Machine.
- catholica.cz
Valencijský arcibiskup | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jiří Rakouský |
1544–1555 Tomáš z Villanovy |
Nástupce: Francisco de Navarra |