Přeskočit na obsah

Tomáš z Villanovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tomáš z Villanovy
anonymní obraz, 17. století
anonymní obraz, 17. století
Narození1486
Fuenllana
Úmrtí8. září 1555
Valencie
Svátek10. října (augustiniánský řád)
8. září (zbytek církve)
Místo pohřbeníkatedrála ve Valencii
Státní občanstvíŠpanělsko
ŘádAugustiniáni obutí
Vyznáníkatolická církev
Blahořečen1618
Svatořečen1658
Úřadyarcibiskup valencijský
Uctíván církvemiřímskokatolická církev
Významné zasvěcené kostelyValencie, Zaragoza
Atributyměšec, žebráci
Patronemstudentů, chudých a žebráků
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Francesco Camillo, sv. Tomáš jako arcibiskup s infulí, patriarší berlou, palliem a s mincí almužníka v pravé ruce, (před 1673), Prado
Sv. Tomáš při studiu; ilustrace knihy (1791)

Svatý Tomáš z Villanovy (španělsky Santo Tomás de Villanueva; 1486, Fuenllana[1], Provincie Ciudad Real, Španělsko8. září 1555, Valencie, Španělsko) byl řeholník augustiniánského řádu, v letech 15441555 arcibiskup ve Valencii, katolická církev jej uctívá jako svatého.

Narodil se ve Fuenllaně, dětství strávil ve Villanueva de los Infantes, odkud odešel v patnácti letech na studia do Alcalá de Henares.[2] Na tamní univerzitě dosáhl ve 26 letech magisterské hodnosti z filosofie a teologie. Odtud odešel do Salamanky. Zde vstoupil v listopadu 1516 do augustiniánského řádu. V roce 1518 složil věčné sliby a v listopadu téhož roku přijal kněžské svěcení.

V roce 1519 se stal převorem kláštera v Salamance, později tutéž funkci zastával v konventech v Burgosu a Valladolidu. V roce 1527 byl zvolen provinciálem. Byl známým kazatelem. V roce 1544 byl jmenován valencijským arcibiskupem. Jako arcibiskup si uchoval prostý způsob života, na který byl zvyklý z kláštera. Podporoval chudé (ač této jeho pomoci také zneužívali někteří, kteří se za chudé jen vydávali). Snažil se umravňovat zpohodlnělé duchovenstvo, i tím, že za ně vykonával zástupná pokání. Coby hlava arcidiecéze se potýkal s pocitem vlastní nedokonalosti a několikrát prosil o zbavení úřadu. Chtěl se vrátit do kláštera. Úřad mu byl však ponechán.

Dne 28. srpna 1555 vážně onemocněl a 8. září téhož roku zemřel, krátce poté, co odsloužil mši svatou. Svatořečen byl papežem Alexandrem VII. v roce 1658.

Úcta a ikonografie

[editovat | editovat zdroj]

Byl uctíván jako světec již za svého života, zejména v okruhu španělského královského dvora Karla V.[3].Jeho tělo je pohřbeno v katedrále ve Valencii. Kostely s jeho patrociniem jsou poměrně vzácné: ve Španělsku například v Zaragoze nebo v Benicasimu, kaple v klášterech augustiniánů, ve španělských koloniích (například kostel v Miagau na Filipínách, v Itálii (například v Castel Gandolfo) a ve Francii. V řádových kostelech augustiniánů mu bývá většinou zasvěcen oltář, například v kostele svatého Tomáše apoštola v Praze to je boční oltář s obrazem světce od Karla Škréty. Bývá zobrazován jako arcibiskup v pontifikálním rouchu s infulí, pluviálem, palliem a berlou, nebo jako řeholník v řádovém hábitu bosého augustiniána, Pak mívá jako atribut knihu, kterou studuje, nebo svůj vlastní spis, dále bývá almužníkem s měšcem mincí, které rozdává žebrákům, také uzdravuje chromého žebráka (například na Murillově obraze ze Staré pinakotéky v Mnichově, na obraze Lucy Giordana z kostela ugustiniánů v Neapoli. Ve scénách ze života je vyobrazen také jako dítě, které svůj oděv nabízí žebrákovi. Nejstarším vyobrazením je jeho posmrtná maska z roku 1579 v katedrále ve Valencii[4]

Je patronem studentů, zvláště studujících členů augustiniánského řádu, chudých, chromých a žebráků.

Latinsko-španělská kritická edice kázání:

  • SANTO TOMÁS DE VILLANUEVA, Obras completas I: Conciones (1 – 41). Tiempo de Adviento y Navidad, Madrid 2005.
  • ID., Obras completas II: Conciones (42 – 98). Tiempo de Cuaresma, Madrid 2006.
  • ID., Obras completas III: Conciones (99 – 159). Tiempo de Cuaresma, Pasión, Semana Santa, Madrid 2011.
  • ID., Obras completas IV: Conciones (160 – 192). Tiempo de Pascua y Pentecostés, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas V: Conciones (193 – 227). Domingos después de Pentecostés, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas VI: Conciones (228 – 261). Fiestas del Señor, Madrid 2012.
  • ID., Obras completas VII: Conciones (262 – 292). Fiestas de la Virgen María, Madrid 2013.
  • ID., Obras completas VIII (1): Conciones (293 – 325). Fiestas de Santos, Madrid 2013.
  • ID., Obras completas VIII (2-3): Conciones (225 – 392). Fiestas de Santos, Madrid 2014.
  • ID., Obras completas IX: Conciones (393 – 454) y Sermones cuaresmales en castellano, Madrid 2014.
  1. Biografia de Santo Tomás de Villanueva. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  2. Tomás de Villanueva, Santo [online]. es.catholic.net [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  3. LCI 8, 1994, s. 491
  4. LCI 8, 1994, s. 492

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VRÁNA, Karel. V jednom společenství - Životní příběhy světců. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2009. 550 s. 
  • LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der heiligen, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 8, Herder: Freiburg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 491-492.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Valencijský arcibiskup
Předchůdce:
Jiří Rakouský
15441555
Tomáš z Villanovy
Nástupce:
Francisco de Navarra