Tim Thomas

Přehled medailí
Lední hokej na ZOH
Mistrovství světa v ledním hokeji
Stanley Cup
Finská hokejová liga

Tim Thomas
	Tim Thomas (8. ledna 2008)
Osobní informace
Datum narození	15. dubna 1974 (50 let)
Místo narození	Davison, Michigan, Spojené státy americké
Výška	180 cm
Hmotnost	91 kg
Lapačka	levá
Přezdívka	The Tank
Klubové informace
Aktivní roky	1997-2014
Číslo	30
Pozice	brankář
Předchozí kluby	Davison High School; University of Vermont; Houston Aeros; Birmingham Bulls; HIFK Hockey; Hamilton Bulldogs; AIK Ishockey; Oulun Kärpät; Boston Bruins; Providence Bruins; Jokerit; Florida Panthers; Dallas Stars
Draft NHL	V roce 1994 jako 217. celkově; týmem Quebec Nordiques
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timothy Thomas, Jr. (* 15. dubna 1974, Davison, Michigan, USA) je bývalý americký profesionální hokejový brankář naposled hrající NHL za Dallas Stars a olympionik. Jeho přezdívka je The Tank, v překladu Nádrž. Thomas vyrůstal ve Flintu, ve státě Michigan a poté hrál 4 roky univerzitní hokej za University of Vermont. V té době ho draftovali Quebec Nordiques až jako 217. volbu. Po univerzitní kariéře hrál pár let v nižších ligách a v Evropě než se stal částí prvního týmu Boston Bruins. Dvakrát hrál Utkání hvězd, v roce 2009 vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře sezony a v roce 2010 reprezentoval USA na ZOH ve Vancouveru.

Kariéra

Klubová kariéra

Mezi lety 1993 a 1997 hrál univerzitní NCAA za University of Vermont, připsal si zde 81 vítězství, průměr 2,7 gólu na zápas a úspěšnost zákroků 92,4%. Stále je druhý v historii NCAA s počtem zákroků v kariéře, připsal si jich 3950. V roce 1996 pomohl svým Catamounts do finále NCAA zváneho Frozen Four. Dvakrát byl vybrán do Výběru hvězd konference ECAC a dvakrát do Výběru hvězd NCAA. V historii Vermont Catamounts je na prvním místě se 140 zápasy, 81 vítězstvími a 3950 minutami. Po své nováčkovské sezoně ho draftovali Quebec Nordiques na 217. pozici.

Po krátké době v ECHL za Birmingham Bulls a v IHL za Houston Aeros odešel hrát do zámoří (do Evropy), do finského týmu IFK Helsinky. S týmem odehrál 18 zápasů s 94%procentní úspěšností zákroků a HIFK vyhráli finskou ligu, když ve finále porazili Ilves. Po podepsání smlouvy s Edmonton Oilers šel do AHL, kde hrál za Hamilton Bulldogs. V polovině sezony se ale vrátil do HIFK, kde si ve 15 zápasech připsal 92%procentní úspěšnost zákroků. S týmem se opět dostal do finále, tentokrát ale ligu vyhráli TPS. Nutno dodat, že v obou úsecích odehraných za HIFK byl náhradním gólmanem.

V sezoně 1999-00 hrál za Detroit Vipers v severoamerické IHL. Na další sezonu putoval do švédské Elitserien. V týmu AIK Stockholm byl velmi oblíbený a týmu významně pomohl k prvnímu play-off ve čtyřech letech. Ve 43 zápasech jako jednička AIK si připsal 92%procentní úspěšnost zákroků.

V roce 2001 se stal členem Boston Bruins, ale zůstal v Evropě a odehrál svou první plnou sezonu v SM-Liize. Za tým Kärpät Oulu si ve 32 zápasech připsal 93%procentní úspěšnost zákroků. Poté odehrál své první dvě sezony za Providence Bruins v AHL. Svůj debut v NHL si připsal už v sezoně 2002-03, kdy za Boston Bruins porazil Edmonton Oilers.

V sezoně 2004-05 se z něj ale opět mohli těšit evropští fanoušci. Stal se jednoznačnou jedničkou finského Jokeritu, kde zmeškal pouze jediný zápas sezony a vedl ligu s 95%procentní úspěšností zákroků. Také překonal rekord finské SM-Liigy, když si připsal 15 čistých kont. Ve výkonech pokračoval i v play-off, kde si ve 12 zápasech připsal 94%procentní úspěšnost zákroků. Ve finále se ale Jokeritu nepodařilo zdolat Kärpät Oulu a tak získali pouze stříbrné medaile. Thomas vyhrál obě ceny pro nejlepšího hráče finské ligy a stal se prvním hráčem Jokeritu po Teemu Selännem.

Na další sezonu podepsal smlouvu opět s Jokeritem, ale součástí byla možnost odchodu do NHL. Den před začátkem sezony se dohodl s Boston Bruins a pustil tak do brány Jokeritu nováčka Joonase Hallikainena. Po tréninkovém kempu byl odeslán do Providence Bruins, ale protože brankáři prvního týmu, Andrew Raycroft a Hannu Toivonen se zranili, Thomas se stal jedničkou Boston Bruins. Ve 32 zápasech si připsal 12 vítězství a 20 proher (včetně proher v prodloužení), v průměru 2,77 gólu na zápas a 91,7procentní úspěšnost zákroků. Po sezoně získal fanouškovskou trofej 7th Player Award týmu udělovanou hráči, který nejdále překročil očekávání.

Přestože posledníé jednička, Andrew Raycroft odešel do Toronto Maple Leafs, Thomas byl jmenován dovjkou týmu. Jedničkou byl Toivonen, kterému se ale nedařilo a nakonec se Thomasovi podařilo být jedničkou týmu. V 63 zápasech si připsal 30 vítězství, 29 proher, 4 prohry po prodloužení a úspěšnost zákroků 90,4%. Podruhé v řadě se mu povedlo získat 7th Player Award a stal se prvním brankářem historie Bruins, který ji vyhrál dvakrát.

V létě 2007 začal s tréninkovým programem založeným na józe, který mu vylepšil sílu a flexibilitu. To mu hodně pomohlo ke zlepšení svých výkonů v dalších sezonách.

Na začátku přestupové sezony v roce 2007 získali Bruins brnakáře Mannyho Fernandeze z Minnesota Wild a později vyměnili Hannu Toivonena do St. Louis Blues. Thomas tak byl na začátku sezony opět pouze náhradním brankářem. Nicméně, Fernandez se brzy zranil a Thomas se tak opět stal jedničkou. Podával skvělé výkony a dostal se do Utkání hvězd, kde nahradil Martina Brodeura a odehrál třetí třetinu zápasu. Z 18 střel pustil 4 góly a Východní konference porazila Západní konferenci 8:7.

Brzy v sezoně 2008-09 se mu podařilo být prvním brankářem Bruins od Byrona Dafoa v roce 1999, který si připsal dvě čistá konta v řadě. Oba zápasy dopadly 1:0 a poražení byli Edmonton Oilers a Vancouver Canucks. V dalším zápase, proti Calgary Flames, byl jeho čas bez obdrženého gólu zastaven, protože celkově po 154 minutách a 43 sekundách pustil gól. V listopadu sice chyběl pár zápasů kvůli nemoci, ale byl vybrán do Utkání hvězd, kde si připsal další výhru po výhře Východní konference 12:11 po nájezdech. 26. února 2009 si připsal svou stou výhru v NHL, když Bruins poraili Anaheim Ducks 6:0.

2. dubna 2009 podepsal nový čtyřletý kontrakt s Bruins, který mu zajistil celkem 20 milionů dolarů. O dva dny později se mu podařilo vyhrát s Bruins Východní konferenci poprvé od roku 2002. V play-off pomohl vyřadit v prvním kole Montreal Canadiens, ve čtvrtfinále u ale Bruins nestačili na Carolina Hurricanes.

18. června 2009 mu byla na ceremoniálu udělování cen udělena Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře sezony, když porazil Niklase Bäckströma z Minnesota Wild a Steva Masona z Columbus Blue Jackets. V NHL kraloval s 2,1 góly na zápas a úspěšností zákroků 93,3%.

1. ledna 2010 byl částí třetího Winter Classic, když Bruins porazili Philadelphia Flyers na baseballovém Fenway Parku 2:1.

5. března 2014, při posledním přestupovém dnu NHL byl vyměněn do týmu Dallas Stars za kanadského brankáře Dana Ellise.^[1]

Reprezentační kariéra

Při jeho univerzitní kariéře za University of Vermont byl nominován na mistrovství světa za USA hned dvakrát. Nejprve v roce 1995, kdy ale nehrál jediný zápas a Spojené státy skončily šesté. O rok později si připsal svůj debut v národním týmu, když v 21 minutých, které hrál, pustil jeden gól. S USA pak mohl slavit bronzové medaile.

V roce 1998 po své první profesionální sezoně hrál za USA první celý zápas, nicméně, tým na mistrovství světa zklamal a skončil dvanáctý. Další nominace se tak Thomas dočkal až v roce 2005, do brány se ale nedostal, jedničkou byl totiž nadaný Rick DiPietro.

Poté, co se stal jedničkou v NHL, byl nominován na mistrovství světa v Kanadě, kde skončili šestí. Střídal se s Robertem Eschem, poté ale utrpěl zranění. Připsal si v průměru 1,5 gólu na zápas a jedno čisté konto.

1. ledna 2010 byl vybrán do olympijské reprezentace USA. Olympijský debut si připsal v semifinále proti Finsku, kdy ve třetí třetině za stavu 6:0 střídal Ryana Millera, aby se jednička týmu nezranila.

Ocenění

NCAA

První výběr hvězd ECAC v letech 1995 a 1996
Druhý výběr hvězd NCAA v roce 1995
První výběr hvězd NCAA v roce 1996

SM-liiga

Urpo Ylönen Trophy pro nejlepšího brankáře ligy v roce 1998
Kultainen kypärä pro nejlepšího hráče podle ostatních hráčů v roce 2005
Lasse Oksanen Trophy pro nejlepšího hráče ligy v roce 2005

NHL

Utkání hvězd v letech 2008, 2009 a 2011
William M. Jennings Trophy pro brankáře chytajícího za tým s nejmenším počtem obdržených gólů v sezoně, společně s Manny Fernandezem v roce 2009
Roger Crozier Saving Grace Award pro brankáře s nejlepší procentuální úspěšností zákroků a nejméně 25 odehranými zápasy v sezoně v roce 2009
Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy v roce 2009
První výběr hvězd NHL v roce 2009
Vybrán do americké olympijské reprezentace pro ZOH 2010 ve Vancouveru

Prvenství

Debut v NHL - 19. října 2002 (Edmonton Oilers proti Boston Bruins)
První inkasovaný gól v NHL - 19. října 2002 (Edmonton Oilers proti Boston Bruins, kanadským útočníkem Anson Carter)
První čisté konto v NHL - 30. ledna 2006 (Ottawa Senators proti Boston Bruins)

Klubová statistika

Základní části

Sezona	Tým	Liga	Z	V	P	R	PvP	MIN	OG	ČK	POG	%ChS
1992–93	Davison High School	HS-MI	27	18	5	4	—	1580	87	9	3.30	.926
1993–94	University of Vermont	ECAC	33	15	12	6	—	1864	94	0	3.03	.899
1994–95	University of Vermont	ECAC	34	18	13	2	—	2010	90	4	2.69	.914
1995–96	University of Vermont	ECAC	37	26	7	4	—	2254	88	3	2.34	.924
1996–97	University of Vermont	ECAC	36	22	11	3	—	2158	101	2	2.81	.914
1997–98	Houston Aeros	IHL	1	0	0	1	—	59	4	0	4.01	.852
1997–98	Birmingham Bulls	ECHL	6	4	1	1	—	360	13	1	2.17	.944
1997–98	HIFK Hockey	SM-l	18	13	4	1	—	1034	28	2	1.62	.947
1998–99	Hamilton Bulldogs	AHL	15	6	8	0	—	837	45	0	3.23	.905
1998–99	HIFK Hockey	SM-l	14	8	3	3	—	831	34	2	2.23	.917
1999–00	Detroit Vipers	IHL	36	10	21	3	—	2020	120	1	3.56	.892
2000–01	AIK	SEL	43	17	16	10	—	2542	105	3	2.48	.918
2001–02	Oulun Kärpät	SM-l	32	15	12	5	—	1937	79	4	2.45	.925
2002–03	Providence Bruins	AHL	35	18	12	5	—	2049	98	1	2.87	.906
2002–03	Boston Bruins	NHL	4	3	1	0	—	220	11	0	3.00	.907
2003–04	Providence Bruins	AHL	43	20	16	6	—	2544	78	9	1.84	.941
2004–05	Jokerit	SM-l	54	34	7	13	—	3267	86	15	1.58	.946
2005–06	Providence Bruins	AHL	26	15	11	—	0	1515	57	1	2.26	.923
2005–06	Boston Bruins	NHL	38	12	13	—	10	2187	101	1	2.77	.917
2006–07	Boston Bruins	NHL	66	30	29	—	4	3619	189	3	3.13	.905
2007–08	Boston Bruins	NHL	57	28	19	—	6	3342	136	3	2.44	.921
2008–09	Boston Bruins	NHL	54	36	11	—	7	3259	114	5	2.10	.933
2009–10	Boston Bruins	NHL	43	17	18	—	8	2442	104	5	2.56	.915
2010–11	Boston Bruins	NHL	57	35	11	—	9	3364	112	9	2.00	.938
2011–12	Boston Bruins	NHL	59	35	19	—	1	3352	132	5	2.36	.920
2013–14	Florida Panthers	NHL	40	16	20	—	3	2299	110	0	2.87	.909
2013–14	Dallas Stars	NHL	8	2	4	—	1	364	18	0	2.97	.902
Celkem v SM-l			118	70	26	22	—	7,069	227	23	1.93	.937
Celkem v NHL			426	214	145	0	49	24,446	1,027	31	2.52	.920

Playoff

Sezona	Tým	Liga	Z	V	P	MIN	OG	ČK	POG	%ChS
1997–98	HIFK Hockey	SM-l	9	9	0	551	14	3	1.52	.926
1998–99	HIFK Hockey	SM-l	11	7	4	658	25	0	2.28	.920
2000–01	AIK	SEL	5	1	4	299	20	0	4.00	.875
2001–02	Oulun Kärpät	SM-l	3	1	2	180	12	0	4.00	.903
2003–04	Providence Bruins	AHL	2	0	2	84	10	0	7.13	.655
2004–05	Jokerit	SM-l	12	8	4	720	22	0	1.83	.938
2007–08	Boston Bruins	NHL	7	3	4	430	19	0	2.65	.914
2008–09	Boston Bruins	NHL	11	7	4	680	21	1	1.85	.935
2010–11	Boston Bruins	NHL	25	16	9	1542	51	4	1.98	.940
2011–12	Boston Bruins	NHL	7	3	4	448	16	1	2.14	.923
2013–14	Dallas Stars	NHL	1	0	0	15	1	0	4.00	.500
Celkem v SM-l			35	25	10	2,109	73	3	2.08	—
Celkem v NHL			51	29	21	3,114	108	6	2.08	.933

Reprezentace

Rok	Tým	Soutěž	Z	V	P	R	MIN	OG	ČK	POG	%ChS
1995	USA	MS	0	—	—	—	—	—	—	—	—
1996	USA	MS	1	0	0	0	21	1	0	2.86	.970
1998	USA	MS	1	0	0	0	58	2	0	2.06	.917
1999	USA	MS	2	0	2	0	98	7	0	4.29	.910
2005	USA	MS	0	—	—	—	—	—	—	—	—
2008	USA	MS	3	2	0	—	160	4	1	1.50	.925
2010	USA	OH	1	0	0	—	12	1	0	5.21	.857
2014	USA	MS	8	5	3	—	447	26	0	3.49	.869
Seniorská kariéra celkově			16	7	5	0	796	41	1	3.09	—

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Thomas (ice hockey) na anglické Wikipedii.

↑ Martin Hrubý. Florida poslala Thomase do Dallasu a Goce do Pittsburghu. nhl.cz [online]. 2014-03-05 [cit. 2013-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tim Thomas na Wikimedia Commons
Tim Thomas – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
Tim Thomas – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
Tim Thomas – statistiky na NHL.com
Tim Thomas v databázi Hockeygoalies.org (anglicky)
Tim Thomas v databázi Olympedia (anglicky)

[1] Martin Hrubý. Florida poslala Thomase do Dallasu a Goce do Pittsburghu. nhl.cz [online]. 2014-03-05 [cit. 2013-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08.

[1]

Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2010 ve Vancouveru

Kanada (CAN)	Patrice Bergeron • Dan Boyle • Martin Brodeur • Sidney Crosby • Drew Doughty • Marc-André Fleury • Ryan Getzlaf • Dany Heatley • Jarome Iginla • Duncan Keith • Roberto Luongo • Patrick Marleau • Brenden Morrow • Rick Nash • Scott Niedermayer • Corey Perry • Chris Pronger • Mike Richards • Brent Seabrook • Eric Staal • Joe Thornton • Jonathan Toews • Shea Weber Trenér: Mike Babcock • Ken Hitchcock • Lindy Ruff

Spojené státy (USA)	David Backes • Dustin Brown • Ryan Callahan • Chris Drury • Erik Johnson • Jack Johnson • Patrick Kane • Ryan Kesler • Phil Kessel • Tim Gleason • Jamie Langenbrunner • Ryan Malone • Ryan Whitney • Ryan Miller • Brooks Orpik • Zach Parise • Joe Pavelski • Jonathan Quick • Brian Rafalski • Bobby Ryan • Paul Stastny • Ryan Suter • Tim Thomas Trenér: Scott Gordon • John Tortorella • Ron Wilson

Finsko (FIN)	Niklas Bäckström • Valtteri Filppula • Niklas Hagman • Jarkko Immonen • Olli Jokinen • Niko Kapanen • Miikka Kiprusoff • Mikko Koivu • Saku Koivu • Lasse Kukkonen • Jere Lehtinen • Sami Lepistö • Toni Lydman • Antti Miettinen • Antero Niittymäki • Janne Niskala • Ville Peltonen • Joni Pitkänen • Jarkko Ruutu • Tuomo Ruutu • Sami Salo • Teemu Selänne • Kimmo Timonen Trenér: Risto Dufva • Jukka Jalonen • Timo Lehkonen

Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.

Vítěz – Boston Bruins – NHL 2010/2011 – Stanley Cup

Brankáři	Tuukka Rask • Tim Thomas

Obránci	Johnny Boychuk • Zdeno Chára – • Andrew Ference • Shane Hnidy • Tomáš Kaberle • Adam McQuaid • Dennis Seidenberg

Útočníci	Patrice Bergeron (A) • Gregory Campbell • Nathan Horton • Chris Kelly • David Krejčí • Milan Lucic • Brad Marchand • Daniel Paille • Rich Peverley • Mark Recchi (A) • Michael Ryder • Tyler Seguin • Shawn Thornton

Trenér	Claude Julien

Generální manažér	Peter Chiarelli

1997/1998 – IFK Helsinky

Brankáři	Sakari Lindfors • Tim Thomas

Obránci	Bob Halkidis • Santeri Heiskanen • Mikko Jokela • Jere Karalahti • Jarno Kultanen • Pertti Lehtonen • Kaj Linna • Brian Rafalski • Kari Rajala • Kimmo Timonen

Útočníci	Olli Ahonen • Johan Davidsson • Olli Jokinen • Kari Kalto • Christian Ruuttu • Toni Sihvonen • Mika Kortelainen • Tom Laaksonen • Jarkko Ruutu • Niklas Hagman • Jan Čaloun • Miika Elomo • Markku Hurme • Marko Tuomainen

Trenér	Erkka Westerlund

Vezina Trophy – NHL

Nejméně inkasovaných branek (nyní William M. Jennings Trophy)	1926–1927 George Hainsworth 1927–1928 George Hainsworth 1928–1929 George Hainsworth 1929–1930 Tiny Thompson 1930–1931 Roy Worters 1931–1932 Charlie Gardiner 1932–1933 Tiny Thompson 1933–1934 Charlie Gardiner 1934–1935 Lorne Chabot 1935–1936 Tiny Thompson 1936–1937 Normie Smith 1937–1938 Tiny Thompson 1938–1939 Frank Brimsek 1939–1940 David Kerr 1940–1941 Turk Broda 1941–1942 Frank Brimsek 1942–1943 Johnny Mowers 1943–1944 Bill Durnan 1944–1945 Bill Durnan 1945–1946 Bill Durnan 1946–1947 Bill Durnan 1947–1948 Turk Broda 1948–1949 Bill Durnan 1949–1950 Bill Durnan 1950–1951 Al Rollins 1951–1952 Terry Sawchuk 1952–1953 Terry Sawchuk 1953–1954 Harry Lumley 1954–1955 Terry Sawchuk 1955–1956 Jacques Plante 1956–1957 Jacques Plante 1957–1958 Jacques Plante 1958–1959 Jacques Plante 1959–1960 Jacques Plante 1960–1961 Johnny Bower 1961–1962 Jacques Plante 1962–1963 Glenn Hall 1963–1964 Charlie Hodge 1964–1965 Johnny Bower Terry Sawchuk 1965–1966 Gump Worsley Charlie Hodge 1966–1967 Denis DeJordy Glenn Hall 1967–1968 Rogatien Vachon Gump Worsley 1968–1969 Glenn Hall Jacques Plante 1969–1970 Tony Esposito 1970–1971 Eddie Giacomin Gilles Villemure 1971–1972 Tony Esposito Gary Smith 1972–1973 Ken Dryden 1973–1974 Tony Esposito Bernie Parent 1974–1975 Bernie Parent 1975–1976 Ken Dryden 1976–1977 Ken Dryden Michel Larocque 1977–1978 Ken Dryden Michel Larocque 1978–1979 Ken Dryden Michel Larocque 1979–1980 Don Edwards Bob Sauve 1980–1981 Denis Herron Michel Larocque Richard Sevigny

Nejlepší brankář	1981–1982 Billy Smith 1982–1983 Pete Peeters 1983–1984 Tom Barrasso 1984–1985 Pelle Lindbergh 1985–1986 John Vanbiesbrouck 1986–1987 Ron Hextall 1987–1988 Grant Fuhr 1988–1989 Patrick Roy 1989–1990 Patrick Roy 1990–1991 Ed Belfour 1991–1992 Patrick Roy 1992–1993 Ed Belfour 1993–1994 Dominik Hašek 1994–1995 Dominik Hašek 1995–1996 Jim Carey 1996–1997 Dominik Hašek 1997–1998 Dominik Hašek 1998–1999 Dominik Hašek 1999–2000 Olaf Kölzig 2000–2001 Dominik Hašek 2001–2002 José Théodore 2002–2003 Martin Brodeur 2003–2004 Martin Brodeur 2004–2005 Neudělena pro stávku 2005–2006 Miikka Kiprusoff 2006–2007 Martin Brodeur 2007–2008 Martin Brodeur 2008–2009 Tim Thomas 2009–2010 Ryan Miller 2010–2011 Tim Thomas 2011–2012 Henrik Lundqvist 2012–2013 Sergej Bobrovskij 2013–2014 Tuukka Rask 2014–2015 Carey Price 2015–2016 Braden Holtby 2016–2017 Sergej Bobrovskij 2017–2018 Pekka Rinne 2018–2019 Andrej Vasilevskij 2019–2020 Connor Hellebuyck 2020–2021 Marc-André Fleury 2021–2022 Igor Šesťorkin 2022–2023 Linus Ullmark 2023–2024 Connor Hellebuyck