Tišice
| Tišice | |
|---|---|
 Mělnická ulice v Tišicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Neratovice |
| Obec s rozšířenou působností | Neratovice (správní obvod) |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′12″ s. š., 14°33′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 526 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,72 km²[2] |
| Nadmořská výška | 167 m n. m. |
| PSČ | 277 15 |
| Počet domů | 934 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Marie Podvalové 334 277 15 Tišice [email protected] |
| Starosta | Mgr. Radek Simon |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Tišice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535222 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Tišice (název obce se dle místní zvyklosti skloňuje v pomnožném tvaru) se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi jedenáct kilometrů jihovýchodně od Mělníka a tři kilometry severovýchodně od města Neratovice. Leží na pravém břehu Labe, 10 km od Mělníka při silnici Mělník – Stará Boleslav. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. Obec Tišice v dnešní organizační podobě ale vznikla až v roce 1960 sloučením tří historických obcí – Tišic, Chrástu a Kozel. Nejstarší částí jsou, alespoň podle dochovaných zápisů, Kozly. První písemná zmínka o nich je už z roku 1052. Původně knížecí majetek věnoval tohoto roku kníže Břetislav I. právě jím založené kapitule staroboleslavské. V držení církve byly Kozly až do husitských válek. Potom se vystřídala řada majitelů, až je v roce 1584 koupil císař Rudolf II. a věnoval je panství brandýskému. O Chrástu je první písemná zpráva z roku 1380 a o Tišících rovněž kolem roku 1400. Osídlení celého území je však o mnoho starší. Svědčí o tom četné archeologické nálezy, některé světově unikátní a uznávané. Nejstarší jsou z doby cca 2000 let před n. l.
Zdejší kostel Všech svatých byl postaven v roce 1352 v raně gotickém slohu. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1822, kdy byla postavena věž a upraven půdorys. Kostel je státem chráněnou památkou. V posledních třech letech prošel generální opravou celé ho exteriéru – nová střecha i fasáda, a tím zapadl do celkové rekonstrukce místního hřbitova, v jehož středu se nachází.
Nejvýznamnější osobností, která měla blízký vztah k Tišícím byla operní pěvkyně, sólistka Národního divadla v Praze, Marie Podvalová. V raném dětství se s rodiči přistěhovala do Chrástu a do rodinného domku se ráda vracela až do své smrti.Je zde také pohřbena.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 936 | 1074 | 1039 | 1125 | 1388 | 1434 | 1704 | 1868 | 1828 | 1727 | 1574 | 1346 | 1372 | 2012 |
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Tišice (660 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 holiči, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, půjčovna masek, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 rolníci, řezník, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 3 velkostatky (Lobkowitz, Svoboda, Šára), zahradnictví.
V obci Chrást (623 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] výroba cementového zboží, holič, 2 hostince, kolář, krejčí, obuvník, vývoz ovoce a zeleniny, povozník, 2 řezníci, 10 rolníků, obchod se semeny, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, zámečník, vývoz zeleniny.
Ve vsi Kozly (520 obyvatel, přístav, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Tišic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 holiči, 2 hostince, 2 kováři, krejčí, obuvník, 6 obchodů s vocem a zeleninou, pekař, povozník, 4 rolníci, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Kozly, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s velocipedy.
Doprava
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/331 Nymburk – Lysá n.L. – Tišice – Záboří – (Mělník).
- Železnice – Obec Tišice leží na železniční trati 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov v úseku z Neratovic do Všetat. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1871.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Hostín, Kostelec nad Labem, Mělník, Mšeno, Praha, Všetaty (dopravci ČSAD Střední Čechy a Veolia Transport Praha).
- Železniční doprava – Po trati 070 vedou linky S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko. Železniční zastávku Tišice obsluhovalo v pracovních dny 22 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendech 12 osobních vlaků a 1 spěšný vlak.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Na západním okraji vesnice se nachází přírodní památka Písčina u Tišic. Do správního území obce zasahují přírodní památka Jiřina a přírodní rezervace Úpor–Černínovsko.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1702. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 440. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 619. (česky a německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tišice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Tišice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
