Tenis na Letních olympijských hrách 1920

Tenis na Letních olympijských hrách 1920
Datum	23.–28. srpna 1920
Ročník	6.
Místo	Tenisový klub Beerschot; Antverpy, Belgie
Povrch	tráva / venku
Počet	75 (52 mužů / 23 žen) ze 14 zemí
Vítězové zlaté medaile
	mužská dvouhra
	Louis Raymond
	ženská dvouhra
	Suzanne Lenglenová
	mužská čtyřhra
	Oswald Turnbull / Max Woosnam
	ženská čtyřhra
	Kathleen McKaneová / Winifred McNairová
	smíšená čtyřhra
	Suzanne Lenglenová / Max Décugis
Tenis na letních olympijských hrách
	< 1912 1924 >

Tenis na Letních olympijských hrách 1920 v Anverpách měl na programu celkem pět soutěží, a to mužskou dvouhru a čtyřhru, ženskou dvouhru a čtyřhru, stejně tak i smíšenou čtyřhru.^[2]

Olympijskou premiéru zažívala ženská deblová soutěž, která se v předchozích pěti ročnících nehrála. V důsledku první světové války byl porušen pravidelný čtyřletý cyklus a předešlé hry se uskutečnily již v roce 1912.

Olympijský turnaj

Olympijský turnaj probíhal v Anverpách mezi 23.–28. srpnem 1920. Dějištěm se stal Tenisový klub Beerschot – Antverpský stadion v Kontichu, založený roku 1899. Události se nesměli účastnit reprezentanti Centrálních mocností, včetně Německa, jakožto poražení v právě skončené první světové válce.^[3] Na olympiádu také nepřicestovali tenisté Spojených států, kteří se soustředili na zářijové Mezinárodní mistrovství USA 1920, hrané v newyorském Forest Hills.^[4]

Do mužské dvouhry nastoupilo čtyřicet jedna singlistů ze čtrnácti zemí. Hlavní bitvou soutěže se stalo utkání druhého kola mezi Britem Francisem Lowem a Řekem Athanasiosem Zerlentisem, trvající šest hodin, respektive jeden a půl dne. Úvodní set připadl britskému tenistovi poměrem her 14–12. Následně byl zápas přeložen na dopoledne dalšího dne. Druhou sadu si připsal řecký hráč 12–10. Po obědě došlo k odehrání zbylých třech sad. Do třetí fáze turnaje postoupil Lowe po vítězství 3:2 na sety. Ve čtvrtfinále Brita vyřadil dvojnásobný olympijský vítěz ze Stockholmu Charles Winslow, opět v pětisetovém dramatu.^[3] Zlato si odvezl Jihoafričan Louis Raymond po finálové výhře nad japonským tenistou Ičijou Kumagaem.

Ženské soutěže se účastnilo osmnáct hráček ze sedmi zemí. 21letá Francouzka Suzanne Lenglenová vstupovala do nejlepšího období kariéry. Celému turnaji dominovala, když si odvezla zlaté medaile z dvouhry a mixu, a k tomu přidala bronzový kov z ženské čtyřhry. V singlové soutěži dovolila soupeřkám uhrát pouze čtyři gamy v pěti kolech. Stříbrný kov připadl Britce Dorothy Holmanové.

Poprvé v historii se her zúčastnilo Československo, státní útvar konstituovaný v roce 1918. Milada Skrbková a Ladislav Žemla vybojovali bronzové medaile ve smíšené čtyřhře a zajistili tak týmu 5. místo v pořadí národů.

Zúčastněné země

Celkově nastoupilo sedmdesát pět tenistů, z toho padesát dva mužů a dvacet tři žen ze čtrnácti zemí:

Austrálie (AUS) – 1 (1 muž)
Belgie (BEL) – 16 (8 mužů a 8 žen)
Československo (TCH) – 7 (6 mužů a 1 žena)
Dánsko (DEN) – 3 (1 muž a 2 ženy)
Francie (FRA) – 10 (7 mužů a 3 ženy)
Jihoafrická unie (RSA) – 5 (5 mužů)
Itálie (ITA) – 4 (3 muži a 1 žena)
Japonsko (JPN) – 2 (2 muži)
Norsko (NOR) – 3 (2 muži a 1 žena)
Řecko (GRE) – 1 (1 muž)
Španělsko (ESP) – 4 (4 muži)
Švédsko (SWE) – 1 (1 muž)
Švýcarsko (SUI) – 3 (3 muži)
Velká Británie (GBR) – 8 (4 muži a 4 ženy)

Přehled medailí

Medailisté

Soutěž	Zlato	Stříbro	Bronz
Mužská dvouhra	Louis Raymond Jihoafrická unie (RSA)	Ičija Kumagae Japonsko (JPN)	Charles Winslow Jihoafrická unie (RSA)
Ženská dvouhra	Suzanne Lenglenová Francie (FRA)	Dorothy Holmanová Velká Británie (GBR)	Kathleen McKaneová Velká Británie (GBR)
Mužská čtyřhra	Oswald Turnbull Max Woosnam Velká Británie (GBR)	Ičija Kumagae Sejičiro Kašio Japonsko (JPN)	Pierre Albarran Max Decugis Francie (FRA)
Ženská čtyřhra	Kathleen McKaneová Winifred McNairová Velká Británie (GBR)	Geraldine Beamishová Dorothy Holmanová Velká Británie (GBR)	Élisabeth d'Ayenová Suzanne Lenglenová Francie (FRA)
Smíšená čtyřhra	Suzanne Lenglenová Max Decugis Francie (FRA)	Kathleen McKaneová Maxwell Woosnam Velká Británie (GBR)	Milada Skrbková Ladislav Žemla Československo (TCH)

Pořadí národů

Celkově		5	5	5	15
Pořadí	Země	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkově
1.	Velká Británie (GBR)	2	3	1	6
2.	Francie (FRA) Francie	2	0	2	4
3.	Jihoafrická unie (RSA)	1	0	1	2
4.	Japonsko (JPN)	0	2	0	2
5.	Československo (TCH)	0	0	1	1

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tennis at the 1920 Summer Olympics na anglické Wikipedii a Теннис на летних Олимпийских играх 1920 na ruské Wikipedii.

↑ Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky)
↑ Grasso, 2011, s. xvii
↑ ^a ^b Herreng – De Veene, 2006, s. 12
↑ Grasso, 2011, s. 292

Literatura

GRASSO, John. Historical Dictionary of Tennis. Plymouth: Scarecrow Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7490-9. S. 448. (anglicky)
HERENG, Jacques; DE VEENE, Carlos. La grande aventure du tennis belge. [s.l.]: Lannoo Uitgeverij, 2006. Dostupné online. ISBN 9789020956146.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis na Letních olympijských hrách 1920 na Wikimedia Commons
(anglicky) Mužský turnaj na Letních olympijských hrách 1920 na stránkách Mezinárodní tenisové federace
(anglicky) Tenis na Letních olympijských hrách 1920 Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Mezinárodní tenisové federace

[povrch-1] Olympic Tennis Event: Past Venues [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky)

[2] Grasso, 2011, s. xvii

[#1-3] Herreng – De Veene, 2006, s. 12

[4] Grasso, 2011, s. 292

[1]

[2]

[3]

[4]