Tchaj-čung
| Tchaj-čung 台中市 Táijhong shìh Tâi-tiong-chhī | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Si-tchun |
| Souřadnice | 24°8′38″ s. š., 120°40′46″ v. d. |
| Rozloha | 163 km² |
| Časové pásmo | UTC+08:00 tchajwanský čas |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 033 885 (2020) |
| Hustota zalidnění | 18 612,8 obyv./km² |
| Jazyk | standardní čínština, tchajwanština |
| Správa regionu | |
| Stát |  Tchaj-wan |
| Druh celku | speciální obec |
| Starosta | Lu Shiow-yen |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | TW-TXG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tchaj-čung (znaky 臺中市, pchin-jin Táizhōng shì, tchajwansky Tâi-tiong-chhī) je centrálně spravovaná speciální obec a město na Tchaj-wanu. Jeho sousedé jsou okres Čang-chua, okres Nan-tchou, okres Chua-lien, okres I-lan, okres Sin-ču a okres Miao-li. Vzniklo 25. prosince 2010 sloučením města Tchaj-čung a bývalého okresu Tchaj-čung.
Ve městě se nachází Tchajwanské národní umělecké muzeum.
Geograficky se okres dělí na hustě osídlenou rovinatou západní část, která hraničí s Tchajwanským průlivem a kde se nachází samotné město Tchaj-čung, a hornatou východní část, kterou se táhnou pohoří Süe-šan, Ťia-li-šan a Centrální pohoří a která je osídlena domorodým obyvatelstvem, převážně z etnika Atayal. V nejvýchodnější části se rozprostírají části Národního parku Shei-Pa a Národního parku Taroko.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Letecky město obsluhuje Mezinárodní letiště Tchaj-čung. Ve městě se také nachází stanice vysokorychlostní vlakové tratě HSR a prochází jim dvě linky Tchajwanské železnice (TRA). Na silniční dopravu je území napojeno přes dálnice č. 1 a 3, propojující sever a jih ostrova, a silnici č. 8, propojující západní a východní pobřeží. V roce 2020 byla ve městě uvedena do provozu první linka metra, propojující nádraží vysokorychlostní železnici (HSR) v jihozápadní části města se severovýchodní částí Tchaj-čungu.[1]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Auckland, Nový Zéland (14. říjen 2010)
Austin, Texas, USA (22. září 1986)- Baton Rouge, Louisiana, USA (18. duben 1980)
Caen, Francie (24. říjen 2012)- Columbus, Georgie, USA (11. listopad 2007)
Čchungdžu, Jižní Korea (27. listopad 1969)- Cheyenne, Wyoming, USA (8. srpen 1981)
Kwajalein, Marshallovy ostrovy (19. červenec 2002)
Makati, Filipíny (27. červenec 2004)- Manchester, New Hampshire, USA (8. květen 1989)
- New Haven, Connecticut, USA (29. březen 1965)
Pietermaritzburg, JAR (9. prosinec 1983)- Reno, Nevada, USA (8. říjen 1985)
- San Diego, Kalifornie, USA (19. listopad 1983)
Santa Cruz de la Sierra, Bolívie (21. listopad 1978)
San Pedro Sula, Honduras (28. říjen 2003)- Tacoma, Washington, USA (9. červenec 2000)
- Tucson, Arizona, USA (31. srpen 1979)
Winnipeg, Kanada (2. duben 1982)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MARTINI, Jörg. New metro Taichung in Taiwan opened to the public [online]. Urban transport Magazine, 2020-11-16 [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-čung na Wikimedia Commons
