Talpijot
Talpijot (hebrejsky תלפיות) je městská čtvrť v jižní části Jeruzaléma v Izraeli.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Na severu hraničí s čtvrtí Bak'a (Ge'ulim), na jihu s čtvrtí Arnona, na západě s Mekor Chajim a na severovýchodě s Abu Tor. Součástí čtvrtě je průmyslová zóna Talpijot na jejím jihozápadním okraji. Dále se tu nachází několik menších urbanistických okrsků jako Kirjat Morija (קרית מוריה) nebo Cfon Talpijot (צפון תלפיות, Severní Talpijot). Leží v nadmořské výšce téměř 800 metrů cca 3 kilometry jihozápadně od historického jádra města. Na východ od ní terén prudce spadá do údolí vádí Nachal Ecel (ústí do Nachal Kidron) a Nachal Darga. Nachází se na okraji území, které ovládl Izrael během války za nezávislost v roce 1948, tedy nedaleko od Zelené linie. Prochází jí silnice číslo 60 (Derech Chevron).[1][2] Populace čtvrti je židovská.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Už před první světovou válkou zakoupila v této lokalitě The Anglo-Palestine Bank (předchůdkyně nynější Banky Leumi) prvních 600 dunamů (60 hektarů) pozemků pro plánované židovské předměstí. Jeho výstavba započala roku 1920. První domy si tu postavili zaměstnanci banky a movití Židé z Buchary, Adenu a Gruzie. Územní plán nového obytného souboru vypracoval Richard Kaufmann. Pojal čtvrť jako luxusní zahradní předměstí s 800 pozemků pro individuální domy a veřejné stavby. Plány ale nebyly z větší části realizovány, protože mandátní britské úřady zabraly většinu plochy pro letiště. V první fázi tu vyrostlo 30 domů. Dům si tu postavili mimo jiné Mordechaj Kaspi (lotyšský konzul), Jicchak Levy, ředitel The Anglo-Palestine Bank nebo fotograf Ja'akov Ben Dov. Později se zde usídlily další známé osobnosti jako spisovatel Šmu'el Josef Agnon (v jeho domě je dnes muzeum), historik Josef Klausner a profesor Šmu'el Segal. Svou rezidenci si tu začal budovat i zakladatel novověké hebrejštiny nebo Eli'ezer Ben Jehuda, ale zemřel roku 1932 ještě před dokončením stavby.[3] Talpijot vznikl jako jedno z šesti zahradních měst, které si tehdy jeruzalémští Židé zbudovali.[4]
Od 50. let 20. století zde došlo k výstavbě mnoha čtyřpodlažních domů a původní zahradní předměstský ráz čtvrti postupně mizel.[3] Čtvrť prošla těžkým obdobím během války za nezávislost v roce 1948, kdy se nacházela na frontové linii. Pak hraničila s územím nikoho na dotyku linií kontroly Izraele a Jordánska, odděleným komplexem areálu Organizace spojených národů. Dopravní spojení s centrem Jeruzaléma bylo přerváno. Situace se zlepšila po šestidenní válce roku 1967. Po ní byla na místě areálu OSN východně odtud vybudována velká nová čtvrť Talpijot Mizrach.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Talpiyot, Jerusalem, Israel [online]. Google Maps [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b Neighborhoods [online]. jerusalem.muni.il [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky)
- ↑ a b Arnona [online]. eifermanrealty.com [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Talpijot na Wikimedia Commons
