Sociálně-tržní hospodářství

Sociálně-tržní hospodářství je ekonomický koncept spojující myšlenky ekonomicky svobodného kapitalismu a sociálního řádu. Staví se do pozice středního proudu mezi laissez-faire kapitalismem a smíšeným hospodářstvím.

Vznik

Koncept sociálně-tržního hospodářství vznikl v Německu ve 30. a 40. letech 20. století na ekonomické teorii neoliberalismu a ordoliberalismu. V 50. letech byl v Německu uváděn do praxe vládou Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska (koalice CDU-CSU), úzce spojené s ministrem hospodářství v letech 1949 až 1963, Ludwigem Erhardem. Na začátku 60. let na tuto politiku přes původní odpor navázali i sociální demokraté. V druhé polovině 60. let a v letech 70. neoliberalismus ustupoval do pozadí a v sílily státní zásahy a využívání neokeynesiánských prvků v hospodářské politice.

Významnou roli ve formulování myšlenek hrála freiburská škola, vznikající v polovině 30. let, ke které se řadí například Wilhelm Röpke nebo Walter Eucken. Freiburská škola přináší ostrou kritiku socialismu a rozpracovává teoretickou koncepci spojující svobodu a řád. K dalším významným ideovým zdrojům patří neoliberální sociologové Alfred Müller-Armack (který poprvé použil termín sociálně-tržní hospodářství) či Alexander Rüstow.^[1]

Základní principy

Základem sociálně-tržního hospodářství je propojení individuální svobody se společenskou solidaritou. Stát rezignuje na bezprostřední řízení ekonomiky, ale pomocí právní regulace společnosti se zaměřuje na zajištění volné soutěže a sociální spravedlnosti.

Pilíře sociálně tržní ekonomiky:

konkurence, její existence je chráněná státem
měnová stabilita, případná inflace má negativní sociální dopady
sociální zabezpečení, např. penzijní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti

Tento ekonomický model odmítá plošný přenos osobní zodpovědnosti na kolektiv, sociální jistota musí vznikat primárně vlastním úsilím jednotlivce a závazek státu vzniká až tam, kde to není možné.^[1]

Současnost

V současné době se termín sociálně-tržní hospodářství využívá v souvislosti s hospodářskou politikou sociálních demokratů, kteří však prosazují smíšený systém.^[2]

V České republice se k nynějšímu pojetí tohoto modelu otevřeně hlásí například ČSSD,^[3] zatímco původní myšlenky sociálně-tržního hospodářství jsou programově blízké například KDU-ČSL.^[4]

Reference

↑ ^a ^b Pavel Sirůček a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. [s.l.]: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-03-4.
↑ Andrew Heywood. Political Ideologies - An Introduction. 3. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0333961780. Kapitola 4. (Angličtina)
↑ SOBOTKA, Bohuslav. Naší základní vizí je sociálně tržní ekonomika [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
↑ Programové zásady a cíle [online]. KDU-ČSL [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-06.

[:0-1] Pavel Sirůček a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. [s.l.]: Melandrium, 2007. ISBN 978-80-86175-03-4.

[2] Andrew Heywood. Political Ideologies - An Introduction. 3. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0333961780. Kapitola 4. (Angličtina)

[3] SOBOTKA, Bohuslav. Naší základní vizí je sociálně tržní ekonomika [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.

[4] Programové zásady a cíle [online]. KDU-ČSL [cit. 2013-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-06.

[1]

[2]

[3]

[4]