Simone Signoretová

Simone Signoretová
Simone Signoretová
	Simone Signoretová na filmovém plakátu k filmu Casque d'or (1952)
Rodné jméno	Henriette Charlotte Simone Kaminker
Narození	25. března 1921 ; Wiesbaden, Německo
Úmrtí	30. září 1985 (ve věku 64 let) ; Autheuil-Authouillet, Eure, Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Aktivní roky	1941–1982
Choť	Yves Allégret (1944–1949); Yves Montand (1951–1985)
Děti	Catherine Allégretová
Rodiče	André Kaminker
Příbuzní	Benjamin Castaldi (vnuk)
Oscar
	Nejlepší herečka v hlavní roli; 1959 – Místo nahoře
Cena BAFTA
	Nejlepší herečka v hlavní roli; 1953 – Casque d'or; 1958 – Čarodějky ze Salemu; 1959 – Místo nahoře
César
	Nejlepší herečka; 1978 – La Vie devant soi
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simone Signoretová, nepřechýleně Simone Signoret, rodným jménem Henriette Charlotte Simone Kaminker (25. března 1921, Wiesbaden – 30. září 1985, Autheuil-Authouillet, Eure) byla francouzská filmová herečka, držitelka mnoha filmových cen.

Život a kariéra

Simone Signoretová se narodila v roce 1921 ve Wiesbadenu v Porýní jako nejstarší dítě André Kaminkera a Georgette Signoretové. Její otec, narozený ve Francii, byl synem polského Žida, obchodníka s diamanty. Matka pocházela z nemajetné, francouzské, křesťanské rodiny.^[1] Rodičům Simone se později, po návratu do Francie, narodili ještě dva synové, Alain a Jean-Pierre. Otec pracoval jako novinář v Poste Parisien, později také jako tlumočník. Ve francouzském rozhlase použil jako první simultánní tlumočení v přímém přenosu projevu Adolfa Hitlera z Norimberku v roce 1934. Po narození synů se ale rodině stále více vzdaloval a nechával matku samotnou vychovávat jejich děti.

Simone získala základní vzdělání na školách v Neuilly-sur-Seine, městečku poblíž Paříže, kde rodina bydlela. Na chlapeckém lyceu tam v té době působil jako učitel filosofie Jean-Paul Sartre a Simone měla, prostřednictvím svých kamarádů, možnost seznámit se s jeho myšlenkami. Maturitu složila ve Vannes v Bretani, kde byla s matkou a bratry na prázdninách a kde po vypuknutí 2. světové války ještě nějaký čas zůstali. Když přišli Němci i sem, vrátila se rodina do opuštěného bytu v Neuilly-sur-Seine. Po okupaci Francie, otec využil příležitosti a mezi prvními odcestoval do Anglie, kde se zapojil do protiněmeckého odboje v organizaci France libre, založené v roce 1940 generálem de Gaullem. Působil též jako rozhlasový komentátor stanice Radio Brazzaville.

Po maturitě Simone nejprve dávala soukromé hodiny latiny a angličtiny mladším žákyním. V roce 1941 dostala, na přímluvu matky své spolužačky Corinne, paní Luchaireové, místo asistentky sekretářky jejího manžela. Jean Luchaire byl šéfredaktorem listu Le Petit Parisien a chystal se vydávat nový večerník s názvem Nouveaux Temps. Brzy se však ukázalo, že jde o kolaborantský list a Simone po několika měsících opustila práci se souhlasem své matky, i když její plat byl jediným trvalým příjmem čtyřčlenné rodiny.^{[p 1]} Spolužačka Corinne Luchaireová, která se v té době začala prosazovat jako herečka, ji dojednala práci statistky u filmu.^[1]

Simone se pak, díky svému fyzickému vzhledu a hlavně talentu, propracovala ze statistky, přes herečku malých rolí až do velkých filmových studií. Ztvárnila řadu výrazných rolí pod vedením uznávaných filmových režisérů, mezi kterými byli Marcel Carné, Luis Buñuel, Stanley Kramer nebo Jean-Pierre Melville. Jako své umělecké jméno si zvolila dívčí příjmení své matky, Signoretová. Jejími filmovými partnery byli slavní herci Jean Gabin, Yves Montand, Alain Delon a řada dalších. Stala se držitelkou mnoha filmových cen a vrcholem její filmové kariéry bylo udělení Oscara za rok 1959 za roli ve filmu Místo nahoře, přičemž byla první francouzskou herečkou, která cenu americké filmové akademie kdy získala.

Kromě celovečerních filmů hrála i v krátkometrážních snímcích a také v televizních filmech a seriálech.

Vytvořila též několik pozoruhodných divadelních rolí. Za neúspěch, dle svého mínění, považovala vystoupení v roli Lady Mackbeth v inscenaci Shakespeareovy hry Mackbeth v Londýně v roce 1966. Důvodem však nebyl její herecký výkon, ale její angličtina, ve které se nedokázala zbavit francouzského přízvuku, což se nelíbilo především kritikům.

Zemřela ve věku 64 let, 30. září 1985, na rakovinu slinivky, v Autheuil-Authouillet a je pohřbena na hřbitově Père Lachaise v Paříži. Do stejného hrobu byl, po své smrti v roce 1991, uložen i Yves Montand.

Osobní život

V roce 1943 se Simone Signoretová seznámila s filmovým režisérem Yves Allégretem. V roce 1946 se jim narodila dcera Catherine Allégretová. V roce 1948 se Simone Signoretová za otce své dcery provdala, ale rok poté se zamilovala do mladého zpěváka Yves Montanda. S Allégretem se rozvedla a v roce 1951 se provdala za Montanda.

Manželství s Montandem bylo bezdětné, ale vychovávali spolu Simoninu dceru Catherine z prvního manželství, která se později též stala herečkou. Měli malý byt v Paříži a dům, který si koupili v roce 1954 v Autheuil-Authouillet, kde trávili volné chvíle, často ve společnosti svých přátel. Oba byli považování za levicové intelektuály a často se spekulovalo o jejich příslušnosti ke komunistické straně. Měli mnoho přátel mezi mladými dělníky i komunisty. Signoretová ani Montand však nikdy nebyli členy komunistické strany, protože nesouhlasili s jejím přístupem ke kultuře. Po celý život vystupovali jako angažovaní nestraníci doma, ve Francii, i ve východních či západních zemích, které navštívili.^[1]

Simone Signoretová doprovázela Montanda při jeho turné po východní Evropě, spolu navštívili i Československo a další země tehdejšího socialistického bloku a setkali se osobně s jeho nejvyššími představiteli. Životní úroveň, kulturu a architekturu těchto zemí zachytila Signoretová ve své knize vzpomínek La nostalgie n’est plus ce qu’elle était (Nostalgie už není, čím bývala, 1997).

Cestovali spolu také do Velké Británie a USA, kde Montand filmoval a kde často pobývali ve společnosti filmových hvězd. Mezi jejich přátele patřily herečky Marilyn Monroe, Vanessa Redgrave i Jane Fondová.

Pro Simone Signoretovou byl Montand nejen manželem, ale i nejlepším přítelem. Ani krátké milostné eskapády Montanda, například románek s Marilyn Monroe při natáčení filmu Let's Make Love (Milujme se), nenarušily pevnost jejich svazku a manželství s ním trvalo až do její smrti v roce 1985.

Filmografie (výběr)

1942 : Návštěva z temnot (Les Visiteurs du soir), režie Marcel Carné
1950 : Manéže (Manèges), režie Yves Allégret
1950 : Rej (La Ronde), režie Max Ophüls
1951 : Adresát neznámý (Sans laisser d'adresse), režie Jean-Paul Le Chanois
1952 : Casque d'or (Casque d'or), režie Jacques Becker
1953 : Tereza Raquinová (Thérèse Raquin), režie Marcel Carné
1955 : Ďábelské ženy (Les Diaboliques), režie Henri-Georges Clouzot
1956 : La Mort en ce jardin (La Mort en ce jardin), režie Luis Buñuel
1957 : Čarodějky ze Salemu (Les Sorcières de Salem), režie Raymond Rouleau
1959 : Místo nahoře (Room at the Top), režie Jack Clayton
1960 : Adua a její družky (Adua e le compagne), režie Antonio Pietrangeli
1961 : Amours célèbres (Amours célèbres), režie Michel Boisrond
1961 : Barabáš (Barabba), režie Richard Fleischer
1962 : Období zkoušek (Term of Trial), režie Peter Glenville
1963 : Den a hodina (Le Jour et l'heure), režie René Clément
1963 : Dragées au poivre (Dragées au poivre), režie Jacques Baratier
1963 : Nejkratší den (Il Giorno più corto), režie Sergio Corbucci
1965 : Loď bláznů (Ship of Fools), režie Stanley Kramer
1965 : Zločin v expresu (Compartiment tueurs), režie Costa-Gavras
1966 : Hoří v Paříži? (Paris brûle-t-il?), režie René Clément
1966 : Smrtelný případ (The Deadly Affair), režie Sidney Lumet
1967 : Games (Games), režie Curtis Harrington
1969 : Armáda stínů (L'Armée des ombres), režie Jean-Pierre Melville
1969 : Mr. Freedom (Mr. Freedom), režie William Klein
1970 : Doznání (L'Aveu), režie Costa-Gavras
1971 : Kočka (Le Chat), režie Pierre Granier-Deferre
1971 : Vdova Coudercová (La Veuve Couderc), režie Pierre Granier-Deferre
1973 : Spálené stodoly (Les Granges brûlées), režie Jean Chapot
1976 : Policejní kolt vzor 357 (Police Python 357), režie Alain Corneau
1982 : Guy de Maupassant (Guy de Maupassant), režie Michel Drach
1982 : Hvězda severu (L'Étoile du Nord), režie Pierre Granier-Deferre

Divadlo ( výběr)

1942 : Dieu est innocent (autor: Lucien Fabre, režie: Marcel Herrand), Théâtre des Mathurins
1954 : Les Sorcières de Salem (autor: Arthur Miller, režie: Raymond Rouleau), Théâtre Sarah-Bernhardt
1962 : Les Petits Renards (autor: Lillian Hellman, režie: Pierre Mondy), Théâtre Sarah-Bernhardt
1966 : Macbeth (autor: William Shakespeare, Royal Court Theatre, Londýn

Spisy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Simone Signoretová
1976 : La nostalgie n’est plus ce qu’elle était, Éditions du Seuil, Paříž (česky Nostalgie už není, čím bývala, překlad Jitka Matějů, 1997)
1979 : Le lendemain, elle était souriante..., Éditions du Seuil, Paříž
1985 : Adieu Volodia, Éditions Fayard, Paříž

Ocenění

1953: Cena BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli za film Čarodějky ze Salemu
1957: Nejlepší herečka na Filmovém festivalu v Karlových Varech za film Čarodějky ze Salemu
1958: Cena BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli za film Čarodějky ze Salemu
1959: Cena pro herečku na Filmovém festivalu v Cannes za film Místo nahoře
1959: Cena BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli za film Místo nahoře
1959: Nejlepší herečka podle National Board of Review (USA) za film Místo nahoře
1960: Oscar pro nejlepší herečku za film Místo nahoře
1966: Cena Emmy pro nejlepší herečku
1971: Stříbrný medvěd pro nejlepší herečku na Berlínském filmovém festivalu za film Kočka
1978: César pro nejlepší herečku za film La Vie devant soi

Odkazy

Poznámky

↑ Jean Luchaire byl po skončení války odsouzen za kolaboraci s Němci a v roce 1946 byl zastřelen.

Reference

↑ ^a ^b ^c SIGNORETOVÁ, Simone. Nostalgie už není, čím bývala. Rudná u Prahy: JEVA, 1997. 321 s. ISBN 80-85797-24-0. S. 9, 10.

Literatura

HAYWARD, Susan. Simone Signoret: The Star as Cultural Sign. Londýn. New York: Continuum,, 2004. 304 s. Dostupné online. ISBN 978-0826413949. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Simone Signoretová na Wikimedia Commons
Simone Signoretová v Česko-Slovenské filmové databázi
Simone Signoretová na Kinoboxu
Simone Signoretová v Internet Movie Database (anglicky)
Simone Signoretová v databázi AlloCiné (francouzsky)

[2] Jean Luchaire byl po skončení války odsouzen za kolaboraci s Němci a v roce 1946 byl zastřelen.

[Simone-1] SIGNORETOVÁ, Simone. Nostalgie už není, čím bývala. Rudná u Prahy: JEVA, 1997. 321 s. ISBN 80-85797-24-0. S. 9, 10.

[1]

[p 1]

Držitelky ceny BAFTA pro nejlepší herečku

1952–1967	Vivien Leighová britská & Simone Signoretová zahraniční (1952) • Audrey Hepburnová britská & Leslie Caronová zahraniční (1953) • Yvonne Mitchell britská & Cornell Borchers zahraniční (1954) • Katie Johnson britská & Betsy Blairová zahraniční (1955) • Virginia McKennaová britská & Anna Magnani zahraniční (1956) • Heather Sears britská & Simone Signoretová zahraniční (1957) • Irene Worth britská & Simone Signoretová zahraniční (1958) • Audrey Hepburnová britská & Shirley MacLaine zahraniční (1959) • Rachel Robertsová britská & Shirley MacLaine zahraniční (1960) • Dora Bryan britská & Sophia Lorenová zahraniční (1961) • Leslie Caronová britská & Anne Bancroftová zahraniční (1962) • Rachel Robertsová britská & Patricia Nealová zahraniční (1963) • Audrey Hepburnová britská & Anne Bancroftová zahraniční (1964) • Julie Christie britská & Patricia Nealová zahraniční (1965) • Elizabeth Taylor britská & Jeanne Moreau • zahraniční (1966) • Edith Evans britská & Anouk Aimée zahraniční (1967)

1968–1980	Katharine Hepburnová (1968) • Maggie Smithová (1969) • Katharine Rossová (1970) * Glenda Jacksonová (1971) • Liza Minnelliová (1972) • Stéphane Audranová (1973) • Joanne Woodwardová (1974) • Ellen Burstynová (1975) • Louise Fletcherová (1976) • Diane Keatonová (1977) • Jane Fonda (1978) • Jane Fonda (1979) • Judy Davisová (1980)

1981–2000	Meryl Streepová (1981) • Katharine Hepburnová (1982) • Julie Waltersová (1983) • Maggie Smithová (1984) • Peggy Ashcroftová (1985) • Maggie Smithová (1986) • Anne Bancroftová (1987) • Maggie Smithová (1988) • Pauline Collinsová (1989) • Jessica Tandy (1990) * Jodie Fosterová (1991) • Emma Thompsonová (1992) • Holly Hunter (1993) • Susan Sarandonová (1994) • Emma Thompsonová (1995) • Brenda Blethynová (1996) • Judi Denchová (1997) • Cate Blanchettová (1998) • Annette Beningová (1999) • Julia Robertsová (2000)

2001–2020	Judi Denchová (2001) • Nicole Kidmanová (2002) • Scarlett Johanssonová (2003) • Imelda Staunton (2004) • Reese Witherspoonová (2005) • Helen Mirrenová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Kate Winsletová (2008) • Carey Mulliganová (2009) • Natalie Portmanová (2010) • Meryl Streepová (2011) • Emmanuelle Riva (2012) • Cate Blanchettová (2013) • Julianne Moore (2014) • Brie Larson (2015) • Emma Stoneová (2016) • Frances McDormandová (2017) • Olivia Colmanová (2018) • Renée Zellweger (2019) • Frances McDormandová (2020)

2021–2040	Joanna Scanlan (2021) • Cate Blanchettová (2022) • Emma Stoneová (2023)

Cena Akademie za nejlepší ženský herecký výkon

1927–1950	Janet Gaynorová (1927/1928) • Mary Pickfordová (1928/1929) • Norma Shearerová (1929/1930) • Marie Dresslerová (1930/1931) • Helen Hayesová (1931/1932) • Katharine Hepburnová (1932/1933) • Claudette Colbertová (1934) • Bette Davisová (1935) • Luise Rainerová (1936) • Luise Rainerová (1937) • Bette Davisová (1938) • Vivien Leighová (1939) • Ginger Rogersová (1940) • Joan Fontaine (1941) • Greer Garsonová (1942) • Jennifer Jonesová (1943) • Ingrid Bergmanová (1944) • Joan Crawfordová (1945) • Olivia de Havilland (1946) • Loretta Youngová (1947) • Jane Wymanová (1948) • Olivia de Havilland (1949) • Judy Hollidayová (1950)

1951–1975	Vivien Leighová (1951) • Shirley Boothová (1952) • Audrey Hepburnová (1953) • Grace Kellyová (1954) • Anna Magnani (1955) • Ingrid Bergmanová (1956) • Joanne Woodwardová (1957) • Susan Haywardová (1958) • Simone Signoretová (1959) • Elizabeth Taylorová (1960) • Sophia Lorenová (1961) • Anne Bancroftová (1962) • Patricia Nealová (1963) • Julie Andrewsová (1964) • Julie Christie (1965) • Elizabeth Taylorová (1966) • Katharine Hepburnová (1967) • Katharine Hepburnová / Barbra Streisandová (1968) • Maggie Smithová (1969) • Glenda Jacksonová (1970) • Jane Fondová (1971) • Liza Minnelliová (1972) • Glenda Jacksonová (1973) • Ellen Burstynová (1974) • Louise Fletcherová (1975)

1976–2000	Faye Dunawayová (1976) • Diane Keatonová (1977) • Jane Fondová (1978) • Sally Fieldová (1979) • Sissy Spacek (1980) • Katharine Hepburnová (1981) • Meryl Streepová (1982) • Shirley MacLaine (1983) • Sally Fieldová (1984) • Geraldine Page (1985) • Marlee Matlinová (1986) • Cher (1987) • Jodie Fosterová (1988) • Jessica Tandy (1989) • Kathy Batesová (1990) • Jodie Fosterová (1991) • Emma Thompsonová (1992) • Holly Hunter (1993) • Jessica Lange (1994) • Susan Sarandonová (1995) • Frances McDormandová (1996) • Helen Hunt (1997) • Gwyneth Paltrow (1998) • Hilary Swanková (1999) • Julia Robertsová (2000)

2001–dosud	Halle Berryová (2001) • Nicole Kidmanová (2002) • Charlize Theronová (2003) • Hilary Swanková (2004) • Reese Witherspoonová (2005) • Helen Mirrenová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Kate Winsletová (2008) • Sandra Bullock (2009) • Natalie Portmanová (2010) • Meryl Streepová (2011) • Jennifer Lawrenceová (2012) • Cate Blanchettová (2013) • Julianne Moore (2014) • Brie Larson (2015) • Emma Stoneová (2016) • Frances McDormandová (2017) • Olivia Colmanová (2018) • Renée Zellweger (2019) • Frances McDormandová (2020) • Jessica Chastainová (2021) • Michelle Yeoh (2022) • Emma Stoneová (2023)

Držitelky Césara pro nejlepší herečku

1976–1979	1976 Romy Schneider (Důležité je milovat) • 1977 Annie Girardotová (Nejcennější co mám) • 1978 Simone Signoretová (La Vie devant soi) • 1979 Romy Schneider (Docela obyčejný příběh)

1980–1989	1980 Miou-Miou (La Dérobade) • 1981 Catherine Deneuve (Poslední metro) • 1982 Isabelle Adjaniová (Posedlost) • 1983 Nathalie Baye (Práskač) • 1984 Isabelle Adjaniová (Vražedné léto) • 1985 Sabine Azéma (Neděle na venkově) • 1986 Sandrine Bonnaire (Bez střechy a bez zákona) • 1987 Sabine Azéma (Mélo) • 1988 Anémone (Velká cesta) • 1989 Isabelle Adjaniová (Camille Claudelová)

1990–1999	1990 Carole Bouquet (Příliš krásná) • 1991 Anne Parillaud (Brutální Nikita) • 1992 Jeanne Moreau (Stará dáma která se procházela v moři) • 1993 Catherine Deneuve (Indočína) • 1994 Juliette Binocheová (Tři barvy: Modrá) • 1995 Isabelle Adjaniová (Královna Margot) • 1996 Isabelle Huppertová (Slavnost) • 1997 Fanny Ardant (Někdo to rád holky) • 1998 Ariane Ascarideová (Marius et Jeannette) • 1999 Élodie Bouchezová (Vysněný život andělů)

2000–2009	2000 Karin Viardová (Haut les coeurs!) • 2001 Dominique Blancová (Stand – by) • 2002 Emmanuelle Devosová (Čti mi ze rtů) • 2003 Isabelle Carré (Se souvenir des belles choses) • 2004 Sylvie Testudová (Strach a chvění) • 2005 Yolande Moreau (Když moře stoupá) • 2006 Nathalie Baye (Komisař) • 2007 Marina Handsová (Lady Chatterleyová) • 2008 Marion Cotillard (Edith Piaf) • 2009 Yolande Moreau (Séraphine)

2010–2019	2010 Isabelle Adjaniová (La Journée de la jupe) • 2011 Sara Forestierová (Jména lidí) • 2012 Bérénice Bejo (Umělec) • 2013 Emmanuelle Riva (Láska) • 2014 Sandrine Kiberlainová (9 Mois ferme) • 2015 Adèle Haenel (Láska na první boj) • 2016 Catherine Frot (Marguerite) • 2017 Isabelle Huppertová (Elle) • 2018 Jeanne Balibarová (Barbara) • 2019 Léa Drucker (Střídavá péče)

2020–dodnes	2020 Anaïs Demoustierová (Alice a starosta) • 2021 Laure Calamy (Osel, milenec a já) • 2022 Valérie Lemercierová (Hlas lásky) • 2023 Virginie Efira (Znovu Paříž) • 2024 Sandra Hüller (Anatomie pádu)

Cena Emmy za nejlepší ženský herecký výkon v minisérii nebo TV filmu

1952–1975	Helen Hayesová (1952) • Judith Andersonová (1954) • Mary Martin (1955) • Claire Trevorová (1956) • Polly Bergen (1957) • Julie Harrisová (1959) • Ingrid Bergmanová (1960) • Judith Andersonová (1961) • Julie Harrisová (1962) • Kim Stanley (1963) • Shelley Wintersová (1964) • Lynn Fontanne (1965) • Simone Signoretová (1966) • Geraldine Page (1967) • Maureen Stapleton (1968) • Geraldine Page (1969) • Patty Duke (1970) • Lee Grant (1971) • Glenda Jacksonová (1972) • Susan Hampshire / Cloris Leachman (1973) • Mildred Natwick / Cicely Tyson (1974) • Katharine Hepburnová / Jessica Walter (1975)

1976–2000	Susan Clark / Rosemary Harris (1976) • Patty Duke / Sally Fieldová (1977) • Meryl Streepová / Joanne Woodwardová (1978) • Bette Davisová (1979) • Patty Duke (1980) • Vanessa Redgraveová (1981) • Ingrid Bergmanová (1982) • Barbara Stanwycková (1983) • Jane Fondová (1984) • Joanne Woodwardová (1985) • Marlo Thomas (1986) • Gena Rowlands (1987) • Jessica Tandy (1988) • Holly Hunter (1989) • Barbara Hershey (1990) • Lynn Whitfield (1991) • Gena Rowlands (1992) • Holly Hunter (1993) • Kirstie Alleyová (1994) • Glenn Close (1995) • Helen Mirrenová (1996) • Alfre Woodardová (1997) • Ellen Barkin (1998) • Helen Mirrenová (1999) • Halle Berryová (2000)

2001–dosud	Judy Davisová (2001) • Laura Linneyová (2002) • Maggie Smithová (2003) • Meryl Streepová (2004) • S. Epatha Merkerson (2005) • Helen Mirrenová (2006) • Helen Mirrenová (2007) • Laura Linneyová (2008) • Jessica Lange (2009) • Claire Danesová (2010) • Kate Winsletová (2011) • Julianne Moore (2012) • Laura Linneyová (2013) • Jessica Lange (2014) • Frances McDormandová (2015) • Sarah Paulsonová (2016) • Nicole Kidmanová (2017) • Regina Kingová (2018) • Michelle Williamsová (2019) • Regina Kingová (2020) • Kate Winsletová (2021) • Amanda Seyfriedová (2022) • Ali Wong (2023) • Jodie Fosterová (2024)