Přeskočit na obsah

Seznam atentátů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je seznam světových atentátů na významné osoby, s výčtem obětí a známých pachatelů v chronologickém pořadí od starověku po současnost.

Starověk před Kristem

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
680 př. n. l. Sinacherib Asyrský král
514 př. n. l. Hipparchos Tyran aténský Harmodios a Aristogeiton Atény
465 př. n. l. Xerxés I. perský velkokrál Artabanos
423 př. n. l.. Xerxés II. perský velkokrál Sogdianos
404 př. n. l. Alkibiadés aténský státník, řečník a vojevůdce Frýgie

336 př. n. l. Filip II. Makedonský Makedonský král Pausanias Aigai Filip II.
281 př. n. l. Seleukos I. Níkátór diadoch Alexandra Velikého Ptolemaios Keraunos Lysimachia Seleukos I. Níkátór
227 př. n. l. Čchin Š’-chuang-ti král státu Čchin, Čínský císař Jing Ke Čchin Š’-chuang-ti
221 př. n. l. Hasdrubal Sličný kartaginský vojevůdce Cartagena (keltský žoldnéř)
185 př. n. l. Brhadratha panovník Maurjovská říše Pušjamitra Šunga Patáliputra
133 př. n. l. Tiberius Sempronius Gracchus římský tribun lidu Publius Cornelius Scipio Nasica Serapio Řím Bratři Gracchové
139 př. n. l. Viriathus Lusitánský povstalecký vůdce
91 př. n. l. Marcus Livius Drusus římský tribun lidu Řím
72 př. n. l. Quintus Sertorius Vůdce Lusitánie Marcus Perperna Huesca
28. září 48 př. n. l. Pompeius římský vojevůdce Achillas, Lucius Septimius a Salvius loď na Nilu
44 př. n. l. Gaius Iulius Caesar Římský diktátor Marcus Iunius Brutus, Gaius Cassius Longinus a další spiklenci Řím Gaius Iulius Caesar
41 př. n. l. Arsinoé IV. faraon Marcus Antonius Efez

Starověk po Kristu

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
41 Caligula Římský císař Cassius Chaerea Řím Caligula
96 Domitianus Římský císař Flavius Stephanus Řím Domitianus
192 Commodus Římský císař Narcissus Řím Commodus
217 Caracalla Římský císař Iulius Martialis Harran Caracalla
268 Gallienus Římský císař Claudius Gothicus, Aureolus a další spiklenci Milán Gallienus
275 Aurelianus Římský císař CaenophruriumByzance Aurelianus
454 Aetius západořímský Magister militum Valentinianus III. Řím
455 Valentinianus III. západořímský císař Řím
456 Ankó Japonský císař
493 Odoaker Král Itálie Theodorich Veliký Ravenna
535 Amalaswintha Ostrogótská královna Theodahad (osoba v pozadí) Martana v jezeře Bolsena Amalasuntha
592 Sušun Japonský císař dvořan

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

Od 6. do 12. století

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
644 Umar ibn al-Chattáb 2. chalífa Piruz Nahavandi Mekka
656 Uthmán ibn Affán 3. chalífa Medína
661 Alí ibn Abí Tálib 4. chalífa, 1. ší'itský imám Rozdělení muslimů na sunnity a ší'ity
797 Konstantin VI. Východořímský císař Konstantinopol
921 Svatá Ludmila žena knížete Bořivoje tři Vikingové, Tunna a Gommon hradiště Tetín Svatá Ludmila
935 Svatý Václav český kníže Tira, Česta a Hněvsa Stará Boleslav Svatý Václav
946 Edmund I. anglický král Leofa Pucklechurch Edmund I.
969 Nikeforos II. Východořímský císař Jan I. Tzimiskes Konstantinopol
978 Eduard II. Mučedník anglický král Wareham
1035 Jaromír český kníže Kochan
1040 Duncan I. skotský král Macbeth I. Elgin
1086 Knut IV. Dánský dánský král Odense
1098 Thoros Vládce Edessy Balduin I. Jeruzalémský Edessa
1100 Břetislav II. český kníže Lork Zbečno
1136 Harald IV. Norský norský král Sigurd Slembe Bergen
1146 Imád ad-Dín Atabeg Zengí sultán z Aleppa a Mosulu Jarankeš Damašek
1148 Alfons Jordan z Toulouse hrabě z Toulouse a markrabě provensálský Raimond II. z Tripolisu
1170 Tomáš Becket arcibiskup z Canterbury Reginald Fitzurse, William de Tracy, Hugh de Morville a Richard Brito Canterbury Ermordung Thomas Beckets
1172 Vitale II. Michele 38. dóže benátský Marco Casolo Benátky
1183 Alexios II. Komnenos Východořímský císař Stephanos Hagiochristophorites, Konstantinus Tripsychos a Theodorus Dadibrenos
1192 Konrád z Montferratu Jeruzalémský král Týros Konrád z Montferratu

Od 13. do 15. století

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1204 Alexios IV. Angelos Východořímský císař Alexios IV. Angelos
1208 Pierre de Castelnau Papežský legát Raimond VI. z Toulouse Saint-Gilles
1208 Filip Švábský římskoněmecký král Ota VIII. z Wittelsbachu Bamberk Zavraždění Filipa Švábského
1214 Albert Jeruzalémský Patriarcha jeruzalémský Akko
1231 Ludvík I. Bavorský (1173–1231) vévoda bavorský a falckrabě rýnský Kelheim Vražda Ludvíka Bavorského
1249 Fridrich II. Štaufský římskoněmecký císař Fridrich II.
1250 Turan Šáh Ajjúbovský sultán Bajbars, Faris ad-Din Aktay a další Fariskur
1250 Erik IV. Dánský dánský král Abel Dánský (strůjce) Missunde
1306 Václav III. král český a polský Konrád z Botenštejna (údajně) Olomouc Václav III.
1308 Albrecht I. Habsburský římskoněmecký král Jan Habsburský Königsfelden Albrecht I. Habsburský
1363 Simone Boccanegra Janovský dóže Janov
1369 Petr I. Kastilský král Kastilie a Leónu Jindřich II. Kastilský Montiel Jindřich vraždí Petra I.
1386 Karel III. Neapolský neapolský král Blažej Forgáč Visegrád
1407 Ludvík z Valois Vévoda orleánský Raoulet d'Anquetonville Rue Vieille-du-Temple, Paříž Vražda Ludvíka Orleánského
1419 Jan I. Burgundský Burgundský hrabě Tanneguy du Chastel a Jean Louvet Most přes YonneMontereau Jan I. „Nebojácný“
1437 Jakub I. Skotský Skotský král Walter Stewart a další Perth Jakub I. Skotský
1478 Giuliano I. de’ Medici regent Florencie Francesco de Pazzi a Bernardo Baroncelli Florencie

Raný novověk

[editovat | editovat zdroj]

16. století

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1541 Francisco Pizarro španělský conquistador Diego de Almagro Lima Francisco Pizarro
1544 Manco Cápac II. vládce Inků Vilcabamba
1567 Jindřich Stuart, lord Darnley král manžel skotský James Hepburn (člověk v pozadí) Edinburgh Henry Stuart, Lord Darnley
1572 Gaspard de Coligny, hrabě z Coligny vůdce hugenotů ve Francii skupina katolíků vedená jistým Charlesem Danowitzem Paříž
1584 Vilém I. Oranžský Kníže Oranžský Balthasar Gérard Delft Vilém I. Oranžský
1586 Alžběta I. Anglická královna Anthony Babington, John Ballard a další spiklenci Královna Alžběta
1588 Jindřich I. de Guise Vévoda de Guise Blois
1589 Jindřich III. Francouzský francouzský král Jacques Clément Saint-Cloud Heinrich III.

17. století

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1605 Jakub I. Stuart anglický král Guy Fawkes Londýn Spiknutí střelného prachu Spiknutí střelného prachu
1610 Jindřich IV. Francouzský francouzský král François Ravaillac Paříž Ermordung Heinrichs IV.
1628 George Villiers 1. vévoda z Buckinghamu John Felton Portsmouth Portrét George Villierse
1634 Albrecht z Valdštejna vrchní velitel císařské armády během třicetileté války Walter Deveroux Cheb Atentát na Albrechta z Valdštejna Zavraždění Valdštejna
1657 Oliver Cromwell Lord protektor Anglie, Skotska a Irska Miles Sindercombe Londýn Oliver Cromwell

18. století

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1757 Ludvík XV. francouzský král Robert François Damiens Paříž neúspěšný atentát Ludvík XV.
1762 Petr III. Ruský Ruský car Alexej Grigorjevič Orlov Petrohrad Car Petr III.
1792 Gustav III. Švédský švédský král Johann Jakob Anckarström Stockholm Gustav III. Švédský
1793 Jean Paul Marat francouzský revolucionář Charlotta Cordayová Paříž Marat ve vaně
1800 Jean-Baptiste Kléber francouzský generál Suleiman al-Halabi Káhira Ermordung Klébers
1800 Napoleon Bonaparte Joseph Picot de Limoëlan, Pierre Robinault de Saint-Régeant a François-Joseph Carbon Paříž Atentát na Napoleona Bonaparta (neúspěšný atentát) Napoleon Bonaparte

19. století

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1850

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1801 Pavel I. Ruský Ruský car Platon Alexandrovič Zubov a Peter Ludwig von der Pahlen Petrohrad Car Pavel I.
1806 Jean-Jacques Dessalines haitský císař Henri Christophe (člověk v pozadí) Pont-Rouge
1809 Napoleon Bonaparte francouzský císař Friedrich Stapß Vídeň neúspěšný atentát Napoleon vyslýchá Stapsse
1812 Spencer Perceval britský premiér John Bellingham Londýn Atentát na Spencera Percevala
1828 Šaka král Zulů Dingane KwaDukuza
1831 Joannis Kapodistrias Řecký prezident Konstantinos a Georgios Mavromichalis Nafplio Ioannis Kapodistrias
1832 Ferdinand I. Dobrotivý rakouský následník trůnu Franz Reindl Baden neúspěšný atentát Císař Ferdinand I.
1835 Ludvík Filip francouzský král Joseph Fieschi Paříž neúspěšný atentát
1840 Dingane král Zulů Zulu Nyawo, Sambane a Nondawana Lebomboberge
1840 Victoria britská královna Edward Oxford Londýn Královna Viktorie
1842 Victoria britská královna John Francis Londýn
1844 Joseph Smith zakladatel Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Carthage Joseph Smith
1844 Fridrich Vilém IV. Pruský král Heinrich Ludwig Tschech Berlín Neúspěšný atentát Fridrich Vilém IV. a jeho manželka Alžběta Ludovika
1848 Pellegrino Rossi papežský premiér Santo Constantini Řím Pellegrino Rossi
1849 Mariano Rivera Paz prezident Guatemaly Roberto Reyes a Agustín Pérez Sampaquisoy Mariano Rivera Paz
1850 Fridrich Vilém IV. pruský král Max Sefeloge Berlín Král postřelen do ramene[1]

Po roce 1850

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1852 Isabela II. Španělská Španělská královna Martin Merino y Gomez Madrid neúspěšný atentát Isabella II.
1853 František Josef I. Rakouský císař János Libényi Vídeň Atentát na Františka Josefa I. (neúspěšný) Atentát 1853
1855 Napoleon III. francouzský císař Giovanni Pianori Paříž neúspěšný atentát Napoleon III.
1855 Napoleon III. francouzský císař Edouard Bellemare Paříž neúspěšný atentát
1856 Isabela II. Španělská královna španělská Ramón Fuentes y Gómez Madrid neúspěšný atentát
1856 Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský král obojí Sicílie Agesilao Milano Neapol neúspěšný atentát Ferdinand II., král obojí Sicílie
1858 Napoleon III. císař francouzský Felice Orsini, Simon Francis Bernard, Thomas Allsop, Carlo di Rudio, Giuseppe Andrea Pieri a další Paris Neúspěšný atentát Napoleon III.
1860 Naosuke Ii Tairō během Šógunátu TokugawaJaponsku Džisaemon Arimura Edo Sakuradamonský incident
1861 Vilém I. Pruský Pruský král Oskar Becker Baden-Baden neúspěšný atentát
1863 Konstantin Nikolajevič Romanov ruský velkokníže a místokrál polský Varšava Neúspěšný atentát
1865 Abraham Lincoln Prezident Spojených států amerických John Wilkes Booth Washington, D.C. Atentát na Lincolna
1866 Alexandr II. Nikolajevič ruský car Dmitrij Vladimirovič Karakosov Petrohrad neúspěšný atentát Car Alexandr II. Ruský
1866 Otto von Bismarck pruský premiér Ferdinand Cohen-Blind Berlín neúspěšný atentát Cohen-Blind při činu atentátu na Bismarcka
1867 Alexandr II. Nikolajevič ruský car Paříž Neúspěšný atentát
1870 Juan Prim i Prats Španělský ministerský předseda José Paúl y Angulo (osoba v pozadí) Madrid
1868 Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský Druhý syn královny Viktorie. Henry James O'Farrell Clontarf Neúspěšný atentát Vévoda Alfred Edinburský a Sasko-Cobursko-Gothajský v admirálské uniformě
1868 Michal Obrenović III. kníže srbský Topčider Michal III. Obrenović
1872 Lord Mayo britský místokrál v Indii Andamany 6. hrabě z Mayo
1872 Amadeus I. Španělský král španělský Neúspěšný atentát Amadeus, vévoda z Aosty
1874 Otto von Bismarck Německá říšský kancléř Eduard Kullmann Bad Kissingen Eduard Kullmann střílí na Bismarcka
1875 Gabriel García Moreno ekvádorský prezident Faustino Rayo a další Quito Gabriel García Moreno
1878 Fjodor Trepov guvernér Petrohradu Věra Zasuličová Petrohrad
1878 Vilém I. Pruský Německý císař Max Hödel Berlín Neúspěšný atentát
1878 Vilém I. Pruský německý císař Karl Eduard Nobiling Berlín
1878 Nikolaj Vladimirovič Mezencov šéf ochranky Sergej Kravčinskij Petrohrad
1878 Alfons XII. Král španělský Madrid neúspěšný atentát Alfons XII. Španělský
1878 Umberto I. italský král Giovanni Passannante Neapol Neúspěšný atentát Král Hubert I. Italský
1879 Alexandr II. Nikolajevič Ruský car Alexandr Konstantinovič Solovjov Petrohrad Neúspěšný atentát Car Alexandr II. Ruský
1879 Alexandr II. Nikolajevič Ruský car Moskva Neúspěšný atentát
1880 Alexandr II. Nikolajevič Ruský car Petrohrad Neúspěšný atentát
1881 Alexandr II. Nikolajevič Ruský car Nikolaj Rysakov a další Petrohrad Atentát na Alexandra II. Atentát na cara Alexandra II.
1881 James A. Garfield Prezident Spojených států amerických Charles J. Guiteau Washington, D.C. Atentát na prezidenta Garfielda
1882 Lord Frederick Cavendish Britský ministr pro Irsko Dublin 6. května 1882 zabit irskými nacionalisty Lord Frederick Charles Cavendish
1883 Vilém I. Pruský německý císař August Reinsdorf Neúspěšný atentát
1887 Alexandr III. Alexandrovič ruský car Alexandr Uljanov a další Petrohrad V roce 1887 připravila skupina Narodnaja volja vedená Leninovým bratrem Alexandrem Uljanovem a Józefem Piłsudským atentát na Alexandra III. Spiknutí bylo odhaleno a jeho účastníci museli opustit zemi Car Alexandr III. Ruský
1891 Mikuláš II. Alexandrovič ruský carevič Tsuda Sanzō Ócu Japonský policista se pokusil careviče probodnout mečem. Car Mikuláš v Nagasaki, předjaří 1891
1894 Marie François Sadi Carnot Francouzský prezident Sante Geronimo Caserio Lyon Marie François Sadi Carnot
1896 Naser al-Din Schah perský šách Mirza Reza Kermani Teherán Naser al-Din Schah
1897 Antonio Cánovas del Castillo španělský ministerský předseda Michele Angiolillo Mondragón Don Antonio Cánovas del Castillo
1898 José María Reina Barrios prezident Guatemaly Edgar Zollinger Ciudad de Guatemala José María Reina Barrios
1898 Alžběta Bavorská (císařovna Sissi) císařovna rakouská Luigi Lucheni Ženeva Atentát na císařovnu Alžbětu
1900 Umberto I. italský král Gaetano Bresci Monza Král Hubert I. Italský
1900 Vilém II. Pruský německý císař Selma Schnapka Vratislav Neúspěšný atentát Vilém II.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1900

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1901 Vilém II. Pruský Německý císař Diedrich Weiland Brémy Neúspěšný atentát
1901 William McKinley Prezident Spojených států amerických Leon Czolgosz Buffalo Leon Czolgosz střílí na prezidenta McKinleyho na panamerické výstavě.
1903 Alexandr I. Obrenović a Draga Mašínová-Obrenovićová srbský král a královna Dragutin Dimitrijević a další důstojníci Bělehrad Zavraždění srbské královské rodiny Aleksandar a Draga Obrenovićovi
1904 Nikolaj Ivanovič Bobrikov guvernér finského velkoknížectví Eugen Schauman Helsinky Generální guvernér Nikolai Bobrikov
1904 Vjačeslav von Pleve ruský ministr vnitra Jegor S. Sosonow, Ivan Kaljajev a další Petrohrad W. K. von Plehve
1905 Sergej Alexandrovič Romanov ruský velkokníže Ivan Kaljajev Moskva Sergej Alexandrovič Romanov
1905 Abdulhamid II. Osmanský sultán Zareh Istanbul Arménská revoluční federace nastražila na sultána bombu, která zabila 26 lidí. Sultán vyvázl. Yıldızský atentát
1906 Alfons XIII. a Viktorie z Battenbergu král a královna španělska Mateu Morral Roca Madrid Atentát na krále Alfonse XIII. a Viktorii Evženii
1907 Manuel Lisandro Barillas Bercián Prezident Guatemaly Florencio Reyes Morales a Bernardo Mora Ciudad de México
1908 Karel I. Portugalský, Ludvík Filip Portugalský a další členové královské rodiny Král a korunní princ Portugalska Alfredo Costa a Manuel Buiça Lisabon republikánský atentát Král Karel I. Portugalský
1909 Hirobumi Itó generální guvernér korejského protektorátu An Chung-gun Charbin Hirobumi

Po roce 1910

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1911 Pjotr Stolypin ruský ministerský předseda Dmitrij Bogrov Kyjev Stolypinův zničený dům v Petrohradě po atentátu roku 1906
1912 Theodore Roosevelt Prezident Spojených států amerických John Schrank Neúspěšný atentát. Střela prošla pouzdrem na brýle a složenou 50stránkovou kopií jeho projevu. Vzhledem k tomu, že nekrvácel, tak odmítl odjet do nemocnice a pronesl 90minutový projev. Při následném vyšetření byla v hrudním svalu objevena střela, která ale neprošla do plic a nijak ho neohrožovala. Vyndání by bylo složité a tak ji tam ponechali po zbytek jeho života. Theodore Roosevelt
1912 José Canalejas Méndez španělský premiér Manuel Pardiñas Serrano José Canalejas Méndez
1913 Franz Schuhmeier rakouský politik Paul Kunschak Vídeň
1913 Jiří I. Řecký řecký král Alexander Schinas Soluň Ráno 18. března 1913 vyšel Jiří z domu svého syna, doprovázen pouze jedním důstojníkem, aby se jako obvykle vrátil pěšky, procházkou do královského paláce. Tam byl postřelen anarchistou Alexandrosem Schinasem. Zemřel dva měsíce před padesátým výročím svého nástupu na trůn, v době, kdy plánoval stáhnout se z veřejného života a chystal se k abdikaci ve prospěch svého syna Konstantina. Král Jiří I. Řecký
1914 Gaston Calmette šéfredaktor novin „Le Figaro Henriette Caillaux Paříž Titulní obrázek Le Petit Journal s vyobrazením atentátu.
1914 František Ferdinand d'Este a jeho žena Žofie Chotková následník trůnu Rakouska-Uherska Gavrilo Princip Sarajevo Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková, byli po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů poté na jiném místě zastřeleni srbským nacionalistou Gavrilo Principem. Gavrilo Princip střílí na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu Žofii
1916 Grigorij Jefimovič Rasputin ruský mystik Kinia Gussowa Pokrowskoje Neúspěšný atentát
1914 Jean Jaurès francouzský pacifistický politik Raoul Villain Paříž Jean Jaurès
1916 Karl von Stürgkh ministerský předseda Rakouska-Uherska Friedrich Adler Vídeň Hrabě Karl Stürgkh
1916 Grigorij Jefimovič Rasputin ruský mystik Felix Felixovič Jusupov, Vladimir Mitrofanovič Puriškevič, Dimitrij Pavlovič Romanov Petrohrad
1919 Karel Kramář Předseda vlády Československa Alois Šťastný, český anarchista, syn senátora Ferdinanda Šťastného Praha Pokus o zastřelení premiéra nevyšel, když se střela zachytila v premiérově zimníku. Karel Kramář
1918 Moisej Markovič Goldštejn ruský revolucionář Grigorij Semjonov Petrohrad V. Volodarskij
1918 Wilhelm von Mirbach-Harff německý diplomat Jakov Blumkin a Nikolaj Andrejev Moskva Dne 6. července 1918 byl Wilhelm von Mirbach zastřelen v budově německého velvyslanectví v Moskvě Jakovem Blumkinem a Nikolajem Andrejevem. Cílem atentátu na Mirbacha bylo revidování Brest-Litevské mírové smlouvy podepsané s Německou říší. Současně byl znamením připravovaných protivládních povstání v Moskvě a v jiných dalších ruských městech. Wilhelm von Mirbach-Harff
1918 Hermann von Eichhorn německý polní maršál socialisté Kyjev Hermann von Eichhorn
1918 Mojsej Urickij ruský revolucionář Leonid Kannegiesser Petrohrad Moissei Urickij
1918 Vladimir Iljič Lenin předseda rady lidových komisařů RSFSR Fanny Kaplan Moskva Dne 30. srpna 1918 byl zastřelen náčelník Petrohradské Čeky Mojsej Urickij. Lenin se o této události dozvěděl v Michelsonově továrně, kde měl proslov. Poté došel k autu, kde ho obklopil hlouček žen. V tu chvíli třeskly tři výstřely. Lenin byl zasažen do klíční kosti a zčásti do plíce. Atentátnicí byla členka strany Eserů Fanny Kaplanová. Incidenty se staly záminkou k rozpoutání rudého teroru. Lenin
1919 Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová Zakladatelé KPD Horst von Pflugk-Harttung, Heinrich Stiege, Ulrich von Ritgen, Rudolf Liepmann a Hermann Souchon Berlín Rosa Luxemburgová
1919 Kurt Eisner Ministerský předseda svobodného státu Bavorsko Anton von Arco auf Valley Mnichov
1919 Emiliano Zapata mexický revolucionář Jesús Guajardo Chinameca Zapatova mrtvola
1919 Hugo Haase předseda USPD Johann Voß Berlín Hugo Haase

Po roce 1920

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1921 Talat Paša turecký politik Soghomon Tehlirian Berlín Operace Nemesis: 15. března 1921 byl bývalý velkovezír a turecký ministr vnitra Talaat Paša, který pobýval v německém exilu, zavražděn u svého domova v Berlíně. Pachatelem byl arménský student Soghomon Tehlirian. Motivem k vraždě byla Talaatova odpovědnost za genocidu Arménů. Mehmed Talât
1921 Sid Hatfield a Ed Chambers policejní náčelník a jeho zástupce soukromí detektivové z Baldwin–Felts Detective Agency McDowell County Courthouse, Západní Virginie 1. srpna 1921 detektivové z agentury Baldwin–Felts zastřelili před budovou soudu v McDowell County v Západní Virginii, Sida Hatfielda, policejního náčelníka z města Matewan, který byl známí svou spolupráci s hornickými odbory. Jeho smrt vedla k největšímu hornickému povstání v dějinách Spojených států známému jako bitva o Blair Mountain.[2] Sid Hatfield
1921 Hara Takaši premiér Japonska důstojník Japonského císařského námořnictva Tokio Hara Takaši
1922 Walther Rathenau německý ministr zahraničí Erwin Kern a Hermann Fischer Berlín Dne 24. června 1922 byl zastřelen Erwinem Kernem a Hermannem Fischerem, členy radikální pravicové organizace Consul, říšský ministr zahraničí Walther Rathenau. Walther Rathenau
1922 Džamal Paša ministr námořnictva Osmanské říše Stepan Dzagigjan Tbilisi, Gruzínská SSR Operace Nemesis: Džamal Paša byl zavražděn 21. července 1922 v gruzínském Tbilisi Arménem Stepanem Dzagigjanem a dvěma jeho komplici Bedrosem Der Bogosjanem a Artašesem Kevorkianem. Stalo se tak během Džamalovy pracovní cesty z Berlína do afghánského Kábulu.
1922 Michael Collins irský aktivista za nezávislost, předseda vlády Svobodné irského státu Dennis O’Neill Béal na mBláth, Cork, Svobodný irský stát Michael Collins byl zabit při přepadení jeho ozbrojené kolony během irské občanské války v irském hrabství Cork.
1922 Gabriel Narutowicz Prezident Polska Eligiusz Niewiadomski Varšava Gabriel Narutowicz
1923 Alois Rašín československý Ministr financí Josef Šoupal Praha 5. ledna 1923 ráno byl Alois Rašín u svého bydliště v Žitné ulici střelen do zad. Pachatelem atentátu byl devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal, který si za tento čin odpykal 18 let vězení. Rašínův zdravotní stav byl podle lékařů beznadějný – kulka ho zasáhla do jedenáctého obratle, v němž uvízla. Poranění míchy způsobilo úplné ochrnutí dolních končetin a těžké poruchy střev a močového měchýře; po šesti týdnech utrpení došlo k infekci mozkomíšního moku, k bakteriální sněti a sepsi. 18. února ráno Rašín zemřel.
1923 Rajko Daskalov bulharský velvyslanec Jordan Ciconkov Praha 26. srpna byl v Holečkově ulici v Praze zastřelen bulharský politik Rajko Daskalov, vůdce exilové vlády.
1923 Juan Soldevilla y Romero Zaragozi arcibiskup Los Solidarios (Buenaventura Durruti, Francisco Ascaso, Gregorio Jover a další) Zaragoza Útok byl odplatou za roli církve a zejména arcibiskupa v potlačení CNT a financování skupin Pistolero proti stávkujícím dělníkům. Nepřímým důsledkem atentátu bylo o několik měsíců později zřízení diktatury Miguela Primo de Rivery Juan kardinál Soldevilla y Romero
1923 Pancho Villa mexický revolucionář Jesus Salas Barrazas a další Parral V pozadí stál pravděpodobně Álvaro Obregón. Pancho Villa
1924 Ignaz Seipel rakouský spolkový kancléř Karl Jaworek Vídeň Neúspěšný atentát Ignaz Seipel
1925 Hugo Bettauer spisovatel Otto Rothstock Vídeň Zabit příslušníkem nacistické strany za „šíření nemorálnosti“. Hugo Bettauer na počátku 20. století
1926 Benito Mussolini italský diktátor Gino Lucetti Řím Neúspěšný atentát Benito Mussolini
1926 Benito Mussolini italský diktátor Anteo Zamboni Bologna Neúspěšný atentát Benito Mussolini
1928 Čang Cuo-lin čínský generál severní armády a velitel Mandžuska Kômoto Daisaku Úspěšný bombový útok na vlak.
1928 Álvaro Obregón mexický prezident José de León Toral Ciudad de México Zavražděn mladým seminaristou odmítajícím Obregonóvu proticírkevní politiku. Álvaro Obregón

Po roce 1930

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1930 Horst Wessel vůdce SA Albrecht Höhler Berlín zabit 14. ledna 1930, stal se nacistickým mučedníkem. Horst Wessel
1930 Osači Hamaguči japonský premiér neznámý pravicový extremista Tokio Osači Hamaguči
1932 Paul Doumer francouzský prezident Pavel Gorgulov Paříž 6. května 1932 byl francouzský prezident zastřelen ruským pravicovým aktivistou.
1933 Theodor Lessing německý spisovatel Rudolf Max Eckert, Rudolf Zischka a Karl Hönl Mariánské Lázně 30. srpna 1933 zastřelen nacionalistickým gangem v Mariánských Lázných. „První oběť fašismu v ČSR.“ Theodor Lessing
1933 Antonín Čermák Starosta Chicaga Giuseppe Zangara Miami 15. února 1933 doprovázel zvoleného prezidenta Franklina D. Roosevelta během návštěvy Miami na Floridě. Při veřejném projevu se jistý Giuseppe Zangara, stavební dělník italského původu, Roosevelta pokusil zastřelit. Ani jedna ze šesti střel nadcházejícího prezidenta nezasáhla, zraněno však bylo pět okolostojících, nejhůře z nich právě Antonín Čermák, který o necelé tři týdny později na následky průstřelu krajiny břišní zemřel. Tradují se jeho slova k Rooseveltovi během převozu do nemocnice: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“ Čermák byl pohřben na Českém národním hřbitově. Antonín Josef Čermák
1933 Muhammad Nádir Šáh Král Afghánistánu Abdul Khaliq Hazara Kábul 8. listopadu 1933 byl zavražděn afghánský král Muhammad Nádir Šáh. Muhammad Nádir Šáh
1934 Augusto César Sandino vůdce antiamerického povstání příslušník nikaragujské národní gardy Managua 21. února 1934 se Augusto César Sandino vracel s několika svými společníky (včetně svého otce a bratra) z jednání s prezidentem, u hlavní brány prezidentského paláce jeho auto obklíčil oddíl Národní Gardy. Donutili je vystoupit a ještě té noci je na Somozův příkaz za městem popravili. Následující den Národní garda zaútočila na tábor Sandinovy armády a většinu jejích členů zabila. Augusto César Sandino
1934 Bronisław Pieracki polský ministr vnitra Hryhorij Macejko (Maciejko) Varšava Bronisław Pieracki
1934 Engelbert Dollfuß rakouský spolkový kancléř Otto Planetta Vídeň Dne 25. července 1934 vnikla skupina osmi rakouských nacistů do budovy kancléřství a po delší honičce, kdy kancléře honili po různých kancelářích, ho dostihli a zezadu postřelili. Zraněného Dollfuße donesli do jedné z kanceláří a položili ho na pohovku. Ležel v ní skoro čtyři hodiny a smrtelně krvácel. Engelbert Dollfuß
1934 Alexandr I. Karađorđević Král Jugoslávie Vlado Černozemski Marseille 9. října 1934 byl jugoslávský král Alexandr I. během státní návštěvy Francie zabit. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu. Atentát na Alexandra I.
1934 Sergej Mironovič Kirov sovětský politik Leonid Vasiljevič Nikolajev Leningrad 1. prosince 1934 byl zavražděn Leonidem Nikolajevem ve Smolném institutuLeningradě. Kirov přišel do práce a nechal svého bodyguarda několik schodů za sebou, vycházel nahoru po schodech, kde měli bolševičtí aparátčíci své kanceláře. Nikolajev vyšel z koupelny, následoval Kirova po chodbě a střelil ho zezadu do krku. Jeho smrt poskytla Stalinovi záminku k zahájení brutální vnitrostranické čistky. Všeobecně se předpokládá, že jeho vražda nebyla součástí žádného Trockého spiknutí, o kterém Stalin mluvil a které nikdy neexistovalo. Naopak se spekuluje, že mohl být zavražděn na Stalinův rozkaz, byť důkazy pro toto tvrzení chybí. Zadržený atentátník Leonid Nikolajev měl totiž podezřelé styky s GPU.
1935 Huey Long americký senátor Carl Austin Weiss Baton Rouge 8. září 1935 byl senátor a guvernér státu Louisiany Huey Long zastřelen doktorem Carlem Austinem Weissem. Huey Long
1936 Wilhelm Gustloff Zakladatel NSDAP ve Švýcarsku David Frankfurter Davos 4. února 1936 jej čtyřmi ranami z revolveru zabil židovský student medicíny David Frankfurter. Nacistická propaganda Gustloffa využila jako mučedníka. Ve Schwerinu mu byl uspořádán státní pohřeb, kterého se zúčastnili i Adolf Hitler a Joseph Goebbels.
1936 Moritz Schlick Profesor Vídeňské univerzity Hans Nelböck Vídeň Moritz Schlick
1936 Eduard VIII. Britský král Jerome Bannigan Londýn Neúspěšný atentát. Král Eduard VIII. (jako vévoda z Windsoru)
1938 Ernst vom Rath německý diplomat Herschel Grynszpan Paříž 7. listopadu 1938 na Ernsta vom Ratha spáchal atentát židovský mladík Herschel Grynszpan a o dva dny později na následky střelného poranění Ernst vom Rath zemřel. Jeho smrt byla bezprostřední příčinou takzvané Křišťálové noci. Ernst Eduard vom Rath
1939 Adolf Hitler německý diktátor Georg Elser Mnichov Atentát na Hitlera z 8. listopadu 1939 Bürgerbräukeller po útoku

Po roce 1940

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1940 Lev Davidovič Trockij člen Komunistické strany Sovětského svazu Ramón Mercader Coyoacán 20. srpna 1940, byl Lev Davidovič Trockij při atentátu těžce zraněn (úderem horolezeckým cepínem do hlavy) španělským komunistou Ramónem Mercaderem, tč. agentem NKVD, vydávajícím se za kanadského občana levicového smýšlení. Na následky vražedného útoku Trockij následujícího dne zemřel. Mercaderovi vyměřil mexický soud nejtěžší trest, dvacet let žaláře Lev Trockij
1942 Reinhard Heydrich Šéf RSHA a zastupující říšský protektor Jan Kubiš a Jozef Gabčík Libeň Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan do kanceláře na Pražském hradě na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští parašutisté vycvičení britskou SOE. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – jednalo se pravděpodobně o otravu krve z vnitřního poranění sleziny, existují však také spekulace o úmyslném nakažení. Heydrichův poškozený při atentátu
1943 Wilhelm Kube generální komisař SS Jelena Mazanik Minsk Zabit časovanou bombou ve své posteli.
1943 Isoroku Jamamoto japonský admirál Americké letectvo Operace Vengeance
1944 Franz Kutschera Vyšší důstojník SS Bronisław Pietraszewicz, Stanisław Huskowski a Michał Issajewicz Varšava 1. února 1944 byl usmrcen příslušníky Szare Szeregi na cestě do své kanceláře. Franz Kutschera
1944 Adolf Hitler Německý diktátor Claus Schenk von Stauffenberg Vlčí doupě Atentát na Hitlera z 20. července 1944 Zničené baráky po výbuchu
1944 Lord Moyne Britský ministr pro blízký východ Eliahu Hakim a Eliahu Bet-Zuri členové Lechi Káhira 6. listopadu 1944 byl britský ministr pro blízký východ zabit příslušníky sionistické organizace Lechi.
1945 August Gölzer SS-Hauptsturmführer Alois Bauer a Vladimír Blažka, příslušníci odbojové skupiny Předvoj Brno Vladimír Blažka zastřelili účetního SS Augusta Gölzera. Ten později zemřel v nemocnici. Alois Bauer a Vladimír Blažka byli dopadeni a popraveni v Kounicových kolejích.[3]
1947 Karol Świerczewski polský ministr obrany Příslušníci UPA Jabłonki Karol Świerczewski
1947 Aun Schan vládce Barmy Rangún Aung San
1947 Petr Zenkl, Jan Masaryk, Prokop Drtina ministři v první vládě Klementa Gottwalda Praha Krčmaňská aféra propukla, poté co byly ministrů Petru Zenklovi, Janu Masarykovi, Prokopu Drtinovi odeslány balíčky s trhavinou. Nástražná výbušná zařízení byla objevena a nikdo nebyl zraněn.[4][5][6]
1948 Mahátma Gándhí Indický aktivista za nezávislost Nathuram Gódsé Nové Dillí Am 30. ledna 1948 byl zastřelen hinduistickým nacionalistou Nathuramem Gódsém. Mohandas Karamchand Gandhi
1948 Folke Bernadotte švédský diplomat Lechi Jeruzalém 17. září 1948 poté co byl jeho návrh odmítnut, Bernadotte cestoval společně se svým doprovodem do západního Jeruzaléma. Poblíž budovy YMCA v západním Jeruzalémě jim cestu přehradil jeep s muži oblečenými do izraelských armádních uniforem. Jeden z ozbrojených mužů, Jehošua Kohen, seskočil z jeepu, prostrčil oknem Bernadotteho vozu samopal MP40 a vypálil dovnitř dlouhou dávku. Bernadotte a jeho pobočník, plukovník André Serot, byli na místě mrtvi.[7] Graf Folke Bernadotte
1949 Muhammad Rezá Pahlaví Íránský šách Nasser Fakhr Araï Teherán Neúspěšný atentát. Mohammad Reza Schah im Krankenhaus nach dem Atentátu vom 4. Februar 1949

Po roce 1950

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1951 Haj Ali Razmara íránský premiér Khalil Tahmasbi Teherán Haj Ali Razmara
1951 Abdalláh I. jordánský král Mustafa Shukri Usho Jeruzalém 20. července 1951 navštívil spolu se svým vnukem Husajnem mešitu Al-Aksá v Jeruzalémě. Na krále zde atentátník z klanu al-Husajní vypálil 3 rány a král zemřel. Králův vnuk, pozdější král Husejn I., který stál vedle něj, byl také zraněn, ale život mu zachránila medaile, co měl na hrudi. Když se Husajn I. stal králem, tento atentát ho tak ovlivnil, že nechtěl přistoupit na mírové rozhovory s Izraelem, aby se předešlo podobným událostem. Abdallah I.
1951 Líákat Alí Chán premiér Pákistánu Syed Azbar Khan Rávalpindí Liaquat Ali Khan
1952 Konrad Adenauer spolkový kancléř Jakob Farshtej, Elieser Sudit a Josef Kronstein Neúspěšný atentát Konrad Adenauer
1955 Matúš Černák slovenský nacionalistický politik v exilu československá rozvědka Mnichov V úterý 5. července 1955 dostal Matúš Černák zprávu z pošty o vyzvednutí doporučené zásilky. Při vyzvednutí v 14:57 zásilka na poště za jeho účasti explodovala. Zemřel on a další dva náhodní zákazníci.[8] Matúš Černák
1956 Anastasio Somoza García prezident nikarugui Rigoberto López Pérez León Anastasio Somoza García & Juan Perón
1957 Rudolf Kastner kandidát strany Mapei do Knesetu Tel Aviv 3. března 1957 byl na Kastnera spáchán atentát. Pachatelem byl Ze'ev Eckstein, napojený na bývalé příslušníky předstátní radikální organizace Lechi.[9] O dvanáct dní později na následky zranění zemřel.

1957 Carlos Castillo Armas Prezident Guatemaly Romeo Vásquez Sánchez Guatemala City
1959 S. W. R. D. Bandaranaike Premiér Cejlonu Talduwa Somarans Thero Kolombo S. W. R. D. Bandaranaike

Po roce 1960

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1960 Inedžiró Asanuma Předseda Socialistické strany Japonska Otoja Jamaguči Tokio Zabit 17letým nacionalistou pomocí Wakizaši.
1960 Rómulo Ernesto Betancourt Bello venezuelský prezident agent Dominikánské výzvědné služby Caracas
1961 Patrice Lumumba premiér Demokratické republiky Kongo Moïse Tschombé (pravděpodobný pachatel) Katanga Patrice É. Lumumba
1961 Rafael Trujillo dominikánský diktátor Luis Amiama Tió, Pedro Livio Cedeño Herrera, Antonio de la Maza Vásquez, Luis Salvador Estrella Sadhalá, Amado García Guerrero, Antonio Imbert Barrera, Roberto Rafael Pastoriza Neret a Huáscar Antonio Tejeda Pimentel Santo Domingo
1962 Charles de Gaulle Francouzský prezident Jean-Marie Bastien-Thiry a další příslušníci OAS Petit-Clamart Spiknutí odhaleno a spiklenci byli popraveni. Charles de Gaulle
1963 Medgar Evers americký aktivista z Hnutí za občanská práva Byron De La Beckwith Jackson, Mississippi
1963 John F. Kennedy Prezident Spojených států amerických Lee Harvey Oswald (pravděpodobný pachatel) Dallas Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho Atentát na John F. Kennedy
1963 Lee Harvey Oswald pravděpodobný atentátu na Kennedyho Jack Ruby Dallas Lee Harvey Oswald
1965 Hassan Ali Mansour Premiér Íránu Mohammad Bokharaii Teherán Hasan Ali Mansour
1965 Malcolm X americký aktivista z Hnutí za občanská práva Thomas Hagan, Norman Butler a Thomas Johnson Manhattan Atentát na Malcolma X Foto z místa činu
1965 Herberts Cukurs Příslušník Litevské pomocné policie, komanda Arajs. Mosad Montevideo likvidace válečného zločince a organizátora holokaustu.[10]
1965 Muhammad Rezá Pahlaví íránský šách Reza Schams Abadi Teherán Neúspěšný atentát
1966 Hendrik Frensch Verwoerd Premiér Jihoafrické republiky Demitrios Tsafendas Kapské Město
1968 Pak Čong-hui Jihokorejský prezident severokorejské vojenské komando Soul Nájezd na Modrý dům byl prozrazen a severokorejské komando zničeno Jihokorejskou armádou.
1968 Martin Luther King aktivista Hnutí za občanská práva James Earl Ray Memphis Atentát na Martina Luthera Kinga Martin Luther King
1968 Rudi Dutschke německý marxistický studentský vůdce Josef Bachmann Berlín Rudi Dutschke
1968 Robert F. Kennedy americký senátor Sirhan Bishara Sirhan Los Angeles Atentát na Roberta Francise Kennedyho Robert F. Kennedy
1968 Andy Warhol americký umělec Valerie Solanasová New York

Po roce 1970

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1970 Pavel VI. Papež Benjamín Mendoza y Amor Flores Manila Papež byl lehce zraněn při útoku muže ozbrojeného nožem. Pavel VI.
1972 George Wallace Guvernér státu Alabama Arthur Bremer Laurel V květnu 1972 byl George Wallace postřelen útok přežil. George Wallace
1972 Šajch Abeid Amani Karume viceprezident Tanzanie Zanzibar 7. dubna 1972 byl bývalý prezident Lidové republiky Zanzibar a od sjednocení s Tanganikou viceprezident Tanzanie Šajch Abaid Amani Karume zastřelen třemi atentátníky.
1973 Muhammad Budia vedoucí organizace Lidové fronty pro osvobození Palestiny, ředitel alžírského Národního divadla, heres a krajně levicový revolucionář Příslušníci Mossadu Paříž 28. června 1973 nastoupil do svého vozu v pařížské rue des Fosses Saint-Bernard, následně poté došlo k výbuchu časované bomby
1973 Luis Carrero Blanco španělský premiér Příslušníci ETA Madrid 20. prosince 1973 byl zabit bombou baskické separatistické organizace ETA. Pamětní deska Carrera Blanca na místě atentátu
1975 Fajsal bin Abd al-Azíz Král Saúdské Arábie Faisal ibn Musa'id Rijád Král Fajsal byl 25. března 1975 zavražděn svým synovcem Fajsalem ibn Musájdem. Šlo pravděpodobně o pomstu za smrt ibn Musájdova otce, který byl zastřelen na demonstraci proti zavedení televize v Saúdské Arábii. Fajsal ibn Musájd byl odsouzen k smrti a veřejně popraven. Na trůn pak nastoupil král Chálid. Král Fajsal
1975 Gerald Ford Prezident Spojených států amerických Lynette Fromme Sacramento Dne 5. září 1975 se ve státě Kalifornie pokusila zabít následovnice Charlese Mansona Lynette Frommeová, zbraň však selhala a ochranka útočnici následně přemohla. Gerald Ford
1975 Gerald Ford Prezident Spojených států amerických Sara Jane Moore San Francisco 22. září 1975 se v San Francisku pokusila se o další atentát Sara Jane Mooraová, která dvakrát vystřelila, v davu lidí však minula.
1976 Christopher Ewart-Biggs Vyslanec Spojeného království v Irsku Příslušníci IRA Sandyford
1977 Kamal Dschumblat vůdce libanonských Drúzů Baaqlin 16. března 1977 byl vůdce libanonských Drúzů Kamal Dschumblat zastřelen. Pachatel je neznámy. Kamal Dschumblat
1977 Marien Ngouabi prezident Republiky Kongo Brazzaville Zastřelen 18. března 1977. Jako osoba odpovědná za jeho smrt označen Alphonse Massemba-Débat. Ten byl však v roce 1991 rehabilitován.
1977 Émile kardinál Biayenda Arcibiskup z Brazzaville Brazzaville Unesen 22. března 1977 ze své rezidence skupinou vojáků a následně v noci na 23. března zabit.
1977 Abdulah Ahmed Hadžírí ministerský předseda Jižního Jemenu Zoharja Jusúf Akaša Londýn 5. dubna 1977 byl zastřelen spolu s manželkou Fatimou, poté co nasedli do auta před hotelem.
1977 Siegfried Buback německý Generální prokurátor Christian Klar, Knut Folkerts a Brigitte Mohnhaupt Karlsruhe Zastřelen příslušníky Frakce Rudé armády spolu se svými dvěma členy ochranky Gedenkstein am Tatort
1977 Jürgen Ponto Předseda Dresdner Bank Susanne Albrecht, Brigitte Mohnhaupt a Christian Klar Oberursel Zastřelen 30. července 1977 během nepovedeného pokusu o únos.
1977 Hanns Martin Schleyer předseda německého svazu zaměstnavatelů Stefan Wisniewski a Rolf Heißler Hem V září 1977 unesli Hannse-Martina Schleyera, prezidenta Německého svazu zaměstnavatelů (bývalého esesáka, mj. spoluzodpovědného za arizaci protektorátního průmyslu), a požadovali propuštění vězněných členů RAF. Dne 18. října 1977 byl Hanns Martin Schleyer zavražděn. Hanns Martin Schleyer
1978 Larry Flynt americký vydavatel Joseph Paul Franklin Lawrenceville Dne 6. března 1978, byli on a jeho místní právník Gene Reeves, Jr. postřeleni odstřelovačem v blízkosti soudní budovy ve městě Lawrenceville, Gwinnett County, stát Georgie, kde se Flynt účastnil soudního přelíčení o obscénnosti. Následkem atentátu zůstal Larry Flynt s trvalým poškozením míchy částečně ochrnutý. Kvůli přetrvávajícím bolestem si vypěstoval závislost na analgetikách, při jednom z řady předávkování si způsobil cévní mozkovou příhodu, od té doby trpí dysartrií. O mnoho let později se k atentátu přiznal neonacistický sériový vrah Joseph Paul Franklin, důvodem měla být fotka mezirasového sexuálního styku publikovaná v Hustleru. Larry Flynt (2009)
1978 Aldo Moro předseda italské Křesťanskodemokratické strany Mario Moretti Řím 9. května 1978 byl zavražděn příslušníkem Rudých brigád poté, co italská vláda odmítla jednat o propuštění zadržených členů Rudých brigád. Aldo Moro in Gefangenschaft
1978 Georgi Markov bulharský spisovatel a novinář Francesco Giullino Londýn 7. září 1978 odcházel do redakce BBC. Přišel na zastávku Waterloo Bridge ke skupině lidí. Náhle však ucítil v pravém lýtku štípnutí. Otočil se a spatřil neznámého člověka, který zvedal ze země svůj deštník. V mylném domnění, že ho bodl komár, štípnutí ignoroval a nastoupil do přijíždějícího autobusu. Tu noc se mu však udělalo zle, byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech utrpení zemřel. Pitvou bylo zjištěno, že v pravém lýtku byla kovová kulka s 0,34 mm velkými otvory, o níž se předpokládá, že byla umístěna v deštníku, kterým jej neznámý muž bodl. Kulka obsahovala ricin. Předpokládá se že šlo o čin KGB
1978 Leo Ryan americký kongresman Larry Layton a další ozbrojenci Port Kaituma, Guyana Americký kongresman Leo Ryan byl zastřelen spolu se čtyřmi dalšími lidmi na přistávací ploše poblíž osady Jonestown v Guyaně, poté co přijel vyšetřovat aktivity sekty Chrám lidu vedené Jimem Jonesem. Vražda Larryho Laytona vedla Jonese k vydání rozkazu k masové sebevraždě všech členů sekty.

1978 George Moscone a Harvey Milk zastupitel a starosta San Franciska Dan White San Francisco Dne 27. listopadu 1978 byl Harvey Milk společně se starostou Georgem Mosconem zavražděn Danem Whitem, zastupitelem, který krátce předtím rezignoval a znovu žádal funkci zpět Harvey Milk
1979 Airey Neave britský politik, stín ministr pro Severní Irsko Irská národně osvobozenecká armáda Londýn 5. břesna 1979 byl Airey Neave vážně zraněn a zemřel později, když mu v automobilu vybuchla časovaná bomba, v parkovišti Westminsterského paláce; k tomuto činu se přihlásila Irská národně osvobozenecká armáda.
1979 Louis Francis Albert Victor Nicholas Mountbatten, 1. hrabě Mountbatten z Barmy britský velkoadmirál Thomas McMahon Sligo 27. srpna 1979 nastražil Thomas McMahon člen Prozatímní irské republikánské armády bombu na soukromé jachtě hraběte Mountbattena strýce Prince Philipa časovanou bombu. Atentát zabil hraběte Mountbattena, jeho vnuka a ještě další osobu. Atentátník Thomas MacMahon byl odsouzen k doživotnímu vězení. Mountbatten
1979 Pak Čong-hui jihokorejský prezident Kim Čä-gju Soul Nespokojenost s Pakovou vládou vyvrcholila mohutnými demonstracemi roku 1979, které organizovaly především studenti (tzv. Pu-Ma nepokoje). Na 400 lidí bylo zatčeno, nepokoje však neustávaly, demonstranti začali útočit na policejní stanice i sídla vládnoucí strany. Během vrcholných nepokojů byl Pak zavražděn šéfem tajné služby Kim Čä-gjuem.

Po roce 1980

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1980 Óscar Romero Arcibiskup ze San Salvadoru Roberto D'Aubuisson a další San Salvador V březnu roku 1980 byl zastřelen, když sloužil mšikapli nemocnice Boží Prozřetelnosti v San Salvadoru. Během jeho pohřbu, o šest dnů později, vybuchla před katedrálou bomba a odstřelovači rozmístění na střechách okolních domů zastřelili desítky věřících účastnících se obřadu. Jeho smrt byla jedním z aspektů, které roznítily salvadorskou občanskou válku.

1980 Walter Rodney Guyanský historik a politik Gregory Smith Georgetown
1980 Anastasio Somoza Debayle bývalý prezident Nikaragui Enrique Haroldo Gorriarán Merlo, Hugo Alfredo Irurzún a další Asunción 17. září 1980 byl bývalý nikaragujský Anastasio Somoza paraguayském exilu v hlavním městě Asunción zavražděn příslušníky argentinské guerillové organizace Revoluční lidové armády pod vedením Enrique Gorriarána. Vražda byla provedena na objednávku Sandinistů nebo kubánské vlády Fidela Castra.
1980 John Lennon muzikant Mark David Chapman New York Vražda Johna Lennona Tatort der Ermordung John Lennons
1981 Ronald Reagan Prezident Spojených států amerických John Hinckley Washington, D.C. Neúspěšný atentát na Ronalda Reagana, 40. prezidenta Spojených států amerických, byl spáchán 30. března 1981 ve Washingtonu. Reagan, který byl v úřadu teprve 69 dnů, byl spolu s třemi dalšími osobami vážně postřelen Johnem Hinckleym. Prezident Reagan sice utrpěl vážný průstřel plicního laloku, avšak díky rychlé lékařské pomoci se poměrně rychle uzdravil. Stal se tak, po Theodoru Rooseveltovi a Franklinu D. Rooseveltovi, v pořadí třetím americkým prezidentem, který přežil atentát provedený střelnou zbraní.
1981 Heinz Nittel vídeňský zastupitel Hesham Mohammed Rajeh Vídeň 1. května 1981 byl Heinz Nittel, předseda spolku Rakousko-izraelského přátelství a člen Jewish Welcome Service Vienna, zastřelen před svým domem. Pachatelem Iráčan Hesham Mohammed Rajeh příslušník palestinské teroristické Organizace Abú Nidala. Pamětní deska na vídeňské radnici
1981 Heinz-Herbert Karry Hesenský ministr hospodářství Příslušník Revoluční buňky Frankfurt nad Mohanem Heinz-Herbert Karry
1981 Jan Pavel II. papež Mehmet Ali Ağca Řím Atentát na papeže Jana Pavla II. spáchal dne 13. května 1981 turecký atentátník Mehmet Ali Ağca na Vatikánském Svatopetrském náměstí. Jan Pavel II. byl vážně zraněn, ale přežil. Johannes Paul II. auf dem Petersplatz
1981 Anvar as-Sádát Egyptský prezident Chalid al Islambuli Káhira Atentát na Anvara as-Sádáta: 6. října 1981 byl Anvar Sádát zavražděn. Stalo se tak v Káhiře během každoročního průvodu, který oslavoval úspěch operace BadrJomkipurské válce. Kromě Sádáta bylo zabito dalších jedenáct lidí včetně kubánského ambasadora, ománského generála a biskupa koptské pravoslavné církve. Dalších 28 lidí bylo zraněno včetně viceprezidenta a pozdějšího Sádátova nástupce Husního Mubáraka, irského ministra obrany a čtyř amerických důstojníků. Skupina atentátníků byla vedena poručíkem Chálídem Islambulím. Anwar as-Sadat
1982 Bašír Džamáíl Zvolený prezident Libanonu Habib Tanious Shartouni Aschrafija 14. září 1982 byl zvolený prezident Libanonu Bašír Džamáíl spolu s 25 dalšími osobami zabit při výbuchu bomby v ústředí strany Katáib. Podezření leží na syrské tajné službě. Bachir Gemayel
1983 Benigno Aquino Filipínský senátor Rogelio Moreno Manila 21. srpna roku 1983 přistálo jeho letadlo na letišti v Manile. Aquino stačil udělat pouze několik kroků na filipínské půdě, než byl zastřelen.[11] Výstřel směřoval z krátké vzdálenosti do týla jeho hlavy. Aquinova smrt otřásla domácím i světovým veřejným míněním a byla spouštěčem politických změn, které vedly k znovunastolení demokracie na Filipínách Benigno Aquino, Jr. auf dem 500-Peso-Schein
1983 Čon Du-hwan jihokorejský prezident severokorejští agenti Rangún Při bombovém útoku bylo zabito 21 lidí včetně barmských a jihokorejských státních představitelů. Prezident Čou vyvázl bez zranění.
1984 Indira Gándhíová indická ministerská předsedkyně Beant Singh a Satwant Singh Nové Dillí 31. října 1984 byla indická ministerská předsedkyně Indira Gándhíová zastřelena příslušníky své Sikhské ochranky Beantem Singhem a Satwantem Singhem. Důvodem k atentátu byla Operace Modrá Hvězda vedená indickou armádou protisikhským separatistům, kteří obsadili Zlatý chrám v Amritsaru. Indira Gandhi
1984 Margaret Thatcherová Premiérka Spojeného království Prozatímní IRA Brighton 12. listopadu 1984 provedla Prozatímní IRA útok časovanou bombou na Grand Hotel v Brightonu. Výbuch bomby, který nastal ve 2:54 ráno, usmrtil pět lidí a dalších 31 zranil. Margaret Thatcherová vyvázla z útoku nezraněná. Margaret Thatcher
1986 Olof Palme Švédský premiér neznámý Stockholm Olof Palme s manželkou, jako obvykle bez ochranky, odcházeli domů z kina večer dne 28. února 1986, když ze tmy vystoupil muž a zastřelil ho. Olof Palme
1986 Karl Heinz Beckurts Předseda Siemens AG Příslušníci Frakce Rudé armády Straßlach úspěšný bombový útok 9. července 1986 Beckurtův a Gropplerův pomník
1986 Gerold von Braunmühl německý diplomat Příslušníci Frakce Rudé armády (RAF) Bonn Dne 10. října 1986 byl německý diplomat Gerold von Braunmühl zastřelen před svým domem dvěma lidmi, kteří po sobě zanechali v blízkosti místa činu dopis v němž prohlašovali, že pachatelé byli členy RAF.
1986 Georges Besse francouzský průmyslník Nathalie Ménigon a Joëlle Aubron Paříž Dne 17. listopadu 1986 byl Nathalie Ménigon a Joëlle Aubron, příslušníky Action Directe zastřelen ředitel společnosti Renault.
1987 Rashid Karami premiér Libanonu Samir Geagea a další příslušníci Libanonských sil
1987 Thomas Sankara prezident Burkiny Faso Ouagadougou 15. října 1987 byl Thomas Sankara, prezident Burkiny Faso, spolu se svými 12 spolupracovníky zavražděn při převratu zorganizovaném Blaisem Compaorém.
1988 Dulcie September Zástupkyně Afrického národního kongresu ve Francii Paříž Pamětní deska Dulcie Septemberové, Paris
1989 Abdul Rahman Ghassemlou Předseda Kurdské demokratické strany Íránu Mohammed Jafar Sahraroudi, Hadji Moustafawi a Amir Mansur Bozorgian Vídeň
1989 Alfred Herrhausen generální ředitel Deutsche Bank AG Příslušníci Frakce Rudé armády Bad Homburg Denkmal an der Stelle der Ermordung

Po roce 1990

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
1990 Oskar Lafontaine kandidát na úřad spolkového kancléře SPD Adelheid Streidel Kolín nad Rýnem Neúspěšný atentát Oskar Lafontaine
1990 Wolfgang Schäuble Spolkový ministr vnitra Německa Dieter Kaufmann Oppenau Na Schäubleho byl proveden 12. října 1990 atentát, Dieter Kaufmann na něj vypálil tři výstřely. Schäublemu střela poškodila míchu, takže byl až do své smrti v roce 2023 částečně znehybněn a používal invalidní vozík. Zasažen byl také jeho tělesný strážce. Útočníka soud prohlásil za duševně nemocného. Wolfgang Schäuble
1991 Detlev Rohwedder Prezident společnosti Treuhandanstalt Člen Frakce Rudé armády Düsseldorf Detlev Rohwedder
1991 Rádžív Gándhí bývalý indický premiér Thenmuli Rajaratnam Sriperumbudur 21. května 1991 přijel Rádžív Gándhí v rámci předvolebního boje do obce Šra Perumpudur, aby zde podpořil místního kandidáta INK.[12] Veden snahou co nejvíce se přiblížit veřejnosti a dodat kampani zdání bezprostřednosti odmítl bezpečnostní opatření.[13] Poté, co ho obklopil dav vítajících, protlačila se k němu atentátnice, která mu předala květiny. Okamžik na to odpálila 700 gramů RDX ukryté pod šaty.[14] Gándhí zahynul spolu s dalšími 17 osobami. Rajiv Gandhi Gedenkstein
1992 Jiří Svoboda poslanec KSČM neznámý Přežil pobodání neznámým maskovaným pachatelem. Poté byl zvolen předsedou KSČM.

1992 Sadegh Scharafkandi Předseda Kurdské demokratické strany Íránu Kazem Darabi a Abbas Rhayel Berlín Pamětní deska obětem berlínského mykonoského atentátu
1993 Chris Hani Generální tajemník Komunistické strany Jihoafrické republiky Janusz Walus Boksburg
1993 Monika Selešová tenistka Günter Parche Hamburk Během tenisového zápasu násilně napadl a poranil nožem pomatený příznivec Steffi Grafové Guenter Parche. Ona sama tehdy utrpěla nejen poranění, ale i velký psychický šok, ze kterého se již nikdy stoprocentně nevzpamatovala. V celých dosavadních tenisových dějinách šlo o zcela unikátní a ojedinělou násilnou událost. Monica Seleśová
1993 Ranasinghe Premadasa Prezident Srí Lanky Kolombo 1. května 1993 byl srílanský prezident Ranasinghe Premadasa na ulici v Kolombu zabit sebevražedným atentátníkem tamilských separatistů.
1993 Helmut Zilk starosta Vídně Franz Fuchs Vídeň 5. prosince 1993 byl Helmut Zilk vážně zraněn, když mu v rukou vybuchla dopisová bomba, kterou mu odeslal atentátník Franz Fuchs. V důsledku atentátu ztratil několik prstů na levé ruce.[15]
1994 Luis Donaldo Colosio Prezidentský kandidát Institučně revoluční strana Mario Aburto Martínez Tijuana
1994 Juvénal Habyarimana a Cyprien Ntaryamira Prezidenti Rwandy a Burundi Kigali 6. dubna 1994 bylo poblíž mezinárodního letiště v Kigali sestřeleno soukromé tryskové letadlo Falcon 50, na jehož palubě byl mimo Habyarimany také prezident Burundi Cyprien Ntaryamira a několik dalších významných představitelů obou zemí. Okolnosti atentátu nebyly nikdy objasněny. Představitelé rwandské vlády obvinili z atentátu vůdce RPF Paula Kagameho, ten naopak obvinil několik hutuských představitelů vlády, že chtěli úmyslně vyvolat nepokoje, aby se tak snadněji udrželi u moci. Vyšetřování atentátu vedla později také Francie, která měla v letadle část své posádky. Kagame ji obvinil, že chce pouze zakrýt vlastní spoluvinu na genocidě. Juvénal Habyarimana
1994 Andrés Escobar Saldarriaga Kolumbijský fotbalista Humberto Muñoz Castro Medellín Na Mistrovství světa 1994 si v utkání základní skupiny A proti domácímu týmu USA vstřelil v 35. minutě vlastní gól, který přispěl k porážce 1:2.[16] Kolumbie (která měla tehdy silný tým a byla favorizována) nakonec nepostoupila do dalších bojů, skončila na posledním čtvrtém místě skupiny. Krátce po vyřazení byl doma v Medellínu zastřelen na ulici, tato vražda byla dávána do souvislosti s vlastním gólem na mistrovství světa.[17][18][19][20]
1995 Jicchak Rabin izraelský premiér Jigal Amir Tel Aviv Atentát na Jicchaka Rabina byl spáchán dne 4. listopadu 1995izraelském Tel Avivu ve 21.30 místního času, na konci demonstrace za podporu mírové dohody z Osla. Pachatelem byl Jigal Amir, jemenský Žid a radikální sionista, který se ostře stavěl proti mírové dohodě i proti Rabinovým mírovým iniciativám jako takovým.
1999 Luis Maria Argaña Paraguayský viceprezident Pablo Vera Esteche, Luis Rojas, Fidencio Vega a Reinaldo Servín Asunción
1999 Wasken Sarkissjan ministerský předseda Arménie Nairi Hunanjan a další Jerevan Wasken Sarkissjan auf einer armenischen Erinnerungsbriefmarke

21. století

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 2000

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
2000 Željko Ražnatović Zakladatel Srbské dobrovolnické gardy Bělehrad
2001 Laurent-Désiré Kabila Konžský president Rashidi Mizele Kinshasa Laurent-Désiré Kabila
2001 Biréndra a Aišvarja Nepálský král a královna Korunní princ Dípéndra Káthmándú Masakr nepálské královské rodiny Biréndra, král Nepálu
2001 Ahmad Šáh Masúd vůdce Severní aliance Dahmane Abd al-Sattar a Rachid Bouraoui el-Ouaer Tachár Dne 9. září 2001 byl na Masúda spáchán atentát, když dva sebevražední atentátníci vydávající se za marocké novináře odpálili během rozhovoru s ním bombu skrytou v kameře. Masúd utrpěl těžká zranění, na jejichž následky během půlhodiny zemřel. Grabmal Massouds
2001 Peter Bossard, Monika Hutter-Häfliger, Jean-Paul Flachsmann a 11 dalších lidí Administrativa a poslanci švýcarského kantonu Zug Friedrich Leibacher Zug Atentát v Zugu Budova vlády – sídlo kantonové a vládní rady
2002 Marco Biagi poradce italské vlády Příslušníci Rudé brigády (údajní pachatelé) Bologna .
2002 Pim Fortuyn nizozemský politik Volkert van der Graaf Hilversum Pim Fortuyn
2002 Jacques Chirac prezident Francie Maxime Brunerie Paříž Neúspěšný atentát Jacques Chirac
2003 Zoran Đinđić srbský premiér Zvezdan Jovanović Bělehrad Zoran Đinđić byl zastřelen 12. března 2003 na parkovišti před sídlem vlády. K atentátu došlo ve 12 hodin a 23 minut, když Đinđić vcházel do budovy vlády. Z dálky na něj vystřelil najatý ostřelovač a zasáhl Đinđiće do prsou a do žaludku. Politik byl okamžitě převezen do největší bělehradské nemocnice – v bezvědomí a bez hmatatelného pulsu. Pokusili se ho oživovat i operovat, ale bezúspěšně. Policie okamžitě po atentátu hermeticky uzavřela okolí sídla vlády. Zoran Đinđić
2003 Muhammad Baqir al-Hakim vůdce iráckých ší'itů Nadžaf
2003 Anna Lindhová švédská ministryně zahraničí Mijailo Mijailović Stockholm 10. září 2003 byla při nákupu v obchodě Nordiska Kompaniet v centru Stockholmu pobodána neznámým mužem. Kupovala si právě nové boty pro televizní debatu k referendu o přijetí eura, jež se měla odehrát druhý den. Podstoupila sérii zákroků, nicméně v půl šesté ráno 11. září zemřela. Anna Lindh
2003 Parvíz Mušaraf prezident Pákistánu Amjad Farooqi (osoba v pozadí) Rávalpindí Neúspěšný atentát Pervez Musharraf
2003 Romano Prodi prezident EU Bologna Dvě trubkové bomby explodovaly před Prodiho rezidencí. Policie z atentátu viní italské anarchisty. Romano Prodi
2004 Chen Shui-bian a Lu Hsiu-lien Prezident a viceprezidentka Tchaj-wanu Chen Yi-hsiung Tainan Střelba na volebním mítinku Demokratické pokrokové strany Chen Shui-bian
2004 Mirwais Sadik afghánský ministr pro letectví Herát
2004 Achmat Kadyrov Prezident Čečenska Šamil Basajev (Osoba v pozadí) Groznyj Zabit bombou ukrytou v tribuně fotbalového stadionu v Grozném. Spolu s ním bylo usmrceno více než 30 dalších lidí. Achmat Kadyrow
2004 Viktor Juščenko Ukrajinský politik Otravu dioxinem TCDD přežil a následně byl zvolen ukrajinským prezidentem. Viktor Juščenko
2004 Theo van Gogh Nizozemský režisér a publicista. Mohammed Bouyeri Amsterdam Theo van Gogh
2005 Rafík Harírí libanonský politik Bejrút Rafiq al-Hariri
2005 Lakshman Kadirgamar Šrí Lanský ministr zahraničí Kolombo 12. srpna 2005 byl Lakshman Kadirgamar nedaleko svého domu ve městě Colombo zastřelen odstřelovačem. Pachatele nebylo možné určit.
2005 Roger Schütz zakladatel komunity Taizé Taizé Frère Roger
2006 Abú Musab az-Zarkáví vůdce irácké Al-Káidy Letectvo Spojených států amerických

2006 Anna Politkovská ruská novinářka Rustam Machmudov Moskva
2006 Alexandr Litviněnko ruský autor, přeběhlík Andrej Lugovoj (podezřelý) Londýn Hrob Alexandra Litviněnka
2007 François al-Hadsch libanonský brigádní generál Baabda
2007 Bénazír Bhuttová pákistánská opoziční politička Rávalpindí Benazir Bhutto
2008 José Ramos-Horta prezident Východního Timoru Rebelové vedeni Alfredem Alvesem Reinadem Dili Neúspěšný atentát José Ramos-Horta
2008 Ruslan Jamadajev čečenský politik Aslanbek Dadajev a Elimpaša Chazujev Moskva Ruslan Jamadajev
2009 Silvio Berlusconi italský premiér Massimo Tartaglia Milán Neúspěšný atentát Silvio Berlusconi

Po roce 2010

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
2011 Salmán Tásír Guvernér Paňdžábu Mumtaz Hussain Qadri Islámábád Pravděpodobně pro svou liberální orientaci byl dne 4. ledna 2011 na tržišti Chósar v Islámábádu zavražděn příslušníkem vlastní ochranky. Vrah Mumtáz Kadrí byl později odsouzen k trestu smrti.[21] Salman Taseer
2011 Gabrielle Giffordsová americká poslankyně Jared Lee Loughner Casas Adobes 8. ledna 2011 byla kongresmanka dopoledne na veřejném setkání s voliči v rodném Tucsonu před obchodním střediskem Safeway postřelena do hlavy 22letým útočníkem, který použil zbraň GLOCK ráže 9 mm. Za střelce byl identifikován Jared Lee Loughner. Federální úřady jej další den obvinili ze zabití federálního vládního zaměstnance, za pokus vraždy člena Kongresu a pokus o zabití federálního zaměstnance. Giffordsová utrpěla průstřel hlavy. Počet obětí dosáhl šesti, včetně federálního soudce Johna McCarthyho Rolla a zraněno bylo dalších čtrnáct osob. Po převozu do nemocnice politička podstoupila operaci a její zdravotní stav byl kritický. Obviněný střelec Jared Lee Loughner byl zadržen v cele. V souvislosti s touto událostí nařídil prezident Obama, aby se na místo přesunul ředitel FBI Robert Mueller a koordinoval vyšetřování. [22][23][24] Gabrielle Giffords
2011 Šahbáz Bhattí pákistánský ministr Islámábád
2011 Usáma bin Ládin zakladatel mezinárodní teroristické sítě al Kajdá SEAL Team 6 Abbottábád Dne 1. května 2011 východoamerického letního času UTC-4 (2. května pákistánského času UTC+5) oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit týmem zvláštních amerických sil (Navy SEALS) při cílené operaci ve svém v sídle u Abbottábádu, ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie,[25] asi sto kilometrů severně od pákistánské metropole Islámábádu. Celá přestřelka v rezidenci trvala 40 minut. Při akci, na které spolupracoval tým zvláštních tajných amerických sil, byl Usáma bin Ládin střelen do hlavy a do hrudi.
2012 Dáud Radžha syrský ministr obrany Damašek Počátek občanské války v Sýrii
2012 Hassan Sheikh Mohamud somálský prezident Mogadišo Hassan Sheikh Mohamud
2012 Malála Júsufzajová pákistánská aktivistka za vzdělání žen Atta Ullah Khan Mingora Dne 9. října 2012 přežila útok tálibánského ozbrojence, který ji postřelil do hlavy a do krku, když se autobusem vracela ze školy. Šest dní po hospitalizaci v Pákistánu byla převezena do nemocnice v britském Birminghamu. Prodělala několik náročných operací, mj. rekonstrukci lebky a zákrok, který jí měl pomoci obnovit sluch v levém uchu. Z nemocnice byla propuštěna v únoru 2013.

2012 Wissam al-Hassan náčelník libanonské zpravodajské služby Bejrút
2012 Jyrki Katainen finský ministerský předseda Turku neúspěšný atentát Jyrki Katainen
2012 Ahmad Džabarí velitel brigády Izz ad-Dína al-Kassáma Gaza Džabarí byl zabit 14. listopadu 2012 při izraelském leteckém útoku, který byl proveden ve spolupráci izraelského letectva a zpravodajské služby Šin bet. Atentát na jeho osobu byl jednou ze součástí izraelské ofenzivy (operace Pilíř obrany) proti teroristickým hnutím v Pásmu Gazy, která v předchozích dnech a týdnech ostřelovala jih Izraele raketami.[26]
2012 Asadullah Chalid náčelník afghánské zpravodajské služby Kábul Asadullah Chalid
2013 Sakine Cansızová, Fidan Dogan a Leyla Söylemez kurdské vlastenky Paříž
2013 Abdi Farah Shirdon Saaid somálský ministerský předseda Mogadišo Neúspěšný útok aš-Šabáb
2013 Lars Hedegaard dánský karikaturista Kodaň Kauza karikatur proroka Mohameda (neúspěšný pokus)
2013 Chokri Belaïd Tuniský opoziční politik Tunis Chokri Belaïd
2013 Muhammad al-Megarif předseda libyjského parlamentu Tripolis Mohamed Yusuf al Magariaf
2013 Khalif Ahmed Erig somálský šéf bezpešnosti Mogadišo Úspěšný útok aš-Šabáb
2013 Vaíl Halkí syrský ministerský předseda Damašek V srpnu 2013 přežil Halkí atentát. V blízkosti vládního konvoje tehdy vybuchla bomba nastražená v autě, kterou útočníci odpálili na dálku. Halkí vyvázl nezraněn, několik lidí však přišlo o život.[27]
2013 Nand Kumar Patel politik Indického národního kongresu Čhattísgarh Zabit Naxality, indickými maoistickými povstalci.
2013 Lee Rigby britský voják Michael Adebolajo a Michael Adebowale Greenwich, Londýn Vražda Lee Rigbyho
2013 Mohamed Brahmi tuniský opoziční politik Ariana
2014 Pavel Gubarev lidový komisař Doněcké lidové republiky
2015 Stéphane Charbonnier, Jean Cabut, Georges Wolinski a Bernard Verlhac karikaturisté týdeníku Charlie Hebdo Said Kouachi a Chérif Kouachi halasící se k jemenské Al Kajdě Paříž Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo
2015 Kásem Sulejmání Vrchní velitel jednotek Quds Islámský stát Samarra Sulejmání byl vážně zraněn při koordinovaném sebevražedném útoku.[28]
2015 Lars Vilks dánský karikaturista Omar Abdel Hamid El-Hussein, člen organizace Islámský stát[29] Kodaň Střelba na přednášce autora psí karikatury proroka Mohameda Larse Vilkse. Jedna osoba byla zabita. Samotný Vilks vyvázl bez zranění. Pachatel uprchl a později zahájil palbu před kodaňskou synagogou o čtyři hodiny později byl zlikvidován dánskou policii.[30] Lars Vilks
2015 Avijit Roy americko-bangladéšský bloger Dháka Neznámí útočníci napadli známého ateistického blogera a jeho ženu sekáčky na maso. Avijit Roy byl zabita a jeho žena vážně zraněna. Útok vyvolal tisícové demonstrace požadující dopadení a potrestání pachatelů.[31]
2015 Boris Němcov ruský opoziční politik Zaur Dadajev[32] Moskva 27. února 2015 byl Boris Němcov v centru Moskvy čtyřikrát střelen neznámým střelcem, načež na následky zranění zemřel.[33] Boris Němcov, 2013
2015 Umarali Kuvatov vůdce tádžické opozice Istanbul 6. března byl Umarali Kuvatov, vůdce tádžické opozice střelen neznámým střelcem, načež na následky zranění zemřel.[34][35]
2015 Šajch Hasína Vadžídová premiérka Bangladéše Dháka Série bomb explodovala na Karwan Bazaru deset minut poté, co kolona premiérky projela oblastí. Jeden policista byl při útoku lehce zraněn.[36] Šejch Hasína
2015 Oleh Kalašnikov člen Strany regionů Kyjev Zastřelen neznámými útočníky.[37]
2015 Oles Buzyna ukrajinský proruský novinář Kyjev Zastřelen neznámými útočníky.[37] Oles Buzyna
2015 Gerard 'Jock' Davison bývalý velitel Prozatímní IRA, komunitní pracovník Belfast Zastřelen neznámými útočníky.[38]
2015 Ananta Bidžoj Das bangladéšský sekulární blogger Silét Rozsekán mačetami neznámými útočníky.[39]
2015 Zedi Feruzi vůdce burundské opozice Bujumbura Zastřelen neznáními ozbrojenci.[40]
2015 Alexej Mozgovoj vojenský velitel proruské brigády Přízrak Alčevsk Při bombovém útoku a následné střelbě bylo zabito sedm lidí včetně Alexeje Mozgovoje.[41]
2015 Clementa Pinckney, Cynthia Marie Graham Hurd, Susie Jackson, Ethel Lee Lance, Depayne Middleton-Docto, Tywanza Sanders, Daniel Simmons, Sharonda Coleman-Singleton, Myra Thompson Demokratický senátor státu Jižní Karolína, pastor Africké metodistické episkopální církveCharlestonu. Dylann Roof Charleston Zavražděn bělošským extrémistou během večerního studia Bible spolu s osmi členy své církve. (podrobně střelba v Charlestonu)[42]
2015 Hišám Barakát egyptský generální prokurátor Káhira Zemřel na následky bombového útoku.[43]
2015 Adolphe Nshimirimana burundský generál Bujumbura Přepadení generálova auta střelbou z automatických zbraní a RPG.[44]
2015 Henriette Rekerová kandidátka na starostku Kolína nad Rýnem Kolín nad Rýnem 17. října 2015 byla německá politička Henriette Reker napadena útočníkem vyzbrojeným mačetou. Motivem útoku byla podle pachatele proimigrační politika CDU.[45] Henriette Rekerová
2016 Berta Cáceresová Vůdkyně honduraského domorodého hnutí a environmentální aktivistka, nositelka Goldmanovy ceny skupina neznámých mužů La Esperanza Environmentální aktivistka Berta Cáceresová, držitelka mezinárodní Goldman Environmental Prize, vedla protesty proti výstavbě přehrady na řece Gualcarque. Byla zavražděna skupinou ozbrojenců ve svém domě 3. března 2016.[46]
2016 Rezaul Karim Siddique profesor anglického jazyka na Rádžašáhské univerzitě dva příslušníci Islámského státu Rádžašáhí Univerzitní profesor byl rozsekán mačetami dvou útočníků. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát a jako důvod útoku uvedla „propagaci ateismu“.[47]
2016 Christina Grimmie americká zpěvačka Kevin James Loibl Orlando, Florida

Christina Grimmie byla zastřelena 10. června 2016 při rozdávání autogramů ve floridském městě Orlando.[48]

2016 Jean-Baptiste Salvaing a Jessica Schneider francouzští policisté Larossi Abballa, příslušník Islámského státu Magnanville, Île-de-France Muž hlásící se k takzvanému Islámskému státu (IS) ubodal 14. června 2016 ve městě Magnanville francouzského policistu v civilu a zabil i jeho ženu. Podle agentury AFP byl dříve odsouzen za verbování džihádistů.[49]
2016 Jo Coxová britská labouristická poslankyně Tommy Mair Birstall, West Yorkshire Dne 16. června 2016 byla několikrát pobodána a postřelena během polední přestávky ve městě Birstall v hrabství West Yorkshire, kde se zúčastnila pravidelného setkání se svými voliči. Devastujícím zraněním podlehla po převozu do nemocnice. Podezřelý 52letý Tommy Mair byl zatčen. Dle prvních zpráv útočník vykřikoval během útoku „Britain First“,[50] což je název britské ultra-pravicové politické strany a taky heslo britských nacionalistů. Během útoku byl zraněn i další muž, který se snažil útočníka zastavit.[51]
2016 Pavel Grigorjevič Šeremet ukrajinský novinář neznámý Kyjev, Ukrajina

Pavel Grigorjevič Šereme byl zavražděn 20. července 2016 bombou nastraženou do auta jeho kolegyně Oleny Prytulové, když jím sám jel po Kyjevě.[52]

2016 Jacques Hamel římskokatolický kněz Adel Kermiche a Abdel Malik Petitjean, sympatizanti Islámského státu Saint-Étienne-du-Rouvray, Normandie, Francie

26. července 2016 sloužil Jacques Hamel mši v kostele sv. Štěpána v Saint-Étienne-du-Rouvray, jakožto kněz-penzista zastupoval nepřítomného místního faráře Auguste Moanda-Phuatiho.[53] Do kostela vtrhli dva radikální muslimové, Adel Kermiche a Abdel Malik Petitjean, zajali šestičlennou skupinu věřících včetně několika řeholnic a 86letého Hamela zavraždili. Policie útočníky zastřelila.[54] K útoku se přihlásil Islámský stát.

2016 John Boreland předák polovojenského Ulsterského obranného sdružení neznámý Belfast, Severní Irsko 8. srpna 2016 zastřelili neznámí pachatelé v Belfastu, Johna Borelanda, jednoho z předních představitelů severoirské protestantské polovojenské skupiny Sdružení na obranu Ulsteru.[55]
2016 Nahid Hattar jordánský karikaturista Riad Abdullah (zadržen) Ammán, Jordánsko Zastřelen poblíž soudní budovy, kde byl souzen za urážku Boha.[56]
2016 Arsen Pavlov (Motorola) velitel povstaleckých sil na Donbase Doněck, Ukrajina Pavlov byl terčem několika atentátů. 16. října 2016, během nedělního večera, vybuchla ve výtahu v pečlivě střeženém domě, kde Pavlov žil, nastražená bomba, která usmrtila jeho a zřejmě i jeho osobního strážce. O pachatelích atentátu spekulovali politici a média z Ukrajiny, samozvané Doněcké lidové republiky i z Ruska.[57]
2016 Andrej Karlov ruský velvyslanec v Turecku Mevlüt Mert Altınta Ankara, Turecko Andrej Genaďjevič Karlov byl zastřelen tureckým policistou na vernisáži umělelckých děl v Ankaře. Pravděpodobně se policista mstil za situaci v syrském Halabu. Policista v té době nebyl ve službě.[58]
2017 Isidro Baldenegro López mexický environmentální aktivista,
nositel Goldmanovy ceny
neznámý Tarahumara, Chihuahua, Mexiko Isidro Baldenegro López známý svou kampaní proti ilegální těžbě dřeva byl zastřelen v domě svých příbuzných 15. ledna 2017.[59]
2017 Ko Ni právník a poradce Aun Schan Su Ťij Kyi Lin[60] Rangún, Myanmar Přední barmský právník a poradce šéfky vládnoucí strany Aun Schan Su Ťij byl zastřelen na letišti v barmském největším městě Rangúnu. Právník Ko Ni byl jedním z mála vlivných muslimů v Barmě, kde dominují buddhisté. Pachatel byl zadržen.[61][60]
2017 Oleg Anaščenko vrchní vojenský velitel Luhanské lidové republiky neznámý Luhansk, Ukrajina Oleg Anaščenko byl zabit při výbuchu automobilu v Luhansku.[62]
2017 Michail Tolstych (Givi) vojenský velitel Doněcké lidové republiky neznámý Doněck, Ukrajina 8. února 2017 byl povstalecký velitel Michail Tolstych zabit výbuchem nastražené nálože.[63]
2017 Kim Čong-nam nevlastní bratr Kim Čong-una severokorejské agentky Mezinárodní letiště Kuala Lumpur, Malajsie 13. února 2017 byl Kim Čong-nam zavražděn otrávenou jehlou na letištiKuala Lumpuru.[64] Z vraždy jsou podezřelé dvě ženy, které po činu odjely z letiště taxíkem a jsou na útěku. Předpokládá se, že šlo o agentky severokorejské tajné služby.[65]
2017 Denis Voroněnkov bývalý ruský poslanec Pavel Paršov Kyjev, Ukrajina Dne 23. března 2017 byl Voroněnkov zastřelen 27letým Ukrajincem Pavlem Paršovem, když mířil na schůzku s bývalým ruským poslancem Iljou Ponomarjovem. Voroněnkův bodyguard útočníka při přestřelce postřelil, muž na následky zranění ještě téhož dne zemřel.
2017 Steve Scalise americký kongresman James T. Hodgkinson Alexandria, Virginie, USA Americký kongresman Steve Scalise byl postřelen útočníkem během tréninku republikánského baseballového týmu před čtvrtečním zápasem s demokraty.[66][67] Scalis byl při útoku postřelen do boku, kromě něj byli postřeleni dva policisté, dva asistenti a lobbista. Útočník James T. Hodgkinson byl zneškodněn policii a po převozu do nemocnice zemřel. Hodgkinsonův facebookový profil svědčí o politické motivaci útoku.[68] Steve Scalise
2017 Maksym Šapoval velitel ukrajinské vojenské rozvědky Kyjev, Ukrajina Při výbuchu bomby nastražené v autě zemřel v Kyjevě jeden z velitelů ukrajinské vojenské rozvědky. Ministerstvo vnitra akt označilo za teroristický čin.[69]
2017 Gauri Lankesh indická novinářka Bengalúru, Indie Kritička hinduistického nacionalismu byla nalezena s prostřelenou hlavou ve svém domě ve městě Bengalúru.[70]
2017 Daphne Caruana Galizia maltská novinářka a blogerka Bidnija, Mosta, Malta Při výbuchu bomby nastražené v autě byla zabita maltská novinářka a blogerka Daphne Caruana Galizia. Galizia obviňovala vládu stávajícího premiéra Josepha Muscata z korupce spojené s kauzou Panama Papers.[71][72]
2018 Oliver Ivanović představitel kosovských Srbů Kosovska Mitrovica, Kosovo Oliver Ivanovič byl zastřelen z jedoucího auta značky Opel Astra před svou kanceláří v Kosovské Mitrovici.[73]

2018 Ján Kuciak slovenský novinář Veľká Mača, Slovensko Ján Kuciak bydlel v obci Veľká Mača nedaleko Trnavy s partnerkou Martinou Kušnírovou, s níž byl zasnouben a chystali svatbu.[74] Někdy mezi čtvrtkem 22. února a nedělí 25. února 2018 byl ve věku 27 let ve svém domě i s partnerkou zavražděn střelnou zbraní.[75][76]
2018 Sergej Skripal, Julija Skripalová bývalý ruský špion Salisbury, Anglie, Spojené království Bývalý ruský agent Sergej Skripal byl spolu se svou dcerou otráven nervově paralytickou látkou, útok však přežili. Britská vláda následně obvinila Rusko.[77]
2018 Ramí Hamdalláh palestinský premiér Bajt Hanún, Pásmo Gazy Konvoj palestinského premiéra Ramího Hamdalláha zasáhl poblíž hraničního přechodu Bajt Hanún v Pásmu Gazy výbuch, který zranil sedm lidí.[78]
2018 Marielle Franco brazilská politička Rio de Janeiro, Brazil Brazilská politička, kritička policejní brutality a mimosoudních poprav byla zastřelena z jedoucího automobilu 15. března 2018.[79]
2018 Alexandr Zacharčenko vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Doněck, Ukrajina 31. srpna 2018 byl při explozi nálože v kavárně Separ zabit Alexandr Zacharčenko, vůdce samozvané Doněcké lidové republiky. Při výbuchu byl údajně zraněn také ministr financí Alexandr Timofejev.[80]
2019 Paweł Adamowicz primátor města Gdaňsk Gdaňsk, Polsko Primátor města Gdaňsk, Paweł Adamowicz, byl pobodán na charitativním koncertě v Gaňsku 13. ledna 2019. Zemřel o den později na následky útoku.[81]
2019 Walter Lübcke místní politik, člen CDU Stephan Ernst, Wolfhagen, zemský okres Kassel, Německo Okresní prezident Walter Lübcke byl 2. června zastřelen před svým domem krajně pravicovým extrémistou Stephanem Ernstem.[82]
2019 Hevrin Chalafová kurdská politička Svobodná syrská armáda Tell Abyad, Sýrie

Kurdská politička Hevrin Chalafová, generální tajemnice strany Budoucnost Sýrie, byla spolu s dalšími civilisty zavražděna Tureckem podporovanými povstalci během bojů v severovýchodní Sýrii.[83]

Po roce 2020

[editovat | editovat zdroj]
Rok Oběť Postavení Pachatel Místo Popis Obrázek
2020 Kásim Sulejmání velitelem speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard USAF Bagdád, Irák Americké ozbrojené síly zaútočily na konvoj proíránských milic nedaleko Mezinárodního letiště Bagdádu. Při útoku byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání, velitel Jednotek Quds a velitel iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis.[84]
Podrobnější informace naleznete v článku Krize v Perském zálivu 2019–2020.
2020 Alexej Navalnyj ruský právník a politický aktivista Konstantin Kudryavtsev, Agent FSB, Vladimir Putin, objednávatel Rusko Dne 20. srpna 2020 muselo kvůli zdravotnímu stavu Navalného nouzově přistát letadlo, kterým cestoval z Tomsku do Moskvy. Podle své mluvčí Kiry Jarmyšové byl otráven; byl v bezvědomí a byl převezen na jednotku intenzivní péče v Omsku.[85] Tam mu lékaři zachránili život rychlým podáním atropinu.[86][87]
2020 Mohsen Fachrízádeh íránský jaderný fyzik, vysokoškolský pedagog a příslušník Íránské revoluční gardy neznámý Ábsard, Tehrnáská provincie, Írán 27. listopadu byl ve městě Ábsard nedaleko Teheránu byl Fachrízádeh se svými strážci postřelen, se zraněními byl převezen do nemocnice, kde svým zraněním podlehl.[88]
2021 Peter de Vries nizozemský investigativní novinář Amsterdam Dne 6. července 2021 byl de Vries v centru Amsterodamu postřelen, jedna z kulek ho zasáhla do hlavy. Po devíti dnech v nemocnici zemřel.
2021 Jovenel Moïse prezident Haiti neznámý Port-au-Prince Dne 7. července 2021 byl zastřelen komandem neznámých útočníků ve svém soukromém sídle v Port-au-Prince.[89]
2021 David Amess britský konzervativní poslanec vyšetřování probíhá Leigh-on-Sea, Essex, Spojené království Dne 15. října 2021 byl poslanec David Amess ubodán během setkání s voliči v metodistickém kostele v Leigh-on-Sea.[90] Jako podezřelý byl zadržen 25letý britský občan somálského původu Ali Harbi Ali.[91]
2022 Šinzó Abe bývalý japonský premiér Tecuja Jamagami Nara, Japonsko Atentát na Šinzóa Abeho se odehrál 8. července 2022. Bývalý premiér Japonska byl zastřelen a zabit při přednášení projevu kampaně ve městě Nara, přibližně v 11:30 JST (UTC+9).[92] Byl těžce zraněn, nejevil žádné vitální známky a měl kardiopulmonální zástavu. Japonská státní média zhruba o pět hodin později informovala, že zemřel v nemocnici v 17:03 JST.[93]
2022 Ajman az-Zaváhirí vůdce a ideolog teroristické organizace Al-Káida CIA Kábul, Afghánistán Ajman az-Zaváhirí byl zabit ve svých 71 letech útočným dronem v rámci operace americké zpravodajské služby CIA. Podle amerického vyjádření se předtím přestěhoval do centra afghánského hlavního města Kábulu, načež byla někdy v roce 2022 vypátrána jeho přesná poloha. K útoku pak došlo 31. července téhož roku v 06:18 místního času (03:48  SELČ). Při operaci měly být na Zaváhirího stojícího na balkóně odpáleny dvě řízené střely Hellfire R9X. Nezahynul nikdo další z jeho rodiny ani žádní civilisté.[94]
2022 Salman Rushdie britskoindický spisovatel Hadi Matar (podezřelý) Chautauqua, New York, USA Britskoindický spisovatel Salman Rushdie byl pobodán během přednášky ve městě Chautauqua v americkém státě New York.[95]
2022 Darja Duginová ruská novinářka a propagandistka Bolšije Vjazjomy, Moskva, Rusko Darja Duginová byla zabita 20. srpna 2022 na moskevském předměstí Bolšije Vjazjomy, když explodovalo auto, ve kterém jela při návratu z kulturní akce „Tradice“.[96]

Cílem útoku mohl být její otec Alexandr Dugin, ale ten na poslední chvíli změnil svoje plány a v autě nebyl.[97]

2022 Cristina Fernández de Kirchner argentinská viceprezidentka, bývalá prezidentka Fernando Andrés Sabag Montiel (podezřelý) Buenos Aires, Argentina Dne 1. září 2022 v podvečer byl na Cristinu Kirchner spáchán pokus o atentát. K činu došlo před jejím bydlištěm ve čtvrti Recoleta v Buenos Aires. Zadrženým pachatelem je Fernando Andrés Sabag Montiel, Brazilec ve věku 35 let, s dlouhodobým pobytem v Argentinské republice. Motivy zadrženého a okolnosti jeho činu jsou předmětem vyšetřování Federální policie a soudkyně Maríe Eugenie Capuchettiové.[98]
2022 Nancy Pelosiová předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů David DePape San Francisco, Kalifornie Útočník ozbrojený kladivem vnikl do domu Nancy Pelosivé. V domě napadl Paula Pelosiho, manžela političky a byl zpacifikován po příjezdu policie.[99]
2023 Vladlen Tatarskij ruský vojenský bloger Darja Trepovová (podezřelá) Petrohrad, Rusko Dne 2. dubna 2023 došlo k bombovému útoku v kavárně Street Food Bar №1 na Univerzitním nábřeží v Petrohradě. Na následky výbuchu zemřel ruský vojenský bloger a propagandista Vladlen Tatarskij. Ruské bezpečnostní složky ráno 3. dubna zadržely Darju Trepovovou (*1997).
Související informace naleznete také v článku Bombový útok v Petrohradu 2023.
2023 Stanislav Ržickij velitel ruské ponorky K-148 Krasnodar neznámý Krasnodar, Rusko Neznámý útočník zastřelil dne 10. června 2023 v parku ve městě Krasnodar zastřelen bývalý velitel ruské ponorky Krasnodar Stanislav Ržickij.[100]
2023 Fernando Villavicencio ekvádorský prezidentský kandidát Quito, Ekvádor Fernando Villavicencio, kandidát na ekvádorského prezidenta, byl 9. srpna 2023 zastřelen během kampaně v hlavním městě Quito.[101]
2024 Robert Fico slovenský premiér Juraj Cintula Handlová, Slovensko Robert Fico byl postřelen po jednání slovenské vlády ve městě Handlová v Trenčínském kraji.[102]
Související informace naleznete také v článku Atentát na Roberta Fica.
2024 Donald Trump bývalý americký prezident a kandidát v prezidentských volbách 2024 Thomas Matthew Crooks Butler, Pensylvánie Donald Trump byl postřelen během setkání s voliči ve městě Butler v Pensylvánii. Trump přežil, ovšem při incidentu byl zastřelen útočník a jeden z náhodných návštěvníků akce.
Související informace naleznete také v článku Atentát na Donalda Trumpa.
2024 Iryna Farionová ukrajinská lingvistka a politička neznámý Lvov, Ukrajina Farionovou střelil 19. července 2024 neznámý útočník před vchodem do jejího bytu v Masarykově ulici ve Lvově. Po převozu do nemocnice zemřela na jednotce intenzivní péče.[103]
2024 Ismáíl Haníja palestinský politik a předseda Hamásu Izraelské vojenské letectvo Teherán, Írán Ismáíl Haníja byl zabit řízenou střelou v Teheránu v Íránu po slavnostní inauguraci nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Spolu s Haníjou byl zabit také jeho osobní strážce.[104]
Související informace naleznete také v článku Atentát na Ismáíla Haníju.
2024 Donald Trump bývalý americký prezident a kandidát v prezidentských volbách 2024 Ryan Wesley Routh West Palm Beach, Florida 15. srpna 2024 padesátiosmiletý muž byl zatčen poté, co Tajná služba odvrátila incident vyšetřovaný jako pokus o atentát.[105][106]
2024 Hasan Nasralláh libanonský duchovní a generální tajemník Hizballáhu Izraelské vojenské letectvo Bejrút, Libanon Nasralláh byl zabit 27. září 2024 při cíleném náletu na bejrútské předměstí Dahíja.
Související informace naleznete také v článku Útok na velitelství Hizballáhu.
2024 Hášim Safí ad-Dín libanonský duchovní a předseda výkonné rady Hizballáhu Izraelské vojenské letectvo Bejrút, Libanon 3. října 2024 Izrael provedl nálet na podzemní bunkr na bejrútském předměstí Dahíja. 22. října byla Izraelskými obrannými silami potvrzena jeho smrt a zároveň bylo uvedeno, že bylo nalezeno jeho tělo.
Související informace naleznete také v článku Atentát na Hášima Safí ad-Dína.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste bekannter Attentate na německé Wikipedii.

  1. Wolfram Siemann: 1848/49 in Deutschland und Europa. Ereignis, Bewältigung, Erinnerung. Schöningh, Paderborn u.a. 2006, S. 212.
  2. MAGAZINE, Smithsonian; HOOD, Lonnie Lee. What Made the Battle of Blair Mountain the Largest Labor Uprising in American History. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online. 
  3. Případ zapomenutého atentátu. Český rozhlas Plus [online]. 2016-05-07 [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. 
  4. NOVOTNÝ, Lubomír. Krčmaňská aféra : tajemný pokus o atentát na československé ministry. Olomouc: [s.n.] ISBN 978-80-7053-316-1. 
  5. KRUPKA, Jaroslav. Krčmaňská aféra: Před 75 lety dostali českoslovenští ministři bombu v krabičce. Moravskoslezský deník [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. 
  6. Krčmaňská aféra: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. 
  7. FETHERLING, George. The Book of Assassins. New York: John Wiley and Sons, 2001. 400 s. ISBN 0-471-15891-7. S. 101. (anglicky) 
  8. Terorismus socialistickým státem posvěcený [online]. iDNES.cz, 20102-07-03 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online. 
  9. The Kastner Affair (1957) [online]. Šabak [cit. 2012-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-07. (anglicky) 
  10. Zabít kata z Rigy. Před padesáti lety zahájil Mossad odvetnou misi. ČT24 [online]. 2014-09-28 [cit. 2014-09-28]. Dostupné online. 
  11. Encyclopedia of the developing world, Band 1, S. 66, ISBN 1-57958-388-1
  12. Sonia checks her emotions, but her interpreter goes full throttle [online]. Rediff.com [cit. 2010-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Strnad a spol., str. 854.
  14. The RDX Files [online]. Living Media India Ltd [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-09. (anglicky) 
  15. Zemřel vídeňský starosta, který prý spolupracoval s českou StB
  16. http://www.fifa.com/tournaments/archive/worldcup/usa1994/matches/round=337/match=3063/index.html
  17. Brazílsky zápisník: Kolumbii nechýba Falcao. Má Rodrigueza Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 1. 7. 2014 (slovensky)
  18. BONK, Thomas. Fallen Star Happiest at Home in Medellin. articles.latimes.com. Los Angeles Times, 3 July 1994. Dostupné online [cit. 27 June 2010]. 
  19. The Case of the Fatal Goal. content.time.com. Time magazine, 11 July 1994. Dostupné online [cit. 27 June 2010]. 
  20. Maturana: "Lo de Andrés pudo pasarle a cualquier colombiano" [online]. 11 November 2013 [cit. 2014-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-13. (Spanish) 
  21. ČERVENÁ, Michaela. Člen ochranky zastřelil pákistánského guvernéra, dostal trest smrti. iDNES.cz [online]. 2011-10-1 [cit. 2011-10-1]. Dostupné online. 
  22. http://www.nytimes.com/2011/01/09/us/politics/09giffords.html?hp
  23. US congresswoman in critical condition after shooting. www.msnbc.msn.com. 2010-01-08. Dostupné online [cit. 2010-01-08]. 
  24. Congresswoman shot, alive in surgery in Arizona. wmctv. 2010-01-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-11. 
  25. Zpráva ČTK 2. 5. 2011 13:44
  26. KERSHNER, Isabel; AKRAM, Fares. Ferocious Israeli Assault on Gaza Kills a Leader of Hamas [online]. The New York Times, 2012-11-14 [cit. 2012-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Syrský premiér přežil atentát, ruské letadlo uhýbalo raketám [online]. ČT24, 2013-24-29 [cit. 2015-08-03]. Dostupné online. 
  28. Na velitele íránských sil spáchali v Iráku atentát. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-01-15 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 
  29. Útočník z Kodaně před střelbou přísahal věrnost Islámskému státu. iDNES.cz [online]. 2015-02-17 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  30. Smrtící útok na kavárnu v Kodani. Uvnitř byl karikaturista, který kreslil Mohameda. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-02-14 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  31. Útočníci v Bangladéši zabili sekáčkem amerického blogera. eurozprávy.cz [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  32. Vrah kritika Kremlu Němcova Dadajev dostal dvacet let vězení. ČT24 [online]. 2017-07-13 [cit. 2017-07-13]. Dostupné online. 
  33. V Moskvě zastřelili opozičního politika Němcova. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. 
  34. Jedna rána do hlavy. Vůdce tádžické opozice zastřelen v Istanbulu. Echo24 [online]. 6. března 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné online. 
  35. Tajik opposition leader Kuvatov shot dead in Turkey. BBC [online]. 2015-02-07 [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. 
  36. Bangladesh Prime Minister Sheikh Hasina Narrowly Escapes Blast in Dhaka. NDTV.com [online]. 2015-02-07 [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. 
  37. a b V Kyjevě zavraždili proruského novináře, umírají i Janukovyčovi muži. iDNES.cz [online]. 2015-04-16 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. 
  38. Belfast shooting: Ex-IRA man Gerard 'Jock' Davison shot dead. BBC [online]. 2015-05-05 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  39. V Bangladéši rozsekali mačetou třetího bloggera, šel do práce v bance. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-12 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online. 
  40. Burundi opposition figure Zedi Feruzi shot dead. BBC [online]. 2015-05-23 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. 
  41. Atentát na vůdce povstalců. Nejdřív nálož, pak ho rozstříleli. Týden (časopis) [online]. 2015-05-24 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. 
  42. Útočník v americkém kostele zavraždil devět osob. Policii dosud uniká. ChristNet.cz [online]. 2015-06-18 [cit. 2015-06-22]. Dostupné online. 
  43. Egyptský generální prokurátor nepřežil pumový útok. Lidovky.cz [online]. 2015-05-29 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  44. Burundi presidential aide Nshimirimana killed in attack. BBC [online]. 2015-08-02 [cit. 2015-08-02]. [hhttp://www.bbc.com/news/world-africa-33751885 Dostupné online]. 
  45. Německou političku pobodal útočník kvůli své nenávisti k cizincům. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-10-17 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. 
  46. Bojovala proti přehradě na posvátné řece. Honduraskou aktivistku zavraždili. ČT24 [online]. 2016-03-04 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. 
  47. Bangladesh professor hacked to death by Islamist militants. Reuters [online]. 2016-04-23 [cit. 2016-04-23]. Dostupné online. 
  48. Orlando police ID man who killed 'Voice' singer Christina Grimmie [online]. CNN.com [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Muž hlásící se k takzvanému Islámskému státu (IS) ubodal v noci na úterý u Paříže francouzského policistu v civilu a zabil i jeho ženu. Podle agentury AFP byl dříve odsouzen za verbování džihádistů.. ČT24 [online]. 2016-06-14 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  50. MP Jo Cox has died after being attacked on a street in West Yorkshire [online]. [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. (anglicky) 
  51. Jo Cox MP dead after shooting attack [online]. BBC [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  52. V Kyjevě zahynul při výbuchu auta ruský novinář Šeremet. Echo24 [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  53. dat. Italští a francouzští muslimové půjdou v neděli do kostelů vyjádřit soustrast s křesťany. ČT24.cz [online]. 2016-07-30 [cit. 2016-07-30]. Dostupné online. 
  54. Muslimští duchovní odmítli pohřbít vraha kněze: Nepošpiníme islám touto osobou. Lidovky.cz [online]. 2016-08-01 [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. 
  55. V Severním Irsku zabili šéfa protestantské milice. Hrozí další násilí. idnes.cz [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  56. V Jordánsku zabili spisovatele, který chtěl ukázat, jak si islamisté představují nebe. ČT24 [online]. 2016-09-25 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  57. hop. V Doněcku zabili „Motorolu“, jednoho z velitelů separatistů. ČT24.cz [online]. 2016-10-17 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  58. V Turecku zastřelil policista ruského velvyslance v odplatě za Aleppo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-12-19 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. 
  59. Second winner of environmental prize killed months after Berta Cáceres death. The Guradian [online]. 2017-01-20 [cit. 2017-01-20]. Dostupné online. 
  60. a b Ko Ni death: Thousands mourn shot Myanmar lawyer. BBC [online]. 2017-01-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. V Barmě na letišti zastřelili muslimského poradce ministryně Su Ťij. idnes.cz [online]. 2017-01-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  62. Explózia v meste Luhansk: Na východe Ukrajiny zahynul hlavný veliteľ separatistov. Tokpky.sk [online]. 2017-02-04 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online. 
  63. Exploze v Doněcku zabila velitele Giviho, hvězdu bojů o místní letiště. idnes.cz [online]. 2017-02-08 [cit. 2017-02-14]. Dostupné online. 
  64. V Malajsii zemřel Kimův bratr. Otrávily ho agentky KLDR, píší Jihokorejci. iDNES.cz [online]. 2017-02-14 [cit. 2017-02-14]. Dostupné online. 
  65. MCCURRY, Justin. Kim Jong-un's half-brother reportedly killed in Malaysia. The Guardian. 14 February 2017. Dostupné online [cit. 14 February 2017]. 
  66. Útočník postřelil člena americké Sněmovny, policie jej zadržela. ČT24 [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  67. Oliver Laughland; JON SWAINE. Virginia shooting: gunman was leftwing activist with record of domestic violence. www.theguardian.com. June 15, 2017. Dostupné online [cit. 24 June 2017]. 
  68. Gunman dead after attacking congressmen at Virginia baseball field. BBC [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  69. Kyjev: Bomba nastražená v autě zabila velitele vojenské rozvědky. ČT24 [online]. 2017-06-27 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  70. Gauri Lankesh: Indian journalist shot dead in Bangalore. BBC News [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online. 
  71. Malta blogger killed in car bomb attack. BBC News [online]. 2017-10-16 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. 
  72. GARSIDE, Juliette. Malta car bomb kills Panama Papers journalist. The Guardian [online]. 2017-10-16 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  73. V Mitrovici zastřelili představitele kosovských Srbů Olivera Ivanoviče. ČT24 [online]. 2018-01-16 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  74. VILČEK, Ivan. Slovensko ve strachu: Vražda novináře měla souviset s jeho prací. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-02-26 [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. 
  75. TÓDOVÁ, Monika. Investigatívneho reportéra Aktualít Jána Kuciaka a jeho partnerku zavraždili. Denník N [online]. 2018-02-26 [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  76. hop. Slovenská policie: Vražda novináře Kuciaka pravděpodobně souvisí s jeho prací. ČT24 [online]. 2018-02-26 [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. 
  77. Rusko odmítlo britské ultimátum kvůli otravě špiona, odveta může být i vojenská. ČT24 [online]. 2018-03-13 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  78. U konvoje, ve kterém jel palestinský premiér, vybuchla nálož. Útok zranil sedm členů ochranky. ČT24 [online]. 2018-03-13 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  79. PHILLIPS, Dom. Marielle Franco: Brazil’s favelas mourn the death of a champion. the Guardian [online]. 2018-03-18 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. 
  80. Při explozi v Doněcku zahynul lídr separatistů Zacharčenko. Putin slibuje potrestání viníků. ČT24 [online]. 2018-09-01 [cit. 2018-09-01]. Dostupné online. 
  81. Pobodaný primátor Gdaňsku je po smrti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-01-14 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  82. ‚Budíček pro Německo.‘ Neonacistu podezřelého z vraždy politika Lübckeho měly léta v hledáčku tajné služby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-27 [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. 
  83. Znásilněná a ukamenovaná: Osud kurdské političky se stal symbolem krutosti tureckého tažení. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-10-15 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  84. Na příkaz Trumpa. USA zabily během vítání na letišti v Bagdádu šéfa íránských elitních jednotek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-03 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  85. Vůdce ruské opozice Navalnyj je v bezvědomí. Otrávili ho, tvrdí jeho mluvčí. iDNES.cz [online]. 2020-8-20. Dostupné online. 
  86. FSB Team of Chemical Weapon Experts Implicated in Alexey Navalny Novichok Poisoning. bellingcat [online]. 2020-12-14 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. Навальному ввели атропин в первые минуты госпитализации в омскую больницу — врач НМХЦ им. Пирогова. The Insider [online]. [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. (rusky) 
  88. Přední íránský nukleární fyzik Fachrízádeh zamřel po útoku u Teheránu. Dříve vedl jaderný program. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. 
  89. Prezident Haiti je po smrti, útok ozbrojenců zachytila kamera. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 
  90. Sir David Amess: Conservative MP stabbed to death. BBC News [online]. 2021-10-15 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  91. Sir David Amess: MP murder suspect held under Terrorism Act. BBC News [online]. 2021-10-17 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. 
  92. Man taken into custody after former Japanese PM Abe Shinzo collapses. NHK World. 2022-07-08. Dostupné online. (anglicky) 
  93. Ex-Japan PM Shinzo Abe feared dead after apparent shooting – local media. hongkongfp.com. 2022-07-08. Dostupné online. (anglicky) 
  94. Spojené státy zabily v Afghánistánu lídra Al-Káidy Zavahrího, prohlásil americký prezident Biden. iROZHLAS [online]. 2022-08-02 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  95. Britský spisovatel Salman Rushdie byl pobodán na pódiu v New Yorku. Vrtulník ho převezl do nemocnice. iROZHLAS [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  96. Rusko tvrdí, že vyřešilo atentát na Duginovou. Spáchala ho prý Ukrajinka. Novinky.cz [online]. 2022-08-22. Dostupné online. 
  97. Dcera Putinova dvorního ideologa Dugina zemřela při explozi auta. E15.cz [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-21]. Dostupné online. 
  98. Útočník se pokusil zastřelit argentinskou viceprezidentku. Zbraň selhala. ČT24 [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 
  99. Kde je Nancy? Útočník napadl manžela šéfky Sněmovny reprezentantů Pelosiové. Deník.cz [online]. 2022-10-29 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 
  100. Ukraine war: Russian ex-navy commander shot dead while jogging in Krasnodar. BBC News [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. V Ekvádoru při atentátu zemřel kandidát na prezidenta, muž ho střelil do hlavy. iDNES.cz [online]. 2023-08-10 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  102. MSN. www.msn.com [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  103. Kdo mluví rusky, má dostat do zubů, říkávala lingvistka. Nájemný vrah ji zastřelil. Aktuálně.cz [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  104. Atentát na šéfa Hamásu. Haníja zemřel při leteckém úderu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  105. V Trumpově blízkosti se střílelo, podle FBI šlo o pokus o atentát. Pachatele policie zadržela. iROZHLAS [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  106. KUZNIA, Curt Devine, Isabelle Chapman, Daniel Medina, Majlie de Puy Kamp, Scott Glover, Audrey Ash, Rob. Man detained in apparent assassination attempt on Trump criticized former president on social media | CNN Politics. CNN [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.