Přeskočit na obsah

Seznam římských zákonů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je neúplný seznam římských zákonů. Římský zákon (latinsky lex) je obvykle pojmenován podle navrhujícího zákonodárce adjektivní formou jeho rodového jména v ženském rodu[pozn. 1] Je-li zákon iniciativou dvou konzulů, je mu přiděleno jméno obou, přičemž na prvním místě je jméno staršího konzula. Někdy je zákon dále specifikován krátkou frází popisující obsah zákona, aby se odlišil od jiných zákonů podporovaných příslušníky stejného rodu.

Římské zákony

[editovat | editovat zdroj]
Název Rok Popis
Lex Valeria Publicolae de provocatione 509 př. n. l.?
449 př. n. l.?
300 př. n. l.?
garantoval každému Římanovi právo odvolat se proti rozsudku smrti (provocatio)
Lex sacrata 494 př. n. l. tento zákon vzniklý po prvním odchodu (secesi) plebejů z Říma zakládal nový plebejský úřad tribunů lidu a zaručoval jim osobní nedotknutelnost (sacrosanctitas)
Lex Publilia Voleronis 471 př. n. l. tribuni lidu budou nadále voleni na tributních shromážděních a nikoliv na centuriátních; omezovalo se tím ovlivňování volebních hlasů patriciji
Lex Icilia de tribunis plebis 492 př. n. l. tribuni lidu mohou svolávat lidová shromáždění
Lex Aternia Tarpeia de multis 454 př. n. l. povoloval platit pokuty ve váženém bronzu místo dobytkem
Lex Icilia de Aventino publicando 454 př. n. l.?
456 př. n. l.?
přiděloval plebejům obecní půdu na pahorku Aventin
Lex Maenia Sestia 452 př. n. l. stanovoval stupnice pokut: 1 vůl = 12 ovcí = 100 římských liber bronzu
Lex Terentilia 451 př. n. l. zřizoval dočasný úřad decemvirů určených k sepsání zákonů (decemviri legibus scribundis)
Lex Valeria Horatia de plebiscitum 449 př. n. l. výrazně rozšiřoval práva plebejů
Lex Canuleia de conubio 445 př. n. l. povoloval sňatky mezi patriciji a plebeji
Lex Papiria Iulia de multarum aestimatione 430 př. n. l. placení pokut v bronzu je povinné
421 př. n. l. plebejové mohli být voleni za quaestory, počet quaestorů se zvýšil ze 2 na 4
Rogationes Liciniae Sextiae 367 př. n. l.
  • Lex de consule altero ex plebe et de praetore ex patribus creando – zavedena zásada, že jeden konzul musí vždy být plebej
  • Lex de modo agrorum – omezila se pozemková držba tak, aby nikdo neměl v držení více než 500 jiter (asi 125 ha) půdy
  • Lex de aere alieno – dlužníkům bylo odpočteno z jistiny to, co bylo zaplaceno na úrocích a zbytek dluhů měl být splácen ve třech letech stejnými díly
356 př. n. l. plebejům byl zpřístupněn úřad diktátora
Leges Genuciae 342 př. n. l.
  • nikdo nesmí být zvolen znovu do úřadu dříve než po deseti letech
  • oba konzulové mohou být zvoleni z řad plebejců
Leges Publiliae Philonis de plebiscitis 339 př. n. l.
337 př. n. l. plebejům byla zpřístupněna praetura
Lex Poetelia Papiria de nexis 326 př. n. l. dlužníci již nesmí být drženi v otroctví
Lex Ovinia de senatus lectione 312 př. n. l.? právo revidovat seznam členů senátu přešlo z konzulů na censory
Lex Ogulnia 300 př. n. l. počet členů kolegia pontifiků zvýšen na 8, polovina kolegia musí být plebejové
Lex Maenia 288 př. n. l. ustanovení sněmu centuriátního je povinován schválit i senát
Lex Hortensia 287 př. n. l. právně závazná jsou i ustanovení sněmu tributního
Lex Hieronica frumentaria 240 př. n. l. zákon přebíral daňový systém Hieróna II. ze Syrakus
Lex Claudia de senatoribus 218 př. n. l. senátoři nesmějí podnikat ani se zabývat obchodem
Lex Claudia de nave senatorum 218 př. n. l. senátoři nesmějí vlastnit lodě s válečnou kapacitou
Lex Oppia sumptuaria 215 př. n. l. zákon proti přepychu; omezoval ženám nošení drahých šatů, šperků a používání bryček (zrušen v roce 195 př. n. l.)
Lex Cincia de donis et muneribus 204 př. n. l. zakazoval právním zástupcům na soudě brát odměny a dary
Lex Porcia Laeca de capita civium 199 př. n. l. opětovně stvrzoval právo odvolací (provocatio) v hrdelních přích
Lex Porcia de tergo civium 195 př. n. l.?
184 př. n. l.?
zakazoval tělesné trestání římských občanů bez předchozího odvolání
Lex Acilia de intercalando 191 př. n. l. úpravy kalendáře
Lex Orchia sumptuaria 191 př. n. l. zákon proti přepychu; omezoval počet osob, které bylo možno pozvat na představení v divadle nebo cirku
Lex Villia annalis 180 př. n. l.
  • stanovoval minimální věk potřebný pro volené funkce (quaestorové 30 let, aedilové 36 let, praetorové 39 let, konzulové 42 let)
  • mezi každou magistraturou musí kandidátovi uplynout nejméně dva roky, mezi dvěma konzuláty pak 10 let
Lex Voconia de mulierum hereditibus 169 př. n. l. omezoval pro ženy množství majetku zahrnutého v dědickém právu z odkazu; pro velké množství legálních způsobů, jak ho obejít, byl prakticky bez účinku
Lex Fannia sumptuaria 161 př. n. l. zákon proti přepychu; stanovoval nejvyšší limity výdajů na představení a slavnosti
Lex Aebutia de magistratibus extraordinariis 154 př. n. l. navrhovatel mimořádného úřadu (diktatury) nemůže být do tohoto úřadu zvolen
Lex Aebutia de formulis 150 př. n. l.? dal městskému praetoru (praetor urbanus) volnost při jednání na soudním dvoru aby mohl přetvářet soukromé právo v Římě
Lex Aelia Fufia 150 př. n. l.? potvrzoval právo kurulských magistrátů[pozn. 2] nebo tribunů lidu rozpustit všechna lidová shromáždění, pokud byla dosvědčena nešťastná znamení (omina); tento zákon byl zrušen Publiem Clodiem Pulchrem v roce 58 př. n. l.
Lex Calpurnia de repetundis 149 př. n. l. zakládal stálé soudní dvory proti vydírání (quaestio perpetua de repetundis); měl zabraňovat odírání provincií jejich prokonzuly nebo nájemci daní (publikány)
Leges provinciae 146 př. n. l. soubor zákonů upravující správu římských provincií
Lex Gabinia tabellaria 139 př. n. l. zavedeno ve všech volbách tajné hlasování
Lex Cassia tabellaria 137 př. n. l. zavedeno tajné hlasování soudních porot kromě pří vedených pro velezradu
Lex Sempronia agraria 133 př. n. l. rozděloval obecní půdu (ager publicus) mezi bezzemky a stanovoval maximální výměru půdy na rodinu na 1000 jiter
Lex Atinia de tribunis plebis 131 př. n. l.?
102 př. n. l.?
tribuni lidu se automaticky stávají členy senátu
Lex Papiria tabellaria 131 př. n. l. zavedeno tajné hlasování při přijímání nebo rušení zákonů ve shromážděních
Lex Iunia de peregrinis 126 př. n. l. vykazoval z Říma všechny, kteří neměli římské občanství nebo ho získali neoprávněně
Lex Aufeia 124 př. n. l. řešil uspořádání provincie Asia
Lex Sempronia iudiciaria 123 př. n. l. soudnictví přeneseno ze senátorů na equity (jezdce) a zaroveň byl jezdecký census stanoven na 400 000 sesterciů
Lex Acilia de repetundis 123 př. n. l. novelizovaný zákon proti vydírání z roku 149 př. n. l.; soudní řízení v těchto přích bylo svěřeno equitům
Lex Rubria 122 př. n. l. povolil vystavět kolonii na ruinách Kartága
Lex Maria 119 př. n. l. nařizoval zúžení hlasovacích uliček jako opatření proti možnosti uplácení voličů
Lex Mamilia Roscia Peducaea Alliena Fabia 109 př. n. l. návrh pozemkové reformy
Lex Caelia tabellaria 107 př. n. l. rozšířeno tajné hlasování i v procesech o velezradě (de perduellio)
Lex Servilia iudicaria 106 př. n. l. řízení soudních dvorů proti vydírání přeneseno z equitů zpět na senátory
Lex Domitia de sacerdotiis 104 př. n. l. členové náboženských kolegií již nejsou kooptování ale voleni (pravděpodobně) tributními sněmy; tento zákon byl později zrušen Sullou
Lex Servilia Glaucia 100 př. n. l. přiděloval půdu veteránům na pozemcích v jižní části Galie
Lex Caecilia Didia 98 př. n. l.
  • mezi prvním čtením zákona na shromáždění lidu (contio) a jeho schválením musí uplynout nejméně tři tržní dny, tedy nejméně 28 dnů kalendářních[pozn. 3]
  • do jednoho návrhu zákona nebylo lze vkládat více spolu nesouvisejících věcí (přílepků)
Lex Minucia de liberis 91 př. n. l. potomci ze smíšených manželství, kdy jeden z rodičů měl římské občanství, na toto občanství nemají nárok
Lex Iulia de civitate Latinis et sociis danda 90 př. n. l. uděloval plné římské občanství těm italským spojencům, kteří se neúčastnili Spojenecké války anebo složili zbraně
Lex Plautia Papiria de civitate sociis danda 89 př. n. l. uděloval plné římské občanství všem italským spojencům
Lex Pompeia de Transpadanis 89 př. n. l. zřizoval provincii Galii Předalpskou a jejím obyvatelům přiznával římské občanství; obyvatelům Zaalpské Galie uděloval právo latinské
Lex Cornelia annalis 81 př. n. l. sankcionoval předchozí činy Lucia Cornelia Sully během občanské války a posiloval moc senátu
Lex Cornelia de provinciis ordinandis 81 př. n. l. reguloval činnost prokonzulů ve svých přidělených provinciích, obzvláště nepovolenou válku nebo nepovolené cestování
Lex Aurelia de tribunicia potestate 75 př. n. l. tribunům lidu přiznával po uplynutí jejich tribunátu možnost kandidovat do vyšších magistratur
Lex Terentia Cassia frumentaria 73 př. n. l. zabezpečoval zásobování Říma obilím (annona) a snižoval přídělové dávky
Lex Gellia Cornelia de civitate 72 př. n. l. autorizoval Gnaea Pompeia k udělení římského občanství zasloužilým (tedy prakticky Pompeiově klientele)
Lex Pompeia de tribunicia potestate 70 př. n. l. plně restituoval moc tribunů lidu, kterou razantně omezil Sulla, včetně jejich práva veta
Lex Plautia de vi 70 př. n. l. prohlásil veřejné násilné činy za nezákonné; v podstatě přijat ke snížení vlivu davu na úředníky
Lex Plautia de reditu Lepidanorum 70 př. n. l. amnestoval všechny spojence Marka Aemilia Lepida z jeho tažení proti Římu roku 78 př. n. l. a povoloval jim návrat do Říma
Lex Aurelia iudiciaria 70 př. n. l. stanovil spravedlivější rozdělení soudních porot na třetiny mezi senátory, equity a tribuny aeraria
Lex Gabinia de piratis persequendis 67 př. n. l. uděloval Pompeiovi zvláštní pravomoce k potírání námořních pirátů a ke kontrole zásobování obilím
Lex Roscia theatralis 67 př. n. l. přiděloval equitům v divadlech zvláštní místa (14 řad)
Lex Acilia Calpurnia de ambitu 67 př. n. l. trvale odnímal volební právo v případě volebního uplácení
Lex Manilia 66 př. n. l. uděloval Pompeiovi speciální pověření (imperium) pro boj s králi Mithridatem IV. a Tigranem
Lex Labiena de sacerdotiis 64 př. n. l. derogoval Sullův zákon o kooptaci členů náboženských kolegií a právo jejich volby opětovně navracel do lidových shromáždění
Lex Iulia de repetundis 59 př. n. l. zakročoval proti bezuzdnému vymáhání peněz v provinciích
Lex Vatinia 59 př. n. l. přiděloval Caesarovi na pět let prokonzulskou správu Předalpské Galie a Illyrika
Lex Licinia Pompeia 55 př. n. l. prolongoval Caesarovu správu Zaalpské Galie na dalších pět let
Lex Trebonia de provinciis consularibus 55 př. n. l. přiděloval na pět let prokonzulskou správu provincií Hispánii Pompeiovi a Sýrii Marku Liciniu Crassovi
Lex Roscia 49 př. n. l. obyvatelé Zaalpské Galie obdrželi plné římské občanství
Lex Iulia municipalis 45 př. n. l. měnil statuty všech italských měst a dal jim římský systém správy (komicie, senát, magistráty)
Lex Antonia de permutatione provinciae 44 př. n. l. předal na pět let Marku Antoniovi velení armády v Předalpské i Zaalpské Galii (místo původní Makedonie) a zmocnil ho k převelení Caesarových legií z Makedonie do nových provincií
Lex Titia 43 př. n. l. uzákonění druhého triumvirátu na délku pěti let
Lex Iulia de adulteriis coercendis 18 př. n. l. manželská nevěra je soukromý i veřejný přečin a může být trestána vyhnanstvím
Lex Iulia de maritandis ordinibus 18 př. n. l. svobodní a mladé vdovy, které se nechtěly vdát, byli vyloučeni z dědictví a z návštěv veřejných her; stejné tresty hrozily i ženatým a vdaným ale bezdětným. Tento nepopulární zákon byl později upraven zákonem Lex Pappia Poppaea v roce 9 n. l.
Lex Fufia Caninia 2 př. n. l. omezoval počet otroků, které může vlastník propustit o své vůli na svobodu
Lex Aelia Sentia 4 propuštěnci, kteří spáchali vážný přečin, mohou být uvrženi do opětovného otroctví
Lex Valeria Cornelia 5 pozměnil proceduru volby praetorů a konzulů v centuriátním shromáždění; přidaných deset nových centurií (centuriae C. & L. Caesaris) mělo přednostní právo postavit kandidáty k volbám
Lex Papia Poppaea 9 upravoval Lex Iulia de maritandis ordinibus z roku 18 př. n. l.
Lex Iunia Norbana 17?
19?
propouštění otroků na svobodu bylo dáno pod kontrolu a po splnění předchozích formalit
Constitutio Antoniniana 212 edikt císaře Caracally, kterým bylo římské občanství rozšířeno na všechny svobodné muže v celé římské říši
Lex citationis 426 během soudních řízení mohlo být citováno jen pět římských právníků (Ulpianus, Gaius, Iulius Paulus, Papinianus a Modestinus)

Senátní usnesení

[editovat | editovat zdroj]

Takzvaná senatusconsulta byla usnesení senátu bez právní závaznosti. Zvláštním případem takového usnesení bylo senatusconsultum ultimum, jednalo se o usnesení senátu k ochraně republiky, prakticky vyhlášení výjimečného stavu. Senát ho vydával v případech extrémního nebezpečí pro republiku, obvykle se jednalo o snahu vypořádat se s vnitřním politickým násilím. První usnesení tohoto druhu (Senatusconsultum de re publica defendenda) bylo vydáno v roce 121 př. n. l. za účelem potlačení nepokojů vyvolaných Gaiem Gracchem.

Název Rok Popis
Senatusconsultum de Bacchanalibus 186 př. n. l. zákaz orgiastických slavností doprovázejících kult boha Bakcha
Senatusconsultum ne homo immolaretur 97 př. n. l. netolerování lidských obětí
Senatusconsultum Silanianum 10 o otrocích (pokud byl majitel otroka svým otrokem zabit, všichni otroci patřící majiteli mají být mučeni a odsouzeni k smrti)
Senatusconsultum Vellaeanum 46 o dluzích (zakazoval ženám ručit za závazky druhých osob, dokonce i v případě jejich manželů)
Senatusconsultum Claudianum 52 o soužití svobodné ženy a otroka (žena měla přejít do otroctví – i s případně narozenými potomky z tohoto vztahu – majiteli otroka, pokud tohoto otroka po trojím formálním varování odmítla opustit)
Senatusconsultum Trebellianum 56 o dědictví
Senatusconsultum Neronianum 60 o dědictví
Senatusconsultum Macedonianum 6979 o půjčkách mezi otcem a synem
Senatusconsultum Pegasianum 6979 o dědictví
Senatusconsultum Tertullianum 117138 o dědictví
Senatusconsultum Orphitianum 178 o dědictví

Sbírky zákonů založených na římském právu

[editovat | editovat zdroj]
Název Rok Popis
Zákon dvanácti desek 451 př. n. l.? první soubor římských práv, který byl sepsán decemviry po sporech mezi patriciji a plebeji; jednalo se zejména o formalizaci zvykového práva
Codex Theodosianus 438 první ucelený souhrn římského práva sepsaný na podnět východořímského císaře Theodosia II., platil pro celou Římskou říši
Lex Romana Visigothorum 506 jeden z římských právnických základů po pádu Západořímské říše platný pro římské poddané ve Vizigótské říši
Corpus iuris civilis 529534 kodifikace veškerého římského práva za císaře Justiniána
  1. Podstatné jméno lex (množné číslo leges) je v latině ženského gramatického rodu.
  2. Do kurulské magistratury se počítal konzulát, praetura, censura a kurulská aedilita.
  3. Velké trhy se v Římě konaly jednou za týden, římský týden měl až do juliánské reformy devět dní; devátým, tržním dnem byly tzv. nundinae.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]