Sedlec (Vraclav)
| Sedlec | |
|---|---|
 usedlost čp. 16 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Vraclav |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′54″ s. š., 16°5′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 147 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sedlec u Vraclavi a Vraclav (13,89 km²) |
| PSČ | 566 01 |
| Počet domů | 70 (2021)[2] |
  Sedlec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 185141 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlec (německy Sedletz) je vesnice a část obce Vraclav v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Sedlecká zástavba je ukázkou patrových zděných opukových domů. Nachází se asi dva kilometry jižně od Vraclavi. Sedlec leží v katastrálním území Sedlec u Vraclavi o rozloze 4,15 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.[4] Archeologické nálezy však dokazují přítomnost prvních osídlenců již v době kamenné, pak v mladší době bronzové a ve starší i mladší době železné. Další archeologické nálezy dokládají osídlení mezi 2. a 1. stoletím před Kristem
Roku 1325 ve vsi sídlil zeman Heřman, jehož tvrz pravděpodobně stále na místě Pitrova statku, číslo popisné 6, kde bylo nalezeno sklepení pod stodolou[5]. Roku 1410 je zapsána v dvorských deskách jako „Villa Sedlce“. Sedlec se stala roku 1547 součástí panství Košumberk, v jehož správě zůstala do roku 1656. V tomto roce přešlo panství díky sňatku do rodu Hýzrlů z Chodů. Od 1684 do roku 1773 vlastnili panství jezuité. V roce 1690 byl Sedlec společně s dalšími sedmi vesnicemi separována a přidělena ke statku Roubovice. V roce 1722 toto panství zakoupil hrabě Jaroslav Capace de Fofrano a připojil ho k panství Chroustovice[6]. V roce 1736 získal celé panství Leopold Kinský sňatkem s dcerou Terezií zmíněného španělského šlechtice. Po smrti Leopolda zdědil panství syn Filip, který jej v roce 1823 prodal společně s Rychmburkem Karlu Alexandru Thurn Taxisovi. V jeho správě zůstala Sedlec až do roku 1850[5].
Za dnešní spádovou oblast lze z hlediska společenského označit Vysoké Mýto. Avšak nebylo tomu tak vždy. Pod vlivem historického vývoje se Sedlec nejprve „přidružovala“ spíše na opačnou stranu. Tedy směrem k Chroustovicím a Luži. Až postupem času se obec začala orientovat na Vysoké Mýto. Jednak zásobovala město opukou z místních lomů, částečně se ze Sedlece dovážely potraviny. Kolem roku 1848[5] byla obec dokonce symbolicky rozdělena: Pod Vysoké Mýto patřilo 10 čísel a pod panství Chroustovice 59 čísel. Prvním starostou obce se roku 1850 stal Josef Boháček, roku 1858 jej vystřídal Jan Rozlivka a v roce 1864 nastoupil Jan Zavřel.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 389 | 403 | 424 | 401 | 431 | 436 | 397 | 293 | 275 | 247 | 205 | 192 | 176 | 156 | 147 |
| Počet domů | 71 | 73 | 73 | 75 | 76 | 76 | 75 | 79 | 75 | 71 | 58 | 74 | 73 | 75 | 70 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Sedlec byla samostatnou obcí v okrese Vysoké Mýto. Od roku 1964 je částí obce Vraclav v okrese Ústí nad Orlicí.[9]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Kultura
[editovat | editovat zdroj]Sedlec patřil ke kulturně skutečně bohatým obcím, jak dokládají především dobové kroniky. Klasicky disponovala hasičským sborem (založen 1887), Honebním společenstvem, Spolkem divadelních ochotníků (založen 1876), Tělocvičnou jednotou Sokol (založena 1919)[5]. Dále kapelou kapelníka Josefa Ježka a aktivní Místní skupinou republikánského dorostu (běžně používaná zkratka MSRD).
Kapela byla založena koncem devatenáctého století. Prvním kapelníkem se stal Valenta (přesné údaje nejsou známy), který kapelu založil pravděpodobně v roce 1870 a řídil ji do roku 1880. Po něm na krátko nastoupil František Šiller, který brzy odchází do Splitu. Jako dvacetiletý převzal kapelu Josef Ježek v roce 1883, jehož učitelem byl František Syrový, řídící učitel ve Vraclavi. Ježek hrál na housle, pikolu, bubínek, čelo a baskřídlovku. Kapela za jeho působení byla známá po celém okolí a hrávala na plesech v okolí – v Chrudimi, ve Vysokém Mýtě, na Litomyšlsku, ve Skutči a na jiných místech. Hrála na veřejných slavnostech, především hasičských. Kapelník Ježek byl označován za dobrého učitele hudby a chodili se k němu učit chlapci z širokého okolí. Starší hudebníci byli většinou vysloužilí vojáci z rakouských kapel.
Místní skupina republikánského dorostu
[editovat | editovat zdroj]Jednalo o poměrně časté seskupení mladých lidí organizovaných v období vzniku republiky. Sedlecká skupiny byla založena roku 1923 a soustředila se na hraní divadla, taktéž divadla v přírodě, organizovala přednášky, výlety, besedy, mikulášské a vánoční besídky pro děti a scházela se pravidelně na valných hromadách a schůzích. Skupina měla předsedu, vedla si vlastní účetnictví atp. Muži byli označeni jako přátelé, ženy jako družky. Sedlecká skupina byla poměrně početná. Například v roce 1925 se k ní hlásilo 38 členů, o rok později 41 členů (25 přátel, 16 družek). Z každé valné hromady se vedli velmi podrobné zápisy o veškeré činnosti MSRD až do roku 1936, kdy je v knize veden poslední zápis.
Zápis z roku 1931 dokumentuje založení pěveckého sboru. Tento návrh podal Josef Kulhánek na XIV. valné hromadě a zde byla na 24. října svolána ustanovující schůze a první zkouška. Všichni přítomní souhlasili se založením a zavázali se, že budou navštěvovat zkoušky, které se konaly každou sobotu na sále u Paďourů. Poté byly předběžně rozděleny hlasy a ihned proběhla malá zkouška. Sbormistrem se stal Stanislav Kučera a sbor měl 12 členů, 4 dívky a ženy a 5 chlapců a mužů.
Školství
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1873 chodily děti do farní školy do sousední Vraclavi. Tohoto roku však byla otevřena prozatímní škola na Sedlci, jejímž prvním učitelem byl Karel Macháček. O tři roky později byl přímo ve středu návsi vykoupen pozemek, kde Oktavián Pohl z Vysokého Mýta vystavěl novou školu za pouhých pět měsíců. Dne 17. září 1876 byla škola se zvoničkou vysvěcena. Zvon do této zvoničky byl zakoupen v Litomyšli roku 1874 za 55 zlatých. Celkové náklady na stavbu byly 6786 zlatých. Ve dvacátých letech dvacátého století byla ke škole přistavěna tělocvična, další třída a WC. Ve škole se učilo celých 95 let. Počet žáků se pohybovat mezi 50 až 75 dětmi.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Sportovní vyžití obce je historicky spojeno s místní jednotou Sokol Sedlec, která byla založena roku 1900.Prvním náčelníkem se stal J. Krouman, od 1945 jeho syn společně s náčelnicí R. Zamastilovou (Schejbalová). Po roce 1948 se začali členové Sokola zajímat o stolní tenis. Mezi prvními Miroslav Novák, Lohynský, Ladislav Novák, Stanislav Tejnora. O něco později Miroslav Zedník, Jiří Táborský a mnoho dalších. Až do roku 1984 se hraje na Sedlci stolní tenis v rámci okresu. V sezoně 1984-1985, kdy nastupuje nová generace, se stolní tenis dostává i na krajskou půdu a v roce 1988 Mladší žáci Táborský Jiří, Schejbal Petr a Plocek Roman jezdí po turnajích do Plzně, Ostravy, Opavy a Bratislavy. Petr Schejbal se umisťuje na 3.-4. místě na Mistrovství Československa v Hluku. Muži vyhrávají 2. krajskou třídu a postupují do třídy 1. Tejnora Stanislav a Smutný se stávají přeborníky okresu. V další sezóně 1990 se už dostavují úspěchy i v republikových soutěžích. Na bodovacích turnajích ČR obsazují Táborský a Schejbal shodně 3. místo. Na přeboru Československa v Topolčanech získává Schejbal společně s Pilařovou 3. místo ve čtyřhře. V letech 1991-2000 hraje naše A mužstvo v nejvyšší krajské soutěži a pohybuje se na předních místech. V sezóně 2001 je reorganizace soutěže a naše A mužstvo po umístění v Divizi na 3. místě hraje kvalifikaci o postup do III. ligy kde hrají mužstva z Brna,Hradce Králové, Pardubic a Žďáru nad Sázavou. Po velkém výkonu sestavy Křepelka, Mikulecký,Táborský, Schejbal postupují do III.ligy.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]K projevům vesnického stavitelství v Sedlci patří patrové zděné domy. Mezi vnější znaky takovýchto památek se řadí polovalbové střechy, lichoběžníkové štíty nebo výplně otvorových prvků. Z vnitřních znaků to pak jsou plackové klenby a křídla vnitřních dveří.[11] Původní koncepce návsi se svým uspořádáním řadí do struktury návsí s nepravidelným tvarem, na rozdíl od Hrušové s obdélníkovým tvarem nebo Kosořínu s radiálním uspořádáním.[11] Původní klasicistní zdobení dveří se na Sedlci dochovalo ve statku čp. 16 a čp. 52.
Památkově chráněné objekty:
- Venkovská usedlost čp. 16
- Smírčí kříž[12]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Ze Sedlece působili v legiích dva legionáři: Josef Kulhánek, narozen 3. ledna 1875, který působil v Rusku u blíže neznámého pluku, a Stanislav Rozlivka, narozen 16. června 1890, který působil v Itálii jako desátník u pluku 32-V.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 546.
- ↑ a b c d ANDRLE, Augustin. Města a obce Vysokomýtska. 1. vyd. Vysoké Mýto: AAA Atlantik, 2007. 671 s. ISBN 8090299628. OCLC 228501623
- ↑ VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídelní vývoj Sedlce v 17. – 19. století. Pardubice, 2007. 88 s. Bakalářská práce. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 502.
- ↑ CICA18. TTC Sedlec - oddíl stolního tenisu. www.ttcsedlec.cz [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-06.
- ↑ a b URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka : Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. 2004. vyd. Vysoké Mýto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě 114 s.
- ↑ Sedlec. smircikrize.euweb.cz [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-06.
- ↑ SEKOTOVÁ, Věra. „Teď nebo nikdy“ : Legionáři okresu Ústí nad Orlicí. Vysoké Mýto: Okresní muzeum ve Vysokém Mýtě, 2000. 60 s.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sedlec u Vysokého Mýta : průzkum vesnických staveb. Průzkumy památek. 2012, roč. XIX, čís. 2, s. 39–52. ISSN 1212-1487. (česky, německé resumé)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Sedlec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
