Schiers

Schiers
	Schiers
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°58′0″ s. š., 9°41′0″ v. d.
Nadmořská výška	660 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Prättigau/Davos
	Schiers Schiers, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	61,66 km²
Počet obyvatel	2 727 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	44,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.schiers.ch
PSČ	7220
Označení vozidel	GR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schiers (ve walserské němčině Schiersch, rétorománsky Aschera) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 660 metrů. Má přibližně 2 700 obyvatel.

Geografie

Schiers leží v přední části údolí Prättigau při ústí říčky Schraubach do Landquartu, který protéká obcí od jihovýchodu k severozápadu v délce asi 5 kilometrů. Svah jižně od řeky, Landquartberg, který je téměř celý zalesněný až ke dnu údolí, dosahuje nadmořské výšky kolem 1 600 metrů. Severní část území je mnohem větší a rozmanitější. Táhne se od Landquartu až k vrcholkům Rätikonu, tedy k rozvodí proti Montafonu, které je zároveň státní hranicí s Rakouskem. Kopcovitá krajina před vápencovým pohořím Drusenfluh (hlavní vrchol 2 827 m n. m., nejvyšší bod obce) je tvořena měkkými břidlicemi, takže Schraubach a jeho četné prameny a přítoky vyhloubily hluboké strže, které oddělují alpské louky roztroušené na kopcích a velmi prodražují výstavbu a údržbu silnic.

K obci patří kromě hlavní vesnice Schiers také místní části Lunden, Fajauna, Stels, Maria-Montagna, Pusserein a Schuders, které v letech 1851–1878 tvořily samostatnou obec.

Sousedními obcemi jsou Grüsch, Seewis im Prättigau, Luzein, Jenaz, Furna a také Vandans a Tschagguns (obě patří do rakouské spolkové země Vorarlbersko).

Historie

Různé nálezy dokládají osídlení oblasti v době bronzové a železné. Vesnice Scieres a kostel svatého Jana, původní kostel v Prättigau založený v 5. století, jsou poprvé zmiňovány v listinách z roku 1101. Název místa, stejně jako nedaleké vesnice Ascharina (obec Luzein), pochází z vulgárního latinského adjektiva ăcĕrĕu, ăcĕrĕa, odvozeného od latinského acer, tedy „javor“.

Panovnická práva přešla dědictvím z Vazerů na Toggenburky v roce 1335 a po jejich zániku, který dal podnět k založení Ligy deseti dvorů v roce 1436, nakonec na rod Habsburků, z jehož vlády se tzv. Prättigauerové dokázali vykoupit v roce 1649. V rámci Ligy deseti dvorů vytvořily Schiers, Grüsch a Seewis jeden dvůr Schiers, který se v roce 1679 rozdělil na dva polodvorce. Z práv churské katedrální kapituly, která měla v Schiers majetek již od 12. století, se vyvinula samostatná jurisdikce – kapitulní soud v Schiers, který byl v roce 1506 spojen se soudem v Schiers. Do té doby se hovořilo o federaci jedenácti soudů.

V roce 1563 se obec připojila k reformaci. Ve stejném století se do té doby převažující rétorománština změnila na němčinu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
Rok	1780	1850	1900	1950	2000	2010	2020
Počet obyvatel	1 110	1 741	1 654	2 312	2 637	2 549	2 727

Doprava

Železniční stanice Schiers se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Od roku 1921 je trať elektrifikována.

Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto).

Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase Landquart – Davos – Engadin – Val Müstair vede v těsné blízkosti obce. Po roce 2000 byl otevřen obchvat, který odvedl tranzitní dopravu na této vytížené komunikaci mimo centrum obce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schiers na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Schiers na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky