Přeskočit na obsah

Salar de Uyuni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Salar de Uyuni
Pohled z Isla del Pescado
Pohled z Isla del Pescado
Poloha
SvětadílJižní Amerika
StátBolívieBolívie Bolívie
DepartementPotosí, Oruro
Salar de Uyuni (Bolívie)
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha10 582 km²
Délka140 km
Šířka110 km
Ostatní
Nadm. výška3650 m n. m.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salar de Uyuni nebo také Salar de Tunupa je největší solná pláň na světě, jež byla dříve dnem jezera. Má rozlohu 10 582 km²[1] (přibližně jako rozloha Libanonu, resp. 25× větší než solná pláň Bonneville Salt Flats v Utahu v USA). Nachází se v departementech Potosí a Oruro na jihu Bolívie v blízkosti hřebenu And v nadmořské výšce 3650 m. Je pozůstatkem pleistocénního jezera Ballivián.

Každý rok v listopadu zde přebývají tři druhy jihoamerických plameňáků (chilský, Jamesův, andský).

Árbol de Piedra (Kamenný strom), skalní útvar v poušti Siloli
Pohled shora na těžbu lithia v Salar de Uyuni.

Hlavní zastoupené minerály jsou halit a sádrovec. Pláň obsahuje 10 miliard tun soli, z čehož je 25 tisíc tun ročně těženo společností Colchani. Těžaři pracují od rána do večera bez odpočinku za pomoci žvýkání koky. Solná krusta, jež pokrývá pláň a slouží jako zdroj soli, kryje též slané jezero nesmírně bohaté na lithium. Obsahuje asi 50 až 70 % světové zásoby lithia,[2] které se zde také těží.

Solná pláň se také stala turistickou atrakcí, jež zahrnuje hotel postavený ze soli (který však byl z důvodu výrazně negativního působení na okolní životní prostředí uzavřen a nyní slouží již jen jako muzeum) a několik tzv. ostrovů, např. Isla del Pescado (Rybářský ostrov).

Před 40 tisíci lety byl prostor solné pláně součástí obrovského prehistorického jezera Minchin. Když toto jezero vyschlo, zůstala po něm dvě jezera – Poopó a Uru Uru a dvě solné pláně – Salar de Coipasa a Salar de Uyuni.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Salar de Uyuni je největší solná pláň na světě
  • Jednou ročně dochází na Salaru de Uyuni k záplavám[3] a tato solná pláň tak zvýší svoji odrazivost – stane se tak největším přirozeným zrcadlem na světě.
  • Salar de Uyuni posloužilo agentuře NASA při kalibraci jejich družicového měření tloušťky ledovce na severním pólu (programu Ice Cloud Land Elevation Satellite) jako příklad rozsáhlé oblasti s konstantní nadmořskou výškou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salar de Uyuni na anglické Wikipedii.

  1. Encyclopædia Britannica, poslední přístup 21. března 2007.
  2. KEATING, Joshua. Bolivia's Lithium-Powered Future: What the global battery boom means for the future of South America's poorest country. [online]. Foreign Policy, 2009-10-21. Dostupné online. 
  3. GOOD magazine: Salar De Uyuni, časový kód 00:34

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Audiovizuální dokumenty

[editovat | editovat zdroj]