Rudolf von Jhering
Rudolf von Jhering | |
---|---|
Narození | 22. srpna 1818 Aurich |
Úmrtí | 17. září 1892 (ve věku 74 let) Göttingen |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Univerzita Heidelberg Humboldtova univerzita |
Pracoviště | Vídeňská univerzita Humboldtova univerzita Lipská univerzita Univerzita Heidelberg Univerzita Gießen Univerzita v Göttingenu Univerzita v Basileji Kielská univerzita Rostocká univerzita |
Obory | právo, právní věda a Sociologie práva |
Děti | Hermann von Ihering Elise Marie Agathe von Ihering |
Příbuzní | Rodolpho von Ihering (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf von Jhering (křestní jméno psáno i Rudolph a příjmení Ihering, [ˈjeːrɪŋ]IPA; 22. srpna 1818, Aurich – 17. září 1892, Göttingen) byl německý právník a právní teoretik, který byl průkopníkem sociologického chápání práva a měl vliv především na německé soukromé právo.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jhering pocházel z právnické rodiny, usazené ve Východním Frísku od roku 1522. Jeho rodiče byli Georg Albrecht Jhering z Aurichu (1779–1825) a Anna Maria Schwersová (1792–1861) z Leeru. Studoval v Heidelbergu, Göttingenu, Mnichově a od roku 1838 v Berlíně, kde také v roce 1842 získal doktorát. Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Helene Hofmannová († 1848). Po její smrti se oženil s Idou Frölichovou (16. září 1826 – 3. září 1867), s níž měl pět dětí. Po její smrti se v létě 1869 oženil s vychovatelkou svých dětí ve Vídni Luisou Wildersovou (1840–1909). Jeho syn Hermann von Ihering (1850–1930) byl známý biolog.
Po profesorských místech v Basileji, Rostocku, Kielu a Gießenu přišel Jhering v roce 1868 do Vídně. Tam přednesl slavnou přednášku „Boj o právo“[1] („Der Kampf ums Recht“), která za dva roky dosáhla dvanáct vydání a byla přeložena do 26 jazyků. Říká v ní:
„ | Životem práva je boj – boj národů, státní moci, tříd a jednotlivců. Ve skutečnosti má právo smysl jen jako projev konfliktů a je projevem snahy lidstva, aby samo sebe zkrotilo. Ale bohužel se právo snažilo násilí a bezpráví potírat prostředky, které jednou v rozumném světě budou považovány za podivné a zároveň ohavné. Neboť právo se ve skutečnosti nikdy nepokusilo konflikty ve společnosti vyřešit, ale jen zmírnit tím, že stanovilo pravidla, podle nichž se mají vybojovat. | “ |
Ve Vídni rakouský císař Jheringovi udělil dědičný šlechtický titul. V roce 1872 Jhering přijal profesuru v Göttingenu. Jeho nástupcem ve Vídni se stal Adolf Exner. Jhering zůstal v Göttingenu až do své smrti v roce 1892, když odmítl pozvání do Lipska a Heidelbergu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf von Jhering na německé Wikipedii.
- ↑ Rudolf von Jhering, Der Kampf ums Recht, Wien, 1872.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf von Jhering na Wikimedia Commons
- Němečtí právníci
- Právničtí filozofové
- Právní historikové
- Němečtí vysokoškolští pedagogové
- Němečtí spisovatelé literatury faktu
- Členové Göttingenské akademie věd
- Pedagogové na Lipské univerzitě
- Pedagogové na Univerzitě Heidelberg
- Pedagogové na Humboldtově univerzitě
- Pedagogové na Vídeňské univerzitě
- Pedagogové na Univerzitě v Kielu
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Absolventi Univerzity v Göttingenu
- Absolventi Heidelberské univerzity
- Narození v roce 1818
- Narození 22. srpna
- Narození v Dolním Sasku
- Úmrtí v roce 1892
- Úmrtí v Göttingenu
- Úmrtí 17. září