Přeskočit na obsah

Robert II. Francouzský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert II. Francouzský
král Franků
Portrét
Doba vlády996–1031
Korunovace30. prosince 987
Narození27. března 972
Orléans
Úmrtí20. července 1031 (ve věku 59 let)
Melun
PohřbenBazilika Saint-Denis
PředchůdceHugo Kapet
NástupceJindřich I.
ManželkyRozala Italská
Berta Burgundská
Konstancie z Arles
PotomciHedvika Francouzská
Hugo
Jindřich
Adéla
Robert I. Burgundský
Odo
Konstancie
RodKapetovci
OtecHugo Kapet
MatkaAdéla Akvitánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert II. Francouzský zv. Pobožný (francouzsky Robert II le Pieux, 970–974, Orléans – 20. července 1031, Melun) byl francouzský král z dynastie Kapetovců, syn Huga Kapeta a Adély, dcery akvitánského vévody Viléma zv. Koudelová hlava.[1]

Počátky vlády

[editovat | editovat zdroj]

Robert byl jediným synem[2] královského páru a na matčino naléhání začal jako chlapec navštěvovat katedrální školu v Remeši, kde vyučoval Gerbert z Aurillaku.[3]

Král Robert II. (středověká iluminace)

Robertův otec a zároveň zakladatel kapetovské dynastie Hugo Kapet hned po svém nástupu na trůn roku 987 začal usilovat o Robertovu korunovaci. Jako důvod uvedl plánovanou invazi proti maurské armádě, která útočila na jeho spojence, hraběte barcelonského. Tudíž Francie potřebuje dva panovníky, pro případ, že by se Hugo už z výpravy nevrátil. Podle francouzského mnicha a kronikáře Glaubera však pouze starý Hugo potřeboval schopnou oporu, která mu pomůže zvládnout zpupnou šlechtu. Nakonec dosáhl svého a Robert byl již koncem roku 987 v Orléansu korunován francouzským králem. Část svých vladařských povinností převzal už roku 990, ale samostatně vládl až od roku 996, kdy jeho otec zemřel.

Zapuzené manželky

[editovat | editovat zdroj]
Nákres náhrobku Roberta a Konstancie (bazilika Saint-Denis)

Hugo Kapet plánoval pro svého syna vznešenou nevěstu z Byzance,[4] ale nakonec vzal „zavděk“ Rozalou, bohatou vdovou po flanderském hraběti. Svatba se konala v Melunu roku 988[5] a nevěsta byla téměř dvakrát tak stará[6] než ženich a také zřejmě již neplodná, což byl asi důvod jejího zapuzení o tři roky později.[7]

Na jaře roku 996 se mladík znovu oženil. Vyvolenou se stala Berta, čerstvá vdova po Odovi z Blois. Byla Robertova sestřenice a byli tedy příbuzní v nižším, než v sedmém stupni příbuzenství a mimo to byl Robert kmotrem jednoho z Bertiných synů.[8] Manželům se narodil potomek, který údajně měl husí krk a husí hlavu[9] a záhy, roku 999, zemřel. Papež Řehoř V. sňatek nemohl uznat, a proto Roberta exkomunikoval. Robert se nejdříve snažil vzdorovat, ale nakonec jej nový papež Silvestr II. přesvědčil a bezdětné[10] manželství roku 1000 anuloval.

Robert se potřetí oženil roku 1004. Mladá královna Konstancie, dcera Viléma Provensálského králi dala vytoužené potomky, ale musela se vyrovnávat s tím, že manžel ve skutečnosti styky s Bertou nikdy nepřerušil. Rivalita mezi oběma ženami zasahovala na královský dvůr. Obětí se stal Hugo z Beauvais, kterého nechala Konstancie[11] s pomocí Fulka Nerry přímo před očima krále zavraždit.[12] Ještě roku 1008[9] či 1010 byla Berta Burgundská v Robertově doprovodu při cestě do Říma.[13]

„ ...královna zapuzená kvůli krvesmilstvu, jež, podporována v tom některými královými dvořany, chovala naději, že z papežova příkazu získá opět zpátky království... “
— Oderan ze Sens[14]

Král chtěl žádat o papežský dispens, aby se mohl k Bertě vrátit. Mise byla neúspěšná a král se vrátil k vroucně se modlící Konstancii.

„ ...a od té doby si Robert své manželky hleděl jako nikdy předtím a vložil jí do rukou všechna královská práva. “
— Oderan ze Sens[14]

Konstancie dala králi čtyři syny a Robert věren politice svého otce nechal nejstaršího Huga roku 1017 korunovat spolukrálem. Po Hugově nečekané smrti roku 1025 nastoupil na jeho místo mladší syn Jindřich, původně určený pro burgundské vévodství.[15] Roku 1027 byl korunován spolukrálem a korunovace pošramotila již tak napjaté vztahy mezi jeho rodiči. Konstancie preferovala volbu mladšího Roberta, ale králův nápad byl podpořen Odem z Blois a Vilémem Akvitánským.[15] Soudobý kronikář popisuje královnu jako svárlivou, slávychtivou a zlatem posedlou ženu.[13] Roku 1030 popíchla své syny ke vzpouře proti otci, kdy Jindřich a Robert obsadili důležitá místa ve Francii a v Burgundsku. Dočasný smír skončil královou smrtí a vzplanula občanská válka o královský trůn.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Robert I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
Hugo Veliký
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Vermandois
 
 
 
 
 
 
 
Hugo Kapet
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Ptáčník
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika Saská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Matylda z Ringelheimu
 
 
 
 
 
 
 
Robert II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ebalus Akvitánský
 
 
 
 
 
 
 
Vilém III. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Emilienne
 
 
 
 
 
 
 
Adéla Akvitánská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rollo
 
 
 
 
 
 
 
Adéla Normandská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Poppa z Bayeux
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 85. 
  2. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  3. ↑ Francouzští králové, str. 88
  4. ↑ Francouzští králové, str. 82
  5. ↑ www.gbenoit.blogspot.com
  6. ↑ Francouzští králové, str. 91
  7. ↑ DUBY, Georges. Rytíř, žena a kněz. Manželství ve Francii v době feudalismu. Praha: Garamond, 2003. ISBN 80-86379-44-2. S. 65. 
  8. ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 75. 
  9. ↑ a b Duby, str. 71
  10. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  11. ↑ www.fmg.ac
  12. ↑ Francouzští králové, str. 94
  13. ↑ a b Francouzští králové, str. 92
  14. ↑ a b Duby, str. 68
  15. ↑ a b Francouzští králové, str. 91

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   — Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip — Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_II._Francouzský&oldid=22982178“