Přeskočit na obsah

Richard Henkes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Richard Henkes
P. Richard Henkes SAC
P. Richard Henkes SAC
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
InstitutSpolečnost katolického apoštolátu
Noviciát1919
Svěcení
Kněžské svěcení6. června 1925, Limburg
Osobní údaje
Datum narození26. května 1900
Místo narozeníRuppach, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Datum úmrtí22. února 1945 (ve věku 44 let)
Místo úmrtíKoncentrační tábor Dachau, Německá říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtíbřišní tyfus
Místo pohřbeníLimburg
Povoláníkatolický kněz a odbojář
Webpater-richard-henkes.de
Svatořečení
Beatifikace15. září 2019
katedrála Limburg
beatifikoval Kurt Koch
Svátek21. února
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributykněžská roucha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený pater Richard Henkes, SAC (narozen 26. května 1900 v Ruppachu ve Westerwaldu, zemřel 22. února 1945 v koncentračním táboře Dachau) byl německý kněz, kazatel, farář a exercitátor působící ve farnosti Strahovice na Hlučínsku.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1919 vstoupil do Společnosti katolického apoštolátu (zvaném též SAC) a dne 6. června 1925 byl v Limburgu vysvěcen na kněze. Jako učitel působil ve studijních zařízeních palotinů v Schönstattu a v Alpách, od r. 1931 pak v Horním Slezsku, ve městech Katscher (Ketř) a Frankenstein (dnešní Ząbkowice Śląskie). Při mimořádných úkonech duchovní správy ukázal jako postní kazatel a exercitátor především mladým lidem cestu, jak žít svou vírou v době nacismu. Postavil se jednoznačně proti národněsocialistickému názoru a odvážně zvěstoval poselství křesťanství. Věděl, že nacismus je ideologie zla a nenávisti, zároveň byl hluboce přesvědčen o velikosti Ježíšova poselství lásky a navíc měl v sobě sílu a odvahu obojí nejen srozumitelně a nahlas pojmenovat, ale také konkrétně a prakticky uskutečnit.

V roce 1941 se stal duchovním správcem malé farnosti Strahovice na Hlučínsku. Kromě plnění povinností faráře se též věnoval exerciciím v exercičním domě sv. Josefa v Bránici a vystupoval jako kazatel na různých místech v širokém okolí. Jeho činnost byla sledována gestapem. Na základě udání byl 8. dubna 1943 pro „pobuřování národa z kazatelny“ zatčen a 10. července poslán do koncentračního tábora Dachau. „Jdu za svou cestou s Bohem,“ píše a pokouší se zde povzbudit sklíčené, pomoci hladovějícím. Učí se též česky – po válce chce zase působit na východě.

Když v prosinci 1944 vypukla v koncentračním táboře tyfová epidemie, byly některé vězeňské bloky (mezi nimi i „český“ blok č. 17) prohlášeny za uzavřené bloky smrti. Tehdy se P. Richard Henkes – vědom si náročných požadavků evangelia i rizik provázejících jeho rozhodnutí – přihlásil jako dobrovolný ošetřovatel k péči o nemocné a umírající. Mnohým tak daroval v posledních chvílích života jako člověk lidskou blízkost, mnohým jako kněz skrze svátosti blízkost Boží. Seznámil se zde i s P. Josefem Beranem, pozdějším pražským arcibiskupem a pražským kardinálem, dalším z kandidátů na blahořečení.

Při své službě nemocným však sám smrtelně onemocněl a své nemoci 22. února 1945 podlehl. Jeho tělesné ostatky byly zpopelněny a popel tajně převezen mimo koncentrační tábor. V neděli 7. června 1945, v den 20. výročí jeho primice, pak byl popel tohoto mučedníka lásky k bližnímu, přirovnávaného k polskému knězi P. Maxmiliánu Kolbemu, slavnostně uložen do hrobu na hřbitově palotinů v Limburgu.

Proces blahořečení

[editovat | editovat zdroj]

Na základě svědectví o jeho životě se v neděli 25. května 2003 sešli v palotinském kostele Panny Marie v Limburgu čeští a němečtí kněží a věřící. Za účasti ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze pak biskup limburské diecéze Franz Kamphaus zahájil diecézní proces o životě, ctnostech, smrti a pověsti svatosti služebníka Božího P. Richarda Henkese jako první krok směřující k jeho prohlášení za blahoslaveného. Diecézní proces byl uzavřen v lednu 2007 a dokumenty byly následně odeslány vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení.[1]

Blahořečení proběhlo 15. září 2019 v katedrále v Limburgu.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Hrob bl. Richarda Henkese

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Henkes na německé Wikipedii.

  1. ↑ Für die Würde des Menschen in die Bresche springen. richard-henkes.bistumlimburg.de [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Manfred Probst: Der Herrgott hat das letzte Wort. Das Leben des Pallottiner-Paters Richard Henkes (1900–1945) und sein Sterben im KZ Dachau. Friedberg 2007. ISBN 978-3-87614-072-8
  • Alexander Holzbach: P. Richard Henkes: Ein Lebensbild. Friedberg 2005. ISBN 3-87614-069-2
  • Georg Reitor: Glaubenszeuge im KZ. Pater Richard Henkes, Martyrer der Nächstenliebe, Leutesdorf 1988, 49 S.
  • Alexander Holzbach: Pater Richard Henkes, in: Zeugen für Christus. ed: Helmut Moll im Auftrag der DBK, II. Bd., Paderborn 1999, 829–831
  • Manfred Probst: Pallottinerpater Richard Henkes SAC (1900–1945) – Kraft zur Lebenshingabe aus der Feier des Glaubens. Heiliger Dienst (Salcburk) 60 (2006) 203–211
  • Manfred Probst: Richard Henkes SAC. in: Schlesische Kirche in Lebensbildern, Bd. 7

ed: Michael Hirschfeld/Johannes Gröger/Werner Marschall (Hrsg.), Münster 2006, 97–99

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Henkes&oldid=23996049“