Reggio di Calabria
| Reggio di Calabria | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 38°6′41″ s. š., 15°39′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 31 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Kalábrie |
| Metropolitní město | Reggio Calabria |
  Reggio di Calabria | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 236 km² |
| Počet obyvatel | 186 006 (2010) |
| Hustota zalidnění | 788,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 8. století př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 965 |
| PSČ | 89100 |
| Označení vozidel | RC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reggio di Calabria (někdy také Reggio Calabria) je italské město položené při Messinské úžině v oblasti Kalábrie, hlavní město provincie Reggio Calabria a největší kalabrijské město.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 720 př. n. l. zde, na východním pobřeží Messinského průlivu, vyrostla osada zajišťující spojení s protilehlou Messinou na Sicílii. Šlo o kolonii osídlenou přistěhovalci z řecké Chalkidy, města na ostrově Euboia.[1] Byla jednou z prvních řeckých osad na italské pevnině. Neslo jméno Rhégion a bylo založeno Chalkidany. Rozvoj města podpořil obchod a v době největšího rozkvětu mělo město loďstvo o síle 70 válečných lodí.
Roku 433 př. n. l. uzavřelo město smlouvu s Athénami a spojilo se s nimi proti Syrakusám ale zůstalo v roce 415 př. n. l. neutrální. Ve 3. století př. n. l. ho dobyli Římané, město si i přesto dochovalo svůj řecký ráz. Po spojenecké válce, která přinesla obyvatelům římské občanství se z města stalo Municipium a vyvinulo se pod jménem Rhegium Julii ve výstavní město. Za doby císařského Říma náleželo k důležitým jihoitalským centrům a v dějinách Itálie hrálo vždy významnou roli. Po rozpadu Římské říše se Velké Řecko ocitlo pod byzantskou svrchovaností.
28. prosince 1908 v časných ranních hodinách postihla město a jeho okolí zemětřesení, které se zapsalo do dějin jako nejstrašnější živelní pohroma v evropské historii. Zemětřesení, které trvalo 37 vteřin změnilo město v hromady trosek, pod nimiž zůstalo pohřbena více než polovina z tehdejších 40 000 obyvatel města. Po hlavním záchvěvu následovaly ještě další, slabší otřesy, a po deseti minutách přišly tři po sobě následující vlny tsunami, největší o výšce kolem 12 m, se přelily přes nábřeží, kde ti, kteří přežili otřesy, hledali spásu před padajícími troskami.[1]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Dnes se svými více než 186 000 obyvateli je městem mnoha protikladů – neupravený konglomerát těžkého průmyslu, chudinských čtvrtí, rozbitých ulic a na druhé straně stopy bývalé elegance a nová výstavba. V letech 1783 a 1908 bylo velice silně poničeno zemětřesením. Ve městě nejsou v podstatě žádné historické budovy. Budovy současného Reggia jsou však vystavěny v historizujícím stylu. Hlavní třída Corso Garibaldi se táhne centrem města v délce 2 km a ve večerní době je nejživějším korzem celé Kalábrie. Souběžně s ní je nově vystavěna pobřežní promenáda Lungomare, která nabízí nádherný pohled na sicilskou Messinu. Je lemována mohutnými gumovníky, palmami a magnoliemi. Básník Gabriele d'Annunzio tuto promenádu popsal jako "Il piú bel chilometro d'Italia".
Původně Reggio bylo hlavním městem Kalábrie. Nyní je to Catanzaro, po krvavých protestech však byly pravomoci hlavního města rozděleny rovnoměrně mezi obě města. Velký podíl na zanedbanosti města mají hluboko zakořeněné sociální problémy a pak zejména obrovský vliv, který nad městem má kalabrijská mafie "ndrangheta". Nezaměstnanost v celé provincii se pohybuje mezi 20–30%.
Návštěvníkům město nenabízí mnoho příležitostí k prohlídce. Nikdo z nich by však neměl vynechat návštěvu významného muzea Museo Nazionale (Piazza De Nava na konci Corso Garibaldi), kde jsou soustředěny nejvýznamnější sbírky archeologických nálezů z oblasti Kalábrie. Nejcennějšími exponáty jsou dvě bronzové sochy řeckých válečníků v nadživotní velikosti pocházející z 5. století př. n. l. Byly vyloveny z Jónského moře u Riace v roce 1972 a po restaurování jsou od roku 1981 hlavním lákadlem návštěvy muzea. Kromě Bronzi di Riace muzeum nabízí památky z Locri, Caulonie a dalších důležitých řeckých osad v Kalábrii.
Dalšími památkami ve městě jsou na Corso Garibaldi dóm, který po zemětřesení z roku 1908 byl přestavěn v románském stylu a pozůstatky aragonského hradu na náměstí Piazza Castello.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Trenck (1711–1749), rakouský vojenský velitel
- Umberto Boccioni (1882–1916), italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu
- Gianni Versace (1946–1997), italský módní návrhář
- Donatella Versace (* 1955), italská módní návrhářka
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SUCHA, Marian. Reggio Calabria. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 50–53. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reggio di Calabria na Wikimedia Commons - Galerie Reggio di Calabria na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Archivováno 4. 1. 2006 na Wayback Machine.
