Rajka stužková
 Rajka stužková | |
|---|---|
 Samec s bílými, extrémně prodlouženými ocasními pery | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | rajkovití (Paradisaeidae) |
| Rod | rajka (Astrapia) |
| Binomické jméno | |
| Astrapia mayeri Stonor, 1939 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rajka stužková (Astrapia mayeri) je druh rajkovitého ptáka, který se endemicky vyskytuje v horských a podhorských oblastech na středozápadě Papui Nové Guineji. Samci mají extrémně prodloužená dvě středová ocasní pera dosahující délky až 1 m, samiččina dvě středová pera jsou hnědá a mnohem kratší.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druh pro Západní vědu objevil Jack Hides (1906–1938), průzkumník Nové Guiney. Hidesovi se podařilo získat peří z rajky stužkové, které pak zažehlo zájem přírodovědce Freda Shawa Mayera, na jehož počest byl druh pojmenován.[2] Rajka stužková se řadí do rodu Astrapia, který zahrnuje 5 druhů dlouhoocasých rajek.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Délka těla samce dosahuje kolem 32 cm (125 cm s extrémně prodlouženými ocasními pery), váha se pohybuje mezi 134–164 g. Samice má na délku 35 cm (53 cm s prodlouženými ocasními pery) a váží 102–157 g.[4]
_(48889640233).jpg)
Samec má převážně sametově černé opeření, které je na korunce, hrdle a hrudi extrémně zeleně iridiscentní. Nad zobákem se nachází výrazný chomáč černého peří. Dvě středová ocasní pera jsou extrémně prodloužená, bílá s černým zakončením.[4] Tato pera jsou až třikrát delší než délka těla, což je jeden z největších, ne-li zcela největších poměrů ocasních per vzhledem k délce těla mezi všemi ptáky. Stejně jako ostatní části opeření, i tato pera samec každoročně shazuje během přepeřování. Pera slouží jako sekundární pohlavní znak a pomáhají samcům v lákání samic.[5] Menší samice je spíše černohnědá a její dlouhý ocas je hnědý s bílými podélnými skvrnami. Spodina samice je žlutohnědá s černými tenkými příčnými pruhy.[6]
Rozšíření a populace
[editovat | editovat zdroj]Rajka stužková je rozšířena v horských a podhorských oblastech střední Papui Nové Guiney od řeky Strickland cca 130 km na západ.[7] Vyskytuje se v nadmořských výškách 1800–3450 m n. m., nejčastěji nad 2450 m n. m.[4] Druh je v místech svého výskytu poměrně běžný až místně hojný. Stavy druhu jsou však patrně na velmi pomalém ústupu z důvodu kácení novoguinejských pralesů. Druh je nicméně částečně tolerantní k nepůvodním sekundárním lesům, takže ústup druhu je patrně jen velmi pomalý.[7]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]_(48941080772).jpg)
Živí se ovocem, nejčastěji aralkovitými rostlinami z rodu šeflera (Schefflera), jídelníček doplňuje členovci, pavouky a žábami, které hledá pod kůrou a v mechu rostoucích na stromech, občas i na zemi. Pohybuje se samostatně, občas v páru. Vydává hlasitý zvuk připomínající uach, uok nebo uit uit. K zahnízdění může patrně dojít celoročně. Druh je polygynní s rozmnožovacím systémem patrně na bázi leku, kdy samci skupinově předvádí samicím svá dlouhá ocasní pera.[6][8]
K typickým vizuálním signálům samců během námluv patří např. poskakování samce na bidlu, třepotání křídel při otáčení na bidle, ovívání ocasních per nebo ritualizované klování do šíje samice. Po kopulaci se samci se samicemi snáší k zemi ve společných spirálovitých pohybech. K vizuálním prostředkům samic patří hlavně interakce se samci v době, kdy předvádí své vizuální namlouvací signály, a zatřepotání křídel.[3] Hnízdo bývá ve stromoví 3–18 m nad zemí. Staví jej pouze samice, která do něj klade jen 1 vejce. Inkubuje pouze samice po dobu kolem 21 dní, ptáčata se osamostatňují po 25–29 dnech.[4] Může se křížit s rajkou princezninou (Astrapia stephaniae).[6]
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Celková populace druhu není ohrožena, pročež jej Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí jako málo dotčený. Některé místní populace jsou v ohrožení kvůli kácení pralesů a lovu pro dlouhá ocasní pera.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ CHANDLER, David. 100 birds to see before you die : the ultimate wish list for birders everywhere. San Diego, Calif.: Thunder Bay Press, 2008. Dostupné online. ISBN 9781592239580. S. 191. (anglicky)
- ↑ a b SCHOLES, Edwin; GILLIS, Julia M.; LAMAN, Timothy G. Visual and acoustic components of courtship in the bird-of-paradise genus Astrapia (Aves: Paradisaeidae). PeerJ. 2017-11-08, roč. 5, s. e3987. Dostupné online [cit. 2023-02-28]. ISSN 2167-8359. DOI 10.7717/peerj.3987. PMID 29134145. (anglicky)
- ↑ a b c d FRITH, Clifford; FRITH, Dawn. Ribbon-tailed Astrapia (Astrapia mayeri), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-02-28]. DOI 10.2173/bow.ritast1.01. (anglicky)
- ↑ THOMPSON, Mya. Ribbon-tailed Astrapia: The Three-Foot Tail | Bird Academy • The Cornell Lab. academy.allaboutbirds.org [online]. 2014-02-07 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Ribbon-tailed Astrapia [online]. Australian Museum [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Astrapia mayeri [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2022: e.T22706218A217469412, 2022 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRATT, Thane K. Birds of New Guinea. 2. vyd. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 1-4008-6511-5, ISBN 978-1-4008-6511-6. OCLC 894139572 S. 482. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PRATT, Thane K. Birds of New Guinea. 2. vyd. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 1-4008-6511-5, ISBN 978-1-4008-6511-6. OCLC 894139572 (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rajka stužková na Wikimedia Commons 
Taxon Astrapia mayeri ve Wikidruzích- Rajka stužková na webu Australského muzea (anglicky)
